38 A 5/2018

Rubrum

č. j. 38 A 5/2018 - 58 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci žalobce: JUDr. F. K. zastoupený advokátkou Mgr. Petrou Raškovou sídlem Šaldova 466/34, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy České republiky sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 za účasti osoby zúčastněné: Ředitelství silnic a dálnic České republiky sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 zastoupená advokátem JUDr. Vilémem Podešvou, LLM sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10.9.2018 č.j. 107/2018-120-SSP/5, ve věci povolení stavby Shodu s prvopisem potvrzuje 2 38 A 5/2018 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 22.6.2018 č.j. 22490/DS/2013-13/Tl zamítnuto jako nepřípustné.

2. Žalobce namítl, že 1) je vlastníkem pozemku p.č. X v k.ú. x, okres Náchod (dále také „pozemek 1“) a jak vyplývá z vyvlastňovacího řízení, tento pozemek je určen ke stavbě „Dálnice D11, stavba 1107 Smiřice – Jaroměř“, jejíž nedílnou součástí je i stavba stavebního objektu SO 112 – Okružní křižovatka přeložky I/33 a I/37. Žalobce je také vlastníkem pozemku p.č. X v k.ú. x, okres Náchod (dále také „pozemek 2“), tento pozemek je součástí odvodňovacího zařízení, které již nyní slouží k odvodnění železnice a silnice I/37. Na uvedené zařízení má být napojeno odvodnění dálnice D 11. Součástí této stavby je i SO 352 (usazovací nádrž). Pozemek 2 je dotčen stavbou, ale i v důsledku imisí, neboť bude užíván pouhým napojením na stávající odvodňovací systém na základě jednoduchého fyzikálního principu, podle něhož „voda teče dolů“. Krajský soud v Ostravě uvedl v rozsudku sp.zn. 38 A 1/2018, že existuje jiné stavební řízení (než posuzované ve věci 38 A 1/2018 – pozn. soudu), které se žalobcových pozemků týká, konkrétně vedené Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, tedy nyní přezkoumávané řízení. 2) Stavba dálnice je podle žalobce nedělitelná, proto o ní má rozhodovat pouze Ministerstvo dopravy jako příslušný speciální stavební úřad. Pokud rozhodoval jiný úřad, je rozhodnutí nulitní. K nedělitelnosti dálnice žalobce argumentoval definicí dálnice podle zákona č. 13/1997 Sb. (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), judikáty Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č.j. 3 As 45/2004-121 a č.j. 6 As 207/2014-36 a rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn. 16 Ca 492/96. 3) Žalobce namítl, že podle judikatury NSS se stavební povolení vztahuje i na části stavby výslovně nezmíněné ve výroku stavebního povolení, jestliže je záměr jejich vybudování zřejmý z projektové dokumentace, která byla podkladem pro povolení stavby (rozsudky č.j. 3 As 24/2007-114, č.j. 7 As 130/2013-29). 4) V žalobě se dále nachází „krátký exkurs do historie dálnice D 11-1105“, ohledně nehospodárnosti její výstavby. 5) Závěrem žalobce navrhl přerušit řízení v této věci, když je vedeno řízení o jeho kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.8.2018 (správně 19.7.2018 – pozn. soudu) č.j. 38 A 1/2018-71.

3. Žalovaný ve vyjádření zopakoval argumentaci uvedenou v napadeném rozhodnutí, zdůraznil, že ve stavebním povolení nebylo rozhodováno ani o jednom z žalobcových pozemků, a navrhl zamítnutí žaloby.

4. Osoba zúčastněná na řízení (dále také „ŘSD“) navrhla zamítnutí žaloby. Nesouhlasila s žalobcovým názorem o nedělitelnosti stavby dálnice a poukázala na to, že žalobcovy pozemky nebyly součástí seznamu pozemků, o nichž se vedlo řízení. Žalobcova citace judikatury je účelová, vytrhává jednotlivé věty z kontextu. Shodu s prvopisem potvrzuje 3 38 A 5/2018 5. U jednání dne 18.2.2019 žalobce nově tvrdil, že ministr dopravy rozhodoval za jiného stavu věci, podle přeprojektované dokumentace.

6. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s.ř.s.“) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

7. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že stavebník - ŘSD - podal 16.12.2013 u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje žádost o vydání stavebního povolení na stavbu „D11 stavba 1107 Smiřice-Jaroměř“ v rozsahu 7 stavebních objektů, v průběhu řízení celkem 3x zúžil žádost, takže rozhodnutím ze dne 22.6.2018 byla povolena stavba v rozsahu stavebních objektů SO 130 Přeložka silnice I/33, SO 131 Úpravy stávající silnice I/33, SO 136 Úpravy silnice I/37, SO 310 Dešťová kanalizace přeložky silnice I/33-část 1. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, v němž uvedl, že jeho pozemek 1 je určen pro stavební objekt SO 112 Okružní křižovatka přeložky I/33 a I/37, a jeho pozemek 2 je určen pro stavbu odvodnění dálnice D 11. Žalovaný zamítl žalobcovo odvolání jako nepřípustné, když vyložil, že žalobci nesvědčí právo účastníka tohoto stavebního řízení podle žádného z relevantních ustanovení zákona č. 183/2006 Sb. (dále jen „stavební zákon“). Žalobce není vlastníkem pozemku, na kterém má být stavba prováděna, ani vlastníkem stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna (§ 109 písm. c/ a d/ stavebního zákona). Žalovaný se zabýval též tím, zda žalobce nemůže být účastníkem řízení podle § 109 e) stavebního zákona, tedy jako vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno, a na základě konkrétní argumentace uvedené v odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že tomu tak není.

8. U jednání byl proveden důkaz přečtením listiny, založené žalobcem do spisu sp. zn. 38 A 1/2018, nazvané „Přepis části rozhovoru s ministrem Danem Ťokem v pořadu Události v regionech dne 31.1.2018“, a to v souvislosti s žalobcovým tvrzením uvedeným výše pod bodem 5 tohoto rozsudku.

9. K žalobní námitce 1) soud především uvádí, že stavební úřad v daném řízení vůbec nerozhodoval o stavebních objektech uvedených žalobcem v žalobě, tj. o SO 112 a SO 352. Jak sám žalobce uvedl, jeho pozemek 2 je součástí odvodňovacího zařízení, které již nyní slouží k odvodnění železnice a silnice I/37. Pokud se někdy bude rozhodovat o využití žalobcova pozemku 2 nad rámec dosavadního využití, bude to nepochybně řešeno v rámci rozhodování o povolení příslušné stavby, což krajský soud zmiňoval v rozsudku ze dne 19.7.2018 č.j. 38 A 1/2018-71, avšak zmiňoval to pouze v obecné rovině, v souvislosti s tím, kdo je příslušným stavebním úřadem. Krajský soud nijak nepředjímal, zda, kdy a v jakém konkrétním řízení dojde na žalobcovy pozemky – stavební řízení je řízením návrhovým a záleží na žadateli (stavebníkovi), v jakém rozsahu žádost podá (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20.10.2015 č.j. 29 A 30/2013-175). Žalobní námitka 1) je nedůvodná.

10. K žalobní námitce 2) soud potvrzuje, že zákon o pozemních komunikacích obsahuje definici dálnice v § 4 odst.1 (dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy) a také vymezení součástí a příslušenství jednotlivých pozemních komunikací (§ Shodu s prvopisem potvrzuje 4 38 A 5/2018 12 citovaného zákona). Zákon o pozemních komunikacích však řeší především kategorizaci (již existujících) komunikací a otázky jejich provozu, nikoli jejich stavbu ve smyslu technických požadavků – k tomu slouží stavební zákon a jeho prováděcí předpisy. Ze zákona o pozemních komunikacích ani ze stavebního zákona přitom nevyplývá, že by jednotlivé stavby či stavební objekty – součásti dálnice – nemohly být rozděleny pro účely stavebního řízení. U rozsáhlých záměrů je naopak logické, že jsou projektovány jako celek (aby byla zjevná jejich funkčnost po dokončení), avšak pro výstavbu rozděleny do etap. Pokud jde o judikáty citované žalobcem, soud je považuje za nepřiléhavé a souhlasí s osobou zúčastněnou v tom, že žalobce vytrhává věty z kontextu. Ve věci ze dne 4.5.2005 č.j. 3 As 45/2004-121 se NSS zabýval řízením o dodatečném povolení stavby v rámci řízení o odstranění stavby v režimu § 88 odst.1 písm.b) tehdy platného zákona č. 50/1976 Sb., a také ve věci ze dne 11.11.2014 č.j. 6 As 207/2014-36 šlo o řízení o odstranění již stojící stavby. Vzhledem k tomu, že v nyní přezkoumávané věci se jednalo o povolení stavebních objektů týkajících se silnic I. třídy (I/33, I/37), byl v souladu s § 40 odst.3 písm.d) zákona o pozemních komunikacích příslušný k rozhodování krajský úřad, zde konkrétně Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Zcela nepřiléhavý je i žalobcův odkaz na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4.3.1997 sp.zn. 16 Ca 492/96, když žalobce sám z něj vyjímá, že obecný stavební úřad nemůže povolit stavbu, která spadá do působnosti speciálního stavebního úřadu – v nyní přezkoumávané věci to byl právě speciální stavební úřad, který správně ve věci rozhodoval (srov. § 15 odst.1 písm.c/ stavebního zákona). Žalobní námitka 2) je nedůvodná.

11. K žalobní námitce 3) soud podotýká, že situace v žalobcem namítané věci popsané v rozhodnutí NSS ze dne 21.11.2007 č.j. 3 As 24/2007-114 je odlišná od nynější především tím, že tam byla dána pravomoc jednoho stavebního úřadu „k celé věci“ (fakticky šlo o stavbu garáže, která byla výslovně uvedena v rozhodnutí, a o stavbu jediné možné příjezdové cesty k ní, která nebyla výslovně uvedena v rozhodnutí, ale vyplývala z projektové dokumentace). Soud i s poukazem na již řečené výše v bodě 10 považuje tento judikát za nepřiléhavý k nyní projednávané věci a připomíná, že nelze vycházet jen ze znění samotné právní věty, ale je třeba srovnávat vždy srovnatelné. Stejně lze hodnotit žalobcův poukaz na rozhodnutí NSS ze dne 24.7.2014 č.j. 7 As 130/2013-29 (stavební úřad příslušný k celé věci, v rozhodnutí nezmíněná část stavby – schodiště k nově budované bytové jednotce v domě). Žalobní námitka 3) je nedůvodná.

12. Pokud jde o žalobní námitku 4), soud připomíná, že předmětem přezkumu je rozhodnutí žalovaného o zamítnutí žalobcova odvolání jako nepřípustného (čili procesní otázka žalobcova účastenství v řízení), proto soud považuje za nadbytečné vyjadřovat se ke „krátkému exkursu do historie dálnice D 11-1105“. Žalobní námitka 4) se míjí s předmětem přezkumu, je nedůvodná.

13. K přerušení řízení (5) soud neshledal důvod, když žalobcem zmíněný rozsudek zdejšího soudu ze dne 19.7.2018 č.j. 38 A 1/2018-71 byl rozsudkem NSS v mezidobí zrušen a Krajský soud v Ostravě rozhodl nově ve věci 18.2.2019 pod č.j. 38 A 1/2018-118.

14. Pokud jde o žalobcovo nové tvrzení u jednání (bod 5 tohoto rozsudku), soud připomíná, že žalobce může rozšířit žalobu o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby (§ 71 odst.2 s.ř.s.). Proto soud nepovažuje za nutné vyjadřovat se ani k formě, natož pak k obsahu „Přepisu části rozhovoru s ministrem…“, když žalobní bod o údajné tajně provedené nové projektové dokumentaci je opožděný. Shodu s prvopisem potvrzuje 5 38 A 5/2018 15. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji v souladu s § 78 odst.7 s.ř.s. zamítl.

16. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nad běžnou úřední činnost nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

17. Výrok o náhradě nákladů osoby zúčastněné je odůvodněn § 60 odst. 5 s.ř.s., když soud jí neuložil žádné povinnosti v řízení a neshledal ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné pro přiznání náhrady nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 18. února 2019 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje