69 Co 119/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň Mgr. Martiny Telcové a JUDr. Karly Musilové ve věci žalobkyň: a) PhDr. Jméno zainteresované osoby 0/0 , CSc. Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 , 9990 Maldegem, Belgické království obě zastoupeny advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 :

1. Ing. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 2. Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 oba zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0 o zaplacení částka Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v město ze dne 30. 11. 2023, č. j. spisová značka , I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I., III., IV., VI. a VII., potvrzuje.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni a) společně a nerozdílně na náhradu nákladů odvolacího řízení částku , částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, advokáta.III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni b) společně a nerozdílně na náhradu nákladů odvolacího řízení částku , částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, advokáta.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud žalovaným 1., 2. uložil povinnost zaplatit žalobkyni a) společně a nerozdílně částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, ve lhůtě třídenní (výrok I.). Žalobu vůči žalobkyni a) zamítl co do zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok II.). Žalovaným 1., 2. uložil povinnost zaplatit žalobkyni a) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů (výrok III.). Žalovaným 1., 2. uložil povinnost zaplatit žalobkyni b) společně a nerozdílně částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, ve lhůtě třídenní (výrok IV.). Žalobu vůči žalobkyni b) zamítl co do zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok V.). Žalovaným 1., 2. uložil povinnost zaplatit žalobkyni b) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů (výrok VI.). Žalovaným 1., 2. uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně státu , stát, na účet Okresního soudu v , adresa, na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VII.).

2. Včas podaným odvoláním rozhodnutí okresního soudu napadli žalovaní, rozsah svého odvolání směřovali do výroků I., III., IV., VI. a VII., přičemž jako odvolací důvod uváděli § 205 odst. 2 písm. d), e), g) o. s. ř., když namítali a) nesprávnost znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem, b) nedostatek jejich pasivní věcné legitimace a c) nedostatek aktivní věcné legitimace žalované 2. Podaná žaloba se, pokud jde o vyčíslení bezdůvodného obohacení, opírala o znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec dospěl k závěru, že pozemky v daném místě nejsou pronajímány, a proto cenu stanovil výnosovou metodou na částku , částka, /m2/rok za zastavěnou plochu a , částka, /m2/rok za ovocný sad. V posudku nebylo rozlišeno, jakého časového období se týká. Posudek , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl dle odvolatelů správný, neboť není pravdou, že v dané lokalitě nejsou pozemky pronajímány. Pozemky nacházející se přímo za předmětnou zahrádkářskou osadou, v níž pozemky užívají žalovaní, jsou ve vlastnictví , stát, s právem hospodaření , Anonymizováno, , , právnická osoba, je pronajímá rovněž zahrádkářům, a to za pachtovné ve výši dle cenového předpisu. Žalovaní podotkli, že pozemky žalobkyň a pozemky , stát, tvoří jeden funkční celek a v terénu mezi nimi neexistuje hranice. Nelze tedy poznat, kde končí pozemek žalobkyň a kde začíná pozemek ve vlastnictví , stát, . Pachtovné požadované , právnická osoba, za zemědělskou půdu je několikanásobně nižší (cca , částka, /m2/rok), než vyšla cena , tituly před jménem, , jméno FO, , vypočítaná výnosovou metodou, kromě toho existuje v k. ú. , adresa, celá řada dalších zahrádkářských osad na pozemcích cizího vlastníka, znalec , tituly před jménem, , jméno, však nic nezjišťoval. V průběhu řízení soud I. stupně nařídil vypracování znaleckého posudku k určení výše bezdůvodného obohacení, kdy znaleckým úkolem bylo stanovit částku vynakládanou obvykle v daném místě a čase za užívání obdobných pozemků zpravidla formou nájmu. Rozhodným obdobím, za které měla být zjišťována cena obvyklá, bylo období od , datum, do , datum, . Znalcem byl ustanoven , tituly před jménem, , jméno FO, . Při stanovení obvyklé ceny se postupuje dle § 1a vyhl. č. 441/2013 Sb., znalec , jméno FO, , aby tomuto vyhověl, vzal jako srovnávací tři objekty pouze smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a zahrádkáři ze zahrádkářské kolonie, v níž se nachází pozemky užívané žalovanými a z těch vypočítal obvyklou cenu nájemného za období od , datum, do , datum, na částku , částka, , tedy , částka, /m2/rok, a to jak za zastavěnou plochu, tak i za zemědělskou půdu (ovocný sad), když oboje posoudil jako souvislou plochu. Jelikož byly tyto smlouvy podepsané s účinností až od , datum, , znalec, aby splnil znalecký úkol, vypočítal obvyklé nájemné z předmětných tří smluv, které však 34 měsíců ve zkoumaném období vůbec neexistovaly, a to za to za pomoci (žádným předpisem neuznávané) devalorizace inflace. , adresa, lze proto jím určenou cenu vztáhnout na celé zkoumané období. Je tedy zřejmé, že jím zvolená metodika je zcela účelová. Porovnáním tří smluv od totožného pronajímatele a s totožným nájemným nemůže být docíleno žádného objektivního výsledku. Kdyby znalec splnil požadavek citované vyhlášky, nemohl by dojít k jím určené ceně obvyklé, která se zcela vymyká obvykle sjednávaných cenám, vyjma devíti smluv, které podepsalo oněch 9 zahrádkářů se žalobkyněmi. Existují desítky inzerátů, které žalovaní mají k dispozici, a z nichž vyplývá, že cena za nájem pozemku využívaný jako zahrada třetími osobami je sjednávána v řádu nižších korun/m2/rok. Znalec odmítl akceptovat cenu požadovanou za pronájem stejných pozemků , název, , adresa, s odůvodněním, že takto určované ceníkové ceny pozemků nemají nic společného s tržními principy, aniž by vzal do úvahy, že cena obvyklá a cena tržní jsou dvě zcela rozdílné kategorie, jak ostatně vyplývá i z § 1a, § 1b vyhl. č. 441/2013 Sb. Za účelem správnosti jím stanovené obvyklé ceny nájemného znalec vypočítal obvyklé nájemné i výnosovou metodou, se závěrem, že se obě takto stanovené ceny shodují, přitom přehlédl, že při svých výpočtech ceny obvyklé vycházel ze smluv mezi žalobkyní a třemi zahrádkáři z dané osady, kdy tyto smlouvy vycházejí z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který obvyklé nájemné vypočítal právě výnosovou metodou, s odůvodněním (nesprávným), že se nikde podobné pozemky nepronajímají, takže cenu obvyklou nelze porovnávací metodou stanovit. Toto tvrzení činí žalovaní při vědomí toho, že výnosová metoda neměla být pro stanovené ceny obvyklé vůbec použita. Stejné nesprávné úvahy se dopustil i prvostupňový soud v bodě 35. napadeného rozsudku, kde uvádí, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil správnost závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud vzal , tituly před jménem, , jméno FO, za základ pouze smlouvy, které vychází z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , k žádnému jinému výsledku ani nemohl dojít, což je zřejmé i předem, tedy dříve, než byl posudek soudem ustanoveným znalcem vůbec vypracován. S ohledem na vadnost posudku , tituly před jménem, , jméno FO, si žalovaní nechali vypracovat další posudek soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který za užití metody dle § 1a vyhl. č. 441/2013 Sb. dospěl k obvyklé ceně nájmu zemědělského pozemku ve výši , částka, /m2/rok, kdy zohlednil mimo jiné i specifický charakter zahrádkářských osad, jejich veřejnou prospěšnost deklarovanou přímo zákonem, jakož i další okolnosti. Tento znalec, při respektování zkoumaného období, vycházel ze skutečně uzavřených smluv mezi fyzickými osobami, které uvedl do přílohy a ve kterých se cena nájmu pohybuje od , částka, /m2/rok do , částka, /m2/rok. Tento posudek žalovaní považovali za důkaz dle § 118b o. s. ř., soud však tento důkaz neprovedl s odůvodněním, že mohli posudek předložit dříve, tedy před koncentrací řízení. S tímto názorem se žalovaní neztotožňují, neboť předem nemohli vědět, že soudem ustanovený znalec podá posudek vadný a že budou nuceni dalším důkazem (novým znaleckým posudkem) zpochybňovat věrohodnost provedeného důkazního prostředku. S poukazem na tento nový posudek (listinný důkaz) se žalovaní domáhali revizního znaleckého posudku, což však soud nepřipustil, ačkoliv žalovaní správnost závěrů posudku , tituly před jménem, , jméno FO, relevantně zpochybnili. Jak se podává z bodu 26. napadeného rozsudku, soud provedl důkaz čtením listin tam uvedených, ve všech čtených listinách byl žadatelem o vydání rozhodnutí, resp. povolení a účastníkem řízení , právnická osoba, , ZO č. , hodnota, . Z bodu 4. napadeného rozsudku vyplývá, že žalovaní se stali vlastníky předmětného pozemku p. č. , číslo, až na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , s právními účinky ke dni vkladu , datum, . Odvolatelé poukázali na judikaturu a citovali závěry rozhodnutí , právnická osoba, , sp. zn. , spisová značka, a dospěli k závěru, že žalovaní nejsou ve sporu pasivně věcně legitimováni, neboť závazkový vztah z bezdůvodného obohacení vznikl mezi žalobkyněmi, resp. jejich právními předchůdci a , název, . Sporná je i aktivní věcná legitimace žalované 2., neboť přípisem ze dne , datum, požádala o narovnání smluvních vztahů pouze žalobkyně 1., nikoliv i žalobkyně 2. (jak nesprávně uvádí soud I. stupně v bodu 11. napadeného rozhodnutí), s tím, že pokud k narovnání nedojde, může požadovat celou obvyklou cenu za užívání pozemků za 3 roky zpětně, a to ve výši , částka, , což představuje cenu za 1/1 pozemků, nikoliv pouze jejich id. ½. Právo prevence tak vykonala pouze žalobkyně 1. (např. , spisová značka, nebo , spisová značka, , použitelné i za účinnosti z. č. 89/2012 Sb.). Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, zde žalovaní uvádí, že znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, požadovaná částka za zpracování znaleckého posudku ve výši , částka, , kterou žalobkyně uplatnily jako náhradu nákladů řízení, je zcela nepřiměřená, navíc za situace, kdy posudek je nesprávný, neboť je vypracován nesprávnou metodikou, vycházející ze znalcem nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Sporný je i sám nárok žalobkyň na přiznání náhrady těchto nákladů řízení. Ze všech důvodů uvedených výše proto žalovaní navrhovali, aby byl napadený rozsudek změněn tak, že žaloba se zamítá a žalovaným přiznána náhrada nákladů řízení.

3. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalovaných vyslovily nesouhlas s polemikou se závěry, učiněnými dle znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , když žalovaní dovozují, že jmenovaní znalci nepostupovali v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 441/2013 Sb., žalobkyně mají zato, že oba znalci postupovali v souladu se zákonem č. 151/1997 Sb. Tvrzení, že pozemky žalobkyň a pozemky , stát, tvoří jeden funkční celek a v terénu mezi nimi neexistuje hranice a nelze tedy poznat, kde končí pozemek žalobkyň a kde začíná pozemek ve vlastnictví , stát, , je účelově zavádějící. Situační zákres vyhotovený obchodní společností , právnická osoba, , byl zaměřen podle skutečného rozsahu, v jakém jednotliví uživatelé části pozemků užívají, kdy tyto jsou jasně ohraničeny či oploceny a o uvedeném rozsahu nejsou a nikdy nebyly žádné pochybnosti ze strany žádného z těchto jednotlivých uživatelů. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku č. , hodnota, - , číslo, ze dne , datum, potvrdil správnost závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně výše obvyklé ceny nájemného za užívání pozemků v lokalitě , název, “. Neexistuje racionální důvod zpochybňovat závěry jmenovaných znalců, zejména pak závěry , tituly před jménem, , jméno FO, . Pouhý nesouhlas účastníka řízení se závěry znaleckého posudku sám o sobě nevede k závěru o nutnosti zpracovat revizní posudek, účastník musí závěry znaleckého posudku relevantně zpochybnit. Nemá-li soud pochybnost o skutkovém stavu zjištěném na základě znaleckého posudku, není povinen provést důkaz dalším posudkem. Soud I. stupně neměl pochybnosti o správnosti předložených znaleckých posudků, když je zřejmé, ze kterých zjištění znalci v posudku vycházeli, jakou cestou k těmto zjištěním dospěli a na základě jakých úvah dospěli ke svému závěru. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, splnil znalecký úkol zadaný soudem a znalecký posudek obsahuje všechny zákonné náležitosti. S ohledem na to, že předložené znalecké posudky splňují výše uvedené požadavky, není na místě činit žádné další jejich přezkoumávání. Pokud žalovaní odkazují na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , pak žalobkyně namítají, že důkaz tímto posudkem je nepřípustný, neboť byl navržen po koncentrační lhůtě, což soud I. stupně zcela přesvědčivě vysvětlil jak v průběhu jednání, tak v odůvodnění napadeného rozsudku. Žalovaným totiž naprosto nic nebránilo předložit znalecký posudek před tím, než došlo ke koncentraci řízení. Nad rámec této skutečnosti žalobkyně doplnily, že závěry tohoto posudku, resp. východiska, ze kterých tento posudek vycházel, jsou zcela nesprávné. V první řadě znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, nevychází ani z jedné z nájemních smluv, které jsou skutečně v lokalitě , název, “ uzavřeny, ze kterých vycházel soud I. stupně i výše jmenovaní znalci, ale vychází výlučně z nájemních smluv, které se dané lokality netýkají. Tento zásadní nedostatek se jeví jako ryze účelový, kdy neexistuje žádný racionální důvod, aby tyto nájemní smlouvy v předmětném posudku absentovaly. Již z tohoto důvodu je zřejmé, že právě znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, neodpovídá vyhlášce č. 441/2013 Sb. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, se vůbec netýká stejného majetku, jak ukládá vyhláška pro oceňování, a vychází pouze z majetku obdobného, znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, je neúplný, když naprosto žádným způsobem nejenže neoceňuje, ale ani nijak nezohledňuje skutečnost, že dle tohoto posudku oceňované pozemky (v lokalitě „, název, “) obklopují nijak posudkem neoceňovaný zastavěný pozemek, na kterém se nachází rekreační stavba, a že s tímto pozemkem, včetně stavby na kterém se nacházejí, tvoří funkční celek. Všechny čtyři referenční smlouvy, které jsou pro znalecký posudek použity, se týkají pozemků (parc. , číslo, v k. ú. , adresa, ), které nejsou zastavěny a které netvoří funkční celek s jiným pozemkem, který by zastavěný byl. Chybí na nich tedy jakékoliv zázemí, ať zemědělské či rekreační. I z uvedeného je zřejmé, že se nejedná o stejný či obdobný předmět ocenění. Ve vztahu k jednomu z referenčních pozemků dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, pak platí, že dle čl. D.2 je označován jako pozemek parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , v příloze znaleckého posudku je pak přiložena nájemní smlouva k pozemku parc. č. , hodnota, , který neexistuje. Z uvedených důvodů je zřejmé, že znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, není pro posouzení věci samé použitelný, a není ani způsobilý jakkoliv zpochybnit závěry znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud žalovaní dále namítali nedostatek své pasivní legitimace a nedostatek aktivní legitimace žalobkyně b), námitky nedostatku aktivní i pasivní legitimace účastníků, které nebyly namítány v průběhu řízení před soudem I. stupně, nepředstavují žádnou ze zákonem stanovených výjimek ve smyslu ustanovení § 205a o. s. ř., a jedná se tedy o nepřípustné novum, což žalobkyně namítají. Žalovaní tvrdí, že nejsou ve věci pasivně věcně legitimováni, neboť vztah (nesprávně označován za závazkový) z bezdůvodného obohacení vznikl mezi žalobkyněmi, resp. jejich právními předchůdci, a Českým zahrádkářským svazem. Tento svůj závěr pak opírají o rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , který žalobkyně považují za naprosto nepřiléhavý na posuzovanou věc. Judikatura dovolacího soudu je ukotvena v závěru, že plněním bez právního důvodu, případně protiprávním užitím cizí hodnoty, tedy jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., respektive ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je i stav, kdy je cizí nemovitá věc užívána subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. Prospěch v takové situaci vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil, a jehož majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo. Vzhledem k obdobnému znění ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. jsou uvedené závěry použitelné i v poměrech tohoto právního předpisu s výhradou, že popisované situace již nelze podřazovat skutkové podstatě plnění bez právního důvodu, ale je nutné je kvalifikovat jako protiprávní užití cizí hodnoty (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pasivní legitimace žalovaných je tak jednoznačně dána, neboť jsou to žalovaní, kteří protiprávně užívají majetek žalobkyň, tedy uživatelská oprávnění realizují, aniž by za to čehokoliv hradili, a jejichž majetkový stav se tudíž nezmenšuje, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo. Aktivní legitimace žalobkyně b) je pak dána tím, že byla v části rozhodného období spoluvlastnicí nemovitostí, ke kterým žalovaní nezákonně realizují uživatelská oprávnění. Pakliže s odkazem na výzvu ze dne , datum, žalovaní tvrdí, že pouze žalobkyně a) uplatnilo právo prevence, pak zcela účelově dezinterpretují obsah výzvy ze dne , datum, , která byla sice skutečně zasílána výlučně žalovanou a), tato však byla výzvou k uzavření nájemní smlouvy (do budoucna), a to v čase, kdy byla žalobkyně a) výlučným vlastníkem předmětných pozemků a žalobkyně b) by takovou nájemní smlouvu nemohla užívat. Předmětným přípisem tak nedošlo a nemohlo dojít k výkonu práva prevence, jak nesprávně tvrdí žalovaní. Výzvou ze dne , datum, , jejíž existenci žalovaní opomíjejí, pak uplatnily obě žalobkyně své právo na zaplacení žalované částky vůči žalovaným. Nárok na zaplacení nákladů na znalecký posudek, který žalovaní zpochybňují, byl žalobkyním přiznán v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a odst. 3 o. s. ř., kdy se jedná o náklad potřebný k účelnému uplatnění práva žalobkyň, kdy výši bezdůvodného obohacení na straně žalovaných bylo nezbytné jednoznačně vyčíslit. K tvrzení žalovaných, že se údajně vždy chtěli s žalobkyněmi domluvit, i bez soudního řízení, žalobkyně uvádějí, že návrh žalovaných směřoval pouze k tomu, aby žalobkyně převedly vlastnické právo k pozemkům na žalované (resp. všechny zahrádkáře), s čímž žalobkyně nesouhlasí a k takovému řešení neexistuje žádný spravedlivý důvod. Ceny nájemného, požadované žalobkyněmi, odpovídají cenám obvyklým, které v žádném případě mnohonásobně nepřevyšují, což bylo v řízení jednoznačně prokázáno. „Spravedlivé“ řešení žalovaných pak zcela přehlíží fakt, že majetek žalobkyň užívají žalovaní již od roku , rok, a žalobkyním za celou tu dobu nehradili vůbec ničeho. Žalobkyně proto navrhovaly, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a uložil žalovaným povinnost k náhradě nákladů řízení.

4. Odvolání žalovaných je přípustné, bylo podáno osobami k tomuto úkonu oprávněnými a včas, proto krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu výroků I., IV., a výroků závislých III., VI. a VII., přezkoumal i řízení vydání tomuto rozsudku předcházející s důrazem na uplatněné odvolací důvody podle § 206 a § 212a o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

5. Krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a jeho závěr o skutkovém stavu věci. Uvedená zjištění a závěr o skutkovém stavu krajský soud přejímá a pro stručnost na tato zcela odkazuje.

6. Okresní soud správně zjistil, že žalobkyně a) a žalobkyně b) byly spoluvlastnicemi pozemků p. č. , číslo, v k. ú. a obci , adresa, , každá k id. ½. Žalobkyně a) se stala výlučným vlastníkem pozemku p. č. , číslo, v k. ú. a obci , adresa, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu k , datum, a výlučným vlastníkem pozemku p. č. , číslo, na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne , datum, s právními účinky vkladu k , datum, . Žalovaní mají ve společném jmění manželů stavbu , adresa, , č. e. , číslo, rod. rekr. na pozemku p. č. , číslo, , a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu k , datum, . Žalovaní užívají pozemek p. č. , číslo, a část pozemku p. č. , číslo, jako zahrádku vymezenou situačním plánem. Žalovaní za celou dobu užívání předmětných pozemků žalobkyním ničeho nehradí. Žalobkyně vyzývaly žalované k úhradě za užívání pozemků a uzavření nájemní smlouvy, což žalovaní odmítli.

7. Přestože mezi účastníky řízení byl v řízení před soudem prvého stupně nezpochybněn nárok žalobkyň na vydání bezdůvodného obohacení a sporná byla pouze jeho výše, v rámci odvolacího řízení došlo na straně žalovaných k vyslovení řady pochybností. Byla jimi zpochybňována aktivní legitimace žalobkyně b), když žalovaní tvrdili, že právo prevence vykonala pouze žalobkyně a), neboť přípisem ze dne , datum, měla požádat o narovnání smluvních vztahů pouze ona, a nikoliv žalobkyně b). K tomu krajský soud uvádí, že obsah přípisu žalobkyně a) vůči žalovaným ze dne , datum, nelze považovat za výkon práva prevence dle ustanovení § 1877 občanského zákoníku. Tímto přípisem byli žalovaní vyzváni k uzavření nájemní smlouvy za účelem odstranění protiprávního stavu užíváním pozemků bez právního důvodu a za tím účelem uzavření nájemní smlouvy za období od , datum, do , datum, a za toto období úhrady částky , částka, , tedy za období, kdy výlučnou vlastnicí obou pozemků a věřitelkou byla právě žalobkyně a) a nelze tedy dovodit, že by touto výzvou byl vykonán jakýkoliv předstih před žalobkyní b), neboť ta již v tuto dobu žádný vlastnický vztah k předmětným nemovitostem neměla. Předmětná výzva se tedy k období, kdy byly žalobkyně spoluvlastnicemi uvedených pozemků, nevztahovala. Obě žalobkyně pak uplatnily své právo na zaplacení žalované částky vůči žalovaným dopisem ze dne , datum, . Z tohoto pohledu nelze mít o aktivní legitimaci obou žalobkyň jakoukoliv pochybnost, ostatně v žalovaném období jsou jako spoluvlastnice pozemků vedeny v katastru nemovitostí obě žalobkyně v období od , datum, , u pozemku p. č. , číslo, od , datum, a u pozemku p. č. , číslo, od , datum, je výlučnou vlastnicí pozemků dosud žalobkyně a).

8. Byla ale zpochybňována i pasivní věcná legitimace žalovaných, když žalovaní tvrdili, že vztah z bezdůvodného obohacení vznikl mezi žalobkyněmi, resp. jejich právními předchůdci a , název, . Tento svůj názor dovozovali z rozsudku , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, , toto rozhodnutí však na posuzovanou věc nedopadá, neboť řešilo skutkově i právně odlišnou situaci.

9. Judikatura dovolacího soudu je ukotvena v závěru, že plněním bez právního důvodu, případně protiprávním užitím cizí hodnoty, tedy jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., respektive ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., je i stav, kdy je cizí nemovitá věc užívána subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. Prospěch v takové situaci vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil, a jehož majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo. Vzhledem k obdobnému znění ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. jsou uvedené závěry použitelné i v poměrech tohoto právního předpisu s výhradou, že popisované situace již nelze podřazovat skutkové podstatě plnění bez právního důvodu, ale je nutné je kvalifikovat jako protiprávní užití cizí hodnoty (srov. usnesení , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, nebo sp. zn. , spisová značka, ). Pasivní legitimace žalovaných je tak jednoznačně dána, neboť jsou to žalovaní, kteří protiprávně užívají majetek žalobkyň, tedy uživatelská oprávnění realizují, aniž by za to čehokoliv hradili, a jejichž majetkový stav se tudíž nezmenšuje, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo.

10. Zbývalo tedy určit výši bezdůvodného obohacení, která je podle ustálené judikatury určována peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nebytových prostor, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen platit za obvyklých okolností dle nájemní smlouvy (srov. např. rozhodnutí , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, ).

11. Žalobkyně výši bezdůvodného obohacení prokazovaly k jejich objednávce zpracovaným znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, který ve znaleckém posudku č. , číslo, stanovil obvyklou cenu pronájmu v k. ú. , adresa, částkou 4–5 % z realizovaných cen pozemků. Ceny upravil koeficientem 0,8 – riziko záplavy č. , hodnota, . Obvyklé nájemné za pozemky zahrádek ve funkčním celku se zastavěnou plochou znalec ocenil , částka, /m2/rok, pozemky zastavěné zahradní chatou , částka, /m2/rok a ostatní pozemky , částka, /m2/rok. Znalec zjistil, že v dané lokalitě se pronajímají pouze pozemky státu nebo města za ceny regulované, nikoliv tržní.

12. Ke zjištění výše peněžité částky vynakládané obvykle v daném místě a čase za užívání obdobných pozemků zpravidla formou nájmu za období od , datum, do , datum, přibral okresní soud do řízení znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který ve znaleckém posudku č. , hodnota, -, číslo, ze dne , datum, dospěl k závěru, že obvyklá cena nájemného za užívání p. č. , číslo, a části pozemku p. č. , číslo, dle „situace hranic skutečného užívání“, se všemi součástmi a příslušenstvím za období od , datum, do , datum, činí celkem , částka, . Znalec potvrdil správnost závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, .

13. Žalovaní se proti závěrům obou znalců důrazně ohrazovali a namítali, že znalci nepostupovali v souladu s vyhl. č. 441/2013 Sb., konkrétně posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vytýkali nesprávnost jeho závěrů v tom, že v dané lokalitě nejsou pozemky pronajímány a poukazovali na to, že pozemky za předmětnou zahrádkářskou osadou jsou ve vlastnictví , stát, , která pronajímá pozemky zahrádkářům za pachtovné ve výši cenového předpisu, které je několikanásobně nižší, než cena stanovená , tituly před jménem, , jméno FO, výnosovou metodou. Posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vytýkali nesprávný postup při určování ceny obvyklé, kdy vycházel pouze ze smluv mezi žalobkyní a zahrádkáři z dané osady a rovněž nesprávně zvolil metodu výnosovou. S ohledem na vytýkané vady žalovaní předložili na jejich objednávku vypracovaný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který okresní soud nepřipustil, neboť byl předložen po koncentraci řízení a dle názoru soudu se nejedná o revizní znalecký posudek, který by přezkoumával závěry v řízení již provedených znaleckých posudků.

14. Názor okresního soudu, že posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, jako důkaz připustit nelze, protože byl předložen až po koncentrací řízení a nejedná se o revizní znalecký posudek, krajský soud nesdílí. K důkazu žalovanými předložený další znalecký posudek nemá charakter něčeho nového, v systému koncentrace řízení či neúplné apelace tudíž nepřípustného důkazu, nýbrž toliko námitek směřujících proti správnosti vyhotoveného znaleckého posudku, které lze uplatnit i po koncentraci řízení a které lze se zřetelem k jejich povaze procesním způsobem osvědčit, např. proti posudku jiného znalce či odborného vyjádření ke zpochybnění znaleckých metod (srov. , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, ), a proto byl k důkazu proveden v průběhu odvolacího řízení.

15. Už z pouhého zadání znaleckého posudku (stanovení výše obvyklého nájemného dosažitelného za pronájem části pozemku p. č. 6831/35) krajský soud zjistil, že se týká pouze jednoho z nárokovaných pozemků, byť rozlohou většího, navíc podklady, ze kterých tento posudek vycházel, za správné považovat nelze. V první řadě znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, nevychází ani z jedné z nájemních smluv, které jsou skutečně v lokalitě „U Laguny“ uzavřeny, ale vychází výlučně z nájemních smluv, které se dané lokality netýkají, čímž porušuje ustanovení § 1 odst. 1 vyhl. č. 441/2013 Sb., z jehož definice plyne prioritní povinnost srovnání stejného, nikoliv obdobného majetku. Znalecký posudek nijak nezohledňuje skutečnost, že oceňované pozemky obklopují nijak posudkem neoceňovaný zastavěný pozemek, na kterém se nachází rekreační stavba, a že s tímto pozemkem, včetně stavby na kterém se nacházejí, tvoří funkční celek. Všechny čtyři nájemní smlouvy, které jsou pro znalecký posudek použity, se týkají pozemků (parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, ), které nejsou zastavěny a které netvoří funkční celek s jiným pozemkem, který by zastavěný byl. Chybí na nich tedy jakékoliv zázemí, ať zemědělské či rekreační. I z uvedeného je zřejmé, že se nejedná o stejný či obdobný předmět ocenění. Z uvedených důvodů je zřejmé, že znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl pro posouzení věci samé použitelný pro zpochybnění závěrů znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, .

16. K zásadní námitce žalovaných, že pozemky v sousedství, ve vlastnictví , stát, nebo , název, , adresa, , jsou pronajímány zahrádkářům za několikanásobně nižší cenu, než stanovili oba znalci, se již v závěrech svých znaleckých posudků oba znalci vyjádřili, tedy že se jedná o zcela odlišnou metodiku, která nemá nic společného s tržními principy. Krajský soud se proto při rozhodování opřel o závěry obou znaleckých posudků, které jsou vzájemně souladné a jsou způsobilým podkladem pro určení výše bezdůvodného obohacení, znalecké posudky obsahují zákonem stanovené náležitosti a oba znalci závěry svých posudků dostatečně obhájili. Výše bezdůvodného obohacení byla určena u pozemku zastavěného zahradní chatkou (, číslo, m2) částkou , částka, /m2/rok, u pozemku zahrádek ve funkčním celku se zastavěnou plochou (, číslo, m2) částkou , částka, /m2/rok. Předmětem žaloby bylo období od , datum, do , datum, a žalobou uplatněná částka , částka, , tj. , částka, /rok a , částka, /rok, celkem , částka, a za tříleté období celkem , částka, . V průběhu řízení byla žalovanými vznesena námitka promlčení, se kterou se okresní soud vypořádal a shledal ji s ohledem na datum podané žaloby jako důvodnou za období od , datum, do , datum, (odkaz na odůvodnění bodu 46 rozhodnutí), v tomto rozsahu žalobu ve výrocích II. a IV. zamítl, tyto výroky odvoláním napadeny nebyly.

17. Uzavřel-li tedy okresní soud, že žalovaným užíváním předmětných pozemků bez jakéhokoliv právního důvodu vzniklo bezdůvodné obohacení (formou protiprávního užití cizí věci), za něž jsou povinni poskytnout žalobkyním peněžitou náhradu, je takový závěr správný, proto byl ve výrocích I. a IV. rozsudek krajským soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to i ve výrocích závislých, o nákladech řízení mezi žalovanými a každou z žalobkyň a) a b), jakož i mezi ve sporu neúspěšnými žalovanými a státem, při jejichž výpočtu a určení okresní soud nepochybil.

18. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaní nebyli s odvoláním úspěšní a žalobkyně mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, kterými je odměna za zastupování advokátem. U žalobkyně a), ve vztahu, které byla předmětem plnění částka , částka, činí sazba mimosmluvní odměny , částka, , po snížení o 20 % při zastupování dvou osob částka , částka, za jeden úkon. Advokát učinil celkem , hodnota, úkonů (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání a při vyhlášení rozhodnutí), tj. , částka, , paušální náhrada hotových výdajů 3x , částka, , z toho ½ , částka, , cestovné k odvolacímu jednání dne , datum, celkem , částka, , z toho ½ činí , částka, a polovina nároku na náhradu za ztrátu času z celkových , částka, činí , částka, . Celkem částka , částka, po navýšení o 21% DPH činí náhradu , částka, .

19. U žalobkyně b), ve vztahu, které byla předmětem plnění částka , částka, činí sazba mimosmluvní odměny , částka, , po snížení o 20 % při zastupování dvou osob částka , částka, za jeden úkon. Advokát učinil celkem , hodnota, úkonů (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání a při vyhlášení rozhodnutí), tj. , částka, , paušální náhrada hotových výdajů 3x , částka, , z toho ½ , částka, , cestovné k odvolacímu jednání dne , datum, celkem , částka, , z toho ½ činí , částka, a polovina nároku na náhradu za ztrátu času z celkových , částka, činí , částka, . Celkem částka , částka, po navýšení o 21% DPH činí náhradu , částka, . Krajský soud uložil žalovaným povinnost takto vyčíslené náklady odvolacího řízení uhradit žalobkyním společně a nerozdílně ve lhůtě dle § 160 o. s. ř. jako třídenní.

20. Ve vztahu k námitkám žalovaných, že žalobkyněmi uplatněná částka za jimi v řízení předložený znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, je nepřiměřená, a navíc se jedná o posudek nesprávný co do zvolené metodiky, lze uvést, že znalecký posudek předložený žalobkyněmi splňoval náležitosti znaleckého posudku, konečně jak výše odůvodnil odvolací soud. Za účelem zjištění výše bezdůvodného obohacení, které bylo žalobou požadováno se nejedná o neúčelný náklad, který by neměl být žalobkyním přiznán.