57 CO 13/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Severové a soudců JUDr. Ilony Lövyové a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 4. 5. 2022, č. j. 112 C 121/2021-128

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 22.506 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu žalované.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí - pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití rodinný dům, pozemku parc. [číslo] zahrada, a pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, zapsaných na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], žalobci aby bylo uloženo vrátit žalované uhrazenou kupní cenu ve výši 2.500.000 Kč (výrok I.), a dále byl žalobce zavázán zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 226.618 Kč k rukám právního zástupce žalované [titul] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítal odvolací důvody uvedené v ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), f) a g) o. s. ř. Podle žalobce okresní soud opět dospěl k závěrům, které neodpovídají provedenému dokazování a jsou v logickém rozporu s prokázaným jednáním smluvních stran, jakož i v rozporu s provedenou výpovědí žalobce. Rozsudek je jednostranně odůvodňován, přičemž ústní jednání dne 4. 5. 2022 neslo prvky pouhé formálnosti. Rozsudek byl vyhotoven a stranám sporu zaslán již následujícího dne, přestože soudem byla žalobci určena třídenní lhůta k vyčíslení náhrady nákladů řízení. Je tedy patrné, že výsledek sporu byl předem dán a došlo pouze k textové úpravě již dříve zrušeného rozsudku okresního soudu. Podle žalobce se soud nevypořádal s pokynem [název soudu], neboť se nezabýval tvrzením žalobce ve vztahu k dalším provedeným důkazním návrhům. Okresní soud pominul výpověď svědků manželů [příjmení] a [titul] [příjmení], prvotních zájemců o nemovitosti, nezabýval se tím, že by došlo k ukončení jednání s těmito zájemci. Byla porušena pravidla kontraktačního procesu. Žalobce se s žalovanou potkal toliko jednou náhodně, když venčila psa, na prodeji se nedohodli, nedošlo ani k osobnímu setkání při uzavření písemné kupní smlouvy, žalobce se o prodeji nemovitostí dozvídá až z vyrozumění katastrálního úřadu. Okresní soud vypustil žalobcem třikrát uvedenou skutečnost, že se s žalovanou ani jejími rodiči na prodeji nemovitostí nikdy nedohodl. Okresní soud fabuluje, když přejímá tvrzení žalované, jejích rodičů a makléře, který de facto pracoval ve prospěch žalované a její rodiny. Své rozhodnutí opírá zejména o podepsanou kupní smlouvu, která byla uzavřena za zcela nestandardních okolností, text smlouvy žalobci před podpisem na poště nebyl předložen. Žalobce byl uveden v omyl v osobě kupující strany, neboť důvěřoval svému zprostředkovateli prodeje. Žalovaná ani poté, co byl rozsudek okresního soudu zrušen, neoznačila žádný důkaz ke svému tvrzení, že byla časově zaneprázdněna a nemohla se s žalobcem osobně sejít k uzavření kupní smlouvy. Klíčová otázka, proč se žalovaná s žalobcem nesešla, zůstala nadále nezodpovězena. Nesouhlasí s úvahou okresního soudu, že není nestandardní, že se smluvní strany k podpisu smluvní dokumentace nesejdou a k podpisu smluv dochází odděleně podle časových možností smluvních stran. Žalobce byl kdykoliv k dispozici. Jedná se o postup zcela výjimečný, způsob, jakým došlo k uzavření kupní smlouvy, byl zřejmě účelový. K perfekci právního úkonu je mj. zapotřebí, aby vůle jednající osoby byla nejen svobodná, ale i vážná, což znamená, že úmysl účastníků právního vztahu musí skutečně směřovat k vyvolání právních účinků, které jsou s jejím projevem spojeny. Tvrdí-li jeden či oba účastníci smlouvy, že jimi učiněný právní úkon nevyjadřuje jejich pravou vůli, respektive simuluje formálně navenek jejich ve smlouvě vyjádřenou vůli, neboť ve skutečnosti uzavřenou smlouvou je disimilován jiný právní úkon, je nezbytné, aby si soud pro závěr, že projevený právní úkon neodpovídá pravé vůli účastníků, zajistil nezbytný skutkový podklad, přičemž musí přihlížet ke všemu, co vyšlo za řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci řízení (odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2178/2016). Soudy se při výkladu smlouvy musí vyhnout takovému výkladu, který je pochybný, zejména s ohledem na absurdní či problematické důsledky, k nimž vede. Pokud se účastníci ve svých výpovědích podstatně liší ohledně okolností, vlastního průběhu či snad o tehdy jimi projevené vůli v době uzavírání posuzované smlouvy, je nezbytné, aby si soud na základě provedeného dokazování zajistil patřičný skutkový podklad (odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3025/2009). Žalobce opakovaně upozorňuje na to, že neměl žádnou jinou motivaci pro podání žaloby a ani nemá žádnou jinou motivaci pro podání odvolání, než-li to, že se cítí být podveden. Popírá motivaci vyšší kupní cenou či rychlostí úhrady peněz, nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že by otci žalované sdělil, že potřebuje finanční prostředky na opravu střechy. Ohledně finanční motivace svědka [příjmení] se okresní soud vypořádal nesprávným hodnocením obsahu smlouvy ze dne [datum] o úschově finančních prostředků u [titul] [jméno] [příjmení], soud tuto smlouvu považuje za dohodu měnící ustanovení původní smlouvy s realitním makléřem. Z jejího obsahu tvoří dodatek ke smlouvě o výhradním poskytování realitních služeb ze dne [datum], aniž by její faktický obsah mohl objektivně k takovým závěrům vést. Smlouva o úschově finančních prostředků se o změně ujednání ohledně výše provize nijak nezmiňuje, samotná skutečnost, že z ní vyplývají platební údaje pro vyplacení kupní ceny, nemůže sama o sobě vést k závěrům o změně obsahu jiné smlouvy, a to bez dalších důkazů. Žalobce dále napadá hodnocení důkazů okresním soudem s tím, že z rozsudku okresního soudu není patrné, na základě jakých důkazů dospěl k závěru, že žalobce není věrohodný. Protistrana, která měla o předmětné nemovitosti eminentní zájem a byla ochotna je zakoupit za jakoukoliv cenu, nepředložila soudu ke svým stěžejním tvrzením jediný důkaz, přesto jsou jejich výpovědi zřejmě s ohledem na jejich početní převahu soudem hodnoceny jako věrohodné. Zejména je namítána absence dokazování ve směru k existenci a průběhu kontraktačních jednání, kdy žalobce byl pouze jedenkrát navštíven otcem žalované, a u soudu jasně uvedl, že se s ním na prodeji nemovitostí nedohodl. Žalovaná jako kupující se s žalobcem jako prodávajícím ve věci prodeje nemovitostí nikdy nesetkala, nepočítaje náhodné setkání [datum], kdy žalobce uvedl, že již má jiné kupce a prodej nemínil s nikým dalším řešit. Odvoláním se domáhal změny napadeného rozsudku tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno.

3. Žalovaná u jednání odvolacího soudu navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu potvrzen jako věcně správný. Advokát žalované poukázal na to, že smlouva kupní a smlouva o úschově finančních prostředků, které byly [datum] uzavřeny, jsou přehledné, v hlavičce jsou jasně označeni jako prodávající žalobce a jako kupující žalovaná, v podpisové doložce se jsou uvedena jména žalobce a žalované. Žalobce obě smlouvy podepisoval každou ve 4 paré, když na každém tomto vyhotovení viděl jméno své a jméno žalované. Při podpisu smluv došlo k podpisu návrhu na vklad, kdy i z této listiny je patrné, že účastníky jsou žalobce a žalovaná, a že se navrhuje vklad vlastnického práva ve prospěch žalované [jméno] [příjmení]. Každému, kdo podepisuje takové listiny, muselo být patrné, mezi jakými účastníky se kupní smlouva uzavírá, byť by to byl starobní důchodce. Uzavření kupní smlouvy předcházelo jednání o samotném prodeji a o podmínkách prodeje. Prvostupňový soud ve vztahu k této otázce vyslechl řadu svědků. Otec žalované popsal, kdy a jakým způsobem a s jakým výsledkem vstoupil v jednání s žalobcem. Výsledkem těchto jednání bylo, že žalobce se sám rozhodl prodat nemovitosti žalované za částku o 300.000 Kč vyšší. V této souvislosti odkázal na protokol z jednání ze dne 26. 7. 2021 s tím, že na straně 18. je spontánní vyjádření žalobce k výpovědi otce žalované, který popsal průběh jednání, a žalobce spontánně uvádí„ jo, je to pravda“. Nesouhlasí ani s argumentem, že žalovaná hodnověrně neprokázala, proč nebyla osobně přítomna podpisu. Žalovaná uvedla, že v době, kdy svědek [příjmení] a žalobce jeli na poštu do [obec] k podpisu smluv, realizovala online výuku ve škole. Ihned, jakmile byla skončena výuka, kontaktovala svědka [příjmení] a smlouvy tzv. dopodepsala. Svědek [příjmení] ve své výpovědi popsal, že žalobce se seznámil se zněním smluv a souhlasil s jejich uzavřením, uvedl, že smlouvy podepsány všemi účastníky byly doručeny žalobci, který tuto skutečnost svědku potvrdil. Žalobce proti výpovědi svědka ničeho nenamítal. Pokud je namítáno, že žalobce neměl důvod prodávat nemovitosti žalované, když měl dojednané jiné kupce, poukazuje na to, že manželé [příjmení] nedisponovali hotovostí, řešili získání finančních prostředků hypotečním úvěrem, navíc manželé [příjmení] i pan [příjmení] nechtěli kupovat pozemky jako celek. Svědek [příjmení] také popsal, že ve vztahu k daným pozemkům byl problém s přístupovou cestou a v listopadu 2020 rozhodně nebyl případný prodej ve stavu, aby mohl být zrealizovaný. Do toho vstoupilo i sdělení stavebního úřadu, že nepovolí dělení pozemků. Žalobce věděl, komu nemovitosti prodává, chtěl je žalované prodat a taktéž to ze svobodné vůle učinil.

4. Odvolací soud na základě včas podaného odvolání oprávněné osoby dle ust. § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací soud nejdříve uvádí, že v předchozím rozsudku ze dne 22. 3. 2022, č. j. 57 Co 13/2022-121, bylo okresnímu soudu vytčeno, že se nevypořádal s rozporem mezi výpovědí žalobce, žalované a svědka [příjmení] s tím, že z odůvodnění rozhodnutí nebylo možné zjistit, zda okresní soud považuje za prokázáno to, co v rámci své účastnické výpovědi uvedl žalobce nebo žalovaná a svědek [příjmení], dále, že se nevypořádal s tím, jak bylo prokázáno, že žalobce nebyl uveden v omyl v důsledku lsti vyvolané zprostředkovatelem [jméno] [příjmení] a nebylo zřejmé, z jakého důvodu okresní soud dospěl k závěru, že nepovažuje za prokázané, že žalobce nevěděl, že smlouva je uzavírána se žalovanou a domníval se, že je uzavírána s jinými osobami. V novém rozhodnutí okresní soud již uvádí jednotlivá skutková zjištění z výpovědi účastníků řízení a svědků, uvádí, které skutečnosti bere za prokázané, uvádí závěr o skutkovém stavu a ten podrobuje právnímu hodnocení. Jeho rozsudek proto nelze považovat za nepřezkoumatelný.

6. Skutková zjištění okresního soudu považuje odvolací soud za správná a odpovídající provedeným důkazům (v podrobnostech na ně odkazuje), a souhlasí i s právním hodnocení věci.

7. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

8. Podle § 584 odst. 2 o. z. bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

9. Podle § 585 o. z. vyvolala-li omyl jednajícího osoba třetí, je právní jednání platné. Měla-li však osoba, s níž se právně jednalo, na činu třetí osoby podíl, anebo o něm věděla či alespoň musela vědět, považuje se i tato osoba za původce omylu.

10. Odvolací soud především zdůrazňuje, že žalobce podepsal kupní smlouvu dobrovolně. Z kupní smlouvy, smlouvy o úschově a z návrhu na vklad do katastru nemovitostí měl možnost zjistit, kdo je uveden jako kupující. Jméno a příjmení prodávajícího a kupující je uvedeno stejným písmem dostatečné velikosti, iniciály smluvních stran jsou přehledně uvedeny v záhlaví kupní smlouvy i v její podpisové části. Za této situace lze stěží dospět k závěru, že žalobce mohl být v omylu při podpisu kupní smlouvy a měl za to, že nemovitosti prodává namísto žalované jiným třem kupujícím. Podle judikatury Nejvyššího soudu o omluvitelný omyl nejde, pokud mýlící se osoba z nedbalosti nevyužila možnost ověřit si skutečnosti rozhodné pro uskutečnění zamýšleného právního úkonu, tedy měla-li možnost se takovému omylu vyhnout. V případě omylu žalobce se s ohledem na výše uvedené nemůže jednat o omluvitelný omyl.

11. Stěží lze svědku [příjmení] přičítat jednání ve lsti za situace, kdy žalobci předložil kupní smlouvu a další listiny, z nichž bylo jednoznačně patrné, kdo je kupující. Žalobce znal jména předchozích zájemců, tj. manželů [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], jednal s otcem žalované, panem [příjmení] Ani s ohledem na věk žalovaného (ročník [rok]) nelze dospět k závěru, že by z tohoto důvodu nebyl schopen vyhodnotit údaje uvedené ve smlouvách, neboť u osoby v tomto věku se předpokládá, že (za situace, kdy je svéprávným a má tedy rozum nejméně průměrného člověka) je schopen s ohledem na závažnost podepisovaných dokumentů si zkontrolovat nejméně osobní údaje účastníků smlouvy, předmět převodu a výši ceny.

12. Ani postup při kontraktačním procesu nemůže být sám o sobě důvodem pro závěr o lstivém jednání zprostředkovatele, a to právě z tohoto důvodu, že žalobci byly předloženy všechny listiny, z nichž měl možnost zjistit, kdo je kupujícím. Nelze proto dovodit, že by omyl žalobce byl vyvolán lstí realitního makléře a toto jeho jednání pak přičítat žalované. Naopak bylo prokázáno výpovědí svědka [příjmení], že žalobce svědku sdělil, že ho oslovil otec žalované, který ho následně navštívil, a poté svědek připravil smlouvy. Rovněž svědek [příjmení] popsal, jakým způsobem jednal se žalobcem ohledně prodeje nemovitostí, že 17. 11. si telefonovali, následně svědek žalobce navštívil u něj doma v [město], kde spolu mluvili dvě hodiny. Žalobce mu dal telefon na svědka [příjmení], zkontaktoval se s ním, přičemž realitní makléř on o něm už od žalobce věděl. Pokud žalobce namítá, že nedošlo k ukončení jednání s původními zájemci, z čehož dovozuje, že vůlí žalobce nebylo uzavřít smlouvu se žalovanou, pak odvolací soud má za to, že tato skutečnost není významná, neboť podmínkou pro uzavření kupní smlouvy nebylo ukončení jednání s manžely [příjmení] a [titul] [příjmení]. Významné nejsou ani námitky týkající se toho, že smluvní strany se nesešly k podpisu smlouvy, ale k podpisu docházelo v odlišném časovém okamžiku. Podle odvolacího soudu se nejedná o výjimečný postup, neboť je zcela běžné, že smlouva je podepsána stranami smlouvy v jiném časovém okamžiku, navíc za situace, kdy smlouva je uzavírána prostřednictvím realitního makléře. Nebylo proto významné, aby žalovaná prokazovala, že v době, kdy podepisoval smlouvu žalobce, měla jiné povinnosti. Pokud žalobce v soudním řízení tvrdí, že neměl žádnou motivaci k tomu, aby uzavřel kupní smlouvu se žalovanou, ani tato skutečnost nemá vliv na výše uvedené závěry. A není významné ani to, že mezi žalobcem a jeho realitním makléřem bylo nakonec dohodnuto, že bude vyplacena jiná odměna za zprostředkování. K absenci dokazování ve směru k existenci a průběhu kontraktačních jednání, odvolací soud uvádí, že ani tato okolnost není nijak významná za situace, kdy účastníkům smlouvy bylo zřejmé, jaké jsou podmínky prodeje, žalobce dal kontakt na realitního makléře, který měl dostatečné informace k tomu, aby připravil kupní smlouvu a to za situace, kdy mu bylo ze strany žalobce sděleno, že se objevil další zájemce o koupi nemovitostí.

13. Pokud žalobce namítá nesprávná skutková zjištění v souvislosti s nesprávným hodnocením výpovědi žalobce ve vztahu k ostatním důkazům, a to zejména, že žalobce uváděl, že se s žalovanou ani s jejími rodiči na prodeji nemovitostí nikdy nedohodl, jeho tvrzení je vyvráceno výpovědí svědka [příjmení] a svědka [příjmení], neboť z jejich výpovědí bylo zjištěno, že žalobce s otcem žalované jednal o prodeji nemovitostí, dal mu kontakt na realitního makléře, který byl žalobcem uvědoměn o tom, že žalobce a otec žalované o prodeji spolu jednali. V kontextu s tím, že žalobce podepsal všechny listiny v několika vyhotoveních, okresní soud správně dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že k žádnému lstivému jednání ze strany makléře nedošlo, že omyl žalobce je neomluvitelný a z tohoto důvodu nemůže být jeho jednání neplatné.

14. Pokud žalobce namítá, že vůle jednající osoby musí být nejen svobodná, ale i vážná atd., pak odvolací soud uvádí, že jeho argumentace týkající se disimulovaného právního úkonu není v této věci přiléhavá. Při výkladu vůle soud musí vycházet zejména z listiny, jejíž obsah nebyl zpochybněn, ale současně i z dalších okolností, které podpis smlouvy doprovázely. Pokud žalobce namítá, že neměl žádnou motivaci k tomu, aby uzavřel smlouvu se žalovanou, pak odvolací soud uvádí, že tvrzení o motivaci by mohlo být významné jen, pokud by i z ostatních důkazů plynulo, že žalobce učil právní jednání v omylu, který by mohl být omluvitelný. Takový závěr však učinit nemůže.

15. Z výše uvedených důvodů odvolací soud dospěl k závěru, že rozsudek okresního soudu je věcně správný, a proto byl podle § 219 o. s. ř. potvrzen včetně výroku o náhradě nákladů řízení, které jsou určeny ve správné výši.

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení za právní zastoupení ve výši 22.506 Kč, tj. odměna za účast advokáta žalované u jednání odvolacího soudu ve výši 18.300 Kč, 1 x režijní paušál 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 3.906 Kč s tím, že zástupce žalovaného se jiných, než takto účtovaných nákladů odvolacího řízení, výslovně vzdal.

17. Žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu žalované dle § 149 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.