43 Ad 16/2010

Rubrum

43 Ad 16/2010-33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobce: M. J., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 16.9.2009 číslo x, o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod t a k t o:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Žalobce podal v zákonné lhůtě žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 16.9.2009, jímž byla zamítnuta jeho žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 a § 39 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, s přihlédnutím k Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 30.7.2009 není plně ani částečně invalidní. Žalobce proti tomuto rozhodnutí namítal, že jeho zdravotní stav se stále zhoršuje, nemá peníze na živobytí ani na léky, a proto navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. pokračování -2- 43Ad 16/2010 Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 2.3.2010 uvedla, že při vydávání rozhodnutí vycházela z intencí článku 40 odst. 4 nařízení Rady (EHS) a dále vycházela z posudku lékaře OSSZ v Ostravě ze dne 30.7.2009, podle něhož nebyl žalobce plně ani částečně invalidní. Pro přezkumné soudní řízení zdravotní stav žalobce posoudila dne 20.5.2010 posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě. Posudková komise došla k závěru, že k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. k 16.9.2009, rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byly chronické páteřové potíže při degenerativních změnách na meziobratlových ploténkách. Již v roce 2005 byl popisován na CT výhřez ploténky L5-S1 doleva s lumboischialgiemi až kořenovým syndromem S1 vlevo při těsném páteřovém kanálu. V roce 2008 na CT výhřez ploténky L4-5 bez výraznější funkční páteřové poruchy. V současné době popsán poměrně nepřesně nález dysfunkce bederní páteře s omezením předklonu a úklonu. Žalobce v roce 2005 operaci odmítl a EMG nález z roku 2006 neprokázal kořenovou útlakovou symptomatologii. Funkčně jde o nález až středně závažný. Komise zdravotní postižení hodnotila dle přílohy č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí v kap. XV., odd. F, pol. 2, písm. c) s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti 30% s ohledem na nepřítomnost vyhraněné kořenové útlakové symptomatologie. Žalobce je omezen pro fyzicky náročné práce, zvedání a nošení břemen a ve vynucených polohách, i v nepříznivých klimatických podmínkách. Je schopen vykonávat dělnická zaměstnání, nejlépe obslužného typu při dodržení výše uvedených omezeních. U žalobce nebylo zjištěno zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a ani nebylo zjištěno, že by mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžoval obecné životní podmínky. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě 43Cad 150/2007 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 18.8.2008 byla zamítnuta žaloba žalobce týkající se rozhodnutí žalované ČSSZ ze dne 18.5.2007, jímž byla zamítnuta jeho žádost o částečný invalidní důchod. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násled. soudního řádu správního v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), tedy ke dni 16.9.2009. Skutková zjištění ve věci učinil soud z rozhodnutí žalované ze dne 16.9.2009 z obsahu posudkového spisu žalobce uloženého u Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě, z obsahu dávkového spisu žalobce a z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě ze dne 20.5.2010. Podle § 43 zák. č. 155/1995 Sb. má pojištěnec nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Podle § 44 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Ustanovení § 39 odst. 2 platí pokračování -3- 43Ad 16/2010 zde obdobně. Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí předpis. Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával. Podle § 6 odst. 3 vyhl. č. 284/1995 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V projednávané věci jde o zamítnutí žádosti o dávku důchodového pojištění, podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu proto závisí především na odborném lékařském posouzení zdravotního stavu žalobce. V přezkumném soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o plné invaliditě, částečné invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Pokud posudek této posudkové komise splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti posudku, je zpravidla v přezkumném soudním řízení rozhodujícím důkazem. Soud proto při posouzení dochované pracovní schopnosti žalobce k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí vycházel především z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě ze dne 20.5.2010. Tento posudek podala posudková komise v řádném složení, stanoveném vyhl. č. 182/1991 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce a odborným členem posudkové komise byl též lékař – neurolog, tedy lékař z oboru, do něhož je zařazeno nejzávažnější zdravotní postižení žalobce. Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti vycházela posudková komise z ustanovení § 6 vyhl. č. 284/1995 Sb. a určila, jakými zdravotními postiženími žalobce trpí a tato postižení uvedla v diagnostickém souhrnu. Komise dospěla k závěru, že k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce jsou chronické páteřové potíže při degenerativních změnách na meziobratlových ploténkách. Za tohoto stavu pokračování -4- 43Ad 16/2010 považuje soud za přesvědčivé hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce podle příl. č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb. v platném znění, kap. XV., odd. F, pol. 2, písm. c). Posudková komise v Ostravě postižení žalobce hodnotila 30%. Komise dospěla ke stejnému závěru jako posudkový lékař OSSZ v Ostravě. Soud po zhodnocení provedeného dokazování považuje posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě ze dne 20.5.2010 za úplný, odborný a přesvědčivý, neboť posudková komise v posudku uvedla, z jakých lékařských nálezů o zdravotním stavu žalobce vycházela, jaká zjištění z nich učinila a jak je hodnotila. Posudková komise také stanovila pracovní omezení, která žalobce má a také uvedla okruh zaměstnání, která je žalobce (při dodržení stanovených pracovních omezení) schopen vykonávat. Jak výše uvedeno, pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Soud dospěl k závěru, že u žalobce k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí nebyla splněna žádná z podmínek pro přiznání plné invalidity (ale ani částečné invalidity), neboť zjištěný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce ve výši 30% je nižší než 66% (nebo 33%). U žalobce nebylo zjištěno zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a ani nebylo zjištěno, že by mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžoval obecné životní podmínky. Na základě výše uvedeného proto krajský soud žalobu žalobce zamítl jako nedůvodnou v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 soudního řádu správního, když vycházel ze skutkového a právního stavu k 16.9.2009 (ust. § 75 odst. 1 s.ř.s.). Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná ČSSZ toto právo ze zákona (ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118 d/ zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění) nemá. České republice nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť dle ustanovení § 36 odst. 2 náklady spojené s přibráním tlumočníka platí stát.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, do dvou týdnů po jeho doručení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání. V Ostravě dne 9.8.2010 Za správnost vyhotovení: JUDr. Miroslava Ježoviczová, v.r. Věra Šustrová samosoudkyně