25 Af 8/2025

Rubrum

č. j. 25Af 8/2025 - 59 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. ve věci žalobkyně: obec Budišovice, IČ 00635413 sídlem Opavská 112, 747 64 Budišovice zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Lukášem Hrabovským sídlem Ó. Lysohorského 702, 738 01 Frýdek-Místek proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2025, č. j. 2451/25/5100-10612-713535, ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 24. 1. 2025, č. j. 2451/25/5100- 10612-713535 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 66 542 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. et Mgr. Lukáše Hrabovského, advokáta se sídlem Ó. Lysohorského 702, 738 01 Frýdek – Místek.

Odůvodnění

1. Předmětem sporu mezi účastníky je účel, k němuž žalobkyně čerpala dotaci poskytnutou Státním fondem životního prostředí České republiky.

2. Podle správních orgánů žalobkyně nenaplnila účel akce, resp. projektu, v plném rozsahu. Přestože vybudovala vrtanou studnu, nezajistila obyvatelům možnost kdykoli se jejím prostřednictvím zásobovat vodou, neboť přístup ke studni byl omezen. Správní orgány vycházely z toho, že dotace nebyla poskytnuta pouze na samotné vybudování vrtu, ale též na zajištění zásobování vodou pro 250 obyvatel. Uvedeným jednáním mělo dojít k porušení Shodu s prvopisem potvrzuje 2 25 Af 8/2025 rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Žalobkyni byl proto podle § 44a odst. 4 písm. b) tohoto zákona stanoven odvod v poměrné výši odpovídající míře nenaplnění účelu dotace, a to ve výši 50 %. Při poskytnuté dotaci ve výši 548 856 Kč tak odvod činil 274 426 Kč. Žalobkyně s posouzením správních orgánů nesouhlasila.

3. Žalobkyně v žalobě namítla, že správní orgány nerozlišují mezi cílem a účelem projektu. Žalobkyně v žádosti o podporu projektu s názvem Budišovice – vodní zdroj – II. etapa prací uvedla dva cíle. Prvním byla realizace vyhledávacího hydrogeologického průzkumu, včetně souvisejících prací, druhým byla analýza hydrogeologických poměrů potřebných pro zpracování územně technických podkladů. Ten spadá pod rámec 80% podpory podle výzvy č. 8/2016 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Národního programu Životní prostředí, vydanou podle čl. 3 Směrnice MŽP (dále též jen „výzva č. 8/2016 “), protože v předmětných lokalitách neexistoval veřejný zdroj pitné vody a zároveň měl projekt řešit akutní nedostatek v zásobování obyvatel pitnou vodou.

4. Není pravdou, že by cílem projektu mělo být vybudování zdroje pitné vody, respektive veřejného odběrného místa a jeho zpřístupnění obyvatelstvu lokality, což vyplývá z následujících skutečností: - žádný ze závazných dokumentů nestanoví žalobkyni povinnost zajistit obyvatelům oblasti neomezený přístup k nově vybudovanému zdroji vody; - v dané lokalitě se žádný zdroj pitné vody původně nenacházel. Výše podpory 80 % odpovídá žalobkyní řešené situaci, kdy neexistoval veřejný zdroj pitné vody a zároveň měl navržený projekt řešit akutní nedostatek zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Podpory ve výši 60 % na situaci žalobkyně nedopadá, neboť tato podpora je sice zaměřena na projekty na průzkum a vyhledání zdroje vody, avšak pouze v případech tzv. záložního zdroje vody; konkrétně je určena na projekty, kde nehrozí reálné riziko nedostatku vody pro obyvatelstvo v následujících pěti letech, což nebyl případ žalobkyně; - dotace měla být použita žalobkyni na realizaci druhé etapy prací, jak vyplývá již v názvu projektu. Smlouva ani výzva nedefinují, co se rozumí druhou etapou prací. Obsah pojmu žalovaný dovozoval z článku IV. odst. 1 písm. a) Smlouvy o poskytnutí dotace, která stanoví, že akce bude provedena podle odsouhlasené projektové dokumentace. Projekt je na průzkumný hydrogeologický vrt a ověření vydatnosti a kvality vody. Žalovaný přesto v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že vyhloubením průzkumného hydrogeologického vrtu a ověření vydatnosti a kvality vody z vrtu je pouhým předpokladem pro dosažení účelu projektu, kterým je podle výzvy č. 8/2016 zajištění zdroje pitné vody; - žalobkyně se podle žalovaného zavázala účel projektu řádně plnit po dobu pěti let od ukončení projektu, z čehož žalovaný rovněž dovozuje účel dotace. Žalobkyně toto zajistila souhlasem osoby, na jejímž pozemku se hydrogeologický vrt nachází; - druhé etapě prací předcházela první etapa, kterou bylo prozkoumání zájmové lokality za účelem vymezení území vhodného pro realizaci průzkumných prací, provedení geofyzikálního průzkumu za účelem nalezení vodního zdroje. Výsledkem Shodu s prvopisem potvrzuje 3 25 Af 8/2025 hydrogeologického průzkumu bylo doporučení realizovat průzkumný vrt. To vyplývá z projektové dokumentace s názvem Budišovice – vodní zdroje – I. etapa, zpracované Ing. Zuzanou Dostalíkovou v listopadu 2016. Na první etapu navazovala druhá etapa, na kterou se vztahuje poskytnuta dotace. Třetí etapa prací představovala dlouhodobou čerpací zkoušku projektu vodního díla a stavební povolení; - přímo v textu smlouvy o poskytnutí dotace je podmínka postupovat podle projektové dokumentace vztahující se k druhé etapě prací. Tato druhá etapa nezahrnuje zřízení veřejného odběrného místa, s nímž není počítáno ani v rámci předloženého rozpočtu.

5. Žalobkyně dále namítla, že žalovaný nezákonně rozšířil její povinnosti nad rámec závazných dokumentů. Podle správních orgánů byla žalobkyně povinna smluvně zajistit podmínky vstupu na pozemek třetí osoby. Taková povinnost ji však nevyplývá ani z projektové dokumentace vztahující se k druhé etapě prací, ani z výzvy č. 8/2016, která vyžadovala souhlas vlastníka s realizací projektu na jeho pozemku a závazek umožnit žalobkyni zajištění udržitelnosti projektu, následnou péči a údržbu realizovaného opatření pod dobu nejméně pěti let, což žalobkyně splnila.

6. Správní orgány dále po žalobkyni vyžadovaly, abych zřídila veřejně přístupné odběrné místo, což dovozují z bodu 9 výzvy č. 8/2008. Žalobkyně je přesvědčena, že nejde o podmínku dotace, kterou by byla povinna splnit, nýbrž toliko jednu z podporovaných aktivit projektu.

7. Žalobkyně nesouhlasila ani s tím, že provozní řád studny je natolik striktní, že neumožňuje hromadné zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Pokud bylo povinností žalobkyně zajistit zlepšený přístup obyvatel k pitné vodě, to žalobkyně zajistila. Nebyla povinna zajistit přístup neomezený. Žalobkyně poukázala na své zákonné povinnosti vlastníka veřejně přístupného odběrného místa, o jejichž splnění provozním řádem usilovala.

8. Žalobkyně dále poukázal na to, že podle laboratorních zkoušek není voda z vrtané studny bez dalšího pitná kvůli přítomnosti koliformních bakterii v nadlimitních hodnotách, ačkoliv před realizací z vrtu bylo konstatováno, že zdroj obsahuje pravděpodobně pitnou vodu. Skutečný charakter této vody však bylo možné zjistit až po vybudování vrtu.

9. Žalobkyně dále namítala výklad pojmu udržitelnost v rozporu s obecnými pravidly pro výklad právních jednání, jak vyplývají z občanského zákoníku. Podle žalovaného na právní vztahy založené smlouvy o poskytnutí podpory normy občanského zákoníku nedopadají. V tom se podle žalobkyně žalovaný mýlí. Smlouva, která byla mezi Státním fondem životního prostředí jako poskytovatelem podpory a žalobkyní jako příjemkyni podpory uzavřená se podle ustanovení čl. 6 odst. 6 podpůrně řídí ustanovením občanského zákoníku. Žalobkyně se dovolává § 557 občanského zákoníku, podle kterého se výraz připouštějící různý výklad vykládá k tíži toho, kdo takového výrazu použil jako první.

10. Pokud by námitky žalobkyně nebyly shledány důvodné, tak má za to, že stanovení odvodu v rozsahu 50 % je neproporcionální. Jak správní orgány samy poukazují, v případě, kdy by projektem mělo být toliko vybudování hydrogeologického vrtu, byla by výše dotace 60 %. Žalobkyně pak nevidí žádný důvod, proč by výše odvodu měla přesáhnou 40 %. Stanovisko žalovaného: Shodu s prvopisem potvrzuje 4 25 Af 8/2025 11. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Již v žádosti bylo uvedeno, že cílem projektu je zajištění zdroje pitné vody – vrtané studny pro posílení hromadného zásobování vodou. Toto je rovněž uvedeno ve výzvě č. 8/2016. Žalovanému není zřejmé, v čem žalobkyně shledává rozpor mezi interpretací termínu udržitelnost projektu, a to mezi interpretací žalovaného s tím, jak jsou vymezeny ve výzvě č. 8/2016 a smlouvě o poskytnutí dotace. Žalovaný má za to, že účelem projektu bylo zajištění zdroje pitné vody, a to skrze vybudování vrtané studny, jak uzavřel v bodě 55 žalobou napadeného rozhodnutí.

12. Za nedůvodnou považoval argumentaci, že projektová dokumentace neřeší tzv. třetí etapu prací, která zahrnuje zpracování projektu vodního díla a stavebního povolení. Dotace byla jasně určena na projekty, které řeší akutní nedostatek zásobování obyvatelstva pitnou vodou v odpovídající kvalitě, nejen pouhé vyhloubení průzkumného hydrogeologického vrtu a ověření vydatnosti vody. Žalovaný nerozšířil povinnosti žalobkyně nad rámec závazných dokumentů. I podle projektové dokumentace byla žalobkyně povinna řádným způsobem ošetřit právní vztah s vlastníkem pozemku jak pro vstup realizační firmy na pozemek, tak pro umožnění realizace a využívání vodního díla pro hromadné zásobování vodou.

13. Je pravdou, že pojem veřejně přístupné odběrné místo není v žádném závazném dokumentu definován. Lze jej vyložit podle běžného významu jako místo, které je dostupné komukoliv bez zvláštního povolení či omezení v rozsahu odpovídajícím danému účelu. V kontextu odběrného místa pitné vody jde tedy o takové místo, když si mohou obyvatelé vzít vodu ke svým potřebám bez zásadních překážek, v běžné očekávaném režimu. Mezi takto očekávaný časový režim však nepochybně nelze považovat omezení přístupu k vodě na 2 hodiny ve čtyřech dnech v týdnu, jak vyplývá z provozního řádu. Takové omezení nelze vysvětlil zabezpečením místa, jak činí žalobkyně.

14. Žalovaný rovněž přisvědčil žalobkyni v tom, že se v dané oblasti nenacházely žádné stávající podzemní vody využívané pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, a tedy ani nemohlo dojít k případnému napojení na stávající rozvod pitné vody. Ke splnění účelu dotace bylo tedy potřeba vytvořit nové veřejně přístupné na odběrné místo pitné vody. Podle žalovaného výklad pojmu účel projektu a jeho udržitelnost spadá pod veřejnoprávní režim dotace, a proto se ustanovení § 557 občanského zákoníku nepoužije.

15. Žalobkyně nesprávně ztotožňuje hmotný výstup projektu s fyzickou realizaci hydrogeologického vrtu s následným vystrojení studny, aniž by zohlednila jejich účel - zajištění pitné vody pro obyvatele dané lokality. Technická existence studny bez odpovídající funkce nenaplňuje ani účel ani udržitelnost projektu.

16. Žalovaný nesouhlasila ani tím, že by uložená výše uložené ho odvodu byla neproporcionální. Poskytovatel dotace stanovil ve smlouvě za nesplnění podmínek podle čl. 4 odst. 1 písm. a), druhá odrážka, postih ve výši 100 % poskytnuté dotačním programem. Z toho plyne, že poskytovatel splnění dané podmínky považoval za velmi důležité. K tomu žalovaný přihlédl v napadeném rozhodnutí. Žalovaný souhlasil s částečným splněním účelu projektu, a proto má za to, že padesátiprocentní výše odvodu odpovídá předmětnému porušení rozpočtové kázně. Podle názoru žalovaného je rovněž naprosto zřejmé, kterou podmínku žalobkyně měla porušit. Podmínky soudního řízení Shodu s prvopisem potvrzuje 5 25 Af 8/2025 17. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobkyni, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ze správního spisu krajský soud zjistil následující 18. Žalobkyně požádala o podporu ze Státního fondu životního prostředí podle podmínek Národního programu životní prostředí dne 11. 5. 2017 (dále jen „žádost“). Projekt označila názvem Budišovice - vodní zdroj – II. etapa prací. Popis projektu v žádosti žalobkyně uvedla takto (soud pro přesnost cituje celý): Cílem projektu je zajištění zdroje pitné vody – vrtané studny pro posílení hromadného zásobování vodou, které bylo vyvoláno na základě dlouhodobého požadavku trvale bydlících obyvatel a rovněž majitelů chat v okrajové části katastru obce Budišovice, způsobeného deficitním stavební kapacity stávajících individuálních zdrojů v posledních letech. Jedná se o zájmovou lokalitu - území Zátiší a K Muntlochu (rozvíjející se chatová oblast, kde žijí rovněž trvale bydlící obyvatelé). Předmětem projektu bude realizace vyhledávacího hydrogeologického průzkumu, který zahrnuje soubor prací, potřebných k vyhledání přírodních zdrojů podzemních vod, s hodnocením jejich jakosti a rizika jejich možného ohrožení antropogenní mi vlivy, v podrobnostech nutných pro posouzení jejich možného vodohospodářského využití a návrhu jejich ochrany. Dále tato etapa zahrnuje práce zaměřené na zjišťování a hydrogeologických poměrů území v podrobnostech potřebných pro zbavení zpracování územně technických podkladů.“ 19. V části 6. žádosti, Indikátory projektu žalobkyně uvedla počet nově vybudovaných podzemních zdrojů vody 1 ks. Dále vyplnila počet obyvatel se zlepšeným přístupem k pitné vodě (kvantita, kvalita)

250. Nevyplněny zůstaly zbývající kolonky počet upravených podzemních zdrojů vody, u kterých došlo k regeneraci či zkapacitnění, počet nově nalezených záložních zdrojů vody, množství nově dodávané pitné vody (nové zdroje, zkapacitnění stávajících zdrojů).

20. K žádosti byla přiložena projektová dokumentace č. Z 216 293 z února 2017zpracovaná Ing. Zuzanou Dostalíkovou (dále „projektová dokumentace“), s názvem Budišovice – vodní zdroj – II. etapa prací – projekt prací vyhledávacího hydrogeologického průzkumu. Z projektové dokumentace vyplývá, že jde o projekt prací vyhledávacího hydrogeologického průzkumu, pro posílení zásobování obce Budišovice pitnou vodou, vybudováním hydrogeologického vrtu v rámci II. etapy prací (celkem tři etapy), zahrnující projekt vyhledávacího hydrogeologického průzkumu a práce zaměřené na zjišťování hydrogeologických poměrů území v podrobnostech potřebných pro zpracování územně technických podkladů podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 183/2006 Sb.).

21. Dne 30. 7 2017 rozhodl Státní fond životního prostředí České republiky o poskytnutí podpory formou dotace žalobkyně ve výši 566 913 Kč, tj. 80 % základu pro stanovení podpory na projekt označený výše uvedeným názvem (dále jen „rozhodnutí o poskytnutí podpory“). Podpora formou dotace je poskytnuta žalobkyni na akci Budišovice – vodní zdroj – II. etapa prací, Budišovice, okres Opava, realizovanou v roce 2017 v rámci výzvy č. 8/2016. V rozhodnutí je jako základní podmínka podpory uvedeno: opatření bude realizováno v souladu s Výzvou a v předpokládaném rozsahu dle předložené žádosti o poskytnutí podpory a Shodu s prvopisem potvrzuje 6 25 Af 8/2025 jejich příloh, tj. dojde k vyhloubení hydrogeologického průzkumného vrtu a ověření vydatnosti a kvality vody z tohoto vrtu.

22. Výzvou Ministerstva životního prostředí z 11. července 2016, č. 8/2016 (dále jen „výzva č. 8/2016“) ministerstvo vyzvalo k předkládání žádostí o poskytnutí podpory. Podporovanými aktivitami jsou Průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody. Cílem výzvy je zajištění průzkumu, navržení a realizace technických prací (např. vrtů) pro rozšíření možnosti zásobování obyvatelstva pitnou vodou z podzemních zdrojů a tím zajištění dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství v lokalitách, kde je pitné vody nedostatek nebo je pitná voda dodávána v některých ukazatelích v neodpovídající jakosti. Výzva v odstavci 4. Forma a výše podpory stanoví maximální výši podpory (dotace z prostředků Fondu). U maximální výše dotace 80 % z celkových způsobilých výdajů je uvedeno, že jde o případ projektů, které řeší akutní nedostatek v zásobování obyvatelstva pitnou vodou v odpovídající kvalitě, kdy veřejný zdroj pitné vody neexistuje anebo kapacita stávajícího zdroje/zdrojů je prokazatelně nedostatečná, nebo voda ze stávajícího zdroje/zdrojů i přes technologickou úpravu nesplňuje požadavky kladené na pitnou vodu. Maximální výše dotace 60 % z celkových způsobilých výdajů je určena na projekty zaměřené na průzkum a vyhledání záložního zdroje pitné vody pro obyvatelstvo v obci, kde nehrozí reálné riziko, že obec bude v následujících 5 letech ohrožena nedostatkem či zhoršenou kvalitou pitné vody pro obyvatelstvo. V bodě 14. Podmínky výzvy, podbod 14.1.1. je stanoveno, že žadatel je v případě, že je v řešeném území vybudován rozvod pitné vody, povinen zajistit napojení nového zdroje vody do tohoto rozvodu, a to nejpozději do dokončení projektu; podmínka se nevztahuje na projekty zaměřené na vyhledání záložních zdrojů vody.

23. Dne 16. 10. 2007 uzavřela žalobkyně se Státním fondem životního prostředí České republiky smlouvu o poskytnutí podpory (dále jen „smlouva o poskytnutí podpory“). - V části označené Předmět a účel smlouvy je uvedeno, že se smlouva uzavírá na základě výše uvedeného rozhodnutí o poskytnutí podpory a Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky prostřednictvím Národního programu životního prostředí (dále jen „směrnice MŽP“). - Dále je uvedeno, že podpora je určena výhradně na akci Budišovice – vodní zdroj – II. etapa prací. - V části IV., Základní závazky a další povinnosti příjemce podpory, je mimo jiné zakotven závazek žalobkyně o splnit účel akce tím, že akce bude provedena podle Fondem odsouhlasené dokumentace „Budišovice– vodní zdroj – II. etapa prací“, zpracované Ing. Z. D. v únoru 2017, tj. dojde k vyhloubení průzkumného hydrogeologického vrtu a ověření vydatnosti a kvality vody z tohoto vrtu (odst. 1, písm. a), první odrážka); o akce bude provedena na pozemcích ve vlastnictví příjemce podpory, popřípadě na pozemcích, jejichž vlastník vyslovil souhlas s realizací akce a zajištění udržitelnosti akce po dobu pěti let od ukončení realizace akce (příslušné doklady byly příjemcem podpory Fondu předány) (odst. 1, písm. a), druhá odrážka); Shodu s prvopisem potvrzuje 7 25 Af 8/2025 o zabezpečit, že účel smlouvy, pro který je poskytnuta podpora podle této smlouvy, bude řádně plněn po dobu pěti let od dokončení akce (odst. 1, písm. b), druhá odrážka). - K těmto povinnostem se vztahuje část V., Porušení smluvních podmínek a sankce, kde bylo ujednáno (mimo jiné), že porušení povinností podle článku IV bodu 1 písm. a) a písm. b) za druhou odrážkou bude postiženo sankcí ve výši 100 % z poskytnuté podpory.

24. Dne 1. 10. 2020 proběhla u žalobkyně veřejnosprávní kontrola na místě, o čemž byl sepsán protokol dne 28. 1. 2021. V kontrolním zjištění č. 3 bylo uvedeno, že došlo k vyhloubení průzkumného hydrogeologického vrtu na soukromém pozemku Pily Budišovice, s. r. o., ale že pitná vody z vrtu není napojena na veřejný vodovod nebo na veřejně přístupné odběrné místo. Kontrolní orgán konstatoval, že tím jsou porušeny podmínky smlouvy o poskytnutí podpory. Kontrolní orgán uložil opatření k nápravě spočívající v tom, že žalobkyně pro podpořený zdroj vytvoří nové veřejně přístupné odběrové místo pitné vody jak je požadována ve Výzvě, o čemž do 12 měsíců od ukončení veřejnosprávní kontroly bude informovat kontrolní orgán.

25. Proti kontrolnímu zjištění podala žalobkyně dne 22. 2. 2021 námitky, ve kterých na základě podobných argumentů jako nyní v žalobě dovozuje, že nebyla povinna zajistit pitnou vodu z podporovaného vrtu pro využívání obyvatelům dané lokality, ale že měla pouze vyhledat záložní zdroj vody. Nebyla ani povinna vybudovat veřejně přístupné místo k odběru pitné vody. Tyto námitky Státní fond životního prostředí dne 18. 3. 2021 neshledal důvodnými.

26. Dne 22. 3. 2022 žalobkyně požádala o prodloužení termínu realizace nápravného opatření. Uvedla, že má již povolení k nakládání s vodami a průzkumný vrt je vodním dílem. Zbývá dobudovat veřejně přístupné místo.

27. Dne 29. 4. 2022 žalobkyně oznámila vytvoření nového veřejně přístupného odběrného místa vody a přiložila provozní řád studny, kde je mj. uvedeno, že voda je určena k pitným účelům (bod 2), voda obsahuje nepatrně zvýšené množství železa a hraniční hodnoty manganu, které lze považovat za nepodstatné (bod 3). Řád stanovil technické podmínky odběru vody: pouze v pracovních dnech, a to v rozmezí úterý – pátek v době od 8.00 – 10.00 hodin.

28. Dne 9. 6. 2022 podal Státní fond životního prostředí Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj podnět k prošetření z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně z důvodů velmi omezeného časově i technicky přístupu k vodnímu zdroji, který se nachází na soukromém pozemku.

29. V rámci daňové kontroly žalobkyně uplatnila obdobné námitky, jako proti kontrolním zjištěním u veřejnosprávní kontroly.

30. Ve zprávě o daňové kontrole správce daně uzavřel (v části Shrnutí konečného výsledku kontrolního zjištění), že došlo k částečnému nesplnění účelu dotace, s odkazem na článek IV. odst. 1 písm. a) smlouvy o poskytnutí podpory, podle kterého se žalobkyně měla zavázat splnit účel akce tím, že akce bude provedena podle Státním fondem odsouhlasené projektové dokumentace, která obsahuje mimo jiné podmínky pro zajištění provozu uskutečněného díla, a podle písmene b) téhož článku, podle kterého se žalobkyně měla zavázat k tomu, že bude dodržovat ustanovení Výzvy a zabezpečí, že účel, pro který byla poskytnuta podpora podle této Smlouvy, bude řádně plněn po dobu 5 let od ukončení realizace akce. Účel, na Shodu s prvopisem potvrzuje 8 25 Af 8/2025 který byla dotace poskytnuta, bylo podle správce daně vybudování vrtné studny pro zásobování obyvatelstva vodou; správce daně toto dovodil ze žádosti žalobkyně o dotaci.

31. Po skončení daňové kontroly rozhodl správce daně na základě zprávy o daňové kontrole platebním výměrem, proti kterému podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl žalovaný nyní napadeným rozhodnutím. K žalobním námitkám 32. Žalobkyně namítá, že cílem projektu nebylo vybudování zdroje pitné vody, ale realizace hydrogeologického průzkumu a analýza hydrogeologických poměrů. Účelem dotace tedy nebylo vybudování zdroje pitné vody, resp. zřízení veřejně přístupného odběrného místa pitné vody. Žalobkyně tak rozporuje první předpoklad shledaného porušení rozpočtové kázně, které podle správních orgánů spočívalo v porušení článku IV. odst. 1 písm. a) a b) smlouvy o podpoře, neboť žalobkyně nesplnila účel akce a neplnila účel akce po dobu 5 let od realizace akce (bod 13 napadeného rozhodnutí, zpráva o daňové kontrole).

33. Podle § 44 odst. 1 písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech, porušením rozpočtové kázně je porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí prostředků na účet příjemce; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den jejich přijetí příjemcem; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit (důraz přidán krajským soudem pro názornost).

34. Krajský soud předně konstatuje, že ve správním řízení i v dokumentech souvisejících s poskytnutím dotace byly nejednotně a místy zaměnitelně užívány pojmy účel dotace, cíl či účel projektu, cíl či účel akce a opatření. Tato terminologická neujasněnost významně ztěžuje posouzení, v čem správní orgány spatřovaly porušení rozpočtové kázně, pod jakou právní normu je podřadily a zda je napadené rozhodnutí v tomto směru zákonné. Správce daně dovodil porušení rozpočtové kázně z toho, že žalobkyně měla pouze částečně splnit povinnost naplnit účel akce, tedy provést akci podle odsouhlasené projektové dokumentace a tento účel řádně plnit po dobu pěti let od ukončení realizace akce. Tento závěr současně spojil s porušením povinností žalobkyně podle smlouvy o poskytnutí podpory, což by nasvědčovalo porušení rozpočtové kázně spočívajícímu v porušení dotačních podmínek. Žalovaný však v napadeném rozhodnutí uvedl, že cílem projektu bylo zajištění zdroje pitné vody pro obyvatelstvo a účelem dotace vybudování vrtané studny pro zásobování obyvatelstva vodou, přičemž tento účel měl být splněn pouze částečně. Dospěl tedy k závěru, že došlo k porušení účelu, na který byla dotace poskytnuta. Tomu odpovídá i rozhodnutí o stanovení odvodu, jehož výše má podle žalovaného odpovídat míře nenaplnění účelu dotace (body 13 a 59 napadeného rozhodnutí). Z uvedeného lze dovodit, že správní orgány žalobkyni vytýkaly částečné nesplnění účelu, na který byla dotace poskytnuta, nikoli toliko porušení některé z dotačních podmínek. Jejich argumentaci lze chápat tak, že dotace byla poskytnuta na realizaci akce, resp. projektu, a že částečné nenaplnění účelu či cíle této akce, resp. projektu, představuje současně nesplnění účelu dotace. Tento závěr považuje krajský soud za logický a v dalším posouzení z něj vychází. Shodu s prvopisem potvrzuje 9 25 Af 8/2025 35. V tom, co bylo účelem poskytnuté dotace, se účastníci zásadně rozcházejí.

36. Judikatura správních soudů setrvává na tom, že je to poskytovatel dotace, kdo vytváří právní rámec, v němž se příjemce dotace musí pohybovat [rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009-631, z novější judikatury např. rozsudek NSS ze dne 27. 3. 2026 č. j. 6 Afs 161/2025-33, odst. 24 a násl.], a proto je povinen vymezit dotační podmínky jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem, který zajistí předvídatelnost postupu při případném zpětném vymáhání poskytnuté dotace, či uplatnění sankčního odvodu (rozsudky NSS ze dne 28. 2. 2014, č. j. 5 Afs 90/2012-33, odst. 33, ze dne 30. 3. 2017, č. j. 2 Afs 142/2016-32, odst. 33, nebo ze dne 23. 9. 2020, č. j. 6 Afs 188/2020-40, odst. 2). Závěr o odpovědnosti poskytovatele dotace je vystavěn na argumentu charakteru dotace jako dobrodiní ze strany státu, o kterém rozhoduje vrchnostensky poskytovatel dotace, včetně stanovení jeho podmínek, a je na příjemci dotace, zda tyto přijme, či nikoliv. Konkrétně NSS uvedl: Podstatné je, že poskytování dotací ze státního rozpočtu je ovládáno vrchnostenským postavením poskytovatele dotace. Z tohoto jeho postavení, na rozdíl od postavení účastníka soukromoprávních vztahů tedy plyne, že může autoritativně rozhodovat o podmínkách poskytnutí dotace, které jsou předmětem jednání mezi ním a příjemcem dotace pouze v té míře, jak stanoví zákon, či v limitech, jež stanoví sám poskytovatel dotace. Záleží pak na příjemci dotace, zda tyto podmínky akceptuje. Samotným smyslem aktu přijetí dotace totiž je, že příjemce přijímá určité dobrodiní ze strany státu a jakousi protiváhou tohoto dobrodiní není (na rozdíl od soukromoprávních vztahů) jeho protiplnění ve prospěch poskytovatele dotace, ale právě akceptace podmínek, za nichž je dotace přijímána. Ke stejnému závěru pak dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 7. 2005, č. j. 2 Afs 58/2005 – 90 (www.nssoud.cz). Jak je zřejmé z uvedené právní úpravy (i z obecných principů možnosti poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu) je to právě poskytovatel podpory či dotace, který v režimu zákona o rozpočtových pravidlech autoritativně rozhoduje o podmínkách poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu či fondu. Z toho lze dovodit, že je také oprávněn tyto podmínky změnit, a to i v případě, kdy již nastalo jejich nesplnění ze strany příjemce podpory. Navíc podle § 14 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech je poskytovatel dotace a návratné finanční výpomoci povinen v rozhodnutí o jejich poskytnutí rozlišit podmínky pro použití poskytnutých prostředků, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně. Z toho pak vyplývá, že podle uvedeného právního předpisu poskytovatel podpory může stanovit, jaké jednání či opomenutí jejího příjemce považuje za porušení rozpočtové kázně, takže musí mít i oprávnění tyto veličiny měnit, pokud to nejde k tíži příjemce. To vše zejména v situaci, kdy je zjevné, že účel poskytnuté dotace byl naplněn. (…)

37. Pokud poskytovatele dotace je oprávněn a povinen autoritativně stanovit dotační podmínky, neboť k tomu má zákonný rámec, je to taktéž poskytovatele dotace, kdo autoritativně stanoví účel poskytnuté dotace, když účel je definičním znakem dotace2 a jeho určení je tedy v zákonné kompetenci poskytovatele dotace. Určení účelu poskytované dotace souvisí s rozhodnutím poskytovatele dotace tuto jako nenárokové dobrodiní poskytnout a je na 1 právní věta 1 Afs 100/2009-63: I. Poskytovatel dotace svým rozhodnutím stanoví nejen podmínky poskytnutí dotace, ale i případné změny těchto podmínek. 2 Podle § 3 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech, dotací se rozumí prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel Shodu s prvopisem potvrzuje 10 25 Af 8/2025 jeho výsostném posouzení, zda dotace bude či nebude na daný účel poskytnuta. Z § 14 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech ve aplikovaném znění vyplývá povinnost poskytovatele dotace stanovit jak podmínky, jejichž nesplnění je neoprávněným použitím (písm. g), tak podmínky, jejichž nesplnění není neoprávněným použitím dotace (písm. k), tak účel dotace (písm. d). Žadatel je sice v povinen uvést v žádosti účel, na který chce žadatel dotaci použít [§14 odst. 3 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech], určení účelu je rozhodnutím poskytovatele dotace. Je pak na příjemci dotace, zda s účelem dotace souhlasí a dotaci přijme, nebo nikoliv. Protože je to poskytovatel dotace, který určuje, na jaký účel bude dotace poskytnuta, je jeho odpovědností vymezit účel dotace jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem, který zajistí předvídatelnost postupu při případném zpětném vymáhání poskytnuté dotace, či uplatnění sankčního odvodu. Případná nejasnost tak musí jít k tíži poskytovatele.

38. Z § 14 odst. 1 písm. d) zákona o rozpočtových pravidlech vyplývá, že stanovit účel dotace je poskytovatel dotace povinen v rozhodnutí, neboť to je vrchnostenským aktem, který dává žadateli právní rámec pro rozhodnutí, zda dotaci přijme či nikoliv. Pro určení, na jaký účel je dotace poskytnuta, je teda stěžejním dokumentem rozhodnutí o poskytnutí podpory.

39. V nyní posuzované věci poskytovatel dotace v rozhodnutí o poskytnutí podpory uvedl, že rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků žalobkyni na akci, definovanou jejím názvem. V odstavci prvním, pod návětím základní podmínky, uvedl, že opatření bude realizováno v souladu s výzvou a v předpokládaném rozsahu dle předložené žádosti o poskytnutí podpory a jejich příloh, tj. dojde k vyhloubení hydrogeologického průzkumného vrtu a ověření vydatnosti a kvality vody z tohoto vrtu. Jiné vymezení účelu dotace rozhodnutí neobsahuje. Ačkoli takto formulované určení účelu podpory nelze považovat za zcela vhodné, krajský soud nemá žádnou pochybnost o tom, že účelem, na který poskytovatel dotace dotaci poskytl, bylo vyhloubení hydrogeologického průzkumného vrtu a ověření vydatnosti a kvality vody z tohoto vrtu. Pro širší výklad účelu dotace soud v rozhodnutí o poskytnutí podpory nenachází dostatečnou oporu. I kdyby však určité pochybnosti o vymezení účelu dotace vznikly, šly by k tíži poskytovatele podpory, který odpovídá za jeho jasné, srozumitelné a jednoznačné stanovení. Nejasné vymezení účelu dotace proto nelze vykládat v neprospěch žalobkyně ani na jeho základě dovodit porušení rozpočtové kázně.

40. Smlouva o poskytnutí podpory jako na rozhodnutí navazující dokument, který právní rámec příjemci dotace dotváří, v nynější věci výslovné upřesnění účelu, na který byla dotace poskytnuta, neobsahuje. Co se týče předmětu a účelu smlouvy, odkazuje na rozhodnutí o poskytnutí podpory, směrnici MŽP a výzvu č. 8/2016. Dále uvádí, že podpora je určena výhradně na akci Budišovice – vodní zdroj- II. etapa prací, Budišovice, okres Opava. Ve správními orgány dovolávaném článku IV., odstavci 1) v písm. a) je poněkud nepřesně pod názvem Základní závazky a další povinnosti příjemce podpory uvedeno, že se příjemce podpory zavazuje splnit účel akce (…) tj. dojde k vyhloubení průzkumného hydrogeologického vrtu a ověření vydatnosti a kvality z tohoto vrtu. Ačkoli až při definování povinností žalobkyně formulované určení účelu podpory rovněž nelze považovat za zcela vhodné, krajský soud nemá žádnou pochybnost o účelu podpory, jak jej předpokládala uzavřená smlouva. Ani zde pro jiný výklad není opora. Smlouva o poskytnutí podpory je v tomto s rozhodnutím o poskytnutí podpory v souladu. Shodu s prvopisem potvrzuje 11 25 Af 8/2025 41. Správní orgány dovozují jiný účel dotace, a s tím související jiný rozsah povinností žalobkyně, z její žádosti o poskytnutí podpory. I kdyby však žalobkyně v žádosti skutečně uvedla jiný účel, na který chce peněžní prostředky z dotace použít, pak to nic nemění na tom, že poskytovatel dotace není žádostí vázán a může účel, na který je dotace poskytnuta, stanovit v rozsahu a způsobem, který se od žádosti odlišuje; uvedený závěr podobně formuloval Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2 Afs 46/2020 – 50 ze dne 31. 8. 2021, když uzavřel, že poskytovatel dotace není automaticky vázán tím, že žadatel v žádosti požádal o určitou výši či rozsah podpory.

42. V posuzované věci však ani takový rozpor mezi žádostí a rozhodnutím není. Žalobkyně v žádosti jako předmět projektu výslovně uvedla realizace vyhledávacího hydrogeologického průzkumu a tento blíže vymezila popisem prací, které s tím souvisí. Je pravdou, že jako cíl projektu uvedla zajištění zdroje pitné vody. Krajský soud přisvědčuje žalobkyni, že cíl projektu neodpovídá obsahem účelu dotace a je nutno mezi těmito pojmy rozlišovat, což činí i zákon rozpočtových pravidlech. Ten účel spojuje s poskytnutím peněžních prostředků ve formě dotace na stanovený účel [§ 3 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech] a účel je ustálenou definiční kategorii samotné dotace. Cíl zákon užívá u programů, akcí a ukazatelů programového financování (§12). Cíl programu je z hlediska systematiky a účelu zákona o rozpočtových pravidlech širší kategorií než účel dotace, neboť program je realizován mj. dotací (§12 odst. 1). Žalobkyni byla dotace poskytnuta v rámci Národního programu Životní prostředí, který podle článku 2 odst. 1 Směrnice 4/2015 má za cíl dlouhodobě účinnou ochranu životního prostředí v České republice. Forma a účel podpory je v rámci tohoto programu stanovena jednotlivými výzvami (článek 2 odst. 4 Směrnice), též výzvou 8/2016, na základě které žalobkyně o dotaci požádala, a která se vztahuje k prioritní oblasti: voda, podoblasti: zdroje vody, a na podporované aktivity: průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody. Výzva rovněž nedefinuje účely dotace, ale cíl výzvy, a to značně široce [zajištění průzkumu, navržení a realizace technických prací (např. vrtů) pro rozšíření možnosti zásobování obyvatel pitnou vodou z podzemních zdrojů a tím zajištění dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství v lokalitách, kde je pitné vody nedostatek nebo je pitná voda dodávána v některých ukazatelích v nedopovídající jakosti]. Z tohoto úhlu pohledu je zřejmé, že žalobkyně v žádosti uvedeným cílem - zajištění zdroje pitné vody – kopírovala cíl výzvy a směrnice. Cíl ale nelze zaměňovat za účel, na který dotaci žádala; tím byla jako předmět projektu označená realizace hydrogeologického průzkumu. Pokud poskytovatel dotace jako účel dotace uvedl vyhloubení hydrogeologického vrtu a ověření vydatnosti a kvality vody z tohoto vrtu, stanovil účel dotace v souladu s žádostí. Precizně je toto vyjádřeno v Souhrnném stanovisku k rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR z 30. 6. 2017, ze kterého rozhodnutí vycházelo a kde závěr o tom, že poskytnutí podpory je v souladu se Směrnicí MŽP č. 4/2015… se vztahuje k „předmětu podpory“: Předmětem podpory je vyhloubení průzkumného hydrogeologického vrtu a ověření vydatnosti a kvalit vody z tohoto vrtu. V současnosti je obyvatelstvo v zájmové lokalitě zásobováno pouze individuálními zdroji, jejichž kapacita je nedostačující. Z toho důvodu bude proveden hydrogeologický průzkum za účelem posílení stávajících zdrojů a zajištění dostatečného množství vody pro obyvatelstvo. Předmětem podpory ve formě dotace tedy byl hydrogeologický průzkum (vrt a ověření vydatnosti kvality vody). Tento nebyl samoúčelný, ale směřoval k cíli - budoucímu řešení stávajících nedostatečných zdrojů pitné vody. Shodu s prvopisem potvrzuje 12 25 Af 8/2025 43. Rozpor mezi určením účelu, na který je dotace poskytnuta, uvedeným v rozhodnutí o poskytnutí podpory a žádostí, nevyvolávají ani indikátory projektu. Ačkoliv totiž žalobkyně vyplnila kolonku počet nově vybudovaných podzemních zdrojů vody číslicí jeden, nevyplnila již nic k množství nově dodávané pitné vody, a nelze podle názoru krajského soudu jen z tohoto údaje dovodit závěr o tom, že účelem, na který žalobkyně podporu žádala, bylo vybudování nového zdroje pitné vody.

44. Krajský soud přisvědčuje i argumentaci žalobkyně ohledně výše podpory, který v žádosti uvedla 80 % podle podmínek výzvy č. 8/2016. V dané lokalitě se žádný zdroj pitné vody původně nenacházel. Výše podpory 80 % skutečně odpovídá žalobkyní řešené situaci, kdy neexistoval veřejný zdroj pitné vody a zároveň měl navržený projekt řešit akutní nedostatek zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Výše podpory 60 %, kterou měla podle žalovaného žalobkyně žádat, na situaci žalobkyně nedopadá, protože tato podpora je sice zaměřena na projekty na průzkum a vyhledání zdroje vody, avšak pouze v případech tzv. záložního zdroje vody; konkrétně je určena na projekty, kde nehrozí reálné riziko nedostatku vody pro obyvatelstvo v následujících pěti letech, což nebyl případ žalobkyně.

45. Krajský soud opakuje, že bylo-li úmyslem poskytovatele dotace tuto poskytnout na vybudování zdroje pitné vody, ať již ve formě veřejně přístupného odběrného místa nebo jiným způsobem, pak tento svůj úmysl měl vtělit do rozhodnutí. V rozhodnutí však dotaci určil na realizaci vyhloubení hydrogeologického průzkumného vrtu a ověření vydatnosti a kvality vody z tohoto vrtu. Pokud rozhodnutí a následně uzavřená smlouva odkazují na obsah výzvy a žádosti, pak odkazují na zde uvedené podmínky realizace tohoto účelu, na který byla podpora poskytnuta. Mezi účelem dotace a jejími podmínkami je nutné rozlišovat, což vyplývá již z jazykového znění § 3 písm. e)3 zákona o rozpočtových pravidlech definující, co se rozumí neoprávněným použitím peněžních prostředků. V této souvislosti krajský soud připomíná závěry NSS vyjádřené v rozsudku ze dne 23. 8. 2022, č. j. 3 Afs 42/2021-82. Ten řešil situaci, kdy správní orgány považovaly porušení některých podmínek dotace i porušení účelu dotace, protože účel je nutně spjat se splněním všech podmínek dotace. NSS tomuto nepřisvědčil a vyložil, že účel dotace a její podmínky nelze ztotožnit. Účel je vymezen obecněji a má podstatnější význam, než (některé) jednotlivé podmínky dotace (odst. 47). Uzavřel, že pojem účelu nelze fakticky vyprázdnit tím, že daňové orgány účel dotace navážou na splnění (všech) jejích podmínek. Taková definice kruhem (účel jsou podmínky a podmínky jsou účel) by učinila pojem účelu bezvýznamným a zcela nadbytečným (odst. 50). V nynější věci správní orgány zaměnil účel podpory od podmínek, za kterých má být účelu dosaženo. Mezi těmito podmínkami byl i cíl projektu, tedy k čemu hydrogeologický průzkum směřuje. Tím se však nestal účelem dotace. Žalovaný veden nesprávnou interpretací rozhodnutí o poskytnutí podpory a smlouvy o poskytnutí podpory účel dotace rozšířil nad účel určený rozhodnutím, což vedlo k jeho závěru o částečném 3 §3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech: neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity Shodu s prvopisem potvrzuje 13 25 Af 8/2025 nesplnění účelu dotace. Tento závěr je však v rozporu jak s rozhodnutím o poskytnutí podpory, tak i se smlouvou o poskytnutí podpory.

46. Krajský soud v této souvislosti opakovaně zdůrazňuje, že dotace je plněním nenárokovým a poskytovatel dotace o jejím poskytnutí rozhoduje vrchnostenským aktem na základě správního uvážení. S výkonem tohoto oprávnění je neoddělitelně spojena odpovědnost poskytovatele za vymezení účelu, k němuž je dotace poskytnuta, jakož i podmínek jejího poskytnutí, a to způsobem jednoznačným, určitým a srozumitelným, který zajistí předvídatelnost postupu při případném následném vymáhání poskytnutých peněžních prostředků či při uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně. V nyní projednávané věci žalovaný dovodil porušení rozpočtové kázně spočívající v částečném nenaplnění účelu dotace, tedy v jednom z nejzávažnějších porušení dotačních podmínek, které může být spojeno až se stoprocentním odvodem, přičemž účel dotace navzdory výslovnému znění rozhodnutí o poskytnutí podpory dovodil z podkladových dokumentů, aniž zohlednil jejich vzájemnou právní relevanci, hierarchii a tomu odpovídající míru obecnosti; cíl programu a výzvy k podávání žádostí je v těchto dokumentech formulován obecněji a v širším rozsahu, neboť směřuje vůči neurčitému okruhu adresátů. Naproti tomu rozhodnutí o poskytnutí podpory představuje individuální správní akt, jehož adresátem je toliko žalobkyně, a účel podpory proto musí být vymezen konkrétně a individualizovaně. V neposlední řadě o interpretační nejistotě správních orgánů ohledně takto ex post dovozovaného účelu dotace svědčí i skutečnost, že byl vymezován různě, jednak jako vyhloubení vrtané studny, jednak jako zřízení veřejně přístupného odběrného místa, a jednak jako zřízení zdroje pitné vody. Takto dovozená neurčitost účelu dotace je však v rozporu s požadavkem, aby účel, k němuž byla dotace poskytnuta, byl poskytovatelem stanoven předvídatelným, jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem.

47. Krajský soud tedy přisvědčuje jak argumentaci žalobkyně týkající se záměny pojmů cíl a účel akce, tak i její argumentaci stran nepřípustného rozšíření povinností nad rámec závazných podkladů a právních aktů upravujících poskytnutí dotace. Závěr správních orgánů, podle něhož bylo účelem dotace vybudování vrtané studny za účelem zásobování obyvatelstva pitnou vodou a zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou po dobu pěti let, nemá oporu ani v rozhodnutí o poskytnutí dotace, ani ve smluvní dokumentaci, neboť účelem, k němuž byla dotace poskytnuta, bylo vyhloubení hydrogeologického průzkumného vrtu a ověření vydatnosti a kvality vody z tohoto vrtu.

48. Napadené rozhodnutí je založeno na závěru o porušení rozpočtové kázně spočívajícím v tom, že žalobkyně splnila účel dotace pouze částečně. Tuto situaci správní orgány podřadily pod § 44 odst. 1 písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech. Ustanovení písm. j) však dopadá na odlišnou situaci, a to na porušení některé z povinností, které příjemci dotace vyplývají z dokumentů tam uvedených (viz citace tohoto ustanovení v odstavci 32 tohoto rozsudku). Nesplnění účelu, k němuž byla dotace poskytnuta, upravuje naopak písm. b) téhož ustanovení, podle něhož je porušením rozpočtové kázně neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých (…) jejich příjemcem. Porušení účelu, na který byly peněžní prostředky použity, představuje jejich neoprávněné použití ve smyslu § 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech, podle něhož je neoprávněným použitím peněžních prostředků (…) jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za Shodu s prvopisem potvrzuje 14 25 Af 8/2025 kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. Podle názoru krajského soudu tedy správní orgány aplikovaly ustanovení, které na posuzovanou věc nedopadá. Ačkoli již toto pochybení představuje nezákonnost napadeného rozhodnutí, nejedná se o nezákonnost stěžejní, která by žalobkyni bránila uplatnit její skutkové a právní námitky; ostatně žalobkyně proti tomu, že správní orgány podřadily zjištěné pochybení pod jimi použité ustanovení, ničeho nenamítá. Obě situace, tedy jak porušení povinností, tak neoprávněné použití poskytnutých peněžních prostředků, představují porušení rozpočtové kázně. Jak porušení podle písm. b), tak porušení podle písm. j) vede podle § 44a odst. 3 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech k povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně. Správní orgány navíc po celé správní řízení postupovaly tak, jako by se jednalo o neoprávněné použití dotace, včetně důrazu na závažnost pochybení žalobkyně, a to i při vypořádání námitky neproporcionality výše odvodu (odst. 58 napadeného rozhodnutí). Rovněž obrana žalobkyně byla vedena ve vztahu k nedodržení účelu poskytnuté dotace. Správní orgány i žalobkyně tedy postupovaly tak, jako by bylo správně aplikováno písm. b) citovaného ustanovení. Samotnou vadu v subsumpci proto krajský soud nepovažoval za nezákonnost odůvodňující zrušení napadeného rozhodnutí. To však nic nemění na tom, že závěr žalovaného o porušení rozpočtové kázně z důvodu částečného nesplnění účelu dotace neobstojí, neboť účel dotace nezahrnoval vybudování vrtané studny ani zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou po dobu pěti let.

49. Vzhledem k tomu, že podle konstantní judikatury správních soudů ani naplnění účelu dotace nevylučuje porušení rozpočtové kázně, zabýval se krajský soud tím, zda napadené rozhodnutí obstojí z pohledu zbývajících podmínek, které měly být podle správních orgánů žalobkyní porušeny, a dospěl k závěru, že nikoliv. Jedná se o podmínky stanovené v projektové dokumentaci a o podmínku udržitelnosti, tj. o porušení povinností podle článku IV odst. 1 písm. a) první odrážky a písm. b) třetí odrážky smlouvy o poskytnutí podpory. Co se týče první podmínky, správní orgány dovozovaly, že z projektové dokumentace vyplývá povinnost žalobkyně vybudovat vrtanou studnu pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tak tomu však není. Projektová dokumentace řeší realizaci nového hydrogeologického vrtu v rámci II. etapy prací, navazující na I. etapu, přičemž zahrnuje projekt vyhledávacího hydrogeologického průzkumu (jak je výslovně uvedeno v úvodu i v navazujících technických kapitolách projektové dokumentace). Skutečnost, že projektová dokumentace zasazuje tuto druhou etapu do širšího rámce tří etap prací – počínaje I. etapou v roce 2016, zahrnující průzkumné práce k lokalizaci vhodných míst pro realizaci průzkumných vrtů a k zajištění pitné vody, a konče III. etapou zahrnující dlouhodobé hydrodynamické zkoušky, laboratorní analýzy a zpracování podkladů pro převedení průzkumného vrtu na vodní dílo – nic nemění na tom, že jejím předmětem je projekt hydrogeologického průzkumu a v jeho rámci realizace průzkumného vrtu.

50. Pokud jde o druhou podmínku, tzv. udržitelnost, ani tuto žalobkyně neporušila. Krajský soud zde naráží na další formulační nejasnost, tentokrát v pojmu udržitelnost, který lze vykládat dvěma způsoby. Prvním z nich je chápat udržitelnost jako zajištění zásobování pitnou vodou z vrtané studny po dobu pěti let. Takto pojatou udržitelnost by žalobkyně Shodu s prvopisem potvrzuje 15 25 Af 8/2025 nemohla porušit, neboť zásobování obyvatelstva pitnou vodou z nové vrtané studny nebylo účelem dotace. Pokud správní orgány udržitelností rozuměly existenci hydrogeologického průzkumného vrtu po dobu pěti let, což odpovídá logice spojení udržitelnosti s posuzovanou akcí, pak ani tuto podmínku žalobkyně zjevně neporušila, neboť v napadeném rozhodnutí není tvrzeno, že by hydrogeologický průzkumný vrt po tuto dobu neexistoval. Nejsou-li vytýkané podmínky žalobkyní porušeny, je posouzení námitek ve vztahu k provoznímu řádu nadbytečné.

51. Za této procesní situace se krajský soud nezabýval námitkou proporcionality stanoveného odvodu pro nadbytečnost. Závěr a náhrada nákladů řízení:

52. Krajský soud z výše uvedených důvodů napadené rozhodnutí zrušil pro nezákonnost podle § 78 odst. 1 s. ř. s., neboť vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně je nezákonné, protože žalobkyně rozpočtovou kázeň vytýkaným způsobem neporušila. Věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, ve kterém je žalovaný tímto právním názorem vázán (§78 odst. 4 a 5 s. ř. s.)

53. V řízení byla plně procesně úspěšná žalobkyně, které v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, a dále náklady související s právním zastoupením žalobkyně ve výši 9 420 Kč za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 6. ve spojení s § 10b odst. 5 advokátního tarifu, když tarifní hodnota činí 274 428 Kč. Za účelné soud považuje pět úkonů právní služby, a to převzetí zastoupení, porada s klientem přesahující hodinu před podáním žaloby, sepis žaloby a porada s klientem přesahujícím jednu hodinu před jednáním u soudu a účast u jednání; podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu. Dále pětkrát režijní paušál ve výši 450 Kč za každý z těchto úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.

54. Soud žalobkyni nepřiznal samostatný úkon vyúčtovaný zástupcem jako „další poradu s klientem přesahující jednu hodinu k výzvě soudu, zda žalobkyně souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání“, neboť neuvěřil tvrzení zástupce žalobkyně, že pouhá porada ohledně této procesní otázky trvala déle než jednu hodinu. Dále soud žalobkyni nepřiznal mimořádné zvýšení odměny za podání žaloby podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu. Mimořádné zvýšení odměny lze přiznat pouze u konkrétního úkonu právní služby, který je mimořádně obtížný; samotná složitost věci takové zvýšení neodůvodňuje. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. 30 Cdo 4016/2016, v němž soud neshledal, že by podání žaloby vyžadovalo neobvykle zvýšené odborné či profesní nároky na advokáta, zejména použití cizího práva, cizího jazyka nebo řešení jiné mimořádně specializované právní problematiky. V nyní posuzované věci zástupce žalobkyně navýšení odůvodnil tím, že žaloba má 19 stran. Tato skutečnost sama o sobě nevypovídá o mimořádných nárocích na její vypracování a devatenáctistránkovou žalobu nelze považovat za nijak vybočující z hlediska rozsahu oproti obdobným žalobám. Soud proto za tento úkon přiznal pouze základní mimosmluvní odměnu.

55. Soud žalobkyni dále přiznal cestovné za cestu jejího zástupce z Frýdku – Místku do Budišovic a zpět dne 4. 2. 2025 k další poradě. Celkem ujeto 87 km osobním vozem RZ: 2TA1825, Škoda Kamiq, o průměrné spotřebě 5,4 l na 100 km benzínu natural, cena za opotřebení dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí 5,80 Kč za 1 ujetý kilometr, cena Shodu s prvopisem potvrzuje 16 25 Af 8/2025 pohonných hmot dle § 4 písm. a) téže vyhláška 35,80 Kč za 1 litr benzínu, a dále náhrada za ztrátu času v rozsahu 4 půlhodin ve výši 150,- Kč za každou započatou půlhodinu, celkem tedy 600 Kč, a to dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

56. Dále cestovné za cestu jejího zástupce z Frýdku – Místku do Budišovic a zpět dne 16. 6. 2026 k další poradě. Celkem ujeto 87 km osobním vozem RZ: 2TA1825, Škoda Kamiq, o průměrné spotřebě 5,4 l na 100 km benzínu natural, cena za opotřebení dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb. činí 5,90 Kč za 1 ujetý kilometr, cena pohonných hmot dle § 4 písm. a) téže vyhláška 34,70 Kč za 1 litr benzínu, a dále náhrada za ztrátu času v rozsahu 4 půlhodin ve výši 150,- Kč za každou započatou půlhodinu, celkem tedy 600 Kč, a to dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

57. Dále cestovné za cestu jejího zástupce z Frýdku – Místku do Ostravy a zpět dne 17. 6. 2026 k jednání u soudu. Celkem ujeto 50 km osobním vozem RZ: X, Škoda Kamiq, o průměrné spotřebě 5,4 l na 100 km benzínu natural, cena za opotřebení dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb. činí 5,90 Kč za 1 ujetý kilometr, cena pohonných hmot dle § 4 písm. a) téže vyhláška 34,70 Kč za 1 litr benzínu, a dále náhrada za ztrátu času v rozsahu 2 půlhodin ve výši 150,- Kč za každou započatou půlhodinu, celkem tedy 300 Kč, a to dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

58. Soud však žalobkyni nepřiznal požadované cestovné za cestu zástupce žalobkyně dne 30. 5. 2025 k neuznanému úkonu porada k výzvě soudu k vyjádření se k rozhodnutí bez jednání.

59. Dále je uznatelným nákladem DPH z těchto částek s výjimkou zaplaceného soudního poplatku a náhrady za pohonné hmoty s ohledem na postavení zástupce žalobkyně jako plátce DPH.

60. Celkem náklady řízení žalobkyně činí 66 542 Kč. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobkyni prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jejího práva. Soud proto žalovaného k jejich zaplacení zavázal, a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve spojení s ustanovení § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalovaného.

Poučení

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Ostrava 17. června 2026 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje