65 A 17/2026

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše, soudkyně Mgr. Barbory Berkové a soudce JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci žalobkyně: obec S. sídlem S. č. p. 29, X S. zastoupená advokátem Mgr. Davidem Střížem sídlem 17. listopadu 1230/8a, 779 00 Olomouc proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc za účasti: B. a. s., IČO: X sídlem Z. 254/6, X O. zastoupená advokátem Mgr. Ondřejem Kurkou sídlem nám. Republiky 679/5, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2025, č. j. KUOK 105376/2025 ve věci povolení k nakládání s vodami, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit osobě zúčastněné na řízení na náhradě nákladů řízení 20 905,70 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Ondřeje Kurky, sídlem nám. Republiky 679/5, 746 01 Opava.

Odůvodnění

A. Vymezení věci a obsahu podání 1. Magistrát města Olomouce (dále jen „vodoprávní úřad“) rozhodnutím ze dne 28. 4. 2025, č. j. SMOL/164282/2025/OZP/VH/Los povolil podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, osobě zúčastněné na řízení nakládat s povrchovými vodami a stanovil pro něj podmínky (zejména povinnost kontrolních odběrů). Konkrétně se jednalo o povolení k retenci srážkových vod a jejich vsakování do zemního prostředí, a to v rámci záměru Změna využití území z manipulační plochy na plochu skladovací na pozemcích parc. č. X a XA, oba v k. ú. a obec S.

2. Srážkové vody z rekonstruovaných manipulačních ploch označených v projektové dokumentaci A, B, D a E, na kterých budou volně uloženy vytříděné komodity jako plasty, sklo, kovy, dřevo a stavební suť, budou odváděny do retenčně vsakovacího objektu (retenčně vsakovací jáma). Srážkové vody prosáknou k navrženým svodným drénům, které budou vyspádovány směrem ke vsakovací jámě. Před zaústěním do této jámy budou srážkové vody předčištěny v odlučovači lehkých kapalin, před kterým bude umístěna revizní šachta s regulátorem průtoku. Vsakovací jáma bude mít rozměry 20 x 21 m a bude umístěna v hloubce 4,6 m. Minimální výška výplně této jámy bude 2,5 m.

3. Žalobkyně brojila proti rozhodnutí vodoprávního úřadu odvoláním, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl.

4. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a rozhodnutí vodoprávního úřadu. Předně uvedla, že na jejím území se záměr nachází. Byla proto účastníkem řízení. Povolením záměru by mohlo dojít ke zhoršení kvality života a životního prostředí v obci, zejména pak k ohrožení kvality podzemní vody, která výhradně slouží k zásobování vodou obyvatelům obce, protože v obci není vybudován vodovod. Konkrétně namítala, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, protože se žalovaný nedostatečně vypořádal s jejími argumenty. Žalovaný vycházel z neaktuálních a neadekvátních podkladů, v důsledku čehož nebyl skutkový stav zjištěn v rozsahu a kvalitě dle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). K tomuto závěru vedou žalobkyni tyto skutečnosti: - výsledky podrobného IG a HG průzkumu z roku 2022 ohledně stavu vody v obci nejsou aktuální (odběr vzorků byl proveden v roce 2021). Žalobkyně předložila vlastní vzorky, kdy výsledky jejich analýzy se neshodovaly s výsledky plynoucími z IG a HG průzkumu. Vzniklý rozpor představoval pochybnosti ohledně skutkového stavu; - po vypracování podrobného IG a HG průzkumu došlo v areálu osoby zúčastněné dne 6. 7. 2024 k požáru na ploše o rozloze cca 20 x 20 m, kdy hořel plastový odpad. Tento požár mohl nepochybně ovlivnit své okolí, včetně podloží pod areálem žalobkyně. V rámci hasebních prací byly odebrány vzorky za účelem stanovení kontaminace pozemku. Skutečnost, že byly vzorky následně zlikvidovány, neznamená, že ke kontaminaci nedošlo. Naopak už jen ta skutečnost, že byly vzorky odebrány, svědčí o bezprostředním ohrožení horninového prostředí. K tomu navrhla žalobkyně k důkazu výpisy ze práv o zásazích hasičů za období 2019-2024; - k dalšímu požáru došlo dne 2. 8. 2025, kdy hořela střecha haly, na které se nacházela fotovoltaická elektrárna. Na místo byla povolána chemická laboratoř k monitoringu ovzduší. I v tomto případě lze důvodně předpokládat, že požár mohl negativně ovlivnit půdu. Došlo ke změně chemických poměrů horninového prostředí či dokonce ke kontaminaci infiltračních vod, což je z hlediska vsakování srážkových vod do podzemí relevantní. Hasiči museli při hašení odčerpávat vodu, který ohrožovala přilehlý prostor a byla v kontaktu s hořícími materiály. K hašení bylo použito 110 m3 vody, která byla v kontaktu s vysoce toxickými zplodinami (v rámci monitoringu byl detekován kyanovodík či fosgen). Tvrzení žalovaného o neměnnosti hydrogeologických poměrů je v kontextu toho neudržitelné, protože část toxické směsi se nepochybně vsákla do podloží. K tomu navrhla k důkazu článek z webu Novinky.cz o požáru z roku 2025 a výpis o zásahu k tomuto požáru a poskytnutí informací Hasičským záchranným sborem ze dne 15. 8. 2025; - vzorky vody v rámci podrobného IG a HG průzkumu byly odebrány netransparentně. Vzorky odebrala sama osoba zúčastněná. Odebrala je i ze studny ve vlastnictví žalobkyně, aniž by o tom byla žalobkyně informována nebo požádána o souhlas. Vzorky tak vůbec nemusely pocházet z obce. Jelikož se jedná o dokazování negativní skutečnosti, měla by osoba zúčastněná prokázat, že odběr vzorků proběhl řádně. Proto ze vzorků nelze činit žádné závěry; - protokol o zkoušce nepropustnosti, který je součástí technické dokumentace, je nevěrohodný, protože zkouška nepropustnosti měla dle něj trvat 3 dny, ale z protokolu je zjevné, že trvala od 15. 9. 2021 od 8:30 do 17. 9. 2021 do 8:30, to jsou ale jen 2 dny. Tento zjevný rozpor má vliv na transparentnost protokolu. Zkouška by měla být opakována, a to jinou osobou.

5. Dále žalobkyně namítala, že může dojít ke zhoršení kvality vody v obci. Dle žalobkyně bylo namístě provést hydrogeologické zkoumání, ale žalovaný celou věc bagatelizuje. Z § 29 odst. 1 věty první vodního zákona vyplývá, že zdroje podzemní vody jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování pitnou vodou. Již podle dosavadních výsledků je kvalita vody v obci snížená. Také ve výsledcích podrobného IG a HG průzkumu je uvedeno, že jsou překročeny limity stanovené vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody (dále jen „vyhláška č. 252/2004 Sb.“). Žalovaný k tomu uvedl, že překročení limitů může být způsobeno zemědělskou činností nebo horninovým prostředím. Jedná se o spekulace žalovaného. Žalovaný upozaďuje, že stav podzemní vody je v obci S. nevyhovující. Žalobkyně poukazuje na to, že i obyvatelé obce podali stížnost na opakované požáry v areálu osoby zúčastněné. Tuto stížnost navrhla k důkazu.

6. Závěrem žalobkyně namítala, že osoba zúčastněná svou žádostí o povolení k nakládání s vodami obchází zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, protože je účastníkem více řízení, která tím, že jsou vedena samostatně, nedosahují takového rozsahu, který je podmínkou pro splnění přísnějších podmínek. To vyplývá i z vyjádření Obecního úřadu Tršice ze dne 3. 11. 2025, které žalobkyně učinila součástí žaloby. Dochází k negativním kumulativním vlivům na prostředí a pohodu bydlení formou hluku, otřesů, prašnosti, zvýšením dopravy, a to i nad rámec povolených aktivit. Další rozvoj činnosti osoby zúčastněné již není souladný s charakterem území. Osoba zúčastněná si obvykle vyžádá nějaké povolení a poté jeho podmínky nedodržuje. Jejím postupem, kdy rozdělila zamýšlený záměr na vícero dílčích záměrů, které nepodléhají dalšímu posuzování, dochází k tomu, že není komplexně zhodnocen dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel obce. Žalobkyně poukázala na judikaturu NSS týkající se tzv. salámové metody a zdůraznila, že není možné se vyhnout posouzení kumulativních a synergických vlivů. Ty již v nyní řešené věci dosahují kritických hodnot a vedou k nadlimitní zátěži v území. Žalobkyně upozornila na neprovedení komplexního posouzení dopadu zámětu na stav hydrogeologických poměrů a kvalitu podzemních vod. Proto měly být zohledněny i jiné záměry na pozemcích osoby zúčastněné.

7. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a odkázal na napadené rozhodnutí. Nad rámec toho uvedl, že v rámci záměru dojde k úpravě manipulační plochy, avšak povolení k její úpravě, nebylo předmětem řízení. Tím nebylo ani povolení systému drénů, dešťové kanalizace, odlučovače lehkých kapalin a vsakovací jámy. Jeho předmětem bylo povolení ke koncentraci srážkových vod před odlučovačem lehkých kapalin a k následnému vsakování do zemního prostředí. K námitkám uvedl, že žalobkyně konkrétně neuvádí, jakým způsobem by mělo dojít ke změně místních podmínek (horninového prostředí) jakožto i podzemních vod. Možnost a případná schopnost prostředí vsakovat neznečištěné srážkové vody je dána místními podmínkami jako je propustnost prostředí a není zřejmé, jak mohla být ovlivněna požárem. Dno vsakovacího objektu je 3,5 m pod terénem a očekávaná hloubka podzemní vody je 17 m pod terénem. V tomto případě tedy mají být zasakována neznečištěné srážkové vody přes profil o mocnosti 13,5 m. Místní horninové podmínky se tvořily stovky let. Požár mohl ovlivnit nanejvýš povrchový půdní profil, ale ne v hloubce 3,5 m.

8. Dále žalovaný uvedl, že žalobkyně nijak relevantně nevyvrátila závěry z odborných vyjádření. I v současné době dochází k samovolnému vsakování srážek dopadajících na povrch. V rámci povolení jsou srážkové vody zadržovány a následně vpouštěny do stejného zemního prostředí. Žalovaný se nedomnívá, že by mohla být povolením negativně ovlivněna kvalita podzemní vody. Navíc musí osoba zúčastnění odebrat vzorky zasakované vody. Je-li snad skutečně podzemní voda nevyhovující a bude-li do ní vsakována čistá srážková voda, může to mít naopak pozitivní vliv na kvalitu podzemní vody. K obcházení zákona žalovaný uvedl, že celý záměr byl posouzen v rámci procesu EIA. To žalobkyně záměrně ignoruje. Společné řízení nebylo vedeno, protože vodoprávní úřad nebyl příslušný k povolení vodního díla.

9. Osoba zúčastnění na řízení navrhla, aby soud žalobu zamítl. K věci uvedla, že celá žaloba je založena na hypotetických úvahách o možném negativním vlivu na kvalitu podzemní vody. Žalovaný se však všemi námitkami pečlivě zabýval a vyvrátil je. Hydrogeologické posudky jsou běžně platné i desítky let, protože podmínky se obvykle po desítky let nemění. Žádná okolnost, která by mohla ovlivnit jejich platnost, nenastala. Námitky vůči hydrogeologickému posouzení jsou zcela obecné a nepodložené. Pokud by skutečně došlo k negativnímu ovlivnění stavu podzemní vody, byla by tato skutečnost řešena příslušnými správními orgány. Kvalitou podzemní vody se zabývá jak hydrogeologický posudek, tak závazné stanovisko EIA ze dne 9. 11. 2023. Tvrzení žalobkyně nejsou ničím jiným než spekulací. K vzorkům pitné vody předložených žalobkyní uvedla, že jsou překračovány hodnoty pro koliformní bakterie, enterokoky, E.coli a kultivované mikroorganismy. To typicky poukazuje na fekální (splašky, žumpy, povrchová voda) nebo biologickou kontaminaci (bakterie, plísně, viry). Zvýšený výskyt dusičnanů neukazuje na průmyslové znečištění, ale naopak často bývá důsledkem zemědělství, hnojení apod. Vzorky vody rozhodně neprokazují, že by ke zhoršení podzemní vody měla přispět právě osoba zúčastněná. Závěrem osoba zúčastněná odmítla námitky účelového dělení záměru. Uvedla, že záměr byl jako celek posouzen v rámci procesu EIA a poté ještě dle podmínek vodního zákona.

10. Žalobkyně v replice poukázala na nutnost znaleckého dokazování a navrhuje provedení znaleckého zkoumání aktuálního stavu geologických a hydrogeologických poměrů v zájmovém území.

11. U jednání všichni zúčastnění odkázali na svá dřívější podání. Žalobkyně namítala, že nelze povolit zasakovací jámu, tj. vodní dílo, které by sloužilo výhradně k provozu průmyslového zařízení, což v daném území nepovoluje územní plán obce. Znaleckým zkoumáním mají být prokázány geologické a hydrogeologické poměry panující ke dni vydání rozhodnutí, a dále vady v podkladech předložených osobou zúčastněnou, a dále vliv látek, jejichž koncentrace přesáhla přípustný limit ve vzorcích vody a provedených rozborech dodaných osobou zúčastněnou, resp. skutečnost, že činnost osoby zúčastněné se podílí na překročení hygienických limitů. Žalovaný k námitce nemožnosti povolení vodního díla uvedl, že se míjí s předmětem řízení, protože napadeným rozhodnutím nebylo předmětné vodní dílo povoleno. Osoba zúčastněná k tomu uvedla, že tato námitka byla uplatněna po uplynutí lhůty pro podání žaloby. B. Posouzení věci krajským soudem 12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

13. Podle § 5 odst. 3 věty čtvrté vodního zákona platí, že dále je stavebník povinen zabezpečit omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážková voda“) akumulací a následným využitím, popřípadě vsakováním na pozemku, výparem, anebo, není-li žádný z těchto způsobů omezení odtoku srážkových vod možný nebo dostatečný, jejich zadržováním a řízeným odváděním nebo kombinací těchto způsobů.

14. Vodoprávní úřad v odůvodnění rozhodnutí uvedl (str. 5 až 9), že možností ovlivnění jakosti podzemních vod se zabýval posudek hydrogeologa z října 2021 (dále jen „Posudek hydrogeologa“), který konstatoval, že se při realizaci opatření na předčištění srážkových vod nepředpokládá zhoršení stávajícího stavu podzemních vod. Možnost zasakování srážkových vod byla potvrzena. Navíc je stanovena povinnost kontrolních odběrů, při kterých budou zkoumány ukazatele uvedené na str. 2 rozhodnutí vodoprávního úřadu [arsen, olovo, rtuť, kadmium, fenoly, benzo(a)pyren atd.]. Vzorky vody odebrané ve studnách přímo v areálu osoby zúčastněné a v jeho sousedství vyhověly kvalitě vody dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Překročení mikrobiologických a biologických ukazatelů a mírné překročení některých chemických ukazatelů a organoleptických ukazatelů (amonné ionty, mangan, dusitany, dusičnany), které bylo zjištěno ve studnách občanů, cca 200 m od záměru osoby zúčastněné, může být způsobeno likvidací odpadních vod z rodinných domů, okolní zemědělskou činností nebo horninovým prostředím v lokalitě. V obci totiž není vybudována čistička odpadních vod ani veřejná splašková kanalizace, což má nepochybně vliv na kvalitu podzemní vody. Stávající činnost osoby zúčastněné tak neměla vliv na kvalitu podzemní vody. Cílem podrobného IG a HG průzkumu z roku 2022 bylo ověřit geologické a hydrogeologické poměry a ověřit schopnost horninového prostředí zasakovat srážkové vody. Od roku 2022 nedošlo ke změně geologických a hydrogeologických poměrů, proto není důvod tento podklad aktualizovat. Odběr vody provedla společnost zpracovávající podrobný IG a HG průzkum dle ČSN ISO 5667 a dle interního předpisu. Tvrzení o neprofesionálním přístupu nebylo prokázáno.

15. Dále vodoprávní úřad uvedl, že z projektové dokumentace vyplývá, že manipulační plochy, které jsou do zasakovacího objektu odvodňovány, budou sloužit pouze pro volné uložení vytříděných komodit, které nejsou zdrojem látek závadným vodám. Nebezpečné odpady budou skladovány na vodohospodářsky zabezpečených plochách s odvodem srážkových vod do bezodtokové jímky na vyvážení. Také správce povodí uvedl, že záměrem nedojde ke zhoršení chemického stavu a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a že nebude mít vliv na stav vodního útvaru. Závěrem vodoprávní úřad s odkazem na podklady uvedl, že vzhledem k dostatečně mocnému plošnému hydrogeologickému izolátoru, který tvoří jílovité sprašové hlíny, je přirozeně zajištěna dostatečná ochrana podzemních vod před možnou kontaminací pocházející z provozu areálu osoby zúčastněné.

16. Žalovaný v napadeném rozhodnutí (str. 7 až 16) uvedl, že záměr byl celkově posouzen rovněž v rámci procesu EIA završeného závazným stanoviskem ze dne 9. 11. 2023. Dále uvedl, že Posudek hydrogeologa konstatuje, že se nepředpokládá zhoršení stavu podzemních vod. Žalobkyně si mohla opatřit oponentní posudek či jiné odborné vyjádření, leč neučinila tak. Podrobný IG a HG průzkum byl proveden nadstandardně a je v něm potvrzena schopnost podloží zasakovat srážkovou vodu. V rámci něj byly provedeny odběry vody, nicméně vzorky neodebrala přímo osoba zúčastněná, ale osoba zpracovávající podrobný IG a HG průzkum (tj. společnost G., a.s.). Důkaz o netransparentností odběru vzorků vody nebyl žalobkyní předložen. Pokud někdo odebral vzorek vody bez souhlasu vlastníka studny, je nutné to řešit v soukromoprávní rovině. Z pohledu řízení se jedná o skutečnost irelevantní, protože zjištění o kvalitě vody nemají vliv na předmět řízení, kterým je zasakování srážkových vod. Kvalitativní ukazatele vody zjevně vsakovací schopnost neovlivňují. Žalobkyní předložené analýzy vzorků nebyly nikterak odborně zhodnoceny. Limity vápníku a hořčíku jsou pouze doporučené a všechny naměřené hodnoty řádově odpovídají hodnotám zjištěným v rámci podrobného IG a HG průzkumu. V rámci něj nebyly provedeny rozbory na mikrobiologické a biologické znečištění, protože tento typ znečištění se s ohledem na provoz osoby zúčastněné nepředpokládá. Naopak byly provedeny rozbory se zaměřením na uhlovodíky C10-C40, které by se mohly vyskytovat, ale v rámci podrobného IG a HG průzkumu se nepotvrdily.

17. Dále žalovaný uvedl, že doba 3 let je z hlediska geologického a hydrogeologického velmi krátká na přirozenou změnu podmínek. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy, že by v tomto ohledu změna nastala, a to ani v případě požáru v roce 2024, který nemohl mít vliv na geologické podmínky lokality. Znečištění mikroorganismy je nejčastěji spojeno se znečištěním vody fekálním materiálem z nedostatečně čištěných odpadních vod, prosakujících septiků či netěsných kanalizací. Dalšími zdroji můžou být půdní bakterie, zvířecí výkaly a kontaminace ovzduší a povrchů v domácnostech. Takové znečištění se při činnosti osoby zúčastněné neočekává. K přezkoumatelnosti rozhodnutí 18. Za nepřezkoumatelné (pro nedostatek důvodů) lze označit zejména takové rozhodnutí, z jehož odůvodnění nejsou zřejmé důvody rozhodnutí. Zároveň ovšem nepřezkoumatelnost rozsudku není závislá na subjektivní představě žalobce o tom, jak podrobně by měl být rozsudek odůvodněn. Jedná se o objektivní překážku, která znemožňuje přezkum napadeného rozhodnutí (viz rozsudek NSS ze dne 5. 11. 2014, č. j. 3 As 60/2014-85).

19. Krajský soud nepovažuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Z jeho odůvodnění, resp. z odůvodnění obou rozhodnutí, které z hlediska přezkumu tvoří jeden celek, je zřejmé, z jakých podkladů správní orgány vycházely, jak je vyhodnotily, jak se vypořádaly s námitkami žalobkyně a jak věc právně posoudily. Žalobkyně koneckonců s názorem žalovaného polemizuje, což by nebylo možné, pokud by bylo rozhodnutí nepřezkoumatelné. K aktuálnosti a adekvátnosti podkladů 20. Žalovaný vycházel při svém rozhodování zejména ze závazného stanoviska EIA ze dne 9. 11. 2023, Posudku hydrogeologa a podrobného IG a HG průzkumu. Posudek hydrogeologa popisuje geologické poměry lokality (str. 7) a hydrogeologické poměry lokality (str. 8 a 9). Dále Posudek hydrogeologa popisuje na str. 11 a 12 konkrétní skladbu podloží a zasakovací schopnost jednotlivých vrstev. Na str. 14 a 15 se Posudek hydrogeologa vyjadřuje k případnému ovlivnění jakosti podzemních vod.

21. Podstata sporu spočívá v tom, zda žalobkyní předložené důkazy zpochybňují použité podklady a představují důvodnou pochybnost ve smyslu § 3 správního řádu, která by vedla k tomu, že by bylo nutné opatřit další podklady.

22. Předně žalobkyně tvrdí, že požáry, které se v areálu osoby zúčastněné udály, mohly ovlivnit podloží, jeho schopnost zasakovat a případně též toto podloží kontaminovat, kdy tuto kontaminaci by dle žalobkyně mohla vsakující voda zanést až do vod podzemních, které slouží k zásobování vodou.

23. Z článku uveřejněného na webových stránkách Hasičského záchranného sboru o požáru z roku 2024, který již je součástí spisu, soud zjistil jen to, že dne 6. 7. 2024 došlo k požáru v areálu zemědělského družstva v S. na O. Na ploše cca 20 x 20 metrů hořel drcený plast, obalovým materiál, igelitové pytle, tašky aj. Z výpisu zásahů za období 2019–2024 a připojených zpráv o nich (zásah 7124009369) soud nad rámec toho zjistil, že během hašení hasiči odebrali vzorky hasební vody s cílem dodatečně stanovit míru kontaminace pozemku a jeho okolí. Při dodatečném hodnocení relevance odebraných vzorků se zástupci chemické laboratoře a hasičských chemiků shodli na tom, že není potřeba vzorky zkoumat a tyto byly zlikvidovány.

24. Z článku uveřejněného na webu Novinky.cz, ze zprávy o požáru dne 2. 8. 2025 a odpovědi na žádost o informace soud zjistil, že dne 2. 8. 2025 došlo v areálu bývalého zemědělského družstva a skládky odpadu v S. k požáru. Průzkumem bylo zjištěno, že se jedná o požár haly s propadlou plechovou střešní konstrukcí opatřenou fotovoltaickými panely. Dále hořel plastový odpad. Na místo požáru dorazila chemická laboratoř, která monitorovala ovzduší. Byly monitorovány látky jako amoniak, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, kyanovodík, chlór, fosgen, oxid dusnatý a oxid dusičitý. Vše s výslednou hodnotou 0. Celkem bylo při hašení spotřebováno cca 110 m3 vody. Voda byla z požářiště rovněž odčerpávána.

25. Žádný z provedených důkazů v žádném případě nezpochybňuje závěry vyplývající z Posudku hydrogeologa a podrobného IG a HG průzkumu o stavu podloží a jeho propustnosti. Z žádného důkazu nevyplývá, že by měl požár jakkoliv negativně ovlivnit podloží. Krajský soud zcela souhlasí s žalovaným, že podloží se v území tvoří desítky či stovky let (oba odborné podklady popisují podloží jako sedimenty či zvětraliny). Z popisu skladby podloží (str. 11 Posudku hydrogeologa) vyplývá, že propustnost podloží je určena zejména druhem jednotlivých vrstev a jejich složením. Z žádného z důkazů nevyplývá, že by na to měl mít požár vliv.

26. Pokud jde o případnou kontaminaci půdy, tak ani ta z žádného důkazu nevyplývá. Žalobkyně sice poukazuje na to, že při požáru v roce 2024 byly odebrány vzorky, ale odborníci z řad hasičského sboru se shodli na tom, že je ani není nutné analyzovat. To zjevně nasvědčuje tomu, že požár neměl potenci kontaminovat okolní podloží. V případě požáru z roku 2025 poukazovala žalobkyně na to, že byly detekovány látky jako fosgen, kyanovodík atd. Nicméně žalobkyně přehlíží že tyto látky byly monitorovány ve vzduchu a zejména že žádná z nich nebyla zjištěna. Pokud jde o obecné tvrzení o tom, že hasební voda byla v kontaktu s hořícími plasty a dalšími látkami, tak to rozhodně nesvědčí o tom, že by muselo být kontaminováno podloží.

27. Při spalování organických materiálů sice vzniká benzo(a)pyren, který byl ve 2 vzorcích půdy zjištěn v nadlimitních hodnotách (str. 17 podrobného IG a HG průzkumu), ale nejedná se o látku, která by prosakovala do podzemních vod, protože je vázána v půdě (str. 18 podrobného IG a HG průzkumu). Navíc v tomto ohledu krajský soud poukazuje na to, že i v Posudku hydrogeologa se uvádí, že teoretickým zdrojem kontaminace pro podzemní vodu by mohla být havárie, ale současně tento posudek uvádí, že jílovité sprašové hlíny mají funkci plošného hydrogeologického izolátoru a představují dostatečnou ochranu podzemních vod i před zasakováním srážkové vody skrze běžnou cestu, tj. nikoliv skrze zasakovací jámu (str. 15 Posudku hydrogeologa nebo také str. 22 podrobného IG a HG průzkumu). Tomu odpovídá, že v žádném ze vzorků vody nebyl benzo(a)pyren zjištěn (viz níže).

28. Dále žalobkyně zpochybnila relevanci protokolu o zkoušce nepropustnosti. Krajský soud s ní však nesouhlasí. Z tohoto protokolu vyplývá, že zkouška trvala od 15. 9. 2021, 8:30 hodin do 17. 9. 2021, 8:30 hodin. Soud se nedomnívá, že by uvedení údaje o době trvání (3 dny) byla chyba. Zkouška skutečně zasáhla do 3 dnů, ale trvala dle protokolu 48 hodin [viz bod 9, písm. f) protokolu], což odpovídá časovému údaji, na který žalobkyně poukázala. Nic z toho rozhodně nezpůsobuje netransparentnost zkoušky a protokolu o ní.

29. K souboru námitek ohledně odběru vzorků vody krajský soud uvádí, že v rámci podrobného IG a HG průzkumu byly odebrány vzorky vody ze dvou studen v areálu osoby zúčastněné, kdy oba vzorky splňovaly požadavky vyhlášky č. 252/2004 Sb. Další vzorek byl odebrán z nevyužívané studny po směru proudění podzemní vody. Tato studna již při odběru zapáchala organikou. Výsledky z tohoto odběru byly nevyhovující u amonných iontů, dusitanů, manganu. Další vzorek byl odebrán ze studny používané a byl nevyhovující v kritériu dusičnanů (str. 18 podrobného IG a HG průzkumu). Závěrem podrobný IG a HG posudek konstatuje, že činnost osoby zúčastněné nemá vliv na kvalitu podzemní vody. To pak potvrzuje také Posudek hydrogeologa.

30. Krajský soud ve shodě se správními orgány nesouhlasí s tím, že by byl tento závěr zpochybněn žalobkyní předloženými protokoly o zkouškách vody. Předně k tomu soud uvádí, že zcela souhlasí s žalovaným v tom, že posouzení kvality podzemní vody není předmětem řízení. V tom se skutečně hodnotí schopnost podloží zasakovat vodu a případné ohrožení podzemních vod v důsledku činnosti osoby zúčastněné. Pouze z tohoto úhlu pohledu mají svůj význam vzorky vody a jejich hodnocení. Ty však prokazují, že činnost osoby zúčastněné nemá vliv na kvalitu podzemní vody. Největší vypovídací hodnotu mají vzorky vody odebrané přímo v areálu osoby zúčastněné, protože tím je eliminována možná kontaminace podzemních vod z jiných zdrojů. Výsledky vzorků vody jen potvrzují závěry vyplývající z Posudku hydrogeologa o tom, že se nepředpokládá zhoršení stávajícího stavu podzemních vod (str. 14 a 15). Námitka žalobkyně ohledně netransparentnosti odběru vzorků vody je založena na tom, že byl vzorek vody odebrán ze studny v jejím vlastnictví bez jejího souhlasu. Tato výtka se ale zjevně netýká vzorků odebraných přímo v areálu osoby zúčastněné, tedy těch s největší relevancí. Ve vztahu k nim představuje námitka netransparentnosti odběru vzorků čirou spekulaci.

31. Vzorky vody, kterými v řízení argumentovala žalobkyně, se správní orgány dle názoru soudu dostatečně zabývaly a vysvětlily, proč výsledky rozborů těchto vzorků neprokazují, že by byl dle žalobkyně nevyhovující stav vody způsoben činností osoby zúčastněné. Argumentace správních orgánů o tom, že organické znečištění a znečištění dusičnany pochází velmi často z nesprávné likvidace odpadních vod a z činnosti zemědělské, není spekulací, ale představuje odborný závěr plynoucí ze zkušeností správních orgánů získaných při jejich úřední činnosti. Správní orgány uvedenou argumentací netvrdily, že voda skutečně je kontaminována nesprávnou likvidací odpadních vod či zemědělskou činností, ale jen poukázaly na to, že tento typ znečištění má typicky jinou příčinu, že naopak tento typ znečištění není typický pro činnost osoby zúčastněné a proto žalobkyní dodané protokoly neprokazují, že by právě činnost osoby zúčastněné měla negativní vliv na kvalitu podzemní vody. Dle názoru soudu se jedná o zcela logickou úvahu stran hodnocení důkazů.

32. Také dle soudu je logické, že vzorky vody odebrané ze zdrojů vzdálených cca 200 m od areálu žalobkyně mohou být ovlivněny i jinými zdroji znečištění. Zmínka o absenci čističky odpadních vod a splaškové kanalizace v obci je proto i dle názoru soudu namístě. Lze též dodat, že dusičnany byly zkoumány i v rámci vzorků odebraných při podrobném IG a HG průzkumu a jejich výskyt zcela odpovídal limitům vyhlášky č. 252/2004 Sb. Při něm sice nebylo zkoumáno organické znečištění, ale to proto, že dle správních orgánů se tento typ znečištění vůbec při činnosti osoby zúčastněné nevyskytuje. To odpovídá skladbě ukazatelů, které mají být dle podmínky stanovené vodoprávním úřadem zkoumány v rámci vzorků při činnosti osoby zúčastněné (str. 2 rozhodnutí vodoprávního úřadu). Ze všech těchto skutečností je jednoznačné, že vzorky dodané žalobkyní rozhodně neprokazují, že by činnost osoby zúčastněné měla vliv na kvalitu podzemní vody.

33. Soud neprovedl žalobkyní navržené znalecké zkoumání. Hydrogeologické a geologické poměry lokality byly zjištěny. Není důvod je proto zjišťovat znovu. Podklady v řízení prokázaly, že vzorky vody odebrané přímo v areálu osoby zúčastněné vyhovovaly vyhlášce č. 252/2004 Sb. To zjevně svědčí o tom, že činnost osoby zúčastněné nemá vliv na stávající kvalitu podzemní vody. Prokazují to také odborné posudky. Rovněž tato skutečnost je tedy bez jakýchkoliv pochybností prokázána. Jaký vliv mohou mít látky, jejichž koncentrace byla zjištěna ve vzorcích odebraných přímo v obci, je pro věc nepodstatné, protože předmětem řízení není hodnocení stávajícího stavu podzemní vody, nýbrž schopnost podloží zasakovat podzemní vodu a případné znečištění podzemní vody, které by bylo způsobeno zasakující dešťovou vodou v areálu osoby zúčastněné. Proto soud tento důkazní návrh neprovedl.

34. Lze tak uzavřít, že správní orgány zjistily skutkový stav v rozsahu a kvalitě dle § 3 správního řádu a důkazy žalobkyně na to nemají vliv. Námitka není důvodná. K možnému ohrožení jakosti podzemní vody 35. Předně krajský soud poukazuje na výše uvedené, kdy odkázal na podklady ze správního spisu a závěry správních orgánů o tom, že srážková voda, která bude zasakována, nebude mít vliv na stávající stav podzemní vody.

36. Krajský soud souhlasí s žalobkyní v tom, že podzemní vody jsou dle § 29 odst. 1 vodního zákona přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Likvidace srážkových vod jejich zasakováním má však dle § 5 odst. 3 vodního zákona přednost před jejich cíle zadržováním a řízeným odváděním. Odpady ukládané na plochách, které mají být odvodněny skrze drény a zasakovací jámu řešenou nyní napadeným rozhodnutím, nejsou zdrojem látek závadným vodám (str. 14 Posudku hydrogeologa). Odborné podklady prokazují, že nedojde k ovlivnění stávající jakosti podzemních vod.

37. Jakkoliv soud rozumí tomu, že motivací žalobkyně je ochrana podzemních vod jakožto zdroje pitné vody v obci, musí konstatovat, že správní orgány se dostatečně zabývaly tím, zda činnost osoby zúčastněné ohrozí kvalitu podzemních vod. Pokud snad žalobkyně chtěla prokázat, že stav podzemních vody již tak není v obci ideální, není tato skutečnost relevantní pro zákonnost napadeného rozhodnutí, což žalovaný výslovně uvedl na str. 12 napadeného rozhodnutí a žalobkyně na jeho závěr žádnou konkrétní námitkou nereaguje. Relevantní pro věc je to, zda na jakost vody může mít vliv činnost osoby zúčastněné, resp. nyní řešené zasakování srážkových vod. To však prokázáno nebylo. Pro věc nemá relevanci tvrzení, zda si obyvatelé obce stěžovali na časté požáry v areálu osoby zúčastněné a s tím spojenou obavu o kontaminaci podzemních vod. Soud proto tento důkaz neprovedl. Na okraj k tomu lze odkázat na výše uvedené úvahy týkající se požárů a možného ovlivnění podloží, resp. podzemních vod. Námitka je nedůvodná. K obcházení zákona účelovým rozdělením záměru 38. K namítanému obcházení zákona krajský soud uvádí, že žalobkyně dlouze popisuje, že se osoba zúčastněná úmyslným rozdělením záměru dopustila nepřípustné tzv. salámové metody, ale v rámci celé žaloby již konkrétně neuvádí, v čem konkrétně a zejména jakým limitům či hodnocením se měla osoba zúčastněná záměrně vyhnout. Podstatou tzv. salámové metody je, že stavebník účelově rozdělí svůj záměr na části z důvodu, aby se vyhnul komplexnímu posouzení záměru a jeho vlivů na okolí. Rozhodně tedy za tzv. salámovou metodu nelze označit jakékoliv dělení záměru. Soudu není zřejmé, jaké kumulativní vlivy nebyly posouzeny a proč by snad měly mít vliv na schopnost podloží zasakovat vodu, na kvalitu podzemních vod, resp. na nemožnost posouzení kvality podzemní vody, jak uvádí žalobkyně, což je předmětem tohoto řízení. Pokud snad některý z dalších připravovaných záměrů osoby zúčastněné na řízení může mít vliv na otázky nyní řešené, měla žalobkyně to žalobkyně konkrétně uvést. Sdělení Obecního úřadu Tršice zmiňuje na str. 3 narůstající znečištění povrchových vod v souvislosti s narůstající intenzitou podnikatelské činnosti osoby zúčastněné na řízení, avšak jedná se o zcela obecnou zmínku bez jakýchkoliv podrobností a zejména důkazů.

39. Žalobkyně zcela přehlíží, že nyní napadené rozhodnutí týkající se nakládání s vodami je součástí záměru Změna využití území z manipulační plochy na plochu skladovací, který byl komplexně posouzen v rámci procesu EIA a bylo k němu vydáno kladné závazné stanovisko ze dne 9. 11. 2023, přičemž navržený způsob zasakování srážkových vod byl řešen i v rámci tohoto procesu (str. 9 napadeného rozhodnutí). Námitka není důvodná.

40. Závěrem krajský soud uvádí, že námitka týkající se rozporu zasakovací jámy s územním plánem obce S., byla vznesena poprvé až ústního jednání, tj. po uplynutí lhůty dle § 71 odst. 2 s. ř. s. Proto soud k této námitce nemohl přihlédnout, nicméně pro úplnost lze uvést, že žalovaný správně poukázal na mimoběžnost této námitky s nyní řešenou věcí. C. Závěr a náhrada nákladů řízení 41. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly, proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

43. O náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s., jelikož ta má dle tohoto ustanovení právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalobkyni, pokud bránila své právo, které jí vyplývalo z rozhodnutí nebo jiného úkonu napadeného žalobou. Jelikož osoba zúčastněná na řízení bránila své právo, které jí vyplývá z rozhodnutí vodoprávního úřadu ve spojení s napadeným rozhodnutím, přiznal ji soud právo na náhradu účelně vynaložených výdajů.

44. Ty spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 117/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů v podobě přípravy a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účasti u jednání dne 25. 8. 2026. Odměna za jeden úkon činí dle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 5 advokátního tarifu 4 620 Kč, tj. celkem 13 860 Kč. K tomu náleží advokátovi osoby zúčastněné náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za úkon právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 1 350 Kč. Dále advokátovi osoby zúčastněné náleží náhrada za cestovné motorovým vozem z Opavy do Olomouce a zpět [celkem 146 km, spotřeba 4,7 l/100 km, motorová nafta při ceně 44,50 Kč/l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb., náhradě ve výši 5,90 Kč/km dle § 1 písm. b) téže vyhlášky a při délce trvání jedné cesty 81 minut] ve výši 1 167,40 Kč a náhrada za promeškaný čas při této cestě (6 započatých půlhodin při sazbě 150 Kč za započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu) ve výši 900 Kč. Jelikož je advokát osoby zúčastněné společníkem právnické osoby dle § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, která je plátcem DPH, náleží mu také náhrada za DPH ve výši 21 % počítaná z částky 17 277,40 Kč. Celkové náklady osoby zúčastněné na řízení činí 20 905,70 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Olomouc 25. srpna 2026 JUDr. Michal Jantoš v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.