69 Co 110/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudců JUDr. Karly Musilové a Mgr. Michala Chmelaře ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C bytem Adresa žalované C 4. Jméno žalované D bytem Adresa žalované D všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro zřízení práva nezbytné cesty, k odvolání žalobkyně a žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 30. 10. 2025, č. j. 16 C 263/2023-671, I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. potvrzuje v části, v níž soud zřídil služebnost odpovídající právu nezbytné cesty (průchodu a průjezdu) v rozsahu určeném geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno (nezbytná cesta), ověřeným zeměměřickým inženýrem – tituly před jménem jméno FO, a to k tíži pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře 693 m2 a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada, o výměře 52 m², ve prospěch pozemku s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zahrada, o výměře 489 m², když tyto pozemky jsou zapsány u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to pozemek s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno na LV č. hodnota, a pozemek s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno na LV č. hodnota, oba pro obec adresa a katastrální území adresa. II. V další části výroku I. se rozsudek okresního soudu mění takto: Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zřízení služebnosti spočívající v právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky v rozsahu určeném geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno (kanalizační a vodovodní přípojka), ověřeným zeměměřickým inženýrem – tituly před jménem jméno FO, a to k tíži pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře 693 m2 a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada, o výměře 52 m², ve prospěch pozemku s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zahrada, o výměře 489 m², když tyto pozemky jsou zapsány u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrálního pracoviště adresa, a to pozemek s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno na LV č. hodnota a pozemek s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno na LV č. hodnota, oba pro obec adresa a katastrální území adresa. III. Ve výroku II. se rozsudek okresního soudu mění takto: Služebnost odpovídající právu nezbytné cesty (průchodu a průjezdu) dle výroku I. rozsudku okresního soudu se zřizuje na dobu neurčitou s tím, že geometrický plán pro zřízení této služebnosti č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno ověřený zeměměřickým inženýrem – tituly před jménem jméno FO je nedílnou součástí rozsudku okresního soudu. IV. Ve výroku III. se rozsudek okresního soudu mění takto: Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaní umožnili napojení pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zahrada, o výměře 489 m², zapsaný u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrálního pracoviště adresa, na LV č. hodnota, pro obec adresa a katastrální území adresa, na vodovod a kanalizaci, nacházející se na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno katastrální území adresa. V. Ve výrocích IV. až VIII. se rozsudek okresního soudu mění takto: Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1. částku 52.500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2. částku 52.500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 3. částku 52.500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 4. částku 52.500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Olomouci na náhradu nákladů řízení státu částku 2.693,04 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. ú.: č. účtu, VS var. symbol. VII. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Olomouci na náhradu nákladů řízení státu společně a nerozdílně částku 2.693,03 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. ú.: č. účtu, VS var. symbol. VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně. IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zřídil služebnost odpovídající právu nezbytné cesty (průchodu a průjezdu) a právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky, v rozsahu určeném geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno (nezbytná cesta) a geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno (kanalizační a vodovodní přípojka), které byly ověřeny zeměměřickým inženýrem – tituly před jménem jméno FO, a to k tíži pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ostatní plocha, o výměře 693 m2 a pozemku parc. č.Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada, o výměře 52 m², ve prospěch pozemku s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zahrada, o výměře 489 m², když tyto pozemky jsou zapsány u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrálního pracoviště adresa, a to pozemek s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno na LV č. hodnota, a pozemek s parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno na LV č. hodnota, oba pro obec adresa a katastrální území adresa (výrok I.), rozhodl, že služebnost uvedená ve výroku I. se zřizuje na dobu neurčitou (výrok II.), uložil žalovaným umožnit žalobkyni napojení pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku zahrada, o výměře 489 m², zapsaný u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrálního pracoviště adresa, na LV č. hodnota, pro obec adresa a katastrální území adresa, na vodovod a kanalizaci, nacházející se na pozemku parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, katastrální území adresa (výrok III.) uložil žalobkyni uhradit žalovaným rovným dílem úhradu za zřízení služebnosti cesty přes pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, rovněž jako zaplatit náhradu za uložení kanalizační a vodovodní přípojky na pozemku (pod pozemkem) p. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno (výrok IV.), uložil žalobkyni zaplatit žalovanému 1. částku 53.757,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.), žalobkyni uložil zaplatit žalovanému 2. částku 53.757,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.), žalobkyni uložil zaplatit žalované 3. částku 53.757,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VII.), žalobkyni uložil zaplatit žalovanému 4. částku 53.757,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VIII.), uložil žalobkyni zaplatit státu náhradu nákladů řízení v částce 5.387,07 Kč na označený účet do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IX.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok X.).

2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalovaní proti všem jeho výrokům s tím, že žalovaní v prvé řadě nesouhlasí se závěrem, dle kterého žalobkyně nemá jiný přístup na svůj pozemek, jinak než přes pozemek žalovaných, a tudíž jsou splněny podmínky pro zřízení nezbytné cesty dle § 1029 o. z. Ze skutkových tvrzení samotné žalobkyně vyplývá, že předmětný pozemek koupila (tehdy ještě se svým bývalým manželem) s vědomím nemožnosti jiného přístupu k tomuto pozemku než přes pozemky sousedních vlastníků, respektive pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví statutárního města adresa. Je tedy zřejmé, že žalobkyně při koupi zcela vědomě spoléhala pouze na budoucí potenciální dohodu s vlastníky sousedních pozemků, na základě které jí bude přístup k pozemku umožněn. Ještě za trvání manželství kontaktovali žalobkyně a jejího manžela žalovaní 1. a žalovaný 4., když tito jim sdělili svůj záměr vybudovat cestu, která by zajistila přístup k pozemkům, na kterých by se měly stavět rodinné domy a tedy i k pozemku žalobkyně. Žalobkyně s manželem se odmítli podílet na vybudování příjezdové cesty, veřejného osvětlení a také páteřních řadů vodovodu, kanalizace, plynovodu, když částka, kterou po nich žalovaní požadovali, se jim zdála vysoká. Žalobkyně tedy byla o realizaci nové příjezdové cesty žalovanými včas obeznámena a byla ji dána možnost se na jejím vybudování se žalovanými podílet. Zároveň byla srozuměna s tím, že komunikace bude vybudována žalovanými za podmínek dle stavebního povolení a následně připadne do jejich vlastnictví. Žalobkyně tak účelově vyčkávala na realizaci a zafinancování výstavby komunikace a páteřních sítí ze strany žalovaných a následně se domáhala zřízení věcného břemene soudní cestou. Okresní soud tak zcela přehlížel skutečnost, že se žalobkyně vědomě nepodílela na vybudování příjezdové cesty, ačkoliv věděla, že tak bude její přístup omezen pouze na pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jež spadá do vlastnictví města adresa. Bylo tak v řízení prokázáno, že na straně žalobkyně jde o hrubou nedbalost ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., neboť žalobkyně pozemek nabyla bez zajištění přístupu, ač si byla vědoma, že přístup bude záviset na vůli třetích osob a co je podstatné, měla možnost se podílet na vybudování příjezdové cesty a zajistit si tak pohodlnější přístup ke svému pozemku, a to za stejných podmínek jako ostatní (tedy všichni žalovaní) a tuto možnost výslovně odmítla. S námitkou hrubé nedbalosti se okresní soud vypořádal nedostatečně, když rozhodnutí postavil pouze na tom, že nebylo zjištěno, kolik skutečně stála výstavba komunikace a vycházel pouze částky uvedené ve stavebním povolení, dle něhož měly náklady na výstavbu činit 1.800.000 Kč. S tímto závěrem soudu však žalovaní nesouhlasí, neboť nemá oporu v dokazování. K důkazu byl proveden podrobný položkový rozpočet, který zpracovala společnost právnická osoba. v roce 2010, tedy před realizací výstavby, která cenu prací podrobně popsala a stanovila na částku 4.500.000 Kč, včetně DPH. Částka 1.800.000 Kč uváděná okresním soudem byla ve stavebním povolení, ze kterého soud částku převzal, určena jako odhad nákladů pouze na vybudování komunikace. Nicméně v rámci povolené stavby bylo třeba vybudovat také veřejné osvětlení, odvodnění komunikace, vodovodní, kanalizační a plynový řad. Žalovaní neměli možnost vybudovat pouze komunikaci, neboť na její výstavbu by bylo možné získat samostatné stavební povolení, když bylo nutné respektovat širší vztahy území a požadavky odboru územního plánování na komplexní zasíťování daného území. Proto žalovaní museli kromě přístupové komunikace (cesty) budovat také chodníky, veřejné osvětlení a veškeré páteřní řady inženýrských sítí, a to nejen po hranici pozemku žalobkyně, ale v celé délce daného území, tedy až k pozemku ve vlastnictví žalovaného 4. Jak plyne z dokazování a také z místního šetření, tak mezi pozemkem žalovaných a pozemkem žalobkyně se nachází pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno (využívaný jako chodník a travnatý pás), který je ve vlastnictví statutárního města adresa, a přes který má žalovaná zajištěn přístup ke svému pozemku. Okresní soud uzavřel, že žalobkyně nemá jiný přístup na pozemek než přes pozemek žalovaných, a tudíž jsou splněny podmínky pro zřízení nezbytné cesty dle § 1029 o. z., aniž by se soud v rozhodnutí vypořádal s námitkou, že žalobkyně může pro přístup využít chodník nacházející se mezi jejím pozemkem a pozemkem žalovaných, že se tak žalobkyně fakticky domáhá toliko pohodlnějšího přístupu na pozemek. Žalovaní namítali, že pozemek žalobkyně přímo nesousedí s pozemkem žalovaných, a to z důvodu, že mezi pozemkem žalobkyně a pozemky žalovaných se nachází ještě pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví statutárního města adresa, přičemž žádný souhlas Statutární město či dohodu se statutárním městem žalobkyně nemá a ani tuto netvrdila. Zřízení věcného břemene dle napadeného rozhodnutí soudu tak fakticky ani právně žalobkyni přímé spojení s veřejnou komunikací nezajišťuje, a to právě z důvodu, že mezi pozemky žalobkyně a žalovaných se nachází pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví statutárního města adresa. Na základě uvedeného není splněna základní podmínka § 1029 o. z., který při zřízení nezbytné cesty výslovně hovoří o nezbytné cestě přes sousední pozemek (pozemek souseda) a omezení vlastnického práva žalovaných ani z tohoto důvodu nedosahuje požadované nezbytnosti a omezení vlastnického práva žalovaných je tak nepřípustné. K tomu se však soud nevyjádřil a rozhodnutí je v tomto ohledu nepřezkoumatelné. Stejně tak co se týče námitky žalovaných, že se žalobkyně domáhá toliko pohodlnějšího spojení ke své nemovitosti, tak se soud omezil pouze na vyjádření, že se nejedná o pohodlnější spojení, na základě kterého by nebylo možno cestu zřídit. I v tomto směru je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Kromě služebnosti odpovídající právu nezbytné cesty (průchodu a průjezdu) zřídil soud k tíži pozemku ve vlastnictví žalovaných (to je p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno) také služebnost odpovídající právu uložení provozování opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky ve prospěch pozemku žalobkyně (p. č.Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno), a to v rozsahu určeném geometrickým plánem číslo hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno. Žalovaní namítali, že takové omezení vlastnického práva nemá oporu v zákoně. Vlastnické právo žalovaných lze omezit jen na základě zákona, a jelikož občanský ani jiný zákon nedává možnost proti vůli vlastníka zřídit věcné břemeno vedení a uložení vodovodní a kanalizační přípojky, je žaloba v tomto směru nedůvodná. K tomu se již vyjadřoval Nejvyšší soud v rozhodnutí 22 Cdo 2950/2019. Občanský zákoník výslovně hovoří toliko o možnosti zřízení nezbytné cesty, nelze tedy věcné břemeno pro uložení a vedení inženýrských sítí zřídit. Toto nelze dovodit ani analogickým výkladem. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu totiž vyplývá, že zřízení služebnosti rozhodnutím orgánu veřejné moci na základě analogické aplikace zákona je postupem zásadně nepřípustným (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1438/2004 nebo ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 22 Cdo 4843/2017). Názor okresního soudu, kterým odůvodnil zřízení služebnosti odpovídající právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky, je zcela v rozporu se zákonem a judikaturou Nejvyššího soudu. Soud nikde neuvádí, na základě jakého zákonného ustanovení dospěl k závěru, že je možno vlastnické právo žalovaných omezit i pro účely zřízení služebnosti vedení inženýrských sítí. Odůvodnění soudu je zcela nedostatečné a činí rozhodnutí nepřezkoumatelné. Žalovaní tak navrhují změnu rozsudku tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta.

3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně do výroku IX. a X. Výrok IX. soud odůvodňuje tím, že rozsudek byl vydán jednoznačně v zájmu žalobkyně. Uvedenou skutečnost považuje dle § 150 o. s. ř. za důvod zvláštního zřetele hodný, na jehož základě je možné uložit žalobkyni náhradu nákladů, které vznikly státu. Pravidlo pro rozhodování o náhradě nákladů řízení státu je obsaženo v § 148 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má stát nárok na náhradu nákladů podle výsledku řízení. Případné odchýlení musí být řádně a konkrétně odůvodněno, soud však žádné konkrétní důvody nepopisuje. K výroku X. žalobkyně uvádí, že přestože byla ve věci úspěšná, soud žalovaným neuložil povinnost nahradit náklady, rozhodl tak, že tyto si každá strana ponese sama s odkazem na § 150 o. s. ř. Ani ve vztahu k nadepsanému výroku však neuvedl konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly postup odůvodňující odchýlení se od zásady úspěchu ve věci, jež je obsažena v § 142 odst. 1 o. s. ř. Za významné rovněž považuje žalobkyně to, že v průběhu řízení nebyla upozorněna na možnost aplikace § 150 o. s. ř. Navrhuje tedy změnu výroku IX. a X. tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit státu náklady řízení a jsou povinni nahradit žalobkyni náklady řízení k rukám právního zástupce.

4. K odvolání žalovaných se žalobkyně vyjádřila tak, že Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, uvádí: „Nabyvatel má zejména oslovit vlastníky pozemků, přes něž by přístup k nabývané nemovitosti přicházel do úvahy (nejen vlastníky pozemků, přes které cesta již dříve vedla), s nabídkou na povolení nezbytné cesty; nelze mu však vytýkat, že jeho snaha nebyla úspěšná pro nepřiměřené hospodářské požadavky vlastníků pozemků. Jinými slovy řečeno, pokud se nabyvatel snaží se sousedy dohodnout, k uzavření dohody však s ohledem na objektivně nepřiměřené požadavky sousedů nedojde, nelze v případě nabytí nemovitosti návrh na povolení nezbytné cesty zamítnout s tím, že si nabyvatel počínal hrubě nedbale.“ Z výše uvedeného vyplývá, že na straně žalobkyně nedošlo k hrubé nedbalosti ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, když částka navrhnutá žalovanými, za kterou se měla podílet na vybudování příjezdové cesty, byla značně vyšší než cenová nabídka vypracovaná pro žalobkyni. Z tohoto důvodu byla nucena nabídku odmítnout, když se jednalo o nepřiměřené hospodářské požadavky vlastníků pozemku – žalovaných. Žalovaní ve svém odvolání uvádí, že žalobkyně může pro přístup k pozemku využít chodník nacházející se mezi jejím pozemkem a pozemkem žalovaných a že se údajně domáhá pohodlnějšího přístupu. K tomuto žalobkyně odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu a komentářovou literaturu, která říká, že: „V současné době lze za dostačující spojení s veřejnou cestou (např. přístup k obytnému domu) pokládat stav, který umožňuje přístup motorovými vozidly, nezbytná cesta musí být zřízena alespoň v takovém rozsahu, aby oprávněný mohl projet automobilem“. Dále žalovaní namítají, že není údajně splněna jedna ze základních podmínek, když ustanovení o zřízení nezbytné cesty výslovně hovoří o nezbytné cestě přes sousední pozemek. K uvedenému žalobkyně sděluje, že pojem „sousední“ je pouze legislativní zkratka, neboť dle komentářové literatury: „nelze sousedem rozumět pouze vlastníka pozemku bezprostředně sousedícího s nemovitostí, v jejíž prospěch má být právo nezbytné cesty zřízeno, ale rovněž každou další osobu, přes její pozemek bude nezbytná cesta zřízena“. I Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 21. 6. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1321/2009 uvádí, že „přilehlým pozemkem ve smyslu § 151o odst. 3 obč. zák. pro zřízení práva nezbytné cesty není jen pozemek bezprostředně přilehlý ke stavbě, ale všechny pozemky, kterých je ke zřízení cesty zapotřebí a přes které má být přístup realizován“. Žalovaní v dalším bodě namítají, že soud zřídil služebnost odpovídající právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky údajně nezákonným způsobem, resp. způsobem, který nemá oporu v zákoně, když odkazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2950/2019. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které žalovaní odkazují, není v rozporu s rozhodnutím vydaným soudem, neboť samotné rozhodnutí analogickou aplikaci zákona týkajícího se zřízení služebnosti orgánem veřejné moci nepřipouští pouze zásadně, nikoliv absolutně. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 25/04 se v případě neexistence či nekomplexnosti zvláštní úpravy věcných břemen mají soudy řídit obecnou úpravou občanskoprávní, přičemž se právě takovou úpravou soud prvního stupně řídil. Žalobkyně odkazuje na zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, konkrétně na § 8 odst. 4 a 5 tohoto zákona, který umožňuje napojení k vodovodu či kanalizaci za splnění zde uvedených podmínek. V tomto případě se plně aplikuje shora uvedený nález Ústavního soudu. V případě, kdy žalovaní odmítají o zřízení služebnosti jakkoliv jednat, dochází z jejich strany k zjevnému zneužití práva dle § 8 o. z. a je na místě dle § 10 odst. 1 o. z. užít postup dle § 1029 odst. 2 občanského zákoníku a § 1267 an. občanského zákoníku i v rámci zřízení služebnosti odpovídající právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky. Žalovaní by byli zřízením služebnosti odpovídající právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky minimálně dotčeni vzhledem k míře zásahu. Také, jak plyne z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 9. 4. 2026, na pozemku par. č. 20/10 a 20/6 vázne již několik služebností, tudíž se jeví postoj žalovaných jako účelový. Jejich postoj má charakter pomstychtivého chování, které spočívá v mém odmítnutí jimi poskytnuté zjevně nevýhodné nabídky a následné neochoty se na jiných smluvních podmínkách domluvit. Plně se tedy žalobkyně ztotožňuje s názorem soudu, že jiným způsobem než soudním rozhodnutím se vzhledem k postoji žalovaných nedá věcné břemeno zřídit.

5. Po zjištění, že odvolání jsou přípustná, byla podána včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206 a § 212a o. s. ř.), a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

6. Skutková zjištění, která okresní soud přijal na základě provedeného dokazování, považuje krajský soud za správná a tato zjištění přebírá.

7. Za správné považuje krajský soud i právní závěry okresního soudu, pokud uzavřel, že je třeba zřídit služebnost průchodu a průjezdu před pozemky p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve prospěch pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa. Okresní soud správně aplikoval ustanovení § 1029 odst. 1 o. z., dle nějž vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soud za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

8. Žalobkyně je vlastníkem pozemku, který slouží v současné době jako zahrada, tento pozemek zakoupila za účelem výstavby rodinného domu a učinila též kroky k přípravě výstavby (smlouva o dílo, studie, smlouva o zřízení věcného břemene), která je dle územního plánu přípustná a na pozemku je tak možno stavět rodinný dům (sdělení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno). Za této situace lze povolit nezbytnou cestu i pro tuto budoucí stavbu, přičemž rozhodná z hlediska rozsahu a obsahu nezbytné cesty je právě potřeba budoucí stavby. Je tak třeba vycházet z potřeby užívání rodinného domu, nikoliv jen z potřeby stávající zahrady. Zde je možno poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 880/2018, dle něhož lze povolit nezbytnou cestu též v rozsahu potřebném k řádnému užívání budoucí stavby, je-li dosud nezastavěný pozemek určen územním plánem k zástavbě a žalobce prokáže, že příprava dosáhla určitého stupně, a že má vážný úmysl jej stavbou zastavět.

9. Za současného stavu je možný pěší přístup po pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa ve vlastnictví statutárního města adresa, který je využívaný jako chodník, zapsaný způsob využití je ostatní plocha – silnice. Uvedený přístup by mohl být dostatečný k užívání zahrady, není však k užívání rodinného domu. K užívání rodinného domu, a to i s ohledem na vzdálenost od veřejné místní komunikace (na adresa), je třeba povolit jízdu též motorovými vozidly, která není přes pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa možná s ohledem na jeho šířku. Jako nejpřirozenější se tak jeví zřízení nezbytné cesty přes pozemky p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, kde se již nachází zpevněná komunikace a současně jde o spojení s veřejnou cestou nejkratší. Z hlediska rozsahu nezbytné cesty považuje krajský soud shodně s okresním soudem za odpovídající rozsah vymezený v geometrickém plánu číslo hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, který umožní přístup a příjezd motorovými vozidly až k pozemku žalobkyně v potřebné šířce přístupové komunikace.

10. Povolení nezbytné cesty ve formě služebnosti odpovídá ustanovení § 1029 odst. 2 o. z., neboť průchod a průjezd k rodinnému domu je nutný k řádnému užívání. Stanovený rozsah nezbytné cesty dbá zásady, že zřízením má být vlastník služebného pozemku co nejméně obtěžován a pozemek co nejméně zasažen. Služebný pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa slouží již nyní jako přístupová komunikace k několika nemovitostem a průjezd, respektive průchod ze strany žalobkyně po jeho části nemůže nějak zvláště obtěžovat spoluvlastníky, když nedojde k nějakému zásadnímu zvýšení provozu na uvedené komunikaci.

11. Okresní soud tak rozhodl v této části výroku I. správně, pokud povolil nezbytnou cestu ve formě služebnosti průjezdu a průchodu v rozsahu vymezeném geometrickým plánem.

12. Na druhé straně okresní soud nerozhodl správně v další části výroku I., pokud zřídil služebnost odpovídající právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky a uložil žalovaným ve výroku III. povinnost umožnit žalobkyni napojení pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa na vodovod a kanalizaci nacházející se na pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa. Z ustanovení § 1029 o. z. nevyplývá, že by bylo možno povolit nezbytnou cestu ve formě služebnosti kanalizační a vodovodní přípojky. Ustanovení § 1029 a násl. o. z. umožňuje zřídit nezbytnou cestu pozemku, který není spojen s veřejnou vestou, v dalších ustanoveních používá zákon s souvislosti s povolováním nezbytné cesty slovo přístup (např. § 1032 odst. 1, § 1033 odst. 1). Smyslem povolení nezbytné cesty je tak zajištění přístupu na pozemek, a to buď jako obligaci či jako služebnost. Ze slov cesta a přístup je třeba dovodit, že nezbytná cesta slouží k zajištění přístupu, ať už pěšího či vozidly. Zákon zjevně nepředpokládá, že by se na základě tohoto ustanovení zřizovaly služebnosti pro přípojky kanalizace či vodovodu. Krajský soud pak nevidí žádný důvod pro analogickou aplikaci uvedeného ustanovení dle § 10 o. z. na přípojky, neb smysl uvedeného ustanovení je zjevně jiný a požadavek žalobkyně. K analogické aplikaci není důvod i s ohledem na to, že by se jednalo o zásah do vlastnického práva a svou povahou konstitutivní rozhodnutí. Zde lze v podstatě souhlasit i s odvolací argumentací žalovaných v tom, že lze podpůrně použit i závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1438/2004 a ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 22 Cdo 4843/2017, dle nichž zřízení služebnosti rozhodnutím orgánu veřejné moci na základě analogické aplikaci zákona je postupem zásadně nepřípustným. Žalobkyně pak nemá ani žádné jiné právo, na základě něhož by žalovaným bylo možno uložit umožnit napojení pozemku na vodovod a kanalizaci nacházející se na pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, který je v podílovém spoluvlastnictví žalovaných. Takové soukromé právo nelze dovodit ani z § 8 odst. 4 a 5 z. č. 274/2001 Sb., neb toto ustanovení ukládá umožnit napojení vlastníku vodovodu a kanalizace, neukládá však povinnost snášet zásah do vlastnického práva vlastníkům pozemkům. V tomto směru tedy okresní soud nerozhodl správně. Okresní soud ostatně žádné relevantní odůvodnění k tomu, proč zřídil služebnost pro vodovodní a kanalizační přípojku, respektive proč uložil žalovaným povinnost umožnit připojení, neuvádí.

13. K námitce žalovaných, že nezbytnou cestu nelze povolit proto, že nedostatek přístupu si způsobila žalobkyně, respektive žalobkyně s manželem z hrubé nedbalosti dle § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. lze uvést, že s touto se krajský soud neztotožňuje. Především je třeba uvést, že dle nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2022, sp zn. II. ÚS 1587/20 nabytí nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou nelze v České republice s ohledem na historický vývoj právní úpravy pozemkového vlastnictví považovat za projev hrubé nedbalosti. Jestliže žalovaní namítají, že žalobkyně měla možnost podílet se na stavbě přístupové komunikace, která zahrnovala stavbu osvětlení a realizaci vodovodních přípojek, pak je třeba uvést, že uváděné náklady žalovanými a podíl, který měl připadnout na žalobkyni, velmi výrazně převyšují obvyklou cenu služebnosti. Pokud by na žalobkyni měla připadnout částka převyšující 800.000 Kč, pak celkové náklady na zajištění přístupu by činily zhruba čtyřnásobek obvyklé ceny služebnosti, což je hospodářsky nepřiměřený požadavek (srov. též rozhodnutí NS ČR ze dne 15. 11. 2026, sp zn. 22 Cdo 3242/2015). Za těchto okolností nelze hovořit o hrubé nedbalosti žalobkyně, respektive o tom, že by si žalobkyně způsobila nedostatek přístupu. Žalobkyně neměla důvod hradit několikanásobek obvyklé úplaty a její počínání nelze hodnotit jako zbavení se přístupu z hrubé nedbalosti. Je třeba poukázat též na to, že soud zřizuje toliko nezbytnou cestu a v nákladech stavby, které uvádějí žalovaní, jsou zahrnuty i další náklady, zejména kanalizační a vodovodní řad, resp. přípojky. Nebylo tak třeba dále zkoumat skutečné náklady stavby, které v řízení zjištěny nebyly (okresní soud vycházel z odhadu ve stavebním povolení a žalovaní dokládali toliko rozpočet zahrnující též další položky), postačí zjevná nepřiměřenost požadavku žalovaných. Uvedená negativní podmínka povolení nezbytné cesty tedy naplněna není.

14. Krajský soud má za to, že není naplněna ani negativní podmínka povolení nezbytné cesty dle § 1032 odst. 1 písm. c) o. z. Žalobkyně za současného stavu sice má pěší přístup po pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. adresa ve vlastnictví statutárního města adresa, který slouží jako cesta a dále jako chodník, je však třeba vycházet z potřeb budoucí stavby. K této budoucí stavbě žalobkyně nemá zajištěn průjezd, povolení průjezdu ve formě služebnosti nelze považovat za pohodlnější spojení, ale za zřízení odpovídajícího přístupu, který slouží potřebě budoucí stavby (srov. rozsudek NS ČR ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1873/2020).

15. Jestliže žalovaní namítají, že povolení nezbytné cesty v uvedeném rozsahu nezajistí žalobkyni přístup, neboť nezbytná cesta není zřizována k pozemku Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, pak je třeba konstatovat, že uvedený pozemek je třeba považovat za veřejně přístupnou komunikaci, která je evidována jako ostatní plocha – silnice a žalobkyni ničeho nebrání, aby tento pozemek užívala v krátkém úseku navazujícím na povolenou nezbytnou cestu k příjezdu k její nemovitosti. Není tedy nutno současně zřizovat nezbytnou cestu též k části pozemku Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, který je veřejně přístupný. Lze poukázat i na rozpornost ve vyjádření žalovaných, kdy na jedné straně tvrdí, že žalobkyně má už dnes přístup dostatečný po pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú adresa, na druhé straně tvrdí, že nelze zřídit nezbytnou cestu přes jejich pozemky, protože přes pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno přístup nemá zajištěn. Na věci nemění nic ani skutečnost, že byl pozemek případně inzerován k prodeji či že není jisté, zda v budoucnu nemůže k prodeji dojít, neb služebnost přechází i na dalšího nabyvatele, který stejně tak může budoucí stavbu realizovat.

16. Okresní soud pak správně stanovil výši náhrady za nezbytnou cestu dle § 1030 o. z. Od okresním soudem ve výroku stanovené částky je však třeba odečíst částku za kanalizační a vodovodní přípojku. Výše částky za nezbytnou cestu činí 210.000 Kč a krajský soud tuto rozdělil mezi čtyři žalované a uložil žalobkyni zaplatit každému ze žalovaných částku 52.500 Kč.

17. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku I. potvrdil v té části, v níž soud zřídil služebnost odpovídající právu nezbytné cesty spočívající v průchodu a průjezdu v rozsahu určeném geometrickým plánem (§ 219 o. s. ř.). V další části výroku I. v rozsahu, v němž okresní soud zřídil služebnost spočívající v právu uložení, provozování, opravy a údržby vodovodní a kanalizační přípojky v rozsahu určené geometrickým plánem změnil rozsudek okresního soudu tak, že žalobu zamítl (§ 220 o. s. ř.). Vzhledem k částečné změně výroku I. změnil krajský soud též výrok II. tak, aby odpovídal změně výroku I. a současně výslovně určil, že geometrický plán je nedílnou součástí rozsudku okresního soudu.

18. Ve výroku III. krajský soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve výrocích IV. až VIII. změnil rozsudek okresního soudu a uložil žalobkyni zaplatit stanovenou náhradu (§ 220 o. s. ř.)

19. Vzhledem ke změně rozhodnutí bylo třeba nově rozhodnout o nákladech řízení před soudem prvého stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

20. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 o. s. ř., když úspěch obou účastníků je třeba hodnotit jako podobný, na každou stranu sporu tak připadá polovina nákladů z okresním soudem určené částky 5.387,07 Kč po haléřovém vyrovnání, tj. 2.693,04 Kč na žalobkyni a 2.693,03 Kč na žalované.

21. O nákladech řízení před soudem prvého stupně bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch obou účastníků je třeba považovat za podobný (úspěch žalobkyně průchod a průjezd, neúspěch přípojky) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně.

22. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř., když úspěch obou účastníků v této fázi je též podobný a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v Olomouci k Nejvyššímu soudu ČR v Brně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 o. s. ř.). Proti výrokům o nákladech řízení není dovolání samostatně přípustné.