57 CO 24/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Severové a soudkyň JUDr. Ilony Lövyové a Mgr. Daniely Teterové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 44.455 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 8. 11. 2021, č. j. 27 C 14/2021-104

I. Rozsudek okresního soudu se mění takto: Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 44.455 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 44.455 Kč za dobu od 2. 7. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to společně a nerozdílně s žalovaným [jméno] [příjmení], kterému byla rozsudkem pro zmeškání Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 3. 2021, č. j. 27 C 14/2021-52, uložena povinnost zaplatit žalobkyni 44.455 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 44.455 Kč za dobu od 5. 4. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1.200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 36.627 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu žalobkyně, a to co do částky 25.011 Kč společně a nerozdílně s žalovaným [jméno] [příjmení], kterému byla rozsudkem pro zmeškání Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 3. 2021, č. j. 27 C 14/2021-52, uložena povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 25.011 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení 11.403 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, advokátu žalobkyně.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu, aby žalovaná 2. ([právnická osoba]) byla povinna zaplatit žalobkyni částku 44.455 Kč s 9,75% úrokem z prodlení p. a. od 5. 4. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč (odstavec I. výroku) a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované 2. na nákladech řízení částku 44.155,80 Kč k rukám právního zástupce žalované 2. do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec II. výroku).

2. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Namítala, že rozhodnutí soudu je založeno na nesprávném právním posouzení věci. Po právní stránce se případ týkal práva na postih žalobkyně dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., a to proto, že žalovaná 2. bez zřetele hodného důvodu nesplnila povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst.

3. Žalobkyně zjišťuje všechny osoby, které jsou odpovědné z postihu, a proto vyzvala žalovanou, aby jí sdělila, jak se vozidlo dostalo do dispozice žalované 1. (řidiče [jméno] [příjmení]). Žalovaná 2. však svým povinnostem nebyla schopna dostát. Prvotně tvrdila, že vozidlo půjčila, nesdělila však komu a nedoložila k tomu žádné listiny. Následně o měsíc později doložila fakturu za půjčení vozidla, která však sama o sobě neprokazuje, komu bylo předmětné vozidlo zapůjčeno, ale pouze osobu, jíž byl vyfakturováno půjčovné. To se také potvrdilo v průběhu řízení, neboť faktura byla skutečně vystavena na osobu, která nebyla smluvní stranou nájemní smlouvy motorového vozidla. Faktura zněla na jméno [jméno] [příjmení], ve skutečnosti [jméno] [příjmení] nájemcem nebyla, ani jí nebylo vozidlo svěřeno. Žalobkyně v okamžiku podání žaloby nebyla schopna zjistit, jak se vozidlo dostalo do dispozice žalovaného 1., kdy v úvahu připadalo zapůjčení auta žalovanou, svěření vozu skutečným, avšak pro nesplnění informační povinnosti žalované neurčitelným nájemcem, tedy bylo žalobkyni znemožněno zjištění skutečného provozovatele k datu dopravní nehody. Pasivitou a vytáčkami žalované bylo žalobkyni znemožněno zjištění skutkových okolností nehody, jelikož žalovaná přes opakované výzvy nebyla schopna dodat žalobkyni nájemní smlouvu ani sdělit totožnost osoby, které vozidlo svěřila. Nájemní smlouva se po podání žaloby záhadně objevila, jako by snad po dobu všech opakovaných urgencí objevena být nemohla, přičemž v ten okamžik již bylo bezpředmětné, komu vozidlo bylo zapůjčeno, jelikož šetření žalobkyně co do okruhu osob odpovědných za postih bylo ztíženo do té míry, že žalobkyně nebyla schopna zjistit okruh všech povinných subjektů k datu podání žaloby, vyjma řidiče vozidla, a to proto, že žalovaná si neplnila své povinnosti a neposkytla žalobkyni součinnost, kterou poskytnout ze zákona měla a musela. Ze strany soudu došlo k nepochopení právní úpravy a navazující judikatury Nejvyššího soudu, když okresní soud měl za to, že šetření pojistné události končí výplatou pojistného plnění. Zjišťování okruhu osob, vůči nimž pojistiteli může vzniknout regresní nárok, není a mnohdy ani nemůže být součástí šetření vedoucího k výplatě pojistného plnění, když vázání výplaty pojistného plnění na dostatečné zjištění těchto informací je zákonem vyloučeno. Pro výplatu pojistného plnění není podstatné, kdo vozidlo řídil a jak se dostalo do jeho dispozice. Samotný postih pak vzniká jen v případech uvedených v § 10 zákona č. 168/1999 Sb., přičemž postih je originární nárok vznikající výplatou pojistného plnění. Je naprosto nelogické, aby šetření osob odpovědných z postihu probíhalo dříve, než je pojistné plnění vyplaceno, tedy dříve, než postih vůbec mohl vzniknout. Šetření pojistné události nekončí výplatou pojistného plnění, ale v případě nároku na postih končí okamžikem, kdy jsou dostatečně zjištěny všechny osoby odpovědné z postihu (provozovatel, osoba, která vozidlo svěřila, zaměstnavatel atp.). Jiný výklad by znamenal, že jakýkoliv pojistitel musí během 3 měsíců zjistit všechny odpovědné osoby z postihu ještě před výplatou pojistného plnění. Takový výklad je absurdní, odporuje ustálené soudní praxi. Pokud soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že ztížení šetření z provedeného dokazování nevyplývá, je dobrou otázkou, jak je možné, že žalobkyně v době podání žaloby z důvodů na straně žalované nemohla znát totožnost všech osob odpovědných z postihu, což přímo vyplývá i ze samotného průběhu řízení a přesto dle názoru soudu jí nebylo šetření pojistné události ani ztíženo. Logicky platí, že aby šetření nijak ztíženo nebylo, musela by žalobkyně být schopna zjistit, jak se vozidlo dostalo do dispozice řidiče a v této souvislosti zjistit zejména, kdo byl osobou uvedenou na nájemní smlouvě, a to před podáním žaloby. To nebyla schopna zjistit právě proto, že žalovaná své povinnosti nedostála. Pokud soud v bodě 12. odůvodnění rozsudku uvedl, že:„ Žalobkyně tvrdila, že žalovaná č. 2 věděla o poškození cizího vozidla a škodě nejpozději koncem roku 2018, ale ani přes poučení soudu neprokázala“, pak žalobkyně uvádí, že prokazovat shora uvedené nebylo třeba, jelikož okamžikem, kdy se žalovaná o nehodě dozvěděla, měla jakožto pojištěná ihned kontaktovat žalobkyni a dopravní nehodu ohlásit. To neučinila a je bez právního významu, kdy se tak stalo, jestli na základě předání poškozeného vozidla nebo doručením předžalobní výzvy, jelikož dopravní nehoda není ohlášena do dnešního dne. Podstatné je, že jakmile byla žalovaná vyzvána k dodání nájemní smlouvy nebo alespoň sdělení totožnosti osoby, které bylo vozidlo svěřeno, byla povinna tuto smlouvu poskytnout nebo alespoň poskytnout identifikační údaje nájemce. Místo toho zaslala fakturu vystavenou na osobu odlišnou od nájemce. Ostatně i sama žalovaná v podaném odporu uvádí, že má za to, že nárok má být uplatněn po nájemkyni, přestože vozidlo měl pronajaté [příjmení] [příjmení], z čehož je patrné, že ani zástupce žalované nedisponoval kvalitními podklady tak, jak jimi nedisponovala vinou žalované žalobkyně v době podání žaloby. Dále poukazuje na to, že žalovaná v odporu uvádí, že předmětné vozidlo bylo zapůjčeno na základě nájemní smlouvy [jméno] [příjmení] … a tímto dovozuje, že žalovaná ztěžovala šetření i v průběhu samotného soudního vymáhání. Žalovaná měla dostatečný prostor pro vydání nájemní smlouvy, a to déle než 3 měsíce. Ničím není podložen závěr okresního soudu uvedený v bodě 13 s tím, že časový rozestup žalované nebránil smlouvu dohledat i v roce 2020, pokud ji následně dohledala v březnu 2021. Dále za nesprávný považuje závěr soudu uvedený v bodě 14. a 15. odůvodnění rozsudku s tím, že existence postihu nemá žádný vztah k rychlosti výplaty pojistného plnění, když k samotné výplatě pojistného plnění stačí znát vozidlo viníka dopravní nehody a ve vztahu k výplatě pojistného plnění je lhostejné, zda byl pod vlivem alkoholu, bez řidičského oprávnění, škodu způsobil úmyslně, měl platný zákaz řízení, vozidlo užil neoprávněně atp. Odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 5008/2015, ze kterého vyplývá, že nesdělil-li pojištěný pojistiteli jméno osoby, které vozidlo poskytl, byla v důsledku toho ztížena možnost řádného šetření nehody pojistitelem podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť pojištěný nesplnil bezdůvodně svou povinnost podle § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Tím se samozřejmě myslí osoba, které skutečně žalovaná vozidlo svěřila, nikoli osoba uvedená na faktuře, která ani smlouvu neuzavřela a vozidla řídit dle smlouvy nesměla. V řízení nebylo tvrzeno, že by byla sdělena osoba [jméno] [příjmení], právě naopak bylo prokázáno, že sdělena nebyla a z toho vyplývá, že závěry, ze kterých soud vyšel při rozhodnutí, byly chybné. Neexistuje žádný právní důvod, ze kterého by vyplývalo, že takovou informaci má po pojištěném pojistitel právo požadovat jen po dobu 3 měsíců, resp. do výplaty pojistného plnění. K otázce nákladů řízení žalobkyně uvádí, že z průběhu celého řízení je patrné, že i kdyby nárok nebyl dán, pak je to žalovaná, která svým chováním zavinila podání žaloby, uváděla i v samotném řízení nepravdivé informace, které nakonec sama vyvrátila předložením nájemní smlouvy a má tak být povinna k náhradě toho, co svým jednáním způsobila, nikoliv, že má cokoliv hradit žalované žalobkyně (§ 147 odst. 1 o. s. ř.). Nesouhlasí proto s postupem soudu, dle kterého má žalobkyně hradit náklady za jí nezaviněné podání žaloby. Dále upozornila na to, že žalované byla přiznána odměna za 2 předžalobní výzvy vůči oběma žalovaným, sepis a podání žaloby, vyjádření k odporu, atd., přestože již ze samotného postavení procesní strany žalované je přiznání těchto nákladů nelogické.

3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobkyně navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu potvrzen jako věcně správný. Oproti žalobkyni se domnívá, že žalobkyně měla dostatečné informace o viníku dopravní nehody s tím, že osobou, proti které může uplatňovat postih, byl řidič [jméno] [příjmení], proti kterému byl vydán již při prvním jednání rozsudek, který se stal pravomocným a na základě kterého se žalobkyně může domáhat plnění. O vlastní dopravní nehodě a způsobené škodě se žalobkyně č. 2 (zřejmě se jedná o písařskou chybu a správně má být žalovaná 2.) jako provozovatel vozidla dozvěděla až po uplynutí více jak 2 let od dopravní nehody a z objektivních důvodů neplnila oznamovací povinnost vůči žalobkyni. Již v době, kdy se o dopravní nehodě dozvěděla, byla žalobkyní škoda zlikvidována a bylo jí známo, že za škody nese odpovědnost žalovaný č. 1, proti kterému uplatnila postih výzvou již dne 4. 4. 2019. Na straně žalované však byly i subjektivní důvody, které způsobily nedostatečnou komunikaci s žalobkyní v následném šetření škody spočívající ve stěhování provozovny, a změny statutárního orgánu. Nový jednatel se snažil žalobkyni vyhovět, z účetnictví se mu však podařilo dohledat faktury, kterými bylo účtováno nájemné na adresáta [jméno] [příjmení], až později byla dohledána v archivu nájemní smlouva, která byla uzavřena s nájemcem [jméno] [příjmení], manželem [jméno] [příjmení] s tím, že manželé jsou jedinými společníky a jednateli obchodní korporace [právnická osoba] Nájemce vozidla ani [jméno] [příjmení] jim nesdělili, že by s tímto vozidlem byla způsobena dopravní nehoda. Žalovaná o škodě nevěděla a vědět nemohla. O škodě se [příjmení] [příjmení] měl dozvědět až z telefonátu Policie ČR. Nesplnění oznamovací povinnosti nemůže být situace, kdy pojištěnému není známo, že by byla provozem pojištěného vozidla způsobena škoda, když nemůže z objektivních důvodů pojišťovně škodu oznámit a nemůže sdělit jméno řidiče vozidla. Žalovaná nemohla naplnit podmínku pro uplatnění postihu podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., když nepochybně na straně žalované, vzhledem ke všem okolnostem, existuje zřetele hodný důvod pro neplnění povinnosti dle § 8 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně začala jednat s žalovanou telefonicky, jak sama uvádí ve svém podání emailem zaslaném soudu pod č. 85470/ 2021, tedy ve dnech 15. 7. 2020, 28. 7. 2020 a 5. 8. 2020 a 17. 9. 2020, tedy dávno po uplynutí zákonné 3měsíční lhůty stanovené zákonem o ukončení šetření pojistné události.

4. Z obsahu spisu plyne, že rozsudkem pro zmeškání Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 3. 2021, č. j. 27 C 14/2021-52, byla žalovanému [jméno] [příjmení] (žalovanému 1.) uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 44.455 Kč s 9,75% úrokem z prodlení p. a. od 5. 4. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci výroku (odstavec I. výroku) a na nákladech řízení 25.011 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci výroku (odstavec II. výroku).

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu na základě včas podaného odvolání žalobkyně jako oprávněné osoby podat odvolání podle § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Odvolací soud zcela odkazuje na skutková zjištění okresního soudu, a má za to, že okresní soud skutková zjištění nesprávně právně posoudil.

7. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná měla u žalobkyně pojištěno vozidlo [značka automobilu] [jméno], [registrační značka] z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto motorového vozidla. Rovněž bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] způsobil tímto vozidlem ve vlastnictví žalované dopravní nehodu se škodou na vozidle [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], společnosti [právnická osoba] ve výši 44.455 Kč. Žalovaný [jméno] [příjmení] od nehody odjel a za své jednání byl následně shledán vinným ze spáchání přestupku. Škoda na vozidle ve výši 44.455 [právnická osoba] vyplacena poškozené společnosti [právnická osoba], a následně vymáhána po žalobkyni.

8. Odvolací soud na rozdíl od okresního soudu má za to, že ve vztahu k žalované jsou naplněny podmínky stanovené v § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., neboť bylo prokázáno, že žalovaná jako pojištěná, bez zřetele hodného důvodu nesplnila povinnost podle § 8 odst. 1 až 3, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele dle § 9 odst. 3.

9. V řízení před okresním soudem bylo prokázáno, že [magistrát] v rámci správního řízení dne 4. 2. 2019 zaslal žalované listinu označenou jako„ Poučení osoby, které byla spácháním přestupku způsobena škoda“, ze které plyne, že proti žalovanému [jméno] [příjmení] bylo vedeno přestupkové řízení. V označené listině je výslovně uvedeno, že dne 21. 8. 2018 v 17:50 hodin řídil dodatečně zjištěný řidič [jméno] [příjmení] osobní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] s tím, že uvedeným jednáním řidiče [jméno] [příjmení] mohla být žalované způsobena škoda v souvislosti s poškozením motorového vozidla [registrační značka]. Z předmětného poučení rovněž plyne, že k dopravní nehodě došlo tak, že řidič [jméno] [příjmení] narazil do zaparkovaného osobního motorového vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] s tím, že vznikla hmotná škoda na zúčastněných vozidlech. Žalované tak bylo oznámeno, že došlo k dopravní nehodě vozidlem v jejím vlastnictví a že došlo ke škodě na vozidle [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [registrační značka].

10. Žalovaná měla vůči pojistiteli informační povinnost, která vychází ze zákona i z pojistných podmínek. Její povinností bylo pojistiteli, tj. žalobkyni bez zbytečného odkladu písemně oznámit vznik škodné události a poskytnout součinnost při šetření pojistné události, mezi které patří dodat potřebné doklady, na základě kterých by žalobkyně zjistila potřebné informace pro uplatnění postižního nároku žalobkyně dle ust. § 10 zákona č. 168/1999 Sb. Jestliže se žalovaná dne 4. 2. 2019 dozvěděla, že došlo k dopravní nehodě a že vznikla hmotná škoda na cizím vozidle, bylo její povinností žalobkyni kontaktovat. Nelze proto souhlasit se žalovanou, že až do výzvy ze dne 23. 6. 2020 o škodě na cizím vozidle nevěděla. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k dodání nájemní smlouvy nebo alespoň sdělení totožnosti osoby, které bylo vozidlo svěřeno, na místo toho zaslala žalobkyni fakturu znějící na osobu odlišnou od nájemce. Lze proto souhlasit se žalobkyní, že tuto okolnost lze považovat za nesplnění povinností dle § 8 odst. 1 až 3 zákona.

11. Odvolací soud má za to, že žalovaná nesplnila povinnosti dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., když nesdělila žalobkyni jméno osoby, které vozidlo poskytla (na základě nájemní smlouvy). Má za to, že tak učinila bez zřetele hodného důvodu, neboť tímto důvodem nemůže být okolnost spočívající ve změně sídla provozovny či změně jednatele. V důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitelem podle ust. § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., neboť žalobkyně nemohla řádně vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok (ztížení možnosti řádného šetření pojistné události žalobkyni se vztahuje i k důvodům, pro které může žalobkyně co by pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok), tedy nesplnění oznamovací povinnosti mělo negativní dopad na možnost žalobkyně zjistit, resp. prošetřit všechny okolnosti pojistné události (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3335/2021).

12. Pokud žalovaná namítá, že žalobci byla známa osoba řidiče, a proto může vymáhat žalovanou částku po něm, lze s ní souhlasit, ale v daném případě žalovaná jako pojištěná měla povinnost sdělit totožnost osoby, které vozidlo pronajala, aby žalobkyně byla schopna zjistit okruh všech odpovědných osob. V souvislosti s tím byla ztížena možnost žalobkyni posoudit právní základ nároku na náhradu újmy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 5008/2015). Odvolací soud se také ztotožňuje s argumentací žalobkyně, že existence postihu nemá žádný vztah k rychlosti výplaty pojistného plnění (ve vztahu ke lhůtě 3 měsíců), když k samotné výplatě pojistného plnění stačí znát vozidlo viníka dopravní nehody a ve vztahu k výplatě pojistného plnění poškozenému je lhostejné, zda řidič byl pod vlivem alkoholu, bez řidičského oprávnění, škodu způsobil úmyslně, měl platný zákaz řízení, vozidlo užil neoprávněně, atd.

13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl i ve vztahu k žalované, a to společně a nerozdílně s již zavázaným [jméno] [příjmení] rozsudkem pro zmeškání Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 3. 2021, č. j. 27 C 14/2021-52. Žalovaná však byla zavázána k úhradě žalované částky se zákonným úrokem z prodlení až od 2. 7. 2020, neboť k plnění byla vyzvána výzvou z 23. 6. 2020 (která ji byla doručena) s tím, nechť dlužnou částku uhradí do 1. 7. 2020. Dále byla zavázána zaplatit žalobkyni náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1.200 Kč podle vyhlášky č. 351/2013 Sb.

14. S ohledem na změnu rozsudku okresního soudu bylo znovu rozhodnuto o nákladech řízení dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 36.627 Kč sestávající z odměny advokáta žalobkyně za 9 úkonů právní služby po 2.900 Kč (za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, návrh na vydání EPR, vyjádření ze dne 14. 5. 2021 a za účast u jednání dne 24. 3. 2021, 3. 8. 2021, 10. 9. 2021, 22. 7. 2021 a 8. 11. 2021), náhrada hotových výdajů za 9 úkonů právní služby po 300 Kč a 21% DPH ve výši 6.048 Kč (tj. 34.848 Kč) a k tomu 1.779 Kč za soudní poplatek, celkem 36.627 Kč. Jelikož rozsudkem ze dne 24. 3. 2021, č. j. 27 C 14/2021-52, byl žalovaný [jméno] [příjmení] zavázán k zaplacení nákladů řízení ve výši 25.011 Kč, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 36.627 Kč s tím, že co do částky 25.011 Kč společně a nerozdílně s [jméno] [příjmení].

15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši 11.403 Kč. Tato částka se sestává z nákladů na právní zastoupení, tj. odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 2.900 Kč (sepis odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne 12. 4. 2022), náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, náhrady za promeškaný čas za cestu z pobočky v Jeseníku ke Krajskému soudu v Ostravě a zpět, celkem za 10 půlhodin po 100 Kč, náhrady jízdních výdajů dle § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. ve výši 2.187 Kč (vzdálenost tam a zpět 248 km, cena pohonných hmot 37,10 Kč, spotřeba 11,1 l /100 km a základní sazba náhrady 4,70 Kč, vše dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.), 21% DPH ve výši 1.593 Kč a k tomu 2.223 Kč za soudní poplatek z odvolání.

16. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci podle § 160 odst. 1 o. s. ř. advokátu žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.