57 Co 206/2023

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl předsedou senátu JUDr. Mgr. Markem Del Faverem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika – Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 3 015 057,90 Kč s příslušenstvím a tzv. rentu o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 3. 2023, č. j. 28 C 150/2012-661, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 5. 6. 2023, č. j. 28 C 150/2012-684, a ze dne 6. 6. 2023, č. j. 28 C 150/2012-686, a usnesení téhož soudu ze dne 6. 6. 2023, č. j. 28 C 150/2012-687 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2025, č. j. 57 Co 206/2023-783, 57 Co 207/2025, se ve výroku II opravuje tak, že v obou případech tohoto výroku nesprávně uvedená částka 403 539 Kč, vždy správně zní 376 539 Kč, stejně tak se vždy za částku 44 060 Kč doplňuje text „od 8. 12. 2020“.

1. Odvolací soud rozsudkem ze dne 24. 1. 2025, č. j. 57 Co 206/2023-783, 57 Co 207/2023, potvrdil rozsudek okresního soudu ve výrocích I a III (výrok I); ve výroku II, „a to co do částky 403 539 Kč spolu se 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 197 288 Kč od 11. 3. 2013 do zaplacení, se 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 31 440 Kč od 28. 4. 2016 do zaplacení a s 7,50% úrokem z prodlení ročně z částky 44 060 Kč do zaplacení se rozsudek okresního soudu mění“ tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku „403 539 Kč spolu se 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 197 288 Kč od 11. 3. 2013 do zaplacení, se 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 31 440 Kč od 28. 4. 2016 do zaplacení a s 7,50% úrokem z prodlení ročně z částky 44 060 Kč do zaplacení“, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II), ve zbývajícím rozsahu výroku II rozsudek okresního soudu potvrdil (výrok III), a dále rozhodl o nákladech řízení (výroky IV a V).

2. Podle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu v listinných stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

3. Ustanovení § 164 o. s. ř. slouží k opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností, vyskytujících se v soudních rozhodnutích. Zjevná nesprávnost ve smyslu první věty § 164 o. s. ř. je pochybením podobného původu jako chyby v psaní a počtech (písařské chyby, omyly v součtech, chyby způsobené selháním techniky, která byla použita, a jiné podobné nesprávnosti), tj. vzniklým v důsledku zjevného pochybení, a které je pro každého zcela zřejmé a snadno rozpoznatelné, zejména z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí. Je nepřípustné, aby soud postupem podle § 164 o. s. ř. měnil obsah výroku rozhodnutí, kterým je tento soud zásadně vázán (§ 156 odst. 3 a § 170 odst. 1 o. s. ř.), ledaže se jedná o chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 27. 9. 1968, sp. zn. 2 Cz 57/68, uveřejněné pod č. 37/1969 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1238/99, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4943/2015).

4. Vzhledem k objektivní kumulaci odvolací soud shrnul (srov. bod 102 odůvodnění rozsudku), že za důvodně uplatněné nároky má 1. ve výši 3 360 Kč, 2. ve výši 484 020 Kč (oproti soudem prvního stupně přiznané částce 134 400 Kč), 3. ve výši 96 930 Kč (oproti přiznané částce 70 691 Kč), 5. a) ve výši 8 878 Kč, 5. b) ve výši 109 840 Kč (oproti přiznané částce 109 160 Kč) a 5. d) ve výši 4 600 Kč. Naopak nedůvodně byly uplatněny nároky 4. a) a b) a 5. c).

5. Z uvedeného vyplývá, že součet dle soudu prvního stupně důvodně uplatněných nároků činí 331 089 Kč, zatímco součet důvodně uplatněných nároků dle odvolacího soudu činí 707 628 Kč. Jelikož soud prvního stupně výrokem II svého rozsudku zamítl žalobkyní uplatněné nároky co do částky 2 683 968,90 Kč s příslušenstvím, tj. jde o rozdíl mezi částkami 3 015 057,90 Kč a 331 089 Kč, změna tohoto výroku – jde-li o jistotu – se správně týká částky 376 539 Kč, tj. rozdílu mezi částkami 707 628 Kč a 331 089 Kč, a nikoliv nesprávně uvedené částky 403 539 Kč.

6. V případě částky 44 060 Kč pak schází datum počátku běhu prodlení, kterým – vzhledem k podané žalobě, resp. jejímu dalšímu rozšíření (viz podání na č. l. 509 a následujících, včetně potvrzení o doručení do datové schránky žalované) - je 8. 12. 2020.

7. Protože měnící výrok II rozsudku odvolacího soudu je stižen zřejmou nesprávností, resp. chybou v počtech, jak vyplývá ze srovnání odůvodnění a výroku (k tomu, že v tomto případě nejde o obsahovou změnu rozhodnutí srov. důvody uvedené např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1634/2022), nezbylo, než tuto chybu, a to vždy v obou případech (návětí i samotný výrok) opravit; protože se oprava týká výrokové části rozsudku, učinil tak odvolací soud samostatným usnesením podle § 164 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Proti opravovanému rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců od právní moci opravného usnesení, prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.