62 Az 23/2016

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce O. K., st. příslušnost Ukrajina, t. č. v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234, zastoupeného Mgr. Jindřichem Lechovským, advokátem se sídlem Praha 10, Sevastopolská 378/16, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, k žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2016, č.j. OAM-102/LE-LE05-LE05-2016, v řízení o udělení mezinárodní ochrany, takto :

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Odměna advokáta Mgr. Jindřicha Lechovského, AK se sídlem Praha 10, Sevastopolská 378/16, se určuje částkou 8.228,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 19.10.2016 domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo podle § 25 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb. o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu) zastaveno řízení o udělení mezinárodní ochrany, neboť žalovaný obdržel písemné prohlášení žalobce, kterým vzal svou žádost o udělení mezinárodní ochrany zpět. Současně žalobce požádal o ustanovení advokáta Mgr. Jindřicha Lechovského.

2. Krajský soud v Ústí nad Labem vyhověl žádosti žalobce a žalobci ustanovil advokáta usnesením ze dne 20. 10. 2016 č. j. 78 Az 44/2016-10 a následně usnesením dne 9. 11. 2016, č. j. 78 Az 44/2016-21 postoupil věc k rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě vzhledem k tomu, že žalobce byl dne 8. 9. 2016 přijat do Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty; podle § 32 odst. 3 zákona o azylu je v řízení místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu.

3. Žalobce v žalobě tvrdil, že si není vědom toho, že by žádost o mezinárodní ochranu vzal zpět. O podstatě rozhodnutí o zastavení řízení se žalobce dozvěděl až při jeho doručení. Právní zástupce doplnil žalobu dne 6. 11. 2016 tak, že žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že žádost o mezinárodní ochranu byla dne 26. 9. 2016 vzata zpět. Žalobce si však této skutečnosti není vědom. Žalobce disponuje pouze základní znalostí českého jazyka a nedisponuje žádnými znalostmi českého práva, o zastavení řízení a o podstatě tohoto rozhodnutí se dozvěděl až doručením napadeného rozhodnutí. Údajný úkon nebyl učiněn v průběhu pohovoru s žalobcem, ani nebyl obsažen ve veřejné listině, a nelze tedy s určitostí presumovat skutečný obsah vůle žalobce. Otázkou, do jaké míry je třeba zkoumat autenticitu zpětvzetí žádosti, pokud ji žadatel o mezinárodní ochranu popírá, se dosud správní soudy nezabývaly. Ačkoliv nelze primárně vinit žalovaného z nesprávného postupu, protože přesné okolnosti vzniku žádosti o zpětvzetí mezinárodní ochrany nejsou žalobci známy, je třeba zkoumat pravost a správnost soukromé listiny, jíž svojí povahou jeho „zpětvzetí“ je. Pokud by vyšlo najevo, že tato listina není pravá, bylo by jisté, že zastavením řízení došlo k zásadnímu zásahu do práv žalobce, přičemž postupem, jímž by bylo žádoucí tuto skutečnost zhojit, je právě zrušení napadeného rozhodnutí a pokračování v přerušeném řízení o udělení mezinárodní ochrany.

4. Žalovaný k žalobě ve svém vyjádření ze dne 2. 12. 2016 uvedl, že popírá oprávněnost námitek uvedených žalobcem. Žalovaný odkazuje na obsah správního spisu, zejména na vlastní žádost žalobce na č. listu 28 – prohlášení v jazyce, ve kterém uvedl, že žádá, aby řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo vedeno v českém jazyce. Námitka právního zástupce, že žalobce nezná česky, je tedy lichá. Dále žalovaný správní orgán odkazuje na č. listu 86 ze dne 9. 9. 2016, kdy žalobce žádal v ZZC VL sociální službu, aby mu zajistila schůzku s pracovníkem OAMP MV ČR s poznámkou hovoří česky. Dále doklad o zpětvzetí žádosti o MO ze dne 26. 9. 2016, viz č. listu 87, je oficiálním dokumentem, který žalobce podal, uvedl v něm, že žádost o MO bere zpět dobrovolně a z vlastního rozhodnutí a vzal na vědomí skutečnost, že jeho žádost o MO bude zastavena. Toto vlastnoručně podepsal. Nelze tedy pochybovat o tom, že jmenovaný podal sám z vlastní vůle zpětvzetí žádosti o MO a tvrzení ze žaloby, že okolnosti vzniku zpětvzetí mu nejsou známy, či že žalobce si této skutečnosti není vědom, není opodstatněné. Kromě jiného je třeba dodat, že žalobce současně dne 26. 9. 2016 požádal o repatriaci do vlasti – na Ukrajinu, což následně vzal zpět – č. listu 92 - 93. Navrhl žalobu zamítnout.

5. Ze správního spisu soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 1 dne 17. července 2016 vydal podle § 314e odst. 1 trestního řádu trestní příkaz, jímž byl žalobce uznán vinným tím, že nejméně dne 15. 7. 2016 v 9:20 hod se nacházel v Praze 1, Náměstí Republiky 656/8 v prodejně Albert, kde byl kontrolován policejní hlídkou OHS Vinohrady, neboť byl pracovníkem ostrahy zadržen jako pachatel drobné krádeže, ačkoliv věděl, že mu bylo dne 19. 4. 2016 rozhodnutím Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, odborem cizinecké policie, č. j. KRPA-148727-21/ČJ- 2016-000022, které nabylo právní moci téhož dne a je vykonatelné ode dne 20. 5. 2016, uloženo správní vyhoštění na dobu jednoho roku, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, přičemž výjezdní příkaz č. GA0221937 si převzal osobně dne 19. 4. 2016 a byl povinen nejpozději do dne 18. 5. 2016 z území České republiky vycestovat, tedy mařil výkon rozhodnutí jiného orgánu veřejné moc tím, že se zdržoval na území České republiky, ačkoliv bylo rozhodnuto o jeho správním vyhoštění, čímž spáchal přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku a byl odsouzen podle § 337 odst. 1 trestního zákoníku a § 80 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. g) trestního řádu k samostatnému trestu vyhoštění v trvání 18 měsíců. Dále založena žádost o udělení mezinárodní ochrany dle § 3 odst. 1 zákona o azylu ze dne 16. 8. 2016 v Drahonicích, která doplněna rukou psanými důvody pro udělení mezinárodní ochrany v ruštině o obsahu, že se nachází v České republice již dlouhou dobu, byl tady legálně, v současné době dochází ke změně geopolitické situaci ve světě, hlavně na Ukrajině, nutí ho, aby šel do války, kterou v žádném případě nepodporuje, v České republice se učil jazyk a líbí se mu zde. Dne 17. 8. 2016 žalobce učinil prohlášení o jazyce dle § 22 zákona o azylu, ve kterém uvedl a podepsal, že žádá, aby řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo vedeno v jazyce českém. Založen protokol o předání rozhodnutí odboru azylové a migrační politiky MV ve věci zajištění v zařízení pro zajištění cizinců ze dne 19. 8. 2016 v češtině o obsahu, že byl seznámen v jazyce českém s obsahem rozhodnutí ze dne 18. 8. 2016 ve věci zajištění v zařízení pro zajištění cizinců a obsahu rozhodnutí včetně poučení rozumí. V údajích k žádosti o mezinárodní ochranu dne 19. 8. 2016 za jazyk, ve kterém je schopen se dorozumět, označil češtinu, ukrajinštinu a ruštinu. Dále uvedl, že od r. 2009 byl několikrát v ČR, naposledy přicestoval dne 25. 4. 2015 na polské vízum. Do protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 19. 8. 2016 mimo jiné uvedl, že mu na Ukrajině hrozí nástup do armády, nebyl odveden, neboť měl lékařské potvrzení; pohovor byl veden v českém jazyce. Dále ve správním spise založena žádost ze dne 9. 9. 2016, že žádá o schůzku s pracovníkem OAMP z důvodu prodiskutování jeho situace a o poskytnutí informace ve věci rozhodnutí jeho azylu. Toto sepsala pracovnice Lasotová s poznámkou „hovoří česky“. Dne 26. 9. 2016 v češtině strojově sepsáno zpětvzetí žádosti o udělení mezinárodní ochrany, ve které zcela srozumitelně napsáno, že prohlašuje, že žádost u udělení mezinárodní ochrany, kterou podal dne 16. 8. 2016, bere zpět a potvrzuje, že tento úkon učinil dobrovolně z vlastního rozhodnutí; doklad obsahuje podpis žadatele (ve správním spise na č.l. 87). Dále založena žádost ze dne 13. 10. 2016 o zpětvzetí žádosti o repatriaci.

6. Soud projednal žalobu v mezích žalobních bodů v souladu s ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a o žalobě rozhodl bez ústního jednání za splnění podmínek ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

7. Žalobce v žalobě tvrdil, že si není vědom skutečnosti, že žalobu vzal zpět, že disponuje jen základní znalostí českého jazyka a nedisponuje žádnými znalostmi českého práva a o zastavení řízení se dozvěděl až doručením napadeného rozhodnutí. Navrhl soudu zkoumat autenticitu zpětvzetí žádosti.

8. Soud nepřisvědčil žalobcovu tvrzení ohledně zpochybnění zpětvzetí žádosti o mezinárodní ochranu a nevyhověl návrhu ohledně zjišťování pravosti jeho podpisu na dokumentu o zpětvzetí žádosti o udělení doplňkové ochrany.

9. Za rozhodující pro posouzení věci soud vzal opakovaná žalobcova vyjádření ve správním spise o znalosti českého jazyka, jak uvedeno v odstavci [5] tohoto rozsudku. Žalobce sám uvedl, že v České republice pobýval opakovaně od r. 2009, učil se češtině a češtinu označil jako jazyk, ve kterém chce vést řízení o mezinárodní ochraně. Žalobce při zpětvzetí žádosti prohlásil, že zpětvzetí žádosti činí dobrovolně z vlastního rozhodnutí. Neporozumění úkonu zpětvzetí žádosti či snad dokonce nedobrovolnost tohoto úkonu soud nezpochybnil ani přes skutečnost, že při zpětvzetí bylo použito v češtině vyhotoveného formuláře, jestliže tento žalobce podepsal. Soud nezpochybňuje pravost podpisu žalobce, oproti ničím nepodložené námitce právního zástupce žalobce v doplněné žalobě. Z obsahu spisu jednoznačně vyplynulo, že žalobce si dne 9. 9. 2016 vyžádal schůzku s pracovníkem OAMP z důvodu prodiskutování jeho situace se zdůrazněním, že hovoří česky a dne 26. 9. 2016 došlo ke zpětvzetí žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žalobce neuvedl jediný důvod, proč by dokument o zpětvzetí žádosti neměl být „pravý“. Soud vychází z presumpce nestrannosti úředních osob, z předpokladu, že pracovníci správního orgánu nejsou žádným způsobem motivováni, ať již negativně či pozitivně, k výsledku řízení o žádostech žadatelů o mezinárodní ochranu. Žalobce nevznesl pochybnosti o nestranném přístupu konkrétního pracovníka správního orgánu vůči němu. Vzhledem k uvedenému soud neviděl důvod, proč podpis na dokumentu o zpětvzetí žádosti zpochybnit, a proto přisvědčil postupu žalovaného správního orgánu dle ust. § 25 odst.1 písm. a) zákona o azylu, jestliže řízení zastavil; podle citovaného ustanovení se řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany vzal žádost o udělení mezinárodní ochrany zpět.

10. Soud s ohledem na shora uvedené shledal žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle ust. § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, zamítl.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. s tím, že úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.

12. V dané právní věci ustanovenému advokátovi žalobce náleží odměna za 2 úkony právní služby (převzetí věci a písemné doplnění žaloby) po 3.100,- Kč, tj. 6.200,- Kč [dle § 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. b), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], dále 2 režijní paušály po 300,- Kč, tj. 600,- Kč, k uvedeným úkonům právní služby dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 1.428,- Kč, neboť advokát je plátcem této daně. Odměna za zastoupení žalobce byla proto určena v celkové výši 8.228,- Kč. Odměna za zastoupení žalobce bude advokátovi vyplacena z účtu zdejšího soudu ve lhůtě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, a to v souladu s ust. § 35 odst. 8 věta první za středníkem s.ř.s. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 9. ledna 2017 JUDr. Jana Záviská samosoudkyně