6 To 394/2008
V PLATNOSTIKrajský soud v Ostravě zamítl stížnost obhájkyně na nárok na náhradu parkovného za dva dny, které byly v rámci trestního řízení vynaloženy na parkování vozidla u soudu. Soud se opřel o § 13 odst. 3 advokátního tarifu, podle něhož je parkovné součástí paušální částky určené pro náhradu místních přepravních nákladů. Uváděl, že výklad, podle něhož by parkovné mělo být vyčleněno jako samostatný hotový výdaj, by vedl k nesrovnalostem mezi různými účastníky řízení, včetně těch, kdo nemají sídlo v místě úkonu. Soud zdůraznil, že výklad, podle něhož je parkovné součástí paušálu, odpovídá i právnímu názoru publikovanému v Právní praxi a je v souladu s účelností systému náhrad.
Plný text
6To 394/2008-143 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. října 2008 stížnost obhájkyně JUDr. H.H. proti usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 6.6.2008, sp.zn. 4T 179/2007 a rozhodl t a k t o : Stížnost obhájkyně JUDr. H.H. se podle § 148 odst. 1 písm. c) tr.ř. z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením rozhodl Okresní soud v Bruntále v trestní věci odsouzeného T.M. podle ust. §§ 151 odst. 2, 3 a 155 odst. 1 tr.ř. tak, že obhájkyni JUDr. H.H. přiznal na nákladech nutné obhajoby dle vyhlášky MS ČR č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů celkem částku 10.085,-- Kč. V odůvodnění usnesení Okresní soud v Bruntále uvedl, že obhájkyně provedla úkony uvedené ve výrokové části usnesení a výše odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena podle § 10 odst. 3 písm. b) vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění a v souladu s vyhl. č. 235/1997 Sb. - § 15a. Soud upravil výši odměny za dvě žádosti o propuštění z vazby dle ust. §§ 10 odst. 2 a 11 odst. 3 advokátního tarifu a dále uvedl, že obhájkyni nepřiznal parkovné k jízdám za dny 30.6.2006 a 22.9.2006, neboť má zato, že tyto náklady jsou součástí režijního paušálu. Blíže problematiku nepřiznání parkovného okresní soud v napadeném usnesení nezdůvodnil. Proti citovanému usnesení podala včas stížnost obhájkyně JUDr. H.H. a ve stížnosti uvedla, že nesouhlasí s názorem okresního soudu v tom směru, že parkovné je součástí režijního paušálu, a takový výklad považuje za nesprávný. Má zato, že parkovné je položkou cestovního výdaje nikoliv paušálu, který je náhradou výdajů na poštovné, místní hovorné a přepravné, a v tomto směru ke stížnosti připojila opisy rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 3To 123/2007 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.2.2008, sp.zn. 4To 56/2008. Proto obhájkyně navrhuje, aby z podnětu její stížnosti bylo napadené usnesení Okresního soudu v Bruntále zrušeno a následně, aby jí bylo přiznáno parkovné za dny 30.6.2006 a 22.9.2006 ve výši ½, tj. celkem 40,-- Kč, kdy pak celková odměna a náhrada hotových výdajů celkově činí částku 10.125,-- Kč. Z podnětu podané stížnosti Krajský soud v Ostravě podle ust. § 147 odst. 1 tr.ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného usnesení, jakož i správnost postupu řízení jeho vydání předcházející a po projednání věci v neveřejném zasedání dospěl k závěru, že stížnost obhájkyně JUDr. H.H. není důvodná. Senátu 6To Krajského soudu v Ostravě je známo rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3.10.2007, sp.zn. 3To 123/2007, jakož i rozhodnutí senátu 4To Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 4To 56/2008 ze dne 26.2.2008, domnívá se však, že výklad ustanovení § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu není odpovídající znění §§ 154-164 zákoníku práce, jakož i dalších zákonů upravujících účast dalších účastníků trestního řízení, např. svědků a znalců, kdy tito nemají nárok na paušální částku ve výši 300,- Kč jako advokát dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu. V tomto ustanovení advokátního tarifu se uvádí, že tato částka slouží jako náhrada např. za místní přepravu. Zaparkování motorového vozidla na placeném parkovišti v místě úkonu (soudu) je tedy výdaj, který souvisí s místní úpravou cesty advokáta k úkonu, nikoli jako nezbytný (vždy) cestovní výdaj z místa sídla advokáta do místa úkonu. Pokud by advokátovi bylo zaplaceno i parkovné jako nutný vedlejší výdaj dle § 164 zákoníku práce, byl by zvýhodněn oproti advokátovi, který má sídlo v místě úkonu, kterému nelze parkovné proplatit, neboť se jedná o místní výdaj přepravného, a zvýhodněn i proti jiným účastníkům, kteří nemají nárok na paušální částku na místní přepravu. V tomto směru vyznívá shodně právní názor publikovaný v Právní praxi č. 7/99 str. 459, Jiří Lněnička, kde je řešena otázka vyúčtování parkovného při použití motorového vozidla advokátem. Zde se odkazuje na zák. č. 119/92 Sb. o cestovních náhradách v tehdy platném znění, kde se o parkovném nehovoří, a proto je nutno postupovat podle advokátního tarifu. Protože použitím motorového vozidla opadá částka, která by musela být vynaložena na místní přepravné, je parkovné součástí paušální částky, a nelze jej proto jako hotový výdaj přiznat. Senát 6To Krajského soudu v Ostravě si je vědom toho, že výklad ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve vztahu k možnosti účtovat parkovné advokátem, jako náhradu hotových výdajů, není v běžné praxi obecních soudů jednotný, tato problematika není dosud řešena ani žádným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, nicméně senát 6To Krajského soudu v Ostravě zastává právní názor výše uvedený a za takové situace stížnost obhájkyně JUDr. H.H. jako nedůvodnou zamítl dle § 148 odst. 1 písm. c) tr.ř., a to z důvodů shora podrobně uvedených. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není další řádný opravný prostředek přípustný. V Ostravě dne 31.10.2008
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.