64 Af 5/2018
č. j. 64 Af 5/2018-45
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Rubrum
č. j. 64Af 5/2018 - 45 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Petra Hluštíka Ph.D., a Mgr. Barbory Berkové ve věci žalobkyně: Energetika Návsí s. r. o. sídlem Šemberova 66/9, 779 00 Olomouc zastoupené advokátem Mgr. Markem Gocmanem sídlem 28. října 438/219, 709 00 Ostrava proti žalovanému: Finanční úřad pro Olomoucký kraj sídlem Lazecká 545/22, 779 11 Olomouc za účasti osoby zúčastněné na řízení: Mgr. Ing. Pavla Buxbaumová sídlem Masarykovo náměstí 37, 783 91 Uničov insolvenční správkyně žalobkyně o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2018 č. j. 1725548/18/3101-51523- 809547, ve věci převedení přeplatku na dani takto:
Výrok
I. Žaloba se zamítá. Shodu s prvopisem potvrzuje 2 64 Af 5/2018
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
I. Vymezení předmětu řízení
1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla zamítnuta námitka žalobkyně proti vyrozumění o převedení přeplatku na dani z přidané hodnoty na úhradu nedoplatku odvodu za porušení rozpočtové kázně, jak byl žalobkyni vyměřen rozhodnutím žalovaného ze dne 19. 5. 2016 č. j. 946486/16/3100-31471-801817, které bylo potvrzeno rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství ze dne 16. 5. 2017 č. j. 22045/17/5000-10610-711361.
II. Žalobní body
2. Žalobkyně považuje postup žalovaného za nezákonný. Podle žalobkyně na jejím osobním daňovém účtu není veden žádný nedoplatek, správcem daně o existenci nedoplatku nebyla uvědomena. Ve vyrozumění o převedení přeplatku není nedoplatek nijak identifikován, což žalobkyni znemožňuje efektivní obranu proti postupu správce daně a jeho postup činí nepřezkoumatelným.
3. Žalobkyně dále odkazuje na ustanovení § 149 odst. 1 a 2, § 154 odst. 1 a § 2 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Z těchto ustanovení podle žalobkyně plyne, že vzhledem k tomu, jaké různé poplatkové povinnosti mohou být evidovány na osobním daňovém účtu, bylo povinností správce daně přesně identifikovat konkrétní nedoplatek, vůči němuž mohlo být případně uvažováno o převedení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
4. Žalobkyně dodává, že předmětem evidence daní je zaznamenávání vzniku a stanovení, splnění či jiného zániku poplatkové povinnosti. Evidence se vede pro jednotlivé daňové subjekty odděleně za každý druh daně na osobních účtech, údaje o nich jsou neveřejné, poplatník má ale podle žalobkyně právo na informace o jednotlivých skutečnostech. Ve vztahu k jednotlivým nedopalkům tak musí být patrný původní i náhradní den splatnosti, z čehož je patrný i den vymahatelnosti. Ve vyrozumění o převedení přeplatku však takové informace absentují.
III. Zjištěný skutkový stav
5. Ze správního spisu soud zjistil, že platebním výměrem č. j. 946486/16/3100-31471-801817 ze dne 19. 5. 2016 byl žalované vyměřen odvod do Národního fondu za porušení rozpočtové kázně ve výši 1 650 000 Kč.
6. Žalovaný následně vydal vyrozumění o převedení přeplatku ze dne 23. 5. 2018, č. j. 1224329/18/3101-51523-809547 (dále jen „vyrozumění o převedení přeplatku“), kterým žalobkyni sdělil, že přeplatek na dani: Příslušenství daní – úrok z daňového dopočtu podle ustanovení § 254a daňového řádu, vykázaný ke dni 22. 5. 2018 ve výši 4 504 Kč převedl na 3 64 Af 5/2018 úhradu nedoplatku daně: Odvody za porušení rozpočtové kázně – Národní fond II. ke dni 22. 5. 2018, ve výši 1 643 233 Kč. Proti vyrozumění o převedení přeplatku žalobkyně brojila námitkou ze dne 1. 6. 2018, ve které zpochybnila porušení rozpočtové kázně a následnou exekuci, a tím i převedení přeplatku příslušenství daní v podobě úroku z daňového odpočtu. Žalobkyně z uvedených důvodů trvala na tom, aby jí byl přeplatek na úroku z daňového odpočtu vrácen. O námitce rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím tak, že ji zamítl.
IV. Právní posouzení
7. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
8. Nelze se ztotožnit s námitkou žalobkyně, že na jejím osobním účtu nebyl v době vydání vyrozumění o převedení přeplatku veden žádný nedoplatek. Dle krajského soudu tomu tak není. Součástí předloženého správního spisu je totiž vyrozumění o výši nedoplatků ze dne 28. 6. 2017, č. j. 1438708/17/3101-80542-800629 (dále jen „vyrozumění o výši nedoplatků“), ze kterého vyplývá, že na osobním účtu žalobkyně byl evidován daňový nedoplatek na dani: odvod za porušení rozpočtové kázně, Národní fond II, ve výši 1 649 289 Kč ke dni 26. 6. 2017. Ve vyrozumění o výši nedoplatků byla žalobkyně rovněž poučena, že nebude- li nedoplatek uhrazen, může správce daně přistoupit k jeho vymáhání daňovou exekucí. Náklady za nařízenou exekuci činí 2 % částky, pro kterou je exekuce nařizována. Součástí správního spisu je i doručenka, ze které vyplývá, že vyrozumění o výši nedoplatků bylo žalobkyni doručeno dne 29. 6. 2017. Z předmětného vyrozumění o výši nedoplatků je tak zcela zjevná nejen existence nedoplatku na osobním daňovém účtu žalobkyně, ale i původ tohoto nedoplatku, tedy odvod za porušení rozpočtové kázně. Vzhledem k tomu, že součástí spisu je i doručenka předmětného vyrozumění o výši nedoplatků, není pochyb, že žalobkyně byla o těchto skutečnostech náležitě vyrozuměna. Námitka neexistence a nevyrozumění o nedoplatku tak není důvodná.
9. Námitku nekonkrétního vymezení nedoplatku ve vyrozumění o převedení přeplatku naopak za důvodnou považovat lze. Ve vyrozumění o převedení přeplatku ze dne 23. 5. 2018 bylo pouze uvedeno, že přeplatek se převádí na úhradu nedoplatku daně: Odvody za porušení rozp. kázně – Národní fond II vykázaného ke dni 22. 5. 2018 ve výši 1 643 233 Kč. Informace, jejichž absenci však žalobkyně napadla v uplatněné námitce, jí byly žalovaným poskytnuty právě v žalobou napadeném rozhodnutí o námitce. V něm jsou podrobně popsány stěžejní okolnosti vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně, jakož i právní moci včetně nastalé splatnosti a vykonatelnosti nedoplatku. Žalovaný také popsal, že k vymožení vykonatelného nedoplatku vydal exekuční příkazy a v napadeném rozhodnutí identifikoval konkrétní nedoplatek, vůči němuž mělo dojít k převedení přeplatku vzniklého z úroku z daňového odpočtu podle § 254a daňového řádu.
10. Krajský soud konstatuje, že z napadeného rozhodnutí jasně vyplývají informace o tom, o jaký nedoplatek se v předmětné věci jednalo, a kdy se platební výměr ze dne 19. 5. 2016 stal splatným a vykonatelným. Nadto informace o splatnosti daně vyplývala i z poučení uvedeného výměru, konkrétně že je vyměřená daň splatná v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci tohoto platebního výměru. Z uvedených důvodů krajský soud nepřisvědčil žalobkyni, která z rozhodnutí mohla bez jakýchkoli pochyb zjistit požadované informace. V závěru zdejší soud konstatuje, že o obdobné věci již rozhodoval jiný senát v řízení vedeném pod sp. zn. 65 Af 31/2018, přičemž jeho rozhodnutí ve věci bylo potvrzeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2020, č. j. 10 Afs 4 64 Af 5/2018 396/2019-37. Ve věci nyní projednávané přitom soud neshledal důvod pro odchýlení od svých předchozích závěrů.
V. Závěr a náklady řízení
11. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem nezbylo krajskému soudu, než žalobu v plném rozsahu zamítnout jako nedůvodnou podle ustanovení § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující jeho běžnou úřední činnost.
12. O náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s., když této osobě neuložil v řízení žádnou povinnost a neshledal ani žádné důvody hodné zvláštního zřetele, které by přiznání náhrady nákladů řízení této osobě odůvodňovaly. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 7. dubna 2020 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu