38 A 1/2026

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph. D., ve věci žalobce: M. J. zastoupen advokátem Mgr. Pavlem Chráskou sídlem Ohradské náměstí 1621/5, 155 00 Praha 5 proti žalovanému: Dopravní a energetický stavební úřad sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 za účasti osob zúčastněných na řízení: I. CETIN a. s., IČO: 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 – Libeň II. Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO: 65993390 sídlem Čerčanská 2023/12, Krč, 140 00 Praha 4 zastoupen advokátem JUDr. Lukášem Klicperou sídlem Uruguayská 380/17, 120 00 Praha o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2025, č. j. DESU/031/035203/25, ve věci omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene takto:

Výrok

I. Řízení o žalobě v části směřující proti výroku II. rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu ze dne 19. 12. 2025, č. j. DESU/031/035203/25 se vylučuje k samostatnému projednání.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Osoba zúčastněná na řízení CETIN a. s. nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit osobě zúčastněné na řízení – Ředitelství silnic a dálnic s. p. na náhradě nákladů řízení částku 12 269,40 Kč, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. Lukáše Klicpery, sídlem Uruguayská 380/17, 120 00 Praha.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o vyvlastnění zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele Ředitelství silnic a dálnic s. p., spočívajícího v umístění, zřízení a provozování stavebního objektu „SO 433.5 – V.O. kabelová přípojka 1 kV ZB “F“ Kolovraty v km 71,94“ (dále jen „SO 433.5“), v rámci realizace stavby „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 511 Běchovice – dálnice D1“.

2. Žalobce v žalobě namítl, že vyvlastňovací řízení je možné jen za předpokladu, že existuje nějaký veřejný zájem na realizaci účelu vyvlastnění, a to v kvalifikované podobě veřejného zájmu na dosažení účelu vyvlastnění převažujícího nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Podle žalobce tvrdí napadené rozhodnutí nepravdu, když objekt SO 433.5 není nezbytnou podmínkou pro realizaci stavby silničního okruhu. Pokud je stavba silničního okruhu veřejně prospěšnou stavbou, pak se tato veřejná prospěšnost automaticky nepřeklápí na objekt SO 433.5, protože i bez něj by bylo možno veřejně prospěšnou stavbu vybudovat a provozovat.

3. Dále žalobce namítl, že v napadeném rozhodnutí naprosto není vysvětleno, proč je rozsah vyvlastnění zrovna 6 m2, a proč ne třeba 2 m2, nebo 60 m2, jedná se tak o neurčité odůvodnění.

4. Podle žalobce dále jsou vyvlastněnými osobami i osoby, které v dané lhůtě podepsaly příslušnou smlouvu o získání práv k pozemku; tyto osoby podle žalobce ze zákona není možné vyvlastnit. Popsaného účelu vyvlastnění bylo možné dosáhnout uzavřením dohody i se žalobcem, pokud by vyvlastnitel poskytl spravedlivé podmínky. Žalobce sám navrhoval uzavření dohody. Vyvlastniteli tak chybí expropriační titul. Závěrem žalobce namítl, že vyvlastnitelem použitý znalecký posudek je nedůvěryhodný, když je na jeho základě vyvlastňovaným poskytována nemravně nízká cena za omezení jejich vlastnictví.

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k jednotlivým námitkám uvedl, že pokud se týče veřejného zájmu, omezení vlastnického práva bylo provedeno za účelem realizace stavby „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 511 Běchovice – dálnice D1“, konkrétně v souvislosti s uskutečněním přípojky SO 433.5, která je součástí této stavby. Veřejný zájem na realizaci stavby vychází již z jejího vymezení v ZÚR hl. m. Prahy a rovněž v ZÚR Středočeského kraje. Zároveň je uvedená stavba veřejně prospěšnou stavbou ve smyslu § 11 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb. (dále jen „stavební zákon“) a také podle § 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“). Pro samotný stavební objekt SO 433.5 je dán účel vyvlastnění zvláštním právním předpisem, a to sice ustanovením § 17 odst. 2 písm. a) zákona o pozemních komunikacích.

6. Souvislost stavebního objektu SO 433.5 se stavbou „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 511 Běchovice – dálnice D1“ vyplývá z územního rozhodnutí Úřadu městské části Praha 22 ze dne 30. 7. 2020 č. j. P22 7892/2020 OV 04 ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 15. 6. 2022, č. j. KUJCK 42152/2021. Územní rozhodnutí potvrzuje, že stavební objekt SO 433.5 je nedílnou a nezbytnou součástí předmětné stavby, neboť tvoří provázaný celek s ostatními stavebními objekty a jeho realizace je nutná pro zajištění plné funkčnosti, bezpečnosti a provozuschopnosti stavby jako celku; bez jeho realizace není možné stavbu uskutečnit v souladu s právními předpisy a technickými normami.

7. Pokud se týče rozsahu omezení vlastnického práva žalovaný uvedl, že situační rozsah nezbytné plochy dotčeného pozemku k zatížení věcným břemenem vyplývá z geometrického plánu pro vymezení věcného břemene ze dne 24. 7. 2023, č. 1780-113/2023.

8. Jestliže žalobce namítal podpis smlouvy o právu k pozemku ostatními spoluvlastníky, žalovaný připomněl, že předmětný pozemek je ve spoluvlastnictví více osob a s ohledem na § 1132 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „OZ“) platí, že pokud nedošlo k dohodě všech spoluvlastníků, není možné uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, načež se přistupuje k vyvlastňovacímu řízení. Pokud žalobce pojednával o možné dohodě, k jejímu uzavření se vyvlastnitel snažil přistoupit, avšak žalobce požadoval vyšší nežli nabízenou cenu. Žalobce na další nabídky přestal reagovat, přičemž žalovaný má za to, že dohody nebylo možno dosáhnout nikoliv z důvodu nedostatku součinnosti, nýbrž z důvodu nesouhlasu žalobce s realizací stavebního objektu SO 433.5.

9. Expropriační titul dle žalovaného vyplývá ze Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy a ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, ve spojení s § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona a § 17 odst. 2 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, když stavební objekt SO 433.5 je součástí veřejně prospěšné stavby.

10. Ke znaleckému posudku, na základě něhož byla žalobci stanovena náhrada, žalovaný uvedl, že posudek byl vypracován osobou zapsanou v seznamu znalců a v souladu se zákonem o oceňování majetku. Žádné skutečnosti, které by zpochybňovaly závěry znaleckého posudku, či měly za následek nepřiměřenost stanovené náhrady, žalovaný neshledává.

11. Společnost CETIN, a.s. se k věci nevyjádřila.

12. Ředitelství silnic a dálnic s. p. se ztotožnilo s vyjádřením žalovaného. Uvedlo, že rozsah potřebného vyvlastnění je specifikován v příslušném geometrickém plánu, u „jiných kabelů“ je zřizováno v odlišném rozsahu z toho důvodu, neboť se jedná o jiné břemeno, jiné technické řešení či jinou trasu. Podle § 1132 OZ bylo ke smluvnímu zřízení věcného břemene zapotřebí souhlasu všech spoluvlastníků pozemku, přičemž to byl právě žalobce, kdo jako jediný nabízenou smlouvu odmítl podepsat. Požadavky, a to nejen ekonomické, které žalobce v průběhu správního řízení vznesl, považuje Ředitelství silnic a dálnic s. p. za naprosto odtržené od reality. Posouzení věci krajským soudem 13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci rozhodl v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání.

14. Předně krajský soud přistoupil výrokem I. rozsudku ve smyslu § 39 s. ř. s. k tomu, že vyloučil řízení o žalobě v části směřující proti výroku II. rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu ze dne 19. 12. 2025, č. j. DESU/031/035203/25 k samostatnému řízení. V části náhrady za vyvlastnění totiž podle § 28 odst. 1 věta druhá zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění lze věc projednat v občanském soudním řízení.

15. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že vyvlastňovací řízení bylo vedeno k žádosti osoby zúčastněné na řízení, Ředitelství silnic a dálnic s. p. ze dne 26. 6. 2025. Dne 18. 9. 2025 proběhlo ústní jednání, jehož se účastnil zástupce žalobce, který jej zastupuje i v soudním řízení. V průběhu ústního jednání byly ze strany žalobce podány k žalovanému námitky (vyjádření) ve věci, které svým obsahem v zásadě odpovídají námitkám žalobním.

16. S ohledem na to, že žalobce v zásadě rekapituluje argumentaci z předešlého řízení v podobě žalobních bodů, podrobil krajský soud v tomto řízení napadené rozhodnutí přezkumu právě pouze optikou žalobních bodů; je přitom třeba vycházet ze závěrů rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, podle kterých „Míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod - byť i vyhovující - obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“ 17. Je třeba především zdůraznit, že v nyní přezkoumávané věci se žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádal věcně, s konkrétní a přesvědčivou argumentací se všemi žalobcem vznesenými námitkami, přičemž soud se s jeho závěry a vypořádáním zcela ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje.

18. Pokud jde o žalobní námitky, pak otázkou účelu vyvlastnění a veřejným zájmem se žalovaný zabýval zejména na str. 6-7 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Soud proto jen připomíná, že podkladovým územním rozhodnutím Úřadu městské části Praha 22 ze dne 30. 7. 2020 č. j. P22 7892/2020 OV 04 ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 15. 6. 2022, č. j. KUJCK 42152/2021 byla umístěna stavba „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 511 Běchovice – dálnice D1“, zahrnující stavební objekty jednotlivých číselných řad ve smyslu tehdejší vyhlášky č. 499/2006 Sb., tedy jak přímo objekty pozemních komunikací (řada 100) či mostní objekty a zdi (řada 200), tak i mnohé další objekty, mezi nimiž jsou i elektro a sdělovací objekty (řada 400) – včetně SO 433.5 - V.O. kabelová přípojka 1 kV ŘSD ZB "F“ Kolovraty km 71,940, což je objekt, jehož se týkalo nynější vyvlastňovací řízení. Krajský soud má za to, že žalovaný se s námitkou účelu vyvlastnění vypořádal řádně, tato žalobní námitka není důvodná.

19. Pokud jde o žalobní námitku týkající se vymezeného rozsahu vyvlastnění žalobce, respektive rozsahu omezení vlastnického práva žalobce v rozsahu 6 m2, tak tento není libovůlí, nahodilostí či prostým odhadem žalovaného, jelikož rozsah omezení je přesně dán geometrickým plánem vymezení věcného břemene ze dne 24. 7. 2023, č. 1780-113/2023, což stvrzuje jednak výrok I. napadeného rozhodnutí a dále str. 9 napadeného rozhodnutí, na níž je taktéž uvedeno, proč bylo rozhodnuto o rozsahu v této konkrétní míře a proč je tato míra žalovaným považována za nezbytnou. Tato námitka tedy není důvodná.

20. K námitce, že jsou vyvlastněnými osobami i osoby, které v dané lhůtě podepsaly příslušnou smlouvu o získání práv k pozemku, přičemž takové osoby ze zákona není možné vyvlastnit, krajský soud uvádí, že především tato námitka směřuje primárně k ochraně práv třetích osob, nikoli žalobce a žalobci tudíž námitka nepřísluší, neboť z námitky nevyplývá, jak mohl či měl být uvedeným dotčen na svých právech právě žalobce. Nad rámec uvedeného krajský soud ve shodě s žalovaným zdůrazňuje, že předmětný pozemek je ve spoluvlastnictví, přičemž žalobce je pouze jedním ze spoluvlastníků. Jestliže nedošlo k uzavření dohody všech spoluvlastníků s vyvlastnitelem, nemůže být taková dohoda účinná. Tato námitka tedy není důvodná.

21. Také žalobní námitka směřující do možnosti dohody je velmi obecná, když žalobce poukazuje na požadavek spravedlivých podmínek, avšak dále tuto argumentaci již nerozvíjí. Soud proto pouze ve stručnosti uvádí, že vyvlastnitel ještě před vydáním napadeného rozhodnutí jednal s žalobcem, doručil mu návrh smlouvy, reagoval na žalobcovy námitky, mezi stranami probíhala korespondence, avšak k dohodě nedošlo. Pokud se jedná o otázku samotné náhrady za vyvlastnění („nemravně nízké ceny“), tato otázka nespadá do přezkumné činnosti soudů ve správním soudnictví. Soud má, stejně jako žalovaný, za to, že byly splněny podmínky podle § 5 zákona o vyvlastnění spolu s § 3 liniového zákona. Tato žalobní námitka také není důvodná.

22. Ze všech uvedených skutečností tak vyplývá také nedůvodnost námitky, že nebyl dán expropriační titul, neboť tento zcela zjevně dán byl. Závěr a náklady řízení 23. Jelikož krajský soud neshledal žalobní námitky důvodné, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.

24. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nad běžnou úřední činnost nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

25. Výrok o náhradě nákladů osob zúčastněných na řízení je odůvodněn § 60 odst. 5 s. ř. s.

26. Žalobce byl v tomto řízení neúspěšný a společnosti CETIN a. s. by náležela náhrada vynaložených nákladů řízení, pokud by bránila své právo, které jí vyplývalo z žalobou napadeného rozhodnutí. Jelikož společnost CETIN a. s. soudu žádné písemné vyjádření k věci samé, které by reagovalo na podanou žalobu, nezaslala, má soud za to, že v procesní rovině svá práva nebránila. Společnosti CETIN a. s. rovněž nebyly v průběhu řízení soudem uloženy žádné povinnosti, společnost CETIN a. s. náhradu nákladů řízení ani nepožadovala, a proto soud rozhodl tak, že nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

27. Osoba zúčastněná na řízení – Ředitelství silnic a dálnic s. p. (vyvlastnitel) aktivně bránila své právo, které jí z napadeného rozhodnutí přímo vyplývá, soud proto stanovil neúspěšnému žalobci povinnost zaplatit jí náhradu nákladů řízení Ta spočívá v odměně advokáta za 2 úkony právní služby po 4 620 Kč a 2 režijní paušály po 450 Kč (převzetí zastoupení, vyjádření), s odpovídající daní z přidané hodnoty, celkem tedy 12 269,40 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Ostrava 20. srpna 2026 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje