62 Az 9/2022

Rubrum

č. j. 62Az 9/2022 - 31 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D. ve věci žalobce: D. T. H., státní příslušnost Vietnamská socialistická republika zastoupen advokátem Mgr. Ing. Tomášem Tillmannem sídlem Vrázova 1324/40, 703 00 Ostrava - Vítkovice proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2022, č. j. OAM-901/ZA- ZA11-HA13-2021, ve věci mezinárodní ochrany, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 6. 3. 2022 domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalobci nebyl udělen azyl podle § 12, § 13 a § 14 zákona č. Shodu s prvopisem potvrzuje I.Ch. 2 62Az 9/2022 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) a zároveň bylo rozhodnuto, že doplňkovou ochranu nelze udělit pro existenci důvodů podle § 15a zákona o azylu.

2. Žalobce má za to, že v jeho případě byly splněny důvody pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a odst. 1 zákona o azylu, neboť v případě vycestování mu hrozí skutečné nebezpečí vážné újmy podle § 14a odst. 2 zákona o azylu.

3. Žalobce připomněl, že byl rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 To 74/2018 odsouzen za spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 let. V rozporu s § 80 odst. 3 písm. c) trestního zákoníku byl navíc žalobci uložen trest vyhoštění.

4. Podle žalobce byl žalovaný před vydáním napadeného rozhodnutí povinen přihlédnout k dopadům vydání rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce. Ve Vietnamu může být za spáchání zločinu, za nějž již byl odsouzen, odsouzen k dlouhodobému trestu odnětí svobody či k trestu smrti.

5. Podle žalobce není možné, i když bylo rozhodnutí vydáno podle zákona o azylu, vydat jej v rozporu s § 174a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).

6. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a uvedl, že popírá oprávněnost žalobních námitek, které nejsou způsobilé zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí. Žalobce v průběhu řízení nesdělil žádnou relevantní skutečnost, která by svědčila o tom, že by ve Vietnamu jakkoli uplatňoval svá politická práva a svobody, či že by byl v té souvislosti vystaven pronásledování. Neuvedl taktéž nic, co by nasvědčovalo pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů. Žalobce v ČR žil a o pobytové oprávnění přišel vlastním přičiněním v důsledku páchání závažné trestné činnosti. Pokud se týká nesouhlasu s aplikací § 15a zákona o azylu, odkázal žalovaný na konstantní judikaturu NSS. Z trestního rozsudku vyplývá, že žalobce kromě spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění naplnil rovněž skutkovou podstatu přečinu ohrožování mravní výchovy dítěte, jelikož nezletilé podával alkoholické nápoje a uvedl ji do stavu opilosti, kterého zneužil a vykonal na ni proti její vůli pohlavní styk. Uvedené dle soudu svědčí o žalobcově bezohlednosti, bezcitnosti a pohrdavém přístupu k lidským hodnotám. V souladu s judikaturou NSS poukázal na to, že pokud se žadatel o udělení mezinárodní ochrany dopustil vážného zločinu, není třeba zkoumat jednotlivé důvody pro udělení doplňkové ochrany. Zjištění z obsahu správních spisů 7. Ze správních spisů soud zjistil, že žalobce dne 25. 10. 2021 požádal o udělení mezinárodní ochrany. Při poskytnutí údajů ke své žádosti uvedl, že není členem žádné politické strany a o politiku se nezajímá. O mezinárodní ochranu požádal, protože už nemá vízum, musí odletět, ve Vietnamu je ale hodně lidí nakažených covidem, mnoho jich zemřelo, bojí se, že taky umře. V pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany následně doplnil, že do ČR přišel podnikat, podnikal zde 5 let, měl pobyt, ale přišel o něj, neboť dostal trest vyhoštění, odsouzen byl za znásilnění a těžké ublížení na zdraví. Ve vlasti neměl problémy se státními orgány.

8. Ve správním spise jsou založeny informace o zemi původu, konkrétně se jedná o Informaci OAMP: Bezpečnostní a politická situace ve Vietnamu ze dne 22. 4. 2021 a informace IOM Shodu s prvopisem potvrzuje I. Ch. 3 62Az 9/2022 ze dne 9. 4. 2021. Součástí spisu jsou rovněž rozsudky Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2018, č. j. 34 T 2/2018-693 a Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 12. 2018, č. j. 1 To74/2018-783, ze kterých vyplývá, že žalobce byl odsouzen za zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku a za přečin ohrožování mravní výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku jednak k trestu odnětí svobody v trvání 6 let a jednak k trestu vyhoštění z území ČR v trvání 5 let.

9. Dne 27. 1. 2022 byla žalobci dána možnost seznámit se s podklady rozhodnutí, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich využití. Žalobce se k seznámení s podklady nedostavil.

10. Následně dne 31. 1. 2022 rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Správní orgán uzavřel, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce je legalizace jeho pobytu na území ČR z důvodu pozbytí pobytového oprávnění a obavy z návratu do Vietnamu kvůli onemocnění Covid 19. Žalovaný neshledal důvody pro udělení azylu podle § 12, § 13 a § 14 zákona o azylu. Pokud se jedná o doplňkovou ochranu, aplikoval žalovaný § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu, podle kterého není možné poskytnout doplňkovou ochranu, je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, se dopustil vážného zločinu. Posouzení věci krajským soudem 11. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci soud rozhodl bez jednání v souladu s § 51 s. ř. s.

12. Krajský soud především dospěl k závěru, že žalovaný zjistil skutkový stav v potřebném rozsahu a obstaral si dostatek informací potřebných k vydání rozhodnutí. Shromážděné informace ohledně politické a bezpečnostní situace ve Vietnamu soud považuje za zcela dostatečné a přiměřeně aktuální k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Krajský soud má za to, že žalovaný se zcela správně a podrobně vypořádal se situací v zemi původu žalobce při zohlednění žalobcem v průběhu řízení uvedených skutečností. Ostatně, žalobce v žalobě proti neudělení azylu podle § 12, § 13 a § 14 zákona o azylu nebrojí.

13. Lze tak souhlasit s právním posouzením žádosti žalobce, tedy, že žalobcem uváděné skutečnosti nelze podřadit pod žádný z důvodů poskytnutí mezinárodní ochrany. Za situace, kdy žalobce ani v řízení o udělení mezinárodní ochrany, ani v řízení soudním netvrdí žádné relevantní skutečnosti, které by mohly vést k závěru o naplnění podmínek pro poskytnutí azylu, přičemž v průběhu správního řízení ani nenamítal nic proti podkladům rozhodnutí, nutno dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je v tomto směru správné a zákonné.

14. Pokud se týká aplikace § 15a zákona o azylu, resp. neudělení doplňkové ochrany, ztotožňuje se krajský soud zcela s vypořádáním této otázky žalovaným v napadeném rozhodnutí. V případě žalobce bylo jednoznačně prokázáno, že byl odsouzen za spáchání zvlášť závažného zločinu; dopadá tak na něj bez dalšího výluka z možnosti udělení Shodu s prvopisem potvrzuje I. Ch. 4 62Az 9/2022 doplňkové ochrany. Nadto se sluší poznamenat, že žalobce v průběhu řízení nikterak neodůvodňoval svou žádost o mezinárodní ochranu obavami z uvěznění ve Vietnamu za skutky spáchané v ČR; tuto námitku uplatnil poprvé až v žalobě. Žalovanému tak ani nebyl dán prostor k tomu, aby se k této otázce v napadeném rozhodnutí jakkoli vyjádřil.

15. Krajský soud v té souvislosti také připomíná závěry usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 7. 9. 2010, č. j. 4 Azs 60/2007-119, SbNSS 2174/2011, podle kterých „Jestliže v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany bude zjištěn některý z důvodů uvedených v § 15 nebo § 15a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany), rozhodne Ministerstvo vnitra o neudělení mezinárodní ochrany; není dále povinno zjišťovat případnou existenci důvodů uvedených v § 12 (důvody udělení azylu) nebo § 14a (udělení doplňkové ochrany) uvedeného zákona.“ 16. K námitce neaplikace § 174a zákona o pobytu cizinců krajský soud uvádí, že v řízení o udělení mezinárodní ochrany se postupuje podle zákona o azylu a aplikace citovaného ustanovení je vyloučena; jak vyplývá z dikce cit. ustanovení, postupuje se podle něj při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle zákona o pobytu cizinců. Veškeré žalobcovy úvahy tak jsou v přímém rozporu s právní úpravou. Závěr a náklady řízení 17. Krajský soud tedy uzavírá, že žalobní námitky důvodnými neshledal, a proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 29. listopadu 2022 JUDr. Petr Hluštík, Ph. D. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje I. Ch.