5 C 6/2019

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Zavrtálkovou ve věci žalobce: ; jméno příjmení , narozený dne datum Bytem ulice a číslo , PSČ obec a číslo zastoupený advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti; žalovanému: ; název anonymizováno obec , anonymizována dvě slova IČO sídlem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o částku 25.194 Kč s příslušenstvím a o určení autorství

I. Řízení v rozsahu částky 2.258 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení z téže částky od 20. 1. 2019 do zaplacení se zastavuje.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu -) částky 15.647,60 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení z téže částky od 20. 1. 2019 do zaplacení, -) částky 402,50 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení z téže částky od 20. 1. 2019 do zaplacení, -) 9,75 % úroku z prodlení z částky 6.885,90 Kč za dobu prodlení od 20. 1. 2019 do 27. 1. 2019 včetně a -) určení, že [jméno] [příjmení] je autorem divadelních inscenací [názvy děl], [příjmení] [anonymizována tři slova] a [název díla], které vytvořil se souborem tzv. [název divadla] [ulice] jako režisér na základě literárního textu stejných divadelních her, čímž vznikla samostatná umělecká díla.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.885,90 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení z téže částky od 28. 1. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka].

V. Žalobce je povinen doplatit na soudním poplatku z určovací žaloby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet KS v Ostravě částku [částka].

1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne [datum] žalobce uplatnil dva samostatné nároky: -) nárok na zaplacení částky 25.194 Kč se zákonným úrokem z prodlení z téže částky od 20. 1. 2019 do zaplacení, -) určení, že [jméno] [příjmení] je autorem divadelních inscenací [názvy děl], [příjmení] [anonymizována tři slova] a [název díla], které vytvořil se souborem tzv. [název divadla] [ulice] jako režisér na základě zpracování literárního textu divadelních her [název díla] a [název díla] [anonymizována tři slova] jako spoluautor společně se [jméno] [příjmení] a textu divadelní hry [název díla], čímž vznikla samostatná umělecká díla.

2. Žalobu odůvodnil žalobním tvrzením, že společně se třemi sourozenci je dědicem autorských práv a práv výkonných umělců po otci [jméno] [příjmení], která se vztahují k autorským dílům a uměleckým výkonům divadelních her [název]. [jméno] [příjmení] je spoluautorem textu divadelních her spolu se [jméno] [příjmení] s výjimkou divadelní hry [název díla], která je výhradním dílem [jméno] [příjmení] a [název] [anonymizována tři slova] jako výhradní dílo [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] je dále autorem režijní koncepce ke všem divadelním inscenacím. Žalovaný formou živého provozování díla provozoval divadelní představení hry [název díla] dne [datum] s hrubou tržbou 161.170 Kč, dne [datum] hru [název díla] [anonymizována tři slova] s hrubou tržbou 180.670 Kč a dne [datum] hru [název díla] s hrubou tržbou 179.710 Kč. K provozování divadelních představení neměl souhlas žalobce jako jednoho ze 4 dědiců. Obvyklá výše odměny autora dramatického textu se rovná 14 %, na žalobce připadá podíl 1,75 %, ze součtu 3 hrubých tržeb jde ve výsledku o součet částek 5.238 Kč, 5.872 Kč a 2.696 Kč, celkem 13.806 Kč. Použitím autorského díla bez licenční smlouvy s 1 z dědiců autorských práv došlo k neoprávněnému užití a žalobci náleží podle § 40 odst. 4 autorského zákona dvojnásobek obvyklé odměny, tj. částka 27.612 Kč. K úhradě téže částky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum]. Žalovaný uhradil pouze částku 2.014 Kč a rozdíl tvoří částka 25.194 Kč. V minulosti mezi účastníky proběhla korespondence a podstatou sporu je faktické popírání a ignorování existence autorství režiséra [jméno] [příjmení] k inscenacím divadelních her. Určení tohoto autorství má preventivní povahu rovněž pro další užití divadelních inscenací.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její úplné zamítnutí. Nárok žalobce na úhradu odměny za tzv. autorství režijní koncepce nemá oporu v právním řádu České republiky (odkaz na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Co 22/2001 publikované pod R70/2002). Činnost divadelního režiséra podle § 67 odst. 1 autorského zákona není autorským dílem, nýbrž uměleckým výkonem. Žalovaný činí nesporným žalobní tvrzení o provedení představení divadelních her ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Všechna 3 představení byla realizována na základě smluv o zprostředkování uzavřených s divadelní agenturou [právnická osoba] Ve smlouvách je obsaženo ujednání o autorských honorářích, které byly vypořádány a uhrazeny – částkou 2.400 Kč. Za představení [název díla] byly autorské honoráře odvedeny divadelní agentuře [název]. Za divadelní hru [název díla] [anonymizována tři slova] byly autorské honoráře vyplaceny stejné agentuře a po opakované urgenci rovněž žalobci ve výši 1,25 % z hrubé tržby, tj. částkou 2.258 Kč. Za představení divadelní hry [název díla] byly autorské honoráře zaplaceny agentuře [název] a žalobci ve výši 0,15 % z hrubé tržby – 270 Kč.

4. Žalobce následně reagoval písemným doplněním žaloby ze dne [datum], v němž navrhl přerušit řízení do rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 27 Cdo 940/2020 o dovolání proti rozsudku s obdobnými nároky téhož žalobce. Žalobce navrhl, aby krajský soud předložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie (SDEU) tohoto znění: 5. „ Brání článek 2 písm. a) a článek 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001 /29/ ze dne 22. 5. 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti tomu, aby vnitrostátní právní úprava upírala autorskoprávní ochranu divadelním inscenacím, které byly vytvořeny divadelním režisérem?“ 6. Ve stejném podání je obsažena rozsáhlá argumentace žalobce k problematice výkladu toho, zda činnost režiséra při realizaci divadelní inscenace je autorským dílem a odkaz na judikaturu SDEU, citace ustanovení Bernské úmluvy, výňatky z jednotlivých judikátů SDEU a vyjádření k obsahu rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Co 22/2001.

7. Usnesením ze dne 29. 9. 2020, č. j. 5 C 6/2019-37 krajský soud nevyhověl návrhu žalobce na přerušení řízení do rozhodnutí Nejvyšším soudem ČR o dovolání žalobce ve věci sp. zn. 27 Cdo 940/2020. Žalobce u jednání dne [datum] doplnil přednesem, že dovolání směřuje proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 4 Co 30/2019-98, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozsudku KS v Brně sp. zn. 23 C 34/2018. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení odměny za režijní koncepci v částce 4.000 Kč s přísl. a určovací žaloba na určení autorství [jméno] [příjmení] jako režiséra divadelních inscenací.

8. Usnesením ze dne [datum] (viz č. l. 38 a 39) krajský soud uložil oběma účastníkům, aby v předepsané lhůtě předložili listinné důkazy, jimiž žalobce prokáže svá žalobní tvrzení a žalovaný svou procesní obranu. Žalobce v písemném doplnění žalobních tvrzení ze dne [datum] vzal zpět žalobu v rozsahu částky 2.258 Kč se zákonným úrokem z prodlení z téže částky od data 20. 1. 2019 a doplnil žalobu o žalobní tvrzení. Žalobce byl agenturou [název] zastoupen do prosince roku 2015, kdy plnou moc agentuře vypověděl. Stejná společnost zastupovala předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] na základě písemné smlouvy a po jeho smrti převzala společnost zastupování jeho dědiců. Smlouva o zastupování uzavřená se žalobcem [datum] byla ukončena nejpozději k datu [datum]. Ačkoliv žalobce odvolal dříve udělenou plnou moc agentuře podáním ze dne [datum], vzhledem k nedostatečné stylizaci výpovědi plné moci zaslal [datum] další písemnou výpověď plné moci a k datu [datum] byla smlouva o spolupráci s agenturou žalobce ukončena. Částku 2.258 Kč zaplatil žalovaný na jiný bankovní účet, který žalobce dlouhodobě neužívá. Na základě vyjádření žalovaného u jednání dne [datum] žalobce přiřadil stejnou částku k úhradě na konkrétní nárok žalobce, totiž úhradu autorské odměny za inscenaci [název díla] [anonymizována tři slova].

9. Žalovaný v písemném doplnění svého vyjádření současně s předložením listinných důkazů upřesnil, že za provozování divadelní hry [název díla] dne [datum] žalovaný uhradil autorský honorář podle smlouvy agentuře [název]. V souvislosti s provozováním divadelní hry [název díla] [anonymizována tři slova] dne [datum] žalovaný uhradil na bankovní účet žalobce autorský honorář v částce 2.258 Kč. V souvislosti se hrou [název díla] dne [datum] se žalovaný pokusil zaslat na bankovní účet žalobce autorský honorář a platba se vrátila zpět.

10. U jednání dne [datum] žalobce upřesnil, že bezdůvodné obohacení ve výši obvyklé odměny za užití dramatického textu divadelních her [název díla] a [název díla] [anonymizována tři slova], jejichž spoluautorem byl [jméno] [příjmení], odpovídá částce 11.964,40 Kč, tj. dvojnásobek částky 5.982,20 Kč. K výši obvyklé odměny žalobce dospěl tak, že jde o 14 % ze součtu hrubých tržeb za obě tyto hry, tj. z částky 161.170 Kč a 180.670 Kč. Z těchto 14 % náleží spoluautoru dramatického textu [jméno] [příjmení] 7 % a žalobci jako 1 ze 4 dědiců spoluautora 1,75 %. Žalovaný před podáním žaloby dobrovolně zaplatil na úhradu obvyklé odměny částku 2.418 Kč a předmětem žaloby z téhož titulu je částka 9.546,40 Kč. Zbývající částka 15.647,60 Kč je dvojnásobkem obvyklé odměny za režijní koncepci 3 divadelních her označených v žalobě a metoda výpočtu obvyklé odměny je totožná. Jde o 12 % ze součtu 3 hrubých tržeb, obvyklá autorská odměna za režijní koncepci se rovná 6 % a žalobci jako 1 ze 4 dědiců z toho náleží ¼, přičemž bezdůvodné obohacení se rovná dvojnásobku obvyklé odměny.

11. U téhož jednání žalovaný ústy svého advokáta učinil nesporným, že ve dnech [datum], [datum] a [datum] realizoval divadelní představení her [názvy děl], [příjmení] [anonymizována tři slova] a [název díla] a dosáhl hrubých tržeb v částkách uvedených v žalobě. Prostřednictvím [právnická osoba] poukázal žalobci na licenční odměně částku 2.418 Kč Smlouvu o zprostředkování divadelních her žalovaný uzavřel s agenturou [právnická osoba] a jejím prostřednictvím zaplatil na autorských honorářích z hrubých tržeb částku 23.401,20 Kč [právnická osoba] Částku 2.258 Kč zaplatil žalovaný přímo na účet žalobce ze svého účtu dne [datum].

12. Krajský soud v Ostravě, věcně příslušný podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř., žalobu projednal u jednání dne [datum] a [datum] a provedl důkaz listinami předloženými oběma procesními stranami, z nichž učinil následující skutková zjištění.

13. Ze smlouvy o zastupování ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že smluvní strany [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizováno] (agentura) uzavřely smlouvu o zastupování, jejímž obsahem je závazek agentury na svůj náklad pro klienta vykonávat činnost spočívající v úsilí o co nejlepší zhodnocení dramatického díla vytvořeného [jméno] [příjmení] jako autorem či spoluautorem, tj. uzavírat umělecké smlouvy, obstarat či zprostředkovat smlouvy jménem klienta, přijímat a vymáhat plnění třetích osob z těchto smluv, sjednávat narovnání závazků, vymáhat plnění z neoprávněného užití autorských děl … Klient je dědicem, kterému náleží ¼ majetkových autorských práv k autorským dílům v oboru dramatická tvorba vytvořených [jméno] [příjmení] jako autorem či spoluautorem her [název divadla] [ulice] (bod 1.3 smlouvy). Podle oddílu V. s názvem: Trvání smlouvy, bodu 5.1. je smlouva účinná dnem podpisu a sjednává se na dobu neurčitou s 3měsíční výpovědní lhůtou. Strany nejsou oprávněny od smlouvy odstoupit, ledaže právo na odstoupení vyplývá z kogentních ustanovení zákona. To není na újmu práva klienta kdykoliv odvolat plnou moc agentury, odpovídá však za škodu tím agentuře způsobenou.

14. Z plné moci ze dne [datum] bylo zjištěno, že klient [jméno] [příjmení] udělil agentuře [právnická osoba], aby za něj jednala podle podmínek smlouvy o zastupování ve všech věcech souvisejících s oprávněním nositele ¼ práv k autorským dílům dramatická tvorba, která vytvořil [jméno] [příjmení] jako autor nebo spoluautor … zejména jménem klienta uzavírat smlouvy se třetími osobami, poskytovat oprávnění k autorskému dílu, plnění od třetích osob za něj inkasovat, sjednávat narovnání ze závazků vyplývajících z takových smluv a vymáhat nároky související s porušováním práv klienta.

15. Z písemné výpovědi ze smlouvy o zastoupení při výkonu autorských práv a odvolání plné moci ze dne [datum], které žalobce adresoval agentuře [právnická osoba], bylo zjištěno, že dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o zastupování ohledně autorských práv, popř. práv výkonného umělce k dílům vytvořeným či spoluvytvořeným [jméno] [příjmení], jejichž je žalobce v rozsahu 25 % dědicem. Tuto smlouvu žalobce vypovídá a odvolává veškeré plné moci týkající se zastoupení. Z odvolání/omezení plné moci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce adresoval agentuře [právnická osoba] podání, jehož obsahem s účinností k datu [datum] odvolává plnou moc týkající se sjednávání a uzavírání licenčních smluv k užití autorských děl po zesnulém [jméno] [příjmení] a smírných jednání v případech neoprávněných zásahů do majetkových autorských práv.

16. Z výpisu o úhradách na bankovní účet žalobce krajský soud zjistil, že dne [datum] byla na účet žalobce připsána úhrada od [název divadla] [anonymizováno] [obec] v částce 270 Kč a dne [datum] částka 2.258 Kč jako autorský honorář„ [název díla] [anonymizována tři slova]“.

17. Z podání jednatelky společnosti [právnická osoba] v [obec] [jméno] [příjmení] adresovaného žalovanému ze dne [datum], krajský soud zjistil, že obsahem je výzva jménem klienta [jméno] [příjmení], adresovaná žalovanému k úhradě bezdůvodného obohacení za provozování divadelních představení [názvy děl], [příjmení] [anonymizována čtyři slova] a [název díla], [anonymizována tři slova] (jehož užití se plánuje dne [datum]) souhrnně v částce 25.194 Kč. Z podacího archu České pošty bylo zjištěno, že doporučená zásilka adresovaná [název divadla] [anonymizováno] [obec], byla podána poště k přepravě dne [datum].

18. Ze smlouvy o zprostředkování [číslo] bylo zjištěno, že objednatel – [název divadla] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] uzavřel s divadelní agenturou [právnická osoba] smlouvu o zprostředkování pořadu s názvem [název divadla] [anonymizována tři slova] na den [datum]. Podle obsahu smlouvy autorská práva zastupuje„ [název]“, autorské honoráře hradí pořadatel [název] ve výši 11,75 % z hrubé tržby za představení včetně 21% DPH na základě faktur a 1,25 % [jméno] [příjmení]. Podle dalších smluvních podmínek, bodu 12 ECHO zajistí svolení k užití hudebních dramatických děl a pořadatel zaplatí autorské odměny.

19. Ze smlouvy o zprostředkování [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že objednatel [název divadla] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] uzavřel s divadelní agenturou [právnická osoba] smlouvu o zprostředkování divadelní hry s názvem [název díla] dne [datum]. Ve smlouvě je obsaženo ustanovení o tom, že autorská práva zastupuje„ [název]“, autorské honoráře hradí pořadatel ve výši 12 % z hrubé tržby včetně 21% DPH na základě faktur (dělení mezi autory [příjmení]. [anonymizováno] a [příjmení]. [příjmení] a další). Podle bodu 12. dalších smluvních podmínek [anonymizováno] zajistí svolení k užití hudebně dramatických děl (tzv. autorské divadlo). Pořadatel zaplatí autorské odměny. K tomu pořadatel potvrdí agentuře po skončení představení hlášení o tržbách … 20. Ze smlouvy o zprostředkování [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že objednatel [název divadla] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] uzavřelo s divadelní agenturou [právnická osoba] smlouvu o zprostředkování div. předs. [název díla] dne [datum]. Ve smlouvě je obsaženo ujednání o tom, že autorská práva zastupuje„ [název]“, autorské honoráře hradí pořadatel z hrubé tržby za představení [název] ve výši 10,85 % + 21 % DPH na základě faktur a 0,15 % [jméno] [příjmení] na číslo účtu zde uvedené. Podle bodu 12. smluvních podmínek [anonymizováno] zajistí svolení k užití hudebně dramatických děl (tzv. autorské divadlo). Pořadatel zaplatí autorské odměny. Z kopie přílohy [číslo] ke smlouvě bylo zjištěno, že jde o sdělení bez data, v němž divadelní agentura [právnická osoba] uvádí, že již rok má potíže s úhradou [jméno] [příjmení], dědici ¼ autorských práv po [jméno] [příjmení]. Hlášení o tržbách má být nadále zasíláno divadelní agentuře [anonymizováno] a. p. a [jméno] [příjmení] na zde označenou adresu. Obsahem podání je sdělení čísla bankovního účtu žalobce.

21. Z výpisu z bankovního účtu u [právnická osoba] žalovaného bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena platba na zde označený účet jako autorský honorář„ [název díla] [anonymizována tři slova]“ [jméno] [příjmení] v částce 2.258 Kč.

22. Z obsahu 13 licenčních smluv uzavřených společností [právnická osoba] s různými provozovateli v letech 2018 – 2019 bylo zjištěno, že obsahem licenčních smluv je udělení souhlasu k užití divadelních inscenací dramatického textu spoluautora [jméno] [příjmení] a autora režijní koncepce a nositelem autorského práva je dědic v rozsahu 25 % [jméno] [příjmení]. Obsahem licenčních smluv je vždy ujednání o smluvní odměně pro nositele práva [jméno] [příjmení] za užití dramatického textu v rozsahu 1,75 %.

23. Krajský soud neprovedl důkaz ostatními listinnými důkazy žalobce pro nadbytečnost. Dospěl k závěru, že nejde o důkazy, které mohly přispět k náležitému zjištění skutkového stavu věci. Jejich obsah pro posouzení nároků uplatněných žalobou nemá právní význam.

24. Podle článku 234 Smlouvy o založení Evropského společenství, Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se: a) výkladu této smlouvy, b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány společenství a ECB (Evropské centrální banky), c) výkladu statutů subjektů zřízených aktem Rady, pokud tak tyto statuty stanoví. Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce. Vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr.

25. Podle § 109 odst. 1 o. s. ř. soud řízení přeruší, jestliže d) rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropských společenství o rozhodnutí o předběžné otázce (článek 35 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii).

26. Podle článku 35 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, uveřejněné v Úředním věstníku C 191 ze dne 29. 7. 1992 (Celex 11992 N), jak vyplývá z pozdějších změn, Soudní dvůr Evropských společenství má za podmínek stanovených v tomto článku pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se platnosti a výkladu rámcových rozhodnutí a rozhodnutí, výkladu úmluv uzavřených podle této hlavy, jakož i platnosti a výkladu opatření k jejich provedení.

27. Institut předběžné otázky umožňuje soudu členské země Evropského společenství při řešení problémů s komunitárním prvkem obrátit se na Evropský soudní dvůr s otázkou na výklad evropského práva. Pokud má vnitrostátní soud použít komunitární právo, může se a v některých případech i musí na Evropský soudní dvůr obrátit s otázkou výkladu či platnosti evropského práva. Taková povinnost platí pro vnitrostátní soud, jehož rozhodnutí nemůže být napadeno opravenými prostředky podle vnitrostátního práva. V dané věci jde o situaci, kdy krajský soud rozhoduje jako soud I. stupně a proti jeho rozhodnutí je podle vnitrostátního práva, § 201 o. s. ř., přípustné odvolání. Tím je odůvodněno zamítnutí návrhu žalobce na položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie (viz usnesení vyhlášené u jednání dne [datum]).

28. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

29. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

30. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř. věta prvá, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

31. Proti zpětvzetí žaloby v rozsahu částky 2.258 Kč„ se zákonným úrokem z prodlení“, tj. 9,75 % z téže částky, od 20. 1. 2019 do zaplacení, žalovaný námitky neuplatnil a se zpětvzetím žaloby v tomto rozsahu naopak vyjádřil souhlas. S odkazem na citovaná ust. § 96 odst. 1 – 3 o. s. ř. krajský soud rozhodl o zastavení řízení ve stejném rozsahu.

32. Ve vztahu k částce 22.936 Kč se zákonným úrokem z prodlení z téže částky od 20. 1. 2019 do zaplacení krajský soud přijal následující právní závěry.

33. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen„ AZ“), předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen„ dílo“). Dílem je zejména dílo slovesné, vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické … 34. Podle § 5 odst. 1 AZ, autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.

35. Podle § 8 odst. 1 AZ, právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné, přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně (věta prvá).

36. Podle § 10 AZ, právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11) a výlučná práva majetková (§ 12 a násl.).

37. Podle § 12 odst. 1 AZ, autor má právo své dílo užít v původní nebo jiné zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

38. Podle § 26 odst. 2, věta 1. AZ, majetková práva jsou předmětem dědictví.

39. Podle § 27 odst. 1 AZ, majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.

40. Podle § 40 odst. 4 AZ, právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

41. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

42. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

43. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

44. Předmětem žaloby o bezdůvodné obohacení za užití dramatického textu dvou divadelních her, jejichž spoluautorem je [jméno] [příjmení], tj. divadelní hry [název díla] a [název díla] [anonymizována tři slova], byla částka 9.546,40 Kč (bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé odměny z 50 % hrubých tržeb, tj. z částek 161.170 Kč + 180.670 Kč, z toho 14 % se rovná částce 23.928,80 Kč, z této částky náleží žalobci jako 1 ze 4 dědiců spoluautora ¼, tj. částka 5.982,20 Kč, dvojnásobek obvyklé odměny dle § 40 odst. 4 AZ se rovná částce 11.964,40 Kč, od které žalobce před podáním žaloby odečetl částku 2.418 Kč zaplacenou žalovaným před podáním žaloby).

45. Po částečném zpětvzetí žaloby o částku 2.258 Kč zůstala předmětem řízení částka 7.288,40 Kč. Žalobce uzavřel příkazní smlouvu o svém zastoupení k udělování licence pro použití autorského díla jako 1 ze 4 dědiců zemřelého spoluautora [jméno] [příjmení] s agenturou [právnická osoba] Smlouvu uzavřenou podle § 724 a násl. občanského zákoníku č 40/64 Sb. v tehdy platném znění bylo možno odvolat zmocnitelem dle § 33 b) odst. 1 písm. b) ve spojení s § 731 občanského zákoníku. Žalobce tak učinil platně podáním ze dne [datum] a uplynutím 3měsíční výpovědní lhůty, tj. nejpozději k datu [datum], zastoupení žalobce agenturou [právnická osoba] skončilo.

46. K datu [datum], tj. k datu uzavření smlouvy o zprostředkování divadelního představení hry [název díla] (viz smlouva o zprostředkování [číslo]), zastoupení žalobce [právnická osoba] [anonymizováno] dle smlouvy ze dne [datum] dosud trvalo. Stejná agentura měla oprávnění jménem žalobce udělit licenci k užití autorského díla a vymáhat a přijímat plnění související s autorskou odměnou. Žalovaný měl oprávnění k realizaci divadelního představení hry [název díla] dle zprostředkovatelské smlouvy ze dne [datum]. Obvyklá odměna 1 ze 4 dědiců spoluautora divadelní hry, tj. z 50 % hrubého zisku – z částky 161.170 Kč 14 %, z toho ¼ = 1,75 %, odpovídá částce 2.820,50 Kč. Při realizaci této divadelní hry nedošlo k použití dramatického textu bez souhlasu autora (jednoho z dědiců spoluautora autorských práv) a žalobci nenáleží dvojnásobek obvyklé odměny podle § 40 odst. 4 AZ, ale toliko obvyklá autorská odměna, tj. částka 2.820,50 Kč.

47. K realizaci divadelního představení divadelní hry [název díla] [anonymizována tři slova] došlo [datum] na podkladě smlouvy o zprostředkování ze dne [datum]. K tomuto datu byla smlouva mezi žalobcem a agenturou [právnická osoba] již platně vypovězena. Neplatilo proto, že podle zprostředkovatelské smlouvy [číslo] ze dne [datum] zastupovala autorská práva žalobce agentura [právnická osoba] (vyloučit nelze, že ve vztahu ke zbývajícím 3 dědicům toto zastoupení trvá). Zprostředkovatel divadelního představení – divadelní agentura [právnická osoba] nedisponovala souhlasem k použití autorského díla za žalobce a nebyla oprávněna určovat výši obvyklé odměny. Na podkladě provedeného dokazování lze dovodit, že obvyklá odměna se rovná 14 % z 50 % hrubého zisku ([jméno] [příjmení] byl spoluautorem hry) a žalobci náležela na autorské odměně ¼ z takto určené obvyklé odměny, tj. částka 3.161,70 Kč a dvojnásobek obvyklé odměny podle § 40 odst. 4 AZ se rovná částce 6.323,40 Kč (180.670 Kč: 2 = 90.335 Kč, z toho 14 % = 12.646,90 Kč: 4 = 3.161,70 Kč x 2 = 6.323,40 Kč). Po částečném splnění v průběhu řízení částky [částka] zbývá k zaplacení na bezdůvodném obohacení částka 4.065,40 Kč. Součet obou nároků, tj. částky 2.820,50 Kč + 4.065,40 Kč se rovná částce 6.885,90 Kč.

48. Žalovaný byl vyzván ke splnění nároků souvisejících s realizací těchto dvou divadelních představení písemnou výzvou ze dne [datum] v termínu do 27. 1. 2019. Do prodlení se zaplacením částky 6.885,90 Kč se tak ocitl den následující po posledním dnu lhůty k plnění, tj. od 28. 1. 2019. S tímto závěrem krajský soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 6.885,90 Kč s 9,75% úrokem z prodlení z téže částky od 28. 1. 2019 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

49. Repo sazba stanovená Českou národní bankou k poslednímu dni kalendářního pololetí předcházejícího 1. dni prodlení, tj. k datu 31. 12. 2018, se rovná 1,75 %, v součtu s 8 procentními body úrok z prodlení odpovídá 9,75 % (viz § 1 nařízení vlády č. 142/94 Sb., ve znění nařízení č. 180/2013 Sb.).

50. Ve zbývajícím rozsahu krajský soud žalobu zamítl zcela.

51. Ohledně 9,75% úroku z prodlení z částky 6.885,90 Kč za období 20. 1. 2019 – 27. 1. 2019 včetně platí, že podle obsahu předžalobní výzvy měl žalovaný plnit finanční nároky uplatněné žalobou do [datum] a do téhož data se do prodlení se zaplacením této částky nedostal.

52. Ve vztahu k částce 402,50 Kč s 9,75% úrokem z prodlení z téže částky od 20. 1. 2019 do zaplacení platí, že jde o rozdíl mezi částkou 7.288,40 Kč, která zůstala předmětem žaloby po jejím částečném zpětvzetí a částkou 6.885,90 Kč, kterou rozsudkem krajský soud žalobci přisoudil: Pro přiznání částky 402,50 Kč nelze na základě provedeného dokazování najít oporu.

53. Nemohla obstát žaloba na určení, že [jméno] [příjmení] je autorem divadelních inscenací [názvy děl], [příjmení] [anonymizována tři slova] a [název díla], které vytvořil se souborem tzv. [název divadla] [ulice] jako režisér na základě literárního textu stejných divadelních her, čímž mělo dojít ke vzniku samostatných uměleckých děl.

54. Podle § 67 odst. 1 AZ umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo.

55. Podle § 67 odst. 2 AZ výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.

56. Podle § 69 AZ právo výkonného umělce zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 70) a výlučná práva majetková (§ 71).

57. Podle § 71 odst. 1 AZ výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít v původní nebo jiné zpracované či jinak změněné podobě a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může umělecký výkon užití bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

58. Zda režijní koncepce je autorským dílem podle autorského zákona, je otázkou právní. Pro zodpovězení toho, zda každý režisér divadelního představení v důsledku své režijní činnosti vytváří nové autorské dílo, je třeba hledat odpověď v ustanoveních autorského zákona. Autorský zákon č. 121/2000 Sb. v jeho aktuálním znění v ustanoveních § 2 a v § 67 zřetelně rozlišuje mezi autorským dílem jako výsledkem tvůrčí činnosti autora a mezi uměleckým výkonem a za umělecký výkon výslovně označuje také výkon režiséra. Pro toto rozlišení je bez významu zjištění, že v osobě [jméno] [příjmení] se spojila práva autora (spoluautora) autorského díla, tj. textů divadelních her, a umělecký výkon režiséra. Režisér divadelních představení je podle § 67 AZ výkonným umělcem. Uvádí v život, tedy realizuje divadelní hru dosud zachycenou v textové podobě. Žalobce jako 1 ze 4 dědiců [jméno] [příjmení] opakovaně u různých soudů uplatnil nároky na autorskou odměnu za výkon režijní činnosti [jméno] [příjmení] při realizaci divadelních her, které vznikly na podkladě autorských textů dvojice [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], případně některého z nich. Autorský zákon činnost režiséra při realizaci autorského textu do podoby divadelní hry za autorské dílo nepovažuje. Režijní umělecký výkon je nehmotný statek, bez autorského díla, které uvádí v život, neexistuje, jeho existence je na autorském díle závislá. Ačkoliv výčet jednotlivých výkonných umělců v § 67 AZ je demonstrativní, je ve výčtu režisér jako výkonný umělec výslovně uveden. Každé odehrané divadelní představení jedné a téže divadelní hry, kterou v prvopočátcích zrežíroval [jméno] [příjmení] za svého života, je jen realizací autorského textu divadelní hry bez přispění tohoto režiséra, jehož činnost skončila prvým nastudováním divadelní hry. Každá další realizace téže divadelní hry, pokud jde o režijní činnost proto nenaplňuje znaky autorského díla chráněného autorským zákonem.

59. Žaloba na určení, že [jméno] [příjmení] jako režisér je autorem 3 označených divadelních inscenací, čímž měla vzniknout samostatná umělecká díla, neobstála. Pro určovací žalobu podle § 80 o. s. ř. se vyžaduje naléhavý právní zájem. Ze slovního vyjádření žalobních tvrzení lze dovodit, že žalobce existenci naléhavého právního zájmu tvrdí. Žalobce uvedl, že„ pro ideové vyřešení celého sporu je autoritativní určení, že [jméno] [příjmení] je autorem 3 označených divadelních inscenací zásadní, určení má i preventivní povahu pro další užití divadelní inscenace jako autorského díla, což zasahuje i do majetkových autorských práv, jichž je žalobce dědicem“. Na určení, že [jméno] [příjmení] je autorem divadelních inscenací jako režisér, žalobce naléhavý právní zájem nemá. Nikdo nezpochybňuje, že [jméno] [příjmení] byl režisérem označených divadelních inscenací (za svého života) a není třeba tuto skutečnost určovat soudním rozhodnutím. Pochybnost vyvolává další část žalobního petitu, tj. požadavek na určení, že v důsledku této režie vznikala samostatná umělecká díla. Odkaz žalobce na Bernskou úmluvu o ochraně literárních a uměleckých děl (Bernská úmluva ze dne 9. 9. 1886 ve znění pozdějších doplňků publikovaná vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 133/1980 Sb.) či na judikaturu Soudního dvora Evropské unie není přiléhavý. Pro žalobní tvrzení, že režie textu divadelní hry je samostatným autorským dílem, v nich nelze nalézt oporu. Žalobce opakuje stále stejné argumenty a obecné soudy, Nejvyšší soud ČR ani Ústavní soud ČR souhlas s tímto právním názorem žalobce nevyjadřují. V cit. rozsudku ze dne 19. 11. 2001, sp. zn. 3 Co 22/2001 publikovaném pod JUD 23018 CZ Vrchní soud v Praze vyjádřil právní větu, že …“ v posuzované právní věci žalobce režíroval divadelní díla, tedy prováděl cizí divadelní díla. To nutně znamená, že prováděl umělecký výkon – divadelní režii. Byl při této své činnosti nepochybně tvůrčím pracovníkem, který svým uměleckým výkonem zprostředkovával vnímání cizích autorských děl jím režírovaných veřejnosti. Jeho nároky na zaplacení za tuto činnost nemohly být považovány za nároky autora díla, šlo o nároky výkonného umělce dle § 36 a násl. autorského zákona“ 60. Nelze si nevšimnout, že vrchní soud k datu vydání svého rozhodnutí vycházel z tehdy platného autorského zákona č. 35/65 Sb. Na současně projednávanou žalobu dopadají ustanovení autorského zákona č. 121/2000 Sb., jehož účinnost nastala 1. 12. 2000. Srovnáním ust. § 36 zákona č. 35/65 Sb. a ust. § 67 zákona č. 121/2000 Sb. lze dospět k závěru, že jde o obdobnou definici děl výkonných umělců, s tím rozdílem, že zákon č. 121/2000 Sb. činnost režiséra jako umělecký výkon v demonstrativním výčtu uměleckých děl již přímo označuje. Z téhož důvodu právní závěry v rozsudku Vrchního soudu v Praze mají dosud obecnou platnost.

61. Ústavní soud ČR v usneseních sp. zn. I. ÚS 2390/18 nebo 337/2000, II. ÚS 1862/18 nebo 3614/18, III. ÚS 321/19 se odmítl zabývat argumentací žalobce proti názoru obecných soudů, z jejichž rozhodnutí plyne závěr, že důsledek tvůrčí činnosti divadelního režiséra není autorským dílem. Ačkoliv důvodem k odmítnutí ústavních stížností žalobce byla bagatelnost sporu, je třeba vzít v úvahu, že Ústavnímu soudu nebránilo toto zjištění se naznačenou právní problematikou zabývat, pokud by dospěl k závěru, že ústavní práva žalobce byla porušena.

62. Pro absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení krajský soud zamítl určovací žalobu a současně související žalobní nárok v rozsahu částky 15.647,60 Kč s 9,75% úrokem z prodlení z téže částky od 20. 1. 2019 do zaplacení. Žalobce neprokázal, že na zaplacení autorské odměny za režijní činnost svého otce v souvislosti s režií označených 3 divadelních her mu vznikl nárok.

63. Při rozhodování o náhradě nákladů účastníků podle poměru jejich procesního úspěchu a neúspěchu krajský soud vycházel z ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.

64. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

65. Žalobce uplatnil v řízení dva samostatné nároky: -) nárok na zaplacení částky 25.194 Kč s přísl., -) nárok v podobě určovací žaloby. S určovací žalobou žalobce neuspěl zcela a jeho procesní neúspěch se tak rovná 50 % v poměru k celé žalobě. V případě žaloby o peněžní plnění předmětem řízení byla původně částka 25.194 Kč. V průběhu řízení vzal žalobce zpět žalobu o částku 2.258 Kč s přísl. Z listinných důkazů plyne, že stejnou částku žalovaný žalobci zaplatil před podáním žaloby k datu 24. 1. 2019. Žalobce uspěl v rozsahu částky 6.885,90 Kč, jeho procesní neúspěch představují částky 15.647,60 Kč, 402,50 Kč a 2.258 Kč. V případě žaloby o peněžité plnění představuje procesní úspěch žalobce 13,67 % (50%: 25.194 Kč x 6.875,90 Kč = 13,67%). Procesní úspěch žalovaného kromě určovací žaloby představuje součet částek 15.647,60 Kč, 402,50 Kč a 2.258 Kč, v součtu částka 18.308 Kč. Procentuálně vyjádřeno jde o 36,33 % (50%: 25.194 Kč x 18.308 Kč = 36,33%). Celkem procesní úspěch žalovaného představuje 50% + 36,33 %, v souhrnu 86,33 %, procesní úspěch žalobce - 13,67 %, rozdíl mezi procesním úspěchem a neúspěchem ve prospěch žalovaného tvoří 72,66 % a v tomto rozsahu je žalobce povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů, které žalovaný v řízení účelně vynaložil.

66. Žalovanému náleží na odměně za zastoupení advokátem v řízení z částky [částka] a ze žaloby určovací podle § 7 bod 5, § 9 odst. 3 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb v aktuálním znění (dále jen„ AT“) odměna ve výši -) [číslo] + 16 x 40 = 640, celkem [částka], -) [částka], <b>celkem [částka].</b> Účelnými úkony advokáta žalovaného v řízení je převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 AT), písemné vyjádření k žalobě doručené krajskému soudu dne [datum], účast u jednání ve dnech [datum] a [datum]. Za účast u v pořadí 2. jednání odměna podle § 7 bod 5 AT z tarifní hodnoty snížené o částku [částka], tj. z částky [částka] se rovná částce [částka], tj. odměna za účast u jednání [datum] se rovná částce [částka]. Za 4 úkony právní služby, 3 x [částka] a 1 x [částka] tvoří odměnu částka [částka], 4 x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 AT [částka] úkon, odpovídá částce [částka]. Tzv. doplnění důkazů, které advokát žalovaného zaslal spolu s doplňujícím písemným vyjádřením ze dne [datum], za účelný úkon krajský soud nehodnotí. Svou obranu měl žalovaný vyjádřit v 1. vyjádření k žalobě. Advokátu žalovaného náleží dále náhrada cestovních výdajů při cestě k jednání z [obec] do [obec] a zpět v souhrnu 95 km vozidlem [příjmení] [jméno] [registrační značka] s prům. spotřebou 5,2 l /100 km motorové nafty v ceně [částka], tj. částka [částka] na náhradě pohonných hmot a částka [částka] jako paušální náhrada (4,20 x 90) (dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.). Jízdné advokáta zastupujícího v substituci žalovaného u jednání dne [datum] a náhradu za ztrátu času při cestě k jednání advokát žalovaného ve vyúčtování náhrady svých nákladů ze dne [datum] neuplatnil. Advokátu žalovaného náleží náhrada DPH ve výši 21 % ze součtu odměn, paušálních náhrad a náhrady cestovních výdajů, tj. z částky [částka], 21 % = [částka]. Součet odměn, paušálních náhrad, náhrady jízdného a DPH tvoří 100 % nákladů žalovaného, tj. částka [částka]. Z této částky 72,66 % se rovná částce [částka] (po zaokrouhlení) a tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve 3denní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku.

67. Žalobce uplatnil žalobou dva samostatné nároky a soudní poplatek byl žalobcem zaplacen toliko z částky [částka] ve výši [částka]. Podle Sazebníku soudních poplatků, přílohy k zákonu č. 549/91 Sb., o soudních poplatcích, za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění, soudní poplatek se rovná částce [částka] podle položky 4 odst. 1 písm. c). Krajský soud s odkazem na § 12 odst. 2 ve spojení s § 2 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích rozhodl o povinnosti žalobce doplatit na soudním poplatku z určovací žaloby ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Krajského soudu v Ostravě částku [částka].