65 A 81/2016

Rubrum

Usnesení Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců Mgr. Barbory Berkové a Mgr. Michala Rendy ve věci žalobce J. Š., bytem P. 111, v řízení zastoupeného JUDr. Davidem Pytelou, MBA, advokátem se sídlem Olomouc, Palackého 21, proti žalovanému Městskému úřadu Hranice se sídlem Hranice, Pernštejnské náměstí 1, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení vrací z účtu Krajského soudu v Ostravě zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč.

IV. Soud vyzývá žalobce ke sdělení čísla účtu, příp. dalších bankovních dispozic, pro vrácení zaplaceného soudního poplatku.

Odůvodnění

A. Žalobce se podanou žalobou domáhá ochrany před zásahem žalovaného – sdělením ze dne 18.5.2016 č.j. OSUZPD/6480/16-3, jímž žalovaný jako stavební úřad podle § 82 odst. 3 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), sdělením schválil oddělení části „A“ z pozemku parc. č. X ost. pl. v k.ú. P.. Co do postupu soudu a jeho rozhodnutí se odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18.9.2012 č.j. 2 As 86/2010-76, Sb. NSS č. 2725/2013, www.nssoud.cz. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Odkaz na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu považuje za nepřípadný. B. Podle § 85 zák. č. 150/2002 Sb., žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. Jak opakovaně a neměnně judikují soudy ve správním soudnictví, a to i po novelizaci provedené zák. č. 303/2011 Sb., (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.9.2013 č.j. 2 Aps 5/2012-52, www.nssoud.cz), »Řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu je třeba vnímat jako jistou sběrnou kategorii, zajišťující ochranu veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob v situacích, kdy jiná forma obrany, předvídaná soudním řádem správním, nepřichází v úvahu. Jde tedy o subsidiární prostředek ochrany před činností veřejné správy; zákonným vyjádřením této subsidiarity je již citovaný § 85 s.ř.s. Jestliže proti konkrétnímu postupu veřejné správy existuje jiný prostředek nápravy, nepřichází zásahová žaloba pro dotčený subjekt v úvahu. Jedním z těchto prostředků je nepochybně žaloba proti správnímu rozhodnutí. Institut žaloby proti nezákonnému zásahu přitom „nemůže být vykládán jako jakási náhražka žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, a není proto ani v procesní dispozici účastníka řízení volit, kterou z těchto žalob bude pro sebe považovat za výhodnější a které řízení tedy bude iniciovat. Určujícím kritériem pro podání této žaloby totiž není jakási procesní taktika žalobce, nýbrž povaha napadeného úkonu. Přitom platí, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu má před žalobou proti nezákonnému zásahu přednost v tom smyslu, že lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky, je tak účastník řízení povinen učinit a teprve po vyčerpání těchto prostředků si zároveň otevírá procesní prostor pro případné podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Přímo žalovat nezákonný zásah je proto možno jen tehdy, pakliže ochrana jinými právními prostředky není možná. Vztah obou zmíněných žalobních typů tak lze označit za primát žaloby proti rozhodnutí, kdy sekundární možnost podání úspěšné žaloby proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nepřipadá v úvahu, a to ani po ´zprocesnění´ zásahu jinými právními prostředky ve smyslu ustanovení § 85 s.ř.s.“ (viz rozsudek zdejšího soudu1) ze dne 4.8.2005, č. j. 2 Aps 3/2004-42, publikovaný pod č. 720/20052). Je tedy zřejmé, že (…) může-li se žalobce bránit jiným způsobem, a přesto podá žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, bude taková žaloba nepřípustná podle § 85 s.ř.s.«. D. Povahou sdělení vydaného stavebním úřadem podle § 82 odst. 3 stavebního zákona se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27.5.2015 č.j. 8 As 192/ 2014-68, www.nssoud.cz, v němž uzavřel, že: 1) myšleno Nejvyššího správního soudu, rozsudek je dostupný též na www.nssoud.cz 2) Sb. NSS »23. V případě územního souhlasu, souhlasu s provedením ohlášené stavby, společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, souhlasu se změnou v užívání stavby a souhlasu s odstraněním stavby stavební zákon výslovně stanoví, že nejsou-li dány podmínky pro zjednodušený postup zakončený souhlasem, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení správního řízení. Správní řízení je zahájeno dnem podání žádosti o daný souhlas a lhůta pro vydání rozhodnutí začne běžet od právní moci usnesení o provedení správního řízení (§ 96 odst. 5, § 96a odst. 4, § 107, § 127 odst. 4 a § 128 odst. 4 stavebního zákona). Obdobně v případě nesplnění podmínek pro vydání kolaudačního souhlasu, stavební úřad vydá rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení (§ 122 odst. 4 stavebního zákona). Nejedná-li se o stavbu, k jejímuž užívání je vyžadován kolaudační souhlas, stačí oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby. Pokud stavební úřad provede kontrolní prohlídku, při které poznamená do protokolu ověření splnění podmínek pro užívání stavby nebo pokud do třiceti dnů od oznámení záměru užívání stavby nezakáže, lze začít užívat stavbu. Vydání souhlasu (či fikci vydání souhlasu) s užíváním stavby nepředchází správní řízení. To je případně zahájeno až rozhodnutím, kterým stavební úřad ve lhůtě třiceti dnů od oznámení záměru zakáže užívání stavby (§ 120 odst. 1 stavebního zákona).

24. Specifickým institutem patřícím mezi zjednodušené postupy upravené stavebním zákonem patří oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 stavebního zákona. I v tomto případě je správní řízení zahájeno až případným předložením věci příslušnému stavebnímu úřadu k přezkoumání stavebního záměru podle § 117 odst. 5 stavebního zákona.

25. Naproti tomu § 82 stavebního zákona výslovně neupravuje vliv vydání, resp. nevydání sdělení o schválení záměru dělení nebo scelování pozemků na běh správního řízení. Podle § 82 odst. 3 věta druhá stavebního zákona stavební úřad nevydá územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků a záměr schválí sdělením, není-li třeba pro dělení nebo scelování pozemků stanovit podmínky. Územní řízení o dělení nebo scelování pozemků lze zahájit pouze žádostí podanou všemi vlastníky pozemků, které jsou předmětem rozhodnutí (popř. oprávněnou osobou za účelem uplatňování předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby). V souladu s § 44 správního řádu3) je tak řízení zahájeno dnem, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému stavebnímu úřadu (v případě různých vlastníků dotčených pozemků, kdy došla příslušnému stavebnímu úřadu žádost posledního z nich). Žádost vždy směřuje k vydání rozhodnutí v územním řízení, případně ve zjednodušeném územním řízení, a pouze není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, stavební úřad potvrdí tuto skutečnost sdělením, kterým současně schválí navrhovaný záměr. Stavebnímu úřadu je tím stanovena povinnost za splnění daných podmínek použít méně formalizovaný institut.

26. Postup podle § 82 odst. 3 věta druhá do stavebního zákona zavedl zákon č. 350/ 2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Důvodová zpráva k zákonu č. 350/2012 Sb. uvádí: „Novelou je jednoznačně stanoven postup stavebního úřadu v případě, že nebude nutné stanovovat podmínky pro dělení nebo scelování pozemků a stavební úřad nebude mít výhrady k navrhovanému dělení či scelování. Pak tuto skutečnost potvrdí vydáním sdělení ve smyslu ustanovení § 154 správního řádu. Pokud chce žadatel provést dělení 3) zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů nebo scelení pozemků, musí vždy podat žádost o vydání územního rozhodnutí. Pokud není nutné stanovit podmínky pro dělení nebo scelení pozemků, vydá stavební úřad již zmíněné sdělení, přičemž po vydání sdělení stavební úřad územní řízení zastaví, anebo pokud je nutné stanovit podmínky, pak pokračuje v řízení a vydá územní rozhodnutí.“ 27. V souladu s celkovou koncepcí stavebního zákona, který klade důraz na využití zjednodušených postupů (srov. usnesení č.j. 2 As 86/2010-764), § 4 odst. 1 stavebního zákona), i v souladu s důvodovou zprávou k zákonu č. 350/2012 Sb. (viz výše) kasační soud posoudil sdělení podle § 82 odst. 3 věta druhá jako tzv. jiný úkon podle části čtvrté správního řádu.

28. Postup podle § 82 odst. 3 věta druhá stavebního zákona je nutno odlišit od postupů vedoucích k vydání souhlasů podle stavebního zákona. V obou případech je výsledkem úkon podle části čtvrté správního řádu, ale jsou-li splněny podmínky pro vydání daného souhlasu, správní řízení není vůbec zahájeno. Při řízení o dělení nebo scelování pozemků je zahájeno správní řízení o žádosti, ale této žádosti je za podmínek stanovených v § 82 odst. 3 věta druhá vyhověno sdělením podle části čtvrté správního řádu. Vydáním sdělení se ale správní řízení nekončí. Proto stavební úřad, který sdělením souhlasil se záměrem žadatele, musí následně vydat usnesení o zastavení řízení podle § 64 odst. 1 písm. g)5) (srov. citaci z důvodové zprávy k zákonu č 350/2012 Sb. výše nebo komentář k § 82 stavebního zákona v Potěšil, L., Roztočil, A., Hrůšová, K., Lachmann, M. Stavební zákon - online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2014). Dokud řízení není zastaveno, běží lhůty pro vydání rozhodnutí podle § 71 správního řádu, resp. § 87 odst. 4 stavebního zákona.« E. Se závěry Nejvyššího správního soudu citovanými v částech C. a D. tohoto odůvodnění se krajský soud plně ztotožňuje a ani v nyní posuzované věci neshledal důvody, pro něž by se měl od těchto závěrů odchýlit. Zdůrazňuje proto, že řízení o žádosti o dělení pozemků musí být vždy zakončeno aktem správního orgánu, který (bez ohledu na název přisouzený tomuto aktu ustanoveními správního řádu), naplňuje definici rozhodnutí přezkoumatelného správními soudy v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 odst. 1 s.ř.s.). Samotné sdělení, které je nyní žalobou napadáno, proto nemůže být ani cestou zásahové žaloby samostatně napadeno ve správním soudnictví. Žalobce má možnost po vydání usnesení o zastavení řízení o dělení pozemků možnost podat proti takovému usnesení odvolání podle § 76 odst. 5 správního řádu. Až případné rozhodnutí odvolacího správního orgánu pak může být přezkoumáno ve správním soudnictví, a to v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. F. 4) usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18.9.2012, publ. pod č. 2725/2013, www.nssoud.cz 5) písařská chyba – správně § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu Na základě shora uvedených úvah dospěl krajský soud k závěru, že žalobce se cestou žaloby na ochranu před nezákonným zásahem snaží domoci soudní ochrany v případě, kdy dosud nevyčerpal jiné prostředky jeho ochrany, jejichž vyčerpání vede k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Taková zásahová žaloba je však podle § 85 s.ř.s. nepřípustná, a proto ji krajský soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl. G. Obiter dictum krajský soud považuje za potřebné podotknout, že podle obsahu správních spisů, jak byly soudu předloženy, dosud žalovaný usnesení o zastavení řízení ve smyslu shora uvedených závěrů nevydal. Nepřikročí-li žalovaný k vydání takového usnesení (příp. nestalo-li se již tak), je na žalobci, aby žalovaného k vydání uvedeného usnesení vedl cestou prostředků na ochranu proti nečinnosti žalovaného. H. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. I. S ohledem na odmítnutí žaloby rozhodl soud současně podle § 10 odst. 3 věty poslední zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobci. Současně žalobce vyzval ke sdělení bankovních dispozic potřebných k realizaci této platby. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. V Olomouci dne 17. ledna 2017 Za správnost vyhotovení: Mgr. Jiří Gottwald v. r. Markéta Chrudinová předseda senátu