39 A 6/2019
č. j. 39 A 6/2019-55
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 64 § 166
- o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), 100/2001 Sb. — § 9b
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 34 § 60 § 75 § 78
- správní řád, 500/2004 Sb. — § 36
- o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), 183/2006 Sb. — § 85
Rubrum
č. j. 39 A 6/2019 - 55 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, PhD., v právní věci žalobce: Ing. J. M. zastoupený advokátem Mgr. Šimonem Slezákem sídlem Ulrichovo náměstí 737/3, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 10. 2018, č. j. KrÚ – 72348/122/2018/OMSŘI/Dr, ve věci umístění stavby takto:
Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Shodu s prvopisem potvrzuje 2 39 A 6/2019 I. Vymezení předmětu řízení 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení výše nadepsaného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Svitavy ze dne 3. 4. 2018, č. j. 61946-16/OV-com/1386-2017, jímž bylo rozhodnuto o umístění stavby „Dálnice D35 Janov – Opatovec“ na pozemcích v katastrálních územích Janov u Litomyšle, Čistá u Litomyšle, Mikuleč, Opatovec a Moravský Lačnov s dobou platnosti na dobu pěti let. Žalobce v napadeném rozhodnutí spatřoval zásah do svého vlastnického práva a do práva na svobodné podnikání, kterým nebyla v řízení poskytnuta dostatečná ochrana.
II. Žalobní body
2. Podle žalobce nemůže být skutečnost, že se v případě rozhodnutí správního orgánu I. stupně jedná o veřejnou stavbu, odpovědí na každou žalobcem uplatněnou námitku. Napadené rozhodnutí je tak co do vypořádání žalobních námitek nepřezkoumatelné.
3. Žalobci nebyly poskytnuty komplexní podklady, neboť žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby se týkala jen jednoho úseku dálnice D35 bez dalších návazností na obce Strakov a Litomyšl. Není tak zřejmé, jakým způsobem plánuje žadatel směrově a výškově napojit další úseky dálnice, tedy nelze určit přímý či nepřímý vliv na vlastnictví žalobce.
4. Podle žalobce v dokumentaci zcela chybí pasport komunikací a cest nutných k provádění stavby dálnice. Správní orgány obou stupňů se spokojily toliko s odkazem na projektovou dokumentaci, z odůvodnění napadeného rozhodnutí však vyplývá, že jde o předpokládané řešení, žalobce tak nemůže mít jistotu o stavu v průběhu samotné realizace.
5. Žalobce již v předcházejícím řízení opakovaně upozorňoval na zcela chybějící koordinaci mezi jednotlivými plánovanými úseky dálnice, jakož i na nedostatečnou komunikaci v tomto směru. Tím je pro žalobce vytvářena značná právní nejistota a ubírána možnost účinně bránit své zájmy.
6. Z výše uvedených důvodů navrhuje žalobce zrušení jak napadeného rozhodnutí, tak rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
III. Vyjádření žalovaného
7. Žalovaný uvedl, že při svém rozhodování vycházel z předložené spisové dokumentace a všech dostupných podkladů. Ze spisového materiálu postoupeného správním orgánem I. stupně vyplynulo, že po podání žádosti byl stavebník vyzván k jejímu doplnění, což v souladu s výzvou učinil. Poté byli správnímu orgánu známí účastníci řízení řádně vyrozuměni a bylo nařízeno veřejné ústní jednání. V souladu s ustanovením § 9b zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, stavební úřad zveřejnil informace o tom, kde je možné se seznámit s podklady, a současně přiznal účastníkům práva podle ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a umožnil jim ve stanovené lhůtě vyjádřit se k podkladům.
8. Žalovaný konstatuje, že v předmětném řízení byly dodrženy zákonné postupy, stavebník doložil veškeré potřebné podklady a rozhodnutí splňovalo všechny formální a věcné požadavky. Dále žalovaný souhlasí se žalobcem v tom, že veřejná prospěšnost stavby nemůže být důvodem pro nezákonné rozhodování správních orgánů; v tomto případě však žádnou nezákonnost v postupu neshledal. Žalovaný je přesvědčen, že se jednotlivými Shodu s prvopisem potvrzuje 3 39 A 6/2019 žalobcovými námitkami zabýval v napadeném rozhodnutí dostatečně a v dalším proto odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí.
V. Zjištěný skutkový stav
9. Dne 3. 4. 2018 vydal Městský úřad Svitavy rozhodnutí č. j. 61946-16/OV-com/1386-2017, kterým bylo rozhodnuto o umístění stavby „Dálnice D35 Janov – Opatovec“ na pozemcích v katastrálních územích Janov u Litomyšle, Čistá u Litomyšle, Mikuleč, Opatovec a Moravský Lačnov s dobou platnosti na dobu pěti let. Součástí tohoto rozhodnutí je i vypořádání námitek žalobce. Obsahově se tyto námitky shodují s žalobními námitkami tak, jak je popsáno v části II. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, ve kterém okruh námitek rozšířil o námitku nevystavění protihlukové stěny v blízkosti areálu společnosti MACH DRŮBEŽ s. r. o., jejíž potřeba je odůvodněna negativním vlivem zvýšené zvukové zátěže na chov drůbeže a produkci vajec. Žalovaný napadené rozhodnutí potvrdil a odvolání zamítl.
VI. Právní posouzení
10. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
11. V obecné rovině lze se žalobcem souhlasit v tom, že skutečnost, že správní orgán rozhoduje o stavbě, která má veřejně prospěšný charakter, nemůže být odpovědí na každou žalobcem uplatněnou námitku. V tomto konkrétním případě však žalovaný i správní orgán I. stupně svým zákonným povinnostem co do vypořádání námitek dostáli, jak ostatně vyplývá z následujícího vypořádání námitek žalobních.
12. Nelze však již souhlasit s tvrzením, že žalobci nebyly poskytnuty dostatečné podklady. Jak již částečně vyplynulo z výše uvedeného, opatřením ze dne 17. 1. 2018, č. j. 3578-18/OV-com/1386-2017 oznámil stavební úřad účastníkům řízení, dotčeným orgánům a veřejnosti zahájení územního řízení o umístění předmětné stavby a na den 27. 2. 2018 nařídil veřejné projednání věci. Toto opatření bylo doručeno všem účastníkům a všem obcím, na jejichž území má být stavební záměr uskutečněn. O možnosti přístupu k podkladům, způsobu a lhůtě pro uplatnění námitek tak byl žalobce vyrozuměn řádně. Konkrétní skutečnosti, ze kterých by bylo možné dojít k opačnému závěru, přitom žalobce neuvádí. Pokud žalobce tvrdí, že z podkladů není zjevné napojení dalších úseků dálnice a tedy i případný zásah do práv žalobce, musí krajský soud konstatovat, že předmětem územního řízení, tedy stavebním záměrem, disponuje v plném rozsahu stavebník a stavebnímu úřadu v I. stupni - stejně jako žalovanému - nepřísluší posuzovat další skutečnosti, které stavebník součástí své žádosti neučiní. O této skutečnosti byl žalobce dostatečně vyrozuměn ve vypořádání této námitky na str. 54 územního rozhodnutí a rovněž na str. 12 a 13 napadeného rozhodnutí. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí jasně vyplývá, že není účelné a prakticky ani možné vést jedno řízení o dálnici v celé její délce, s čímž se krajský soud zcela ztotožňuje. Předmětný úsek dálnice je tak třeba považovat za samostatnou stavbu a okruh účastníků územního řízení podle ustanovení § 85 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), je stanovován toliko v návaznosti na daný úsek dálnice. Pokud by měl žalobce být dotčen některým jiným úsekem dálnice, může svá práva nadále hájit v řízení týkajícím se takového úseku. Ve vztahu k této námitce také nelze souhlasit se závěrem žalobce, že byla toliko vypořádána poukázáním na veřejnou prospěšnost stavby. Shodu s prvopisem potvrzuje 4 39 A 6/2019 13. Pokud se jedná o námitku nedostatečného pasportu komunikací pro obsluhu a zajištění stavby, krajský soud opět odkazuje na str. 54 a 55 rozhodnutí správního orgánu I. stupně a str. 13 odvolacího rozhodnutí. Z jejich obsahu jasně vyplývá, že tato problematika spadá do řízení stavebního, bude zapracována v projektové dokumentaci, která je jedním ze základních podkladů potřebných k vydání stavebního povolení. Problematika realizace stavby není součástí územního řízení, v důsledku územního rozhodnutí samotného k realizaci těchto obslužných komunikací nedojde a není tedy možné jimi ani zasáhnout do práv stěžovatele. Pakliže by některá z těchto komunikací měla žalobce omezit na jeho právech, ačkoliv žalobce v žalobě žádné konkrétní omezení netvrdí, bude žalobci umožněno hájit své zájmy ve správním řízení o povolení stavby a v jeho přezkumu před soudem. I v tomto případě správní orgány obou stupňů vypořádání námitek náležitě odůvodnily.
14. K námitce o chybějící koordinaci a nedostatečné komunikaci krajský soud toliko dodává, že komunikace ze strany správního orgánu tak, jak je popsána výše, zcela naplnila požadavky stavebního zákona a správního řádu. Koordinace jednotlivých úseků dálnice pak nebyla předmětem rozhodnutí, které žalobce napadá, a nebylo tak povinností správních orgánů se koordinací zabývat.
15. Ke všem výše uvedeným námitkám krajský soud rovněž dodává, že žalobce v žalobě neposkytuje relevantní informace, ze kterých by bylo možné dojít k závěru o možném konkrétním zásahu do jeho práva vlastnického a práva na svobodné podnikání, způsobeného vydáním žalobou napadeného rozhodnutí nebo rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Jedinou potenciálně relevantní námitkou mohlo být toliko nevyhovění žádosti o nevystavění protihlukové stěny, jak je popsáno v odst. 9, tuto námitku však žalobce v žalobě neuplatnil a krajský soud se jí proto v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“) nezabýval.
VII. Závěr a náklady řízení
16. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem nezbylo krajskému soudu, než žalobu v plném rozsahu zamítnout jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující jeho běžnou úřední činnost.
Poučení
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 30. dubna 2019 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje 5 39 A 6/2019 39 A 6/2019-57 USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., v právní věci žalobce: Ing. J. M. zastoupený advokátem Mgr. Šimonem Slezákem sídlem Ulrichovo náměstí 737/3, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ředitelství silnic a dálnic ČR sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 10. 2018, č. j. KrÚ – 72348/122/2018/OMSŘI/Dr, ve věci umístění stavby takto: Shodu s prvopisem potvrzuje 6 39 A 6/2019 I. Zkrácený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2019, č. j. 39 A 6/2019- 46, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2019, č. j. 39 A 6/2019-51, se doplňují v záhlaví za slovem „Pardubice“ takto: „za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ředitelství silnic a dálnic ČR sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4“ II. Zkrácený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2019, č. j. 39 A 6/2019- 46, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2019, č. j. 39 A 6/2019-51, se doplňují o výrok III., který zní: „III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.“. Odůvodnění:
1. Žalobce se domáhal žalobou zrušení výše nadepsaného rozhodnutí žalovaného. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem podepsaného soudu ze dne 30. 4. 2019, kterým byla žaloba zamítnuta.
2. V důsledku prodlevy administrativního zpracování písemností doručovaných do datové schránky soudu nebyla řádně evidována písemnost, kterou se výše nadepsaná osoba zúčastněná jala uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení podle ustanovení § 34 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s“). Následkem této skutečnosti nebyla tato osoba zařazena do záhlaví předmětného rozsudku. Soud proto postupoval ve smyslu § 64 s. ř. s. ve spojení s § 166 odst. 1, 2 o. s. ř. a rozhodl tímto usnesením o doplnění rozsudku o tento údaj.
3. V důsledku skutečnosti popsané v předcházejícím odstavci nerozhodl soud citovaným rozsudkem o nákladech řízení osoby zúčastněné na řízení. Soud proto postupoval ve smyslu § 64 s. ř. s. ve spojení s § 166 odst. 1, 2 o. s. ř. a rozhodl tímto usnesením o doplnění rozsudku. Zúčastněné osobě nebyly náklady řízení přiznány v souladu s ustanovením § 60 odst. 5 s. ř. s., neboť jí soud neuložil žádnou povinnost ani soud neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné, které by přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 21. května 2019 Shodu s prvopisem potvrzuje 7 39 A 6/2019 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.