65 A 59/2024

Rubrum

č. j. 65 A 59/2024-25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudce Mgr. Bc. Vojtěcha Dědka a soudkyně JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobce: P. N. t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Bělušice B. 66, X B. proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 4. 2024, č. j. MSP-353/2024-OSV-OSV/2, ve věci neposkytnutí informací, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 29. 4. 2024, č. j. MSP-353/2024-OSV- OSV/2, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se dne 4. 4. 2024 obrátil podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“) na Okresní soud v Olomouci s požadavkem na poskytnutí následující informace: „výtisku screenshotu samo33V formuláře (výpis historie výstupního dokumentu) pro opatření ustanovující obhájce z 10. 11. 2009 pod sp. zn. 0 Nt 1846/2009 (JUDr. Aleš Vašků) a sdělení č. j. tohoto opatření (na něm uvedeno není).“ Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch. 2 65 A 59/2024 2. Okresní soud v Olomouci (dále také jen jak „povinný subjekt“) odmítl žádost rozhodnutím ze dne 10. 4. 2024, č. j. 0 119/2024, podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11a InfZ. V rozhodnutí uvedl, že účel InfZ spočívá ve sledování záležitostí veřejného zájmu, nikoli v zájmu jednotlivce v jeho vlastních záležitostech. Nesleduje-li postup žadatele účel zákona, jedná se o zneužití práva. Žalobce se na povinný subjekt opakovaně obrací s žádostmi, které se týkají pouze jeho osobních záležitostí (povinný subjekt uvedl demonstrativní výčet žalobcem podaných žádostí), jejichž účelem rozhodně není přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu. Nadto povinný subjekt uvedl, že v minulosti přistoupil odmítnutí žádosti žalobce z totožných důvodů (sp. zn. 0 Si 212/2023), kterou požadoval totožné informace jako v nyní projednávané věci. Žalobce proti rozhodnutí o odmítnutí nepodal odvolání a toto nabylo právní moci. Stejně postupoval povinný subjekt i u žádosti žalobce ze dne 9. 8. 2023. Z obsahu jeho současné žádosti je zřejmé, že žalobce je nespokojen s postupy povinného subjektu, které učinil v minulosti jako věcně a místně příslušný soud v přípravném řízené. Měl-li však žalobce pochybnosti o postupu soudu v jiných řízení, měl tyto námitky vznést. Žádost o informace nemůže sloužit k nápravě rozhodnutí vydaných v jiných řízení.

3. Žalobce proti rozhodnutí povinného subjektu brojil odvoláním, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl. Žalovaný uvedl, že povinný subjekt přistoupil správně k odmítnutí informace podle § 11a InfZ z důvodu, že žalobci byla stejná informace v minulosti již poskytnuta (odst. 31 rozhodnutí). Nad rámec důvodu pro odmítnutí uvedl, že pouhá skutečnost, že žadatel podává velké množství žádostí o informace sama o sobě neznamená, že by jeho žádosti nemělo být vyhověno.

4. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení napadeného rozhodnutí. Namítá, že motivace žadatele k podání žádosti není pro posouzení věci podstatná (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2008, č. j. 8 As 57/2006-67). Namítl, že informace mu nebyla v minulosti poskytnuta, jak tvrdí správní orgány. Ze strany žalobce se rovněž nejedná o zneužití práva. Povinný subjekt odmítl informaci poskytnou opakovaně, ačkoliv v minulosti obdobné informace poskytl. Tím porušil svou vlastní správní praxi. Navrhl proto zrušení správních rozhodnutí a domáhá se toho, aby soud nařídil povinnému subjektu požadovanou informaci vydat.

5. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a odkázal na argumentaci uvedenou v napadeném rozhodnutí.

6. Žalobce v replice poukázal na to, že od povinného subjektu v minulosti obdržel žádané informace k jinému opatření (sp. zn. 0 Si 253/2021) a je proto zarážející, že nyní stejné informace k jinému opatření povinný subjekt odmítá poskytnout. Jeho postup porušuje zásadu jednotnosti a předvídatelnosti správních rozhodování. Navíc, pokud k poskytnutí informací došlo i u jiných povinných subjektů.

7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že je třeba napadené rozhodnutí zrušit bez jednání pro vady řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění. Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch. 3 65 A 59/2024 8. Podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. platí, že soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.

9. V projednávané věci žalobce požádal povinný subjekt o informaci: „výtisku screenshotu samo33V formuláře (výpis historie výstupního dokumentu) pro opatření ustanovující obhájce z 10. 11. 2009 pod sp. zn. 0 Nt 1846/2009 (JUDr. Aleš Vašků) a sdělení č.j. tohoto opatření (na něm uvedeno není).“ Povinný subjekt žádost odmítl podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11a InfZ z důvodu, že se v případě žádosti žalobce jedná o zneužití práva a postup žalobce nesleduje účel zákona. Povinný subjekt uvedl, že již v minulosti v případě žádostí žalobce přistoupil k odmítnutí z totožných důvodů, ve kterých žalobce požadoval totožné informace. Proti rozhodnutí o odmítnutí žalobce odvoláním nebrojil. Stejně postupoval povinný subjekt i u žádosti žalobce ze dne 9. 8. 2023. Jinými slovy, povinný subjekt odmítl projednávanou žádost žalobce, neboť ten již v minulosti o totožné informace žádal a nebyly mu poskytnuty, proti čemuž se nebránil. Jeho další žádost, nyní projednávaná, je proto podle povinného subjektu zneužitím práva, které nepožívá ochrany.

10. Žalovaný v napadeném rozhodnutí postup povinného subjektu aproboval a odvolání žalobce zamítl. Založil však svůj závěr na zcela jiném odůvodnění. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že povinný subjekt přistoupil správně k odmítnutí informace podle § 11a InfZ z důvodu, že žalobci byla stejná informace v minulosti již poskytnuta (odst. 31 rozhodnutí). Skutečnost, že žalobci byla v minulosti totožná informace poskytnuta, však nemá oporu jednak v odůvodnění rozhodnutí povinného subjektu, jednak ani ve spisovém materiálu. Povinný subjekt nepřistoupil k odmítnutí žádosti o informace z důvodu, že by tato byla již v minulosti poskytnuta (tj. žalobce žádal o informaci, kterou již v minulosti obdržel), ale proto, že se jedná o opakovanou žádost v totožné věci. Předchozí žádost však byla rovněž povinným subjektem odmítnuta. Tvrdí-li proto žalovaný v napadeném rozhodnutí, že žádosti o informace, konkrétně „výtisku screenshotu samo33V formuláře (výpis historie výstupního dokumentu) pro opatření ustanovující obhájce z 10. 11. 2009 pod sp. zn. 0 Nt 1846/2009 (JUDr. Aleš Vašků) a sdělení č.j. tohoto opatření (na něm uvedeno není),“ bylo v minulosti vyhověno a žalobce požadovanou informaci obdržel, nemá jeho odůvodnění oporu ve spisovém materiálu.

11. Vada, spočívající v tom, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, nemá ve výše uvedeném rozsahu oporu ve správním spise a činí rozhodnutí nepřezkoumatelným, je důvodem, proč soud zrušil napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Za tohoto stavu se soud již nezabýval ostatními žalobními námitkami.

12. Krajský soud nepřistoupil k vydání informačního příkazu dle § 16 odst. 6 InfZ, protože postup dle tohoto ustanovení přichází v úvahu teprve tehdy, je-li rozhodnutí o odepření informace přezkoumatelné (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 4. 2020, č. j. 5 As 170/2019-30, č. 4020/2020 Sb. NSS, odst. 40). V nyní řešené věci soud napadené rozhodnutí zrušil z důvodu, že zjištěný skutkový stav nemá oporu ve spisu, tj. z důvodu nepřezkoumatelnosti skutkových zjištění.

13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci ve smyslu § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, proto mu vzniklo právo Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch. 4 65 A 59/2024 na náhradu nákladů řízení. Jelikož se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, soud mu ji nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. Olomouc 29. dubna 2025 JUDr. Michal Jantoš v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.