63 Az 14/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně: nezl. M. T., státní příslušnost Ukrajina, t. č. v Pobytovém a integračním středisku Havířov – Dolní Suchá, Na Kopci 5, zastoupené Mgr. Jindřichem Lechovským, advokátem se sídlem Praha – Vršovice, Sevastopolská 378/16, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.7.2016, č. j. OAM-338/ZA-HA08-HA10-2016, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Nezletilé žalobkyni nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1990 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného z důvodu absence skutečného posouzení udělení mezinárodní ochrany za účelem sloučení rodiny. Žalobkyně odkázala na ust. § 13 odst. 1 zákona o azylu, který citovala a uvedla, že podstatou tohoto zákonného ustanovení je posouzení podmínky, zda je účastník řízení rodinným příslušníkem azylanta, jemuž byl azyl udělen podle ust. § 12 a § 14 s tím, že dále je pak třeba provést další posouzení toho, zda je v případě účastníka řízení dán důvod zvláštního zřetele. Dle žalobkyně žalovaný selhal již v posouzení primární podmínky udělení mezinárodní ochrany podle § 13 zákona o azylu, a to posouzení toho, zda eventuálním rodinným příslušníkům žalobkyně byl udělen azyl podle § 12 a § 14 zákona o azylu. Namísto této podmínky žalovaný zcela chybně zkoumal, zda takovým eventuálním rodinným příslušníkům byla udělena doplňková ochrana. Po zjištění, že nebyla, žalovaný rozhodl, že žalobkyně nesplňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 zákona o azylu. Dle žalobkyně v případě, že je tedy zjevně nesprávně odůvodněno rozhodnutí o neudělení azylu z jednoho z možných zákonných důvodů, není pochyb o tom, že nezákonností je zasaženo celé napadené rozhodnutí, které tak nezbývá, než zrušit. Žalobkyně připomenula usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Azs 6/2010-107, z něhož citovala. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že hlavním důvodem podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany nezletilé žalobkyni je její narození v České republice a snaha o sloučení rodiny, neboť v ČR pobývají její rodiče a sestra, všichni v postavení žadatelů o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný uvedl, že důvody pro udělení azylu na základě § 12 písm. b) zákona o azylu v platném znění jsou jednoznačně vymezeny. Narození dítěte v ČR, jakož i snaha o sloučení rodiny, není těmto taxativně stanoveným důvodům podřazena. Poznamenal, že u nezletilého dítěte narozeného na území státu, ve kterém některý z jeho rodičů, či rodiče oba o mezinárodní ochranu požádal či požádali, je nutno posuzovat jeho žádost (skutkovou situaci i uplatněné důvody) v intencích toho, v jakém právním postavení se nachází rodič, prostřednictvím něhož byla žádost o udělení mezinárodní ochrany nezletilce podána. Žalovaný odkázal na samostatně vedené správní řízení otce nezletilé s tím, že jemu ani matce nezletilé a sestře mezinárodní ochrana přiznána nebyla. Žalovaný vyslovil názor, že dodržel procesní postupy, při hodnocení skutkového děje se řídil zásadou materiální pravdy a pravidlem formální právní logiky a úplně a řádně zjistil skutečný stav věci, na základě takto zjištěného stavu kvalifikovaně rozhodl. U jednání účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaným (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.). Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo zahájeno žádostí nezletilé, kterou podal její otec, zákonný zástupce, dne 8.4.2016. Z žádosti a z pohovoru plyne, že důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany nezl. žalobkyně je její narození v České republice a snaha o sloučení rodiny s jejími rodinnými příslušníky - matkou, otcem a sestrou. Zákonný zástupce nezletilé žalobkyně – její otec uvedl, že v případě návratu do vlasti v situaci tamní zhoršené bezpečnostní situace, by mohl být povolán do armády, příp. by mu mohl být uložen i trest odnětí svobody za vyhýbání se vojenské služby a za takových okolností by nemohl o nezletilou dceru pečovat. Nezletilá se narodila v České republice, je ukrajinské státní příslušnosti, ruské národnosti a pravoslavného vyznání. Nezletilá žalobkyně je zdravá. Zákonný zástupce nezletilé uvedl, že s ohledem na současnou špatnou bezpečnostní situaci v jeho vlasti si není jist tím, že pokud by nebyl nablízku manželce a svým dvěma dcerám, byly by ony v pořádku. Jeho rodné město Melitopol v posledních dvou letech obsahuje vedoucí příčky v nárůstu kriminality. Tato skutečnost souvisí s tím, že v samotném městě a i v jeho blízkosti, jsou umístěny vojenské jednotky Ukrajiny, včetně batalionu Azov. Nebezpečí souvisí rovněž s nekontrolovatelným pohybem a obchodem se zbraněmi. Civilní obyvatelstvo na neadekvátní chování vojáků podávalo opakovaně žaloby, které ovšem byly marné. Ve správním spise jsou založeny informace o zemi původu, ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv na Ukrajině, konkrétně Informace Ministerstva zahraničních věcí ČR č. j. 98848/2015-LPTP ze dne 21.5.2015, Informace téhož ministerstva č. j. 115045/2015-LPTP ze dne 9.10.2015, Informace Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), září 2015, Posouzení mezinárodní ochrany v souvislosti s vývojem na Ukrajině – aktualizace č. 3 ze dne 26.10.2015, Výroční zpráva Human Rights Watch 2016 ze dne 10.2.2016, Výroční zpráva Amnesty International 2015/2016 ze dne 10.5.2016, Informace MZV ČR č. j. 103518/2016-LPTP ze dne 3.6.2016, Výroční zpráva Freedom House – Svoboda ve světě 2016 – Ukrajina ze dne 7.4.2016, Zpráva Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Zpráva o stavu lidských práv na Ukrajině za období 16.8. – 15.11.2015, ze dne 24.3.2016 a za období 16.11.2015 až 15.2.2016, ze dne 3.3.2016 a Zpráva o dodržování lidských práv v roce 2015 – Ukrajina Ministerstva zahraničních věcí Spojených států amerických, ze dne 13.4.2016. Dne 25.5.2016 a 27.6.2016 byla zákonnému zástupci žalobkyně dána možnost se seznámit s podklady rozhodnutí, vyjádřit se k nim, navrhnout podklady rozhodnutí či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich získání. Zákonný zástupce nezletilé žalobkyně vyjádřil názor, že Human Rights Watch, Amnesty International, Freedom House nejsou nezávislé, jsou zaangažovány a financovány ze zdrojů, které jsou všem známy. Jedná se o fond Sorose a vlády USA. Tyto organizace kladou důraz na to, že na Ukrajině probíhá boj s korupcí a jediné, co tam chybí, je svoboda projevu. Nad tím, že na Ukrajině probíhá občanská válka, jejímiž oběťmi se stává civilní obyvatelstvo, vyjadřují znepokojení. Nepodnikají nic, nevyvíjejí tlak na ukrajinskou vládu, neinformují o událostech na Majdanu, událostech v Oděse, rovněž nemají úplné informace o situaci na Ukrajině. Obecně v celé zemi je situace ještě horší. Rovněž se tyto organizace ve svých zprávách nezmiňují o nacistických pochodech. 27.6.2016 zákonný zástupce nezletilé žalobkyně po seznámení s podklady rozhodnutí uvedl, že souhlasí se zdroji Vysokého komisaře OSN a MZV ČR, nesouhlasí však s americkým zdrojem – Zprávou Ministerstva zahraničních věcí USA, a to z důvodu, že USA otevřeně podporují současnou ukrajinskou vládu, která vede válku proti vlastnímu lidu. Žádné další skutečnosti nebo nové informace k žádosti zákonný zástupce nezletilé žalobkyně neuvedl. Podle ust. § 13 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění k datu žalobou vydaného rozhodnutí, odst. 1 a odst. 2, rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12. Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odst. 1 rozumí a) manžel nebo partner azylanta, b) svobodné dítě azylanta mladší 18 let, c) rodič azylanta mladšího 18 let, d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 1 písm. h), nebo e) svobodný sourozenec azylanta mladší 18 let. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný kromě jiného konstatoval na straně 2, že jeho rozhodnutím č. j. OAM-731/ZA-ZA05-P17-2015 ze dne 11.4.2016, které nabylo právní moci 25.4.2016, nebyla udělena mezinárodní ochrana zákonnému zástupci a otci žalobkyně v jedné osobě. Rovněž matce nezletilé a starší sestře žalobkyně nebyla udělena mezinárodní ochrana – viz rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-729/ZA-ZA05-P17-2015 ze dne 11.4.2016, které nabylo právní moci 25.4.2016. Žalovaný dále uvedl, že proti oběma rozhodnutím byla podána žaloba ke Krajskému soudu v Ostravě, přičemž ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí o těchto žalobách nebylo rozhodnuto. Soud doplnil dokazování rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.8.2016, č. j. 63Az 10/2016-68 a spisem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 63Az 9/2016, v němž je citovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 63Az 10/2016-68, který nabyl právní moci 27.9.2016, založen, přičemž z těchto listin bylo zjištěno, že žaloby, a to zákonného zástupce nezletilé žalobkyně – jejího otce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.4.2016, č. j. OAM-731/ZA-ZA05-P17-2015 a její matky a sestry proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-729/ZA-ZA05-P17-2015 ze dne 11.4.2016, jimiž jim nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu, byly zamítnuty. V žalobou napadeném rozhodnutí se žalovaný na straně 3 až 5 podrobně zabýval posouzením, zda v případě nezletilé žalobkyně je dán důvod pro udělení azylu podle § 12 písm. a) a § 12 písm. b) zákona o azylu a učinil závěr, že nezletilá žalobkyně nesplňuje zákonné podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. a), b) zákona o azylu a azyl se jí neuděluje. Následně pak žalovaný citoval ust. § 13 odst. 1, odst. 2, odst. 3 a odst. 4 zákona o azylu a konstatoval, že z výpovědi zákonného zástupce nezletilé žalobkyně, evidence žadatelů o udělení mezinárodní ochrany v ČR ani ze zjištění správního orgánu učiněných v průběhu správního řízení nevyplývá, že by v ČR byla udělena doplňková ochrana některému z rodinných příslušníků nezletilé žalobkyně ve smyslu tohoto ustanovení, a že tedy žalobkyně nesplňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 zákona o azylu za účelem sloučení rodiny a azyl se jí neuděluje. K žalobní námitce žalobkyně, že žalovaný namísto posouzení primární podmínky udělení mezinárodní ochrany podle § 13 zákona o azylu, a to posouzení toho, zda eventuálním rodinným příslušníkům žalobkyně byl udělen azyl podle § 12 a 14 zákona o azylu, zcela chybně zkoumal, zda takovým eventuálním rodinným příslušníkům byla udělena doplňková ochrana, krajský soud uvádí následující. Přestože je v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí po citaci § 13 zákona o azylu uvedeno žalovaným, že ze zjištění žalovaného nevyplývá, že by v České republice byla některému z rodinných příslušníků nezletilé žalobkyně ve smyslu tohoto ustanovení udělena doplňková ochrana, je z celého obsahu odůvodnění rozhodnutí žalovaného, který jak výše uvedeno konstatoval, že žádnému z rodičů ani sestře nezletilé žalobkyně mezinárodní ochrana udělena nebyla, a ze závěru žalovaného, že se žalobkyni pro nesplnění důvodu pro udělení azylu podle § 13 zákona o azylu azyl za účelem sloučení rodiny neuděluje, zřejmé, že použití slov doplňková ochrana namísto slova azyl je zjevnou nesprávností, která ovšem právě z důvodu výše uvedených dle názoru soudu nemá za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Soud akcentuje právě tu skutečnost, že z odůvodnění rozhodnutí žalovaného je zřejmé, že se zákonnými důvody pro udělení azylu dle § 13 zákona o azylu, žalovaný zabýval. Krajský soud proto shledává žalobu nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č.

6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 15.11.2016 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně