59 A 13/2025

Rubrum

č. j. 59 A 13/2025 - 45 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Spratkem, Ph.D., ve věci žalobce: M. C. zastoupená advokátkou JUDr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí č. j. MSK 30591/2025, ze dne 15. 4. 2025 ve věci dopravního přestupku takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného, č. j. MSK 30591/2025, ze dne 15. 4. 2025 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 269 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. Rebeky Moťovské Židuliakové, sídlem Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou.

Odůvodnění

1. Žalobce podal 16. 6. 2025 ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č. j. MSK 30591/2025 ze dne 15. 4. 2025, jímž byl uznán vinným z přestupku provozovatele vozidla, jehož se měl dopustit tím, že nezajistil, aby Shodu s prvopisem potvrzuje 2 59 A 13/2025 nezjištěný řidič jím provozovaného vozidla dne 2. 4. 2024 v době nejméně od 12:05 do 12:15 nerespektoval dopravní značení IZ 8a Zóna s dopravním omezením, B 29 Zákaz stání s dodatkem „STÁNÍ POVOLENO POUZE NA VYZNAČENÝCH PARKOVIŠTÍCH“. V žalobě napadl zákonnost opatření obecné povahy, jímž byla v předmětném místě umístěna dopravní značka, která stanovovala porušenou povinnost. Uvedl, že nezákonnost opatření obecné povahy – pokud bylo vůbec vydáno – spočívá v absenci odůvodnění, a proto navrhl v rámci incidenčního přezkumu jeho zrušení. Podáním ze dne 20. 7. 2025 žalobce soudu sdělil, že Magistrát města Ostravy, jakožto příslušný orgán pro vydání napadeného opatření obecné povahy, mu odmítl sdělit datum vydání tohoto opatření i jeho evidenční číslo. Petit na zrušení tohoto opatření pak formuloval v návaznosti na místo, kde došlo k vytýkanému jednání majícího naplňovat znaky přestupku.

2. Usnesením č. j. 59 A 13/2025-35 ze dne 8. 9. 2025, které nabylo právní moci dne 16. 9. 2025, soud vyloučil návrh na zrušení opatření obecné povahy k samostatnému projednání. Usnesením ze dne 30. 9. 2025, č. j. 59 A 13/2025-37 pak soud řízení přerušil.

3. Rozsudkem ze dne 13. 2. 2026, č. j. 76 A 5/2025 – 43 rozhodl Krajský soud v Ostravě tak, že opatření obecné povahy ev. č. 5676 z roku 2002, kterým byla mj. stanovena místní úprava provozu na pozemních komunikacích v ulici Pivovarská v Ostravě navenek deklarovaná dopravní značkou IZ 8a „Zóna s dopravním omezením“ s vyobrazením dopravní značky B 29 „Zákaz stání“ s dodatkem „STÁNÍ POVOLENO POUZE NA VYZNAČENÝCH PARKOVIŠTÍCH“ (dále jen „OOP č. 5676“), se ruší uplynutím 120 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 2. 2026.

4. Krajský soud, poté co usnesením ze dne 18. 3. 2026, č. j. 59 A 13/2025-42 rozhodl, že se v řízení pokračuje, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalovaného, tedy ke dni 15. 4. 2025 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

5. Podle § 101d odst. 3 s. ř. s., přihlédne soud ke zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části vždy při přezkumu rozhodnutí a jiných úkonů správních orgánů, při jejichž vydání bylo opatření obecné povahy užito, byť byly vydány před tímto zrušením; při tom je povinen zohlednit práva osob nabytá v dobré víře a ochranu veřejného zájmu.

6. Byť tedy bylo napadené rozhodnutí vydáno před zrušením opatření obecné povahy, krajský soud k tomuto zrušení v projednávané věci přihlédl.

7. Podle rozsudku NSS ze dne 31. 3. 2010, č. j. 8 As 68/2009-83: „Na tomto místě odkazuje Nejvyšší správní soud dále na ustanovení § 78 odst. 2 zákona o silniční dopravě, dle kterého se dopravní značky smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. Nejvyšší správní soud v již zmiňovaném rozhodnutí čj. 2 Ao 3/2008 - 100 konstatoval, že »smysl umístění dopravních značek nemůže být samoúčelný či dokonce šikanózní, nýbrž že musí být racionální a opodstatněný některým z uvedených legitimních důvodů. Pokud takový důvod neexistuje, jedná se; dopravní značku umístěnou protizákonně«.“ 8. Judikatura Nejvyššího správního soudu citovaná žalovaným v napadeném rozhodnutí se na současnou situaci neuplatní zcela, neboť v ní není zohledněna změna právní úpravy, účinná od Shodu s prvopisem potvrzuje 3 59 A 13/2025 1. 1. 2024, kdy přibylo výše uvedené ustanovení § 101d odst. 3 s. ř. s. Řidič sice má povinnost řídit se dopravním značením, i když je subjektivně přesvědčen o jeho nezákonnosti, pokud ale dosáhne zrušení opatření obecné povahy, které je hmotněprávním podkladem dopravní značky, je toto nutné zohlednit při přezkumu rozhodnutí. Dojde tak k objektivnímu ospadnutí nezbytné podmínky pro deliktní charakter předmětného jednání.

9. Protiprávnost chování žalobce, respektive řidiče, který se dopustil jednání vykazujícího znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), spočívalo výlučně v porušení zákazu stanoveného zrušeným OOP č. 5676. Za situace, kdy v nyní projednávaném případě není jakýchkoliv pochybností o tom, že závazným právním podkladem napadeného rozhodnutí Magistrátu města Ostravy i žalovaného bylo mimo jiné tehdy platné a účinné OOP č. 5676, přičemž Magistrát města Ostravy uznal žalobce vinným z přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, což následně žalovaný potvrdil, krajský soud přistoupil ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost (§ 78 odst. 1 s. ř. s.), neboť toto rozhodnutí zrušením citovaného opatření obecné povahy ztratilo závazný právní podklad pro jeho vydání.

10. Soud se dále nezabýval ostatními žalobními body žalobce pro nadbytečnost.

11. Vzhledem k tomu, že v řízení byl procesně úspěšný žalobce, vzniklo mu v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení, k jejichž náhradě soud žalovaného zavázal.

12. Náklady řízení navrhovatele představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, náklady na zastoupení advokátem ve výši odměny za dva úkony při odměně 4 620 Kč za jeden úkon (úkonem je příprava a převzetí věci a sepis návrhu) podle § 7 bod 5, § 9 odst. 5, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., 2 x paušální náhrada hotových výdajů za tytéž úkony právní služby ve výši 450 Kč za úkon dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky a DPH ve výši 2 129 Kč z těchto částek s výjimkou zaplaceného soudního poplatku. (Doplnění návrhu soud neposuzoval jako samostatný úkon, neboť pouze doplňoval to, co mělo již být součástí prvotního návrhu.) Soud žalovaného k náhradě nákladů řízení zavázal k rukám zástupkyně žalobce podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalovaného.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Ostravě dne 30. června 2026 Shodu s prvopisem potvrzuje 4 59 A 13/2025 JUDr. Daniel Spratek, Ph.D. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje