42 Co 695/2008

Plný text

42Co 695/2008 -64 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Ostravě rozhodl ve věci žalobců a) xxxxx , bytem xxxxx, zastoupené JUDr. L. S., advokátem se sídlem K., b) xxxxx, bytem xxxxx, proti žalovanému xxxxx , se sídlem xxxxx, zastoupeného Mgr. J. T., advokátem se sídlem K., o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále - pobočka v Krnově ze dne 11.8.2008, č.j. 19C 138/2007-39, t a k t o:

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích I. a III. výroku potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se v odstavci IV. výroku mění takto: Žalovaný je povinen zaplatit státu náklady řízení žalobkyně a/ ve výši 8.211,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Bruntále.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu náklady odvolacího řízení žalobkyně a/ ve výši 3.927,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Bruntále.

IV. Žalobce b/ a žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem okresního soudu bylo určeno, že výpověď z nájmu bytu č. 30 v pátém nadzemním podlaží domu č.p. 2 na ulici xxxxx v K. ze dne 28.8.2007, je neplatná, žalobce b/ byl zavázán zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč, žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci b/ náklady řízení ve výši 1.000,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku a dále bylo rozhodnuto, že žalobkyně a/ nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, nesouhlasil se závěrem soudu, že nebyly splněny podmínky pro výpověď z nájmu bytu. Závěr soudu o neexistenci dluhu za tři dané měsíce neodpovídá provedenému dokazování, žalobci dlouhodobě neplní svou povinnost platit nájemné. Jejich dluh na nájemném byl předmětem dokazování v jiných soudních řízeních, v nichž byl žalovaný úspěšný a dlužné nájemné je nyní vymáháno exekučně. Žalobcům je známo, že na nájemném a úhradách za služby spojených s nájmem bytu dluží částku přes 100.000,- Kč. Za této situace nelze dospět k závěru, že předmětná výpověď je neurčitým právním úkonem, popř. že v době doručení výpovědi žalobci nesplňovali podmínky pro podání výpovědi. Rozhodnutí soudu je nemravné a přísně formální, aniž by vycházelo z podstaty a základního účelu ust. § 711 odst. 2 písm. b/ o.z., kterým je ochrana pronajímatele v případě, že nájemce neplní svou povinnost platit nájemné. Nemůže obstát názor soudu, že je povinností pronajímatele, aby ve výpovědi zcela přesně uvedl jednotlivá období, za které nájemce dluží nájemné, a to zvláště za stavu, kdy toto dlužné nájemné již bylo v jiných soudních řízeních předmětem dokazování, ve věci bylo pravomocně rozhodnuto a žalobcům je tak známo kolik, a za které období dluží žalovanému na nájemném. Ani závěr soudu, že výpověď byla ze strany žalovaného podepsána zaměstnancem, který k tomuto neměl zmocnění, neodpovídá provedeným důkazům. Pokud je v organizačním řádu žalovaného, který byl schválen radou města i zastupitelstvem, delegováno právo uzavírat smlouvy o nájmu bytu na Odbor správy majetku města, pak je zřejmé, že rada města tak učinila v souladu s ust. § 102 odst. 2 písm. m/ zákona o obcích. Toto zákonné ustanovení rovněž hovoří o „rozhodování o uzavírání smluv“. Nemůže tak obstát závěr soudu, že vedoucí odboru je oprávněna za žalovaného uzavřít smlouvu o nájmu bytu, nikoli ji však vypovědět. Organizační řád žalovaného trochu neobratně uvádí „vystavit nájemní smlouvu“, rozhodně tím však není myšleno, že by příslušný odbor byl oprávněn pouze vyhotovit text smlouvy o nájmu bytu. Navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl. Žalobkyně a/ navrhovala, aby napadený rozsudek byl potvrzen. Soud I. stupně provedl poměrně rozsáhlé dokazování a provedené důkazy zcela správně posoudil. Žalobkyně dluží žalovanému částku 100.000,- Kč, tento údajný dluh však vznikl v době delší než 5 let před výpovědi z nájmu a v současné době probíhá v této věci dovolací řízení. Výpověď z nájmu bytu posuzuje pouze období let 2005 a 2006, přičemž skutečný dluh za takto posuzované období nenaplňuje hmotněprávní podmínky pro vypovězení z nájmu podle ust. § 711 odst. 2 písm. b/ o.z. Další vadou výpovědi z nájmu je skutečnost, že ji formulovala a podepsala vedoucí odboru správy majetku žalovaného, aniž by k tomu byla příslušnými orgány samosprávy zmocněna. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. vyjma výroku o uložení povinnosti žalobci b/ zaplatit soudní poplatek, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Závěr okresního soudu, že výpověď z nájmu bytu je neplatná, neboť výpovědní důvod tak, jak byl ve výpovědi konkretizován, nebyl naplněn a vedoucí odboru správy majetku města, která výpověď podepsala, k tomu nebyla oprávněna, je správný. Soud prvého stupně provedl v řízení zcela dostačující dokazování, skutková zjištění, která učinil, jsou správná, a proto je odvolací soud přejímá. Rovněž právní posouzení učiněné okresním soudem je správné a přiléhavé. V podrobnostech tak lze zcela odkázat na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Neobstojí odvolací námitka žalovaného, že žalobcům je známo kolik a za jaké období dluží na nájemném a nebylo proto nutné konkretizovat dlužné období ve výpovědi z nájmu bytu. Náležitosti výpovědi z nájmu bytu upravuje ust. § 711 odst. 3 o.z. Výpověď z nájmu musí být písemná a musí mj. obsahovat i důvod výpovědi. Písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny (právně významný je pouze ten projev vůle jednajícího, který je vyjádřen v písemném textu; proto eventuální záměry jednajícího v písemném textu nevyjádřené jsou právně bezvýznamné). Důvod výpovědi je tedy třeba přímo ve výpovědi skutkově vymezit dostatečně určitě tak, aby nájemce věděl z jakých konkrétních důvodů je mu výpověď dána a mohl se těmto konkrétním skutkovým tvrzením případně bránit v žalobě na určení její neplatnosti. Nepostačí, že účastníkům jsou skutkové okolnosti výpovědního důvodu známy jinak (např. z jiného soudního řízení). Vypovídá-li pronajímatel nájem bytu s odůvodněním, že nájemce hrubě porušuje své povinnosti (§ 711 odst. 2 písm. b) o.z.), neboť nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, je třeba, aby své tvrzení ve výpovědi blíže konkretizoval a vymezil nejen dlužnou částku, ale především období, za které měl dluh vzniknout. Jakým způsobem toto dlužné období vymezí, zda uvedením jednotlivých měsíců, popř. jinak (např. odkazem i na jiné, konkrétně uvedené soudní řízení, jehož předmětem byl dluh na nájemném za určité časové období), je věcí pronajímatele, z textu písemné výpovědi však musí být toto časové období zjistitelné a soud se pak v řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bude zabývat tím, zda výpovědní důvod – neplacení nájemného za období, které pronajímatel ve výpovědi označil, je naplněn. Žalovaný odůvodnil výpověď z nájmu předmětného bytu ze dne 28.8.2007, která je předmětem tohoto řízení, tím, že žalobci nezaplatili nájemné a služby za měsíce březen 2006, červen a prosinec 2005 a další měsíce. Při zkoumání naplnění výpovědního důvodu se tak soud musel zabývat tím, zda žalobci zaplatili nájemné a služby za měsíce březen 2006, červen a prosinec 2005 a zda dlužná částka odpovídá trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Ani za použití výkladových pravidel (§ 35 odst. 2 o.z.) se totiž nedá z textu výpovědi zjistit, ve kterých „dalších měsících“ a v kterém roce měli žalobci porušovat svou povinnost řádně platit nájemné. V řízení před soudem I. stupně pak samotný žalovaný učinil nesporným, že za tyto 3 konkrétní měsíce (3/2006, 6,12/2005) žalobcům nevznikl dluh ve výši trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, neboť za měsíce červen a prosinec 2005 neuhradili žalobci pouze nájemné, dluh na službách spojených s užíváním bytu za tyto měsíce nevznikl. Nelze tak dospět k závěru, že výpovědní důvod byl naplněn. Jinými důvody než těmi, které jsou uvedeny ve výpovědi z nájmu bytu, jež je předmětem tohoto řízení, se soud zabývat nemohl. Správný je i závěr soudu I. stupně, že z organizačního řádu Městského úřadu v Krnově nevyplývá oprávnění vedoucí odboru správy majetku města podepisovat výpovědi z nájmu bytu. Odvolací námitka žalovaného, že v organizačním řádu žalovaný jen neobratně vyjádřil svůj úmysl, obstát nemůže. Organizačním řádem je upravena řada činností, které může vykonávat přímo vedoucí odboru správy majetku města, ale pověření k tomuto právnímu úkonu chybí. I kdyby však v organizačním řádu žalovaného byla vedoucí odboru správy majetku města zmocněna k dávání výpovědi z nájmu bytu, nemohlo by to založit její oprávnění dát za žalovaného výpověď z nájmu bytu. Rozhodování o dání výpovědi z nájmu bytu není vyjmenováno v ust. § 84 odst. 1, 2 zákona o obcích, platí tedy, že o dání výpovědi z nájmu bytu rozhoduje rada obce (pokud si obecní zastupitelstvo nevyhradí rozhodování i o těchto záležitostech). Dokud zákonem požadované rozhodnutí rady obce chybí, jsou právní úkony jakékoliv osoby učiněné jménem obce neplatné. Ani zmocnění podle ust. § 102 odst. 2 písm. m/ zákona o obcích nemůže bez předchozího rozhodnutí rady založit oprávnění vedoucí odboru dát jménem žalovaného výpověď z nájmu bytu, neboť podle tohoto ust. lze zmocnit příslušný odbor pouze v případě rozhodování o uzavírání nájemních smluv, nikoliv též i ohledně rozhodování o jejich ukončení. Soud prvého stupně pokud určil, že výpověď z nájmu předmětného ze dne 28.8.2007, je neplatná, rozhodl tedy věcně zcela správně, a protože řízení před ním nebylo postiženo žádnou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, odvolací soud jeho rozsudek v této části jako věcně správný v souladu s ust. § 219 o.s.ř. potvrdil a to včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem b/ a žalovaným. Okresní soud však nesprávně rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a/ a žalovaným. Závěr okresního soudu, že žalobkyni a/ nevznikly žádné prokazatelné náklady, neodpovídá obsahu spisu. Žalobkyně a/ byla v řízení zastoupena zástupcem z řad advokátů, který se náhrady nákladů řízení nevzdal. Procesně úspěšné žalobkyni vznikly tedy náklady s jejím právním zastoupením. Zástupci žalobkyně a/ náleží odměna za zastupování ve výši 6.000,- Kč (§ 7 písm. d/ vyhlášky č. 484/2000 Sb.), 3x režijní paušál po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast u jednání a 19% daň z přidané hodnoty z přiznané odměny a náhrad (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu v této části v souladu s ust. § 220 odst. 3 o.s.ř. změnil a zavázal žalovaného zaplatit náklady řízení žalobkyně a/ ve výši 8.211,- Kč. Protože zástupce byl žalobkyni a/ ustanoven soudem, je žalovaný podle ust. § 149 odst. 2 o.s.ř. povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně a/ státu, a to na účet soudu, který ve věci rozhodoval v I. stupni. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšné žalobkyni a/ byly přiznány účelně vynaložené náklady představující náklady jejího právního zastoupení a to odměnu zástupce ve výši 3.000,- Kč (§ 7 písm. d/, § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.), režijní paušál ve výši 300,- Kč za sepis vyjádření k odvolání (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a částka odpovídající 19% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a náhrad. Žalobci b/ náklady podle obsahu spisu nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného účastníkem k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u Okresního soudu v Bruntále - pobočka v Krnově dospěje dovolací soud k závěru, že toto rozhodnutí má ve věci samé pro právní stránce zásadní význam. V Ostravě dne 19. prosince 2008