65 A 30/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Martiny Radkove, Ph.D., ve věci žalobkyně B. K., bytem M., S. 91, proti žalovanému Magistrátu města Olomouce se sídlem Olomouc, Horní náměstí 583, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

A. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného. Tvrdí, že jakkoli žalobce vyhotovil dne 10.2.2015 příkaz č.j. SMOL/030490/ 2015/OARMV/PNL/Paz, žalobkyně proti němu podala včasný odpor prostřednictvím svého zmocněnce Ing. M. J.. Připouští, že k odporu byla přiložena plná moc, na které absentoval žalobkynin podpis. Žalobkyně namítá, že: 1) jakkoli žalovaný vyhotovil výzvu k odstranění nedostatků plné moci, tuto doručil jen žalobkyni, nikoli jejímu zástupci. Odkazuje-li se žalovaný na doručení této výzvy zástupci žalobkyně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, jedná se o doručení neúčinné, neboť k fikci doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb mělo dojít dne 16.3.2015, avšak zástupce žalobkyně měl již od 4.3.2015 zpřístupněnu datovou schránku; 2) v předmětné výzvě byla žalobkyně nesprávně poučena o následcích nevyhovění výzvě, když byla vyloučena možnost výzvě vyhovět podáním učiněným elektronicky, a to buď datovou schránkou, nebo e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. K prvému žalobnímu bodu zdůrazňuje, že zásilka obsahující předmětnou výzvu, adresovaná zástupci žalobkyně, byla předána k poštovní přepravě již 3.3.2015 a zástupcova datová schránka byla zpřístupněna až dne 15.3.2015. B. Krajský soud z obsahu správních spisů k prvému žalobnímu bodu zjistil, že ze spisu nelze verifikovat datum odevzdání předmětné zásilky, adresované zástupci žalobkyně, k poštovní přepravě. Dne 5.3.2015 však byl proveden provozovatelem poštovních služeb neúspěšný pokus o doručení této zásilky, adresátu zanechána výzva k vyzvednutí a zanecháno poučení. Vzhledem k tomu, že v úložní době 10 dnů nebyla zásilka adresátem vyzvednuta, byla dne 17.3.2015 vložena do jeho schránky. Krajský soud dále k důkazu četl zprávu Ministerstva vnitra, které potvrdilo, že datová schránka zástupce žalobkyně byla poprvé zpřístupněna dne 15.3.2015. Krajský soud již dále nedoplňoval dokazování jinými důkazy, které měly prokázat okamžik zpřístupnění datové schránky, jak navrhoval žalovaný, neboť i těmito důkazy mělo být prokázáno totéž, tzn. že ke zpřístupnění datové schránky zástupce žalobkyně došlo dne 15.3.2015. Podle § 19 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Nelze-li písemnost takto doručit, může ji doručit správní orgán sám; v zákonem stanovených případech může písemnost doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného správního orgánu (dále jen „obecní úřad“) nebo prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení; je-li k řízení příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní policie. Podle § 19 odst. 2 věty prvé správního řádu není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Podle § 19 odst. 3 správního řádu nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu. Z právě citovaných ustanovení vyplývá, že hodlá-li správní orgán doručit účastníku či jeho zástupci písemnost, musí provést volbu způsobu doručení. Takovou volbu může z povahy věci učinit jen dle stavu, který tu je v okamžiku volby, tj. v okamžiku, kdy zásilku předává doručovateli (včetně virtuálního, představovaného systémem datových schránek či systémem zaručujícím přenos e-mailů). K obdobnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 10.4.2013 č.j. 4 As 6/2013-28, www.nssoud.cz (odst. 8 odůvodnění). Takovým dnem volby byl v posuzovaném případě některý ze dnů v období od 3.3.2015 do 5.3.2015. V těchto dnech ovšem zástupce žalobkyně žádnou datovou schránku zpřístupněnu neměl. Žalovaný proto provedl správnou volbu, rozhodl-li se předmětnou výzvu zástupci žalobkyně doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a tomu předal zásilku obsahující tuto písemnost k poštovní přepravě. Až následným zpřístupněním datové schránky již nelze zvrátit proces doručování, který byl řádně zahájen. Proto krajský soud uzavírá, že zástupci žalobkyně byla výzva k odstranění nedostatků plné moci řádně doručena dne 16.3. 2015. Nebylo-li výzvě vyhověno, musí následky nečinnosti svého zástupce nést žalobkyně. Žalobní bod 1) byl proto shledán nedůvodným. C. Z obsahu předmětné výzvy soud zjistil, že výzva obsahuje toto poučení o následcích nesplnění výzvy: „Vyjádření je možno zaslat na adresu uvedenou v záhlaví tohoto usnesení nebo osobně doručit tamtéž.“ V záhlaví je uvedena toliko adresa odboru agendy řidičů a motorových vozidel žalovaného: „Vejdovského 2, PSČ 779 11 OLOMOUC“. Krajský soud přehlíží terminologickou nepřesnost představovanou slovem „Vyjádření“, kdy žalobkyně ani nenamítá, že by nepochopila, že se mělo jednat o doplnění jejího podání. Je-li uvedeno, že je možno doplnění podání „zaslat“, nevyjadřuje tím žalovaný preferenci žádného z možných způsobů zaslání. Rozhodně nelze z této formulace dovozovat, že by se tak mohlo stát jen prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (jak se snaží dovodit žalobkyně), že by se tak nemohlo stát kupř. kurýrem, messengerem, či ad absurdum holubem, pokud by kdo z nich na adresu O., V. 2, s doplněním podání dorazil. Navíc je zdejšímu soudu z nepřeberného množství věcí, které soud posuzoval, a kde jako zástupce účastníka ve správním řízení vystupoval Ing. M. J. (a v soudním řízení advokát Mgr. Jaroslav Topol, který žalobkyni dříve zastupoval i v tomto řízení) známo, že Ing. M. J. je důvěrně známo ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu, které podání učiněné datovou schránkou či e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem staví na roveň podání písemnému. To ovšem ničeho nemění na dikci ust. § 37 odst. 5 věty prvé správního řádu: „Podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný.“ Právě o tom byli žalobkyně a její zástupce v předmětné výzvě poučeni, bylo-li uvedeno, že na uvedenou adresu mají doplnění podání „zaslat“. Zda se má jednat o zaslání e-mailu, zaslání datové zprávy či zaslání písemného podání, výzva neurčuje. Krajský soud proto uzavírá, že žalobkyně nebyla formulací poučení o následcích nesplnění výzvy nikterak zkrácena na svých právech, a proto je i druhý z žalobních bodů nedůvodný. D. Vzhledem k tomu, že oba uplatněné žalobní body byly shledány nedůvodnými, krajský soud žalobu podle § 81 odst. 3 s.ř.s. zamítl. E. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému v tomto řízení nevznikly žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. V Olomouci dne 13. prosince 2016 Za správnost vyhotovení: Mgr. Jiří Gottwald v. r. Markéta Chrudinová předseda senátu