69 CO 108/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení , narozeným datum sídlem Exekutorský úřad Přerov, ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 26. 11. 2021, č. j. 11 C 26/2020-102, I Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. v části zamítnutí žaloby o částku [částka] potvrzuje.

II. V další napadené části výroku I. se rozsudek okresního soudu mění takto: „ Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně částku [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce [částka] (výrok I.). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. Původně podané blanketní odvolání ze dne [datum] doplnil podáním ze dne [datum] a uvedl, že dostatečně spolehlivě prokázal, že pro něj žalovaný vymohl plnění, které mu nevyplatil a které si nedůvodně ponechal, přičemž nedoložil, jak s takovým vymoženým plněním naložil. Okresnímu soudu vytknul, že žalobu zamítl absolutně nedůvodně, třebaže mu byla vrácena v předcházejícím odvolacím řízení k novému projednání. Navrhl, aby krajský soud zrušil napadený rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. K odvolání žalobce se písemně vyjádřil žalovaný a uvedl, že nesouhlasí s argumentací obsaženou v odvolání žalobce a navrhl potvrdit rozhodnutí okresního soudu jako věcně správné.

4. Odvolání žalobce je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející podle ustanovení § 206 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení v režimu neúplné apelace s důrazem na koncentraci řízení dospěl k závěru, že odvolání žalobce je převážně důvodné.

5. Jde v pořadí o druhé rozhodnutí odvolacího soudu v této právní věci, když předchozí rozsudek okresního soudu ze dne 22. 9. 2020, č. j. 11 C 26/2020-39 byl v jeho meritorním zamítavém výroku částečně v rozsahu částky [částka] potvrzen a v další části ohledně částky [částka] a pro náklady spojené s uplatněním pohledávky [částka] zrušen a v této části byla věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Důvodem zrušení rozsudku v této části bylo, že okresní soud se v důsledku právní kvalifikace, které odvolací soud nepřisvědčil, nezabýval předpoklady objektivní odpovědnosti žalovaného za škodu, která žalobci podle závěru soudu prvého stupně vznikla.

6. Skutková zjištění, která okresní soud provedl jsou správná a mezi účastníky není sporu o tom, že k návrhu žalobce v postavení oprávněného vedl žalovaný exekuci proti povinnému [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] (exekuční řízení bylo zahájeno dne [datum]) a na tuto pohledávku vymohl pro oprávněného (žalobce) celkem [částka]. Vymožené plnění žalovaný žalobci nevyplatil. Důvodem dle verze žalovaného bylo, že v jiném exekučním řízení, které vedl z titulu pověření vydaného soudu, rozhodl ve věci oprávněného [jméno] [příjmení] proti povinnému [jméno] [jméno] (žalobci) exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] o provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky než z účtu, kterou má povinný (žalobce) proti [exekutorský úřad], JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor z titulu vymoženého plnění. Výrok exekučního příkazu, jímž žalovaný rozhodl o přikázání jiné pohledávky než z účtu, kterou má žalobce vůči žalovanému, obsahuje, co se identifikace této pohledávky týká, jen výčet spisových značek ve vyjmenovaných exekučních věcech vedených žalovaným jako soudním exekutorem. Není sporu o tom, že v uvedeném výčtu spisových značek exekučních řízení není uvedena spisová značka, pod kterou žalovaný vedl exekuční řízení, v němž pro žalobce jako oprávněného vymohl plnění proti povinnému [jméno] [příjmení] v částce [částka].

7. Okresní soud za daného skutkového stavu žalobu zamítl se závěrem, že žalobci vznikla újma na jmění v rozsahu částky [částka], neboť v rozporu s ustanovením § 46 odst. 4 exekučního řádu nesplnil povinnost vyplatit žalobci vymožené plnění ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy plnění obdržel. Okresní soud však dospěl k závěru, odpovědnost žalovaného podle § 32 odst. 1 exekučního řádu ve znění platném do [datum] je vyloučena s ohledem na skutečnost, že pro žalobce vymožené plnění žalovaný postihl exekučním příkazem v exekučním řízení při provádění exekuce vedené na návrh oprávněného [jméno] [příjmení] proti žalobci jako povinnému pro pohledávku [částka] s příslušenstvím a nákladů exekuce. Rozhodl tak přesto, že pohledávka žalobce vůči žalovanému z titulu v exekuci vymoženého plnění není ve výroku exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] uvedena. Za odpovídající náležitostem výroku tohoto exekučního příkazu považoval soud prvého stupně s odkazem na § 49 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, že obsahuje uvedení toho, vůči komu má povinný jinou pohledávku (dlužníka povinného – žalovaného).

8. Uvedený závěr soudu prvého stupně o náležitostech výroku exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] není správný.

9. V § 49 odst. 1 a 2 jsou stanoveny zvláštní náležitosti, které musejí být navíc vedle náležitostí uvedených v § 48 obsaženy v exekučních příkazech, kterými exekutor určil jednotlivé způsoby provedení exekuce. V exekuci, kde volba způsobu exekuce nepřísluší oprávněnému, ale exekutorovi (§ 58 odst. 3), musí tyto zvláštní náležitosti obsahovat exekuční příkaz, který je podle § 47 odst. 1 věty druhé procesním instrumentem, kterým exekutor způsob provedení exekuce určuje. Údaje, které musí exekuční příkaz obsahovat, slouží k identifikaci věcí nebo práv, které mají být exekucí postiženy, tak aby je nebylo možné zaměnit s jinými. To platí zvláště v tom případě, že uvedeným exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] žalovaný rozhodl o přikázání celé řady pohledávek žalobce, ohledně jejichž identifikace uvedl jen spisovou značku exekučních věcí, v nichž plnění pro žalobce jako oprávněného vymohl. Spisová značka exekučního řízení, v němž žalovaný pro žalobce jako oprávněného v exekuci vymohl proti povinnému [jméno] [příjmení] pohledávku v částce [částka], uvedena není, proto exekuční příkaz nemá, co se této pohledávky žalobce vůči žalovanému týká, účinky nařízení výkonu rozhodnutí předvídané v ustanovení § 313 a násl. o. s. ř. (§ 47 odst. 2 exekučního řádu). Pohledávka žalobce vůči žalovanému z titulu vymoženého plnění tak nebyla účinně postižena způsobem jejího přikázání oprávněnému [jméno] [příjmení]. V takovém případě byl postup žalovaného jako soudního exekutora nesprávný, v rozporu s ustanovením § 46 odst. 4 ex. řádu, jestliže ve stanovené lhůtě 30 dnů neprovedl výplatu vymoženého plnění žalobci.

10. Soudní exekutor nese za podmínek ustanovení § 32 odst. 1 exekučního řádu ve znění platném do [datum] odpovědnost za škodu, kterou žalobci způsobil při výkonu exekuční činnosti tím, že mu vymožené plnění [částka] nevyplatil. Zákonná úprava odpovědnosti exekutora je založena na principu objektivní odpovědnosti a exekutor je povinen škodu nahradit bez ohledu na své zavinění. Žalobci škoda ve výši částky [částka], reprezentující v exekuci vymožené plnění, vznikla v příčinné souvislosti s činností exekutora při provádění exekuce z pověření soudu. Ve zjištěných okolnostech dané věci nelze shledat důvod pro vyloučení odpovědnosti exekutora dle § 32 odst. 2 exekučního řádu. Jestliže však žalovaný fakticky splnil dluh, který po právu měl splnit žalobce jako dlužník, pak žalovaný může jednat způsobem vedoucím k zániku dvou vzájemných pohledávek.

11. Krajský soud podle § 220 o. s. ř. změnil rozsudek ve výroku I. v části povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku [částka] a žalovanému uložil tuto částku žalobci zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

12. V další části výroku I. v rozsahu, v němž žalobce žádal po žalovaném dále částku [částka] s tím, že jde o náklady spojené s vymáháním pohledávky odvolací soud věcně správný rozsudek okresního soudu podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Náklady spojené s vymáháním pohledávky náleží podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jen v případě, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli. [příjmení] ve vztahu mezi účastníky není sporem o pohledávku ze vztahu mezi podnikateli.

13. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodoval odvolací soud nově, neboť rozsudek okresního soudu byl částečně změněn (§ 224 odst. 2 o. s. ř).

14. Soud pak rozhodoval podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků o projednávané věci dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce žalobou uplatnil nárok na zaplacení částky celkem [částka] ([číslo] + [číslo] + [číslo]). Z této částky uspěl v částce [částka] a jeho úspěch činí 63 %, neúspěch je 37 % a k náhradě mu na nákladech tak náleží 26 % ze všech účelně vynaložených nákladů. Na soudních poplatcích žalobce zaplatil v součtu částku [částka], dále mu náleží paušální náhrada jako nezastoupenému účastníkovi ve výši [částka] za jednotlivé úkony učiněné v průběhu řízení dle vyhl. č. 254/2015 Sb., návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, písemné podání ve věci ze dne [datum], účast u jednání okresního soudu dne [datum], odvolání ze dne [datum] a jeho doplnění ze dne [datum]. Za celkem 5 úkonů náleží náhrada [částka] a s připočtením zaplaceného soudního poplatku činí účelné náklady řízení před soudem prvého stupně [částka] a z této částky k náhradě žalobci vůči žalovanému náleží částka [částka]. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

15. Ve stadiu odvolacího řízení náleží žalobci k náhradě [částka] za odvolání ze dne [datum] a z této částky podle jeho procesního úspěchu je žalovaný povinen zaplatit [částka]. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.