69 CO 122/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 28. 1. 2022, č. j. 11 C 268/2019-225,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. a IV. potvrzuje.

II. Ve výrocích II. a III. se rozsudek okresního soudu mění takto: „ Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 23.694,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení]“

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částku [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost vyklidit a odevzdat žalobci bytovou jednotku [číslo] byt o velikosti 2+1 v budově [adresa] – bytový dům stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], obec Olomouc, ul. [ulice a číslo], [obec], zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na [list vlastnictví], do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalované zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení] (výrok II.).

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná s tím, že po vrácení věci odvolacím soudem byl okresním soudem proveden znalecký posudek na zdravotní stav paní [jméno] [příjmení] za účelem vyjasnění otázky neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum]. Tento znalecký posudek byl podán MUDr. [jméno] [příjmení] s tím výsledkem, že paní [jméno] [příjmení] netrpěla v době uzavření darovací smlouvy žádnou kvalifikovanou duševní chorobou či poruchou, a že její volné a rozpoznávací schopnosti nebyly v důsledku duševní poruchy či choroby sníženy, a proto byla schopna posoudit následky svého právního jednání. Výsledek tohoto posudku byl dle žalované neurčitý, když obsahoval jednak vnitřní rozpor v tom smyslu, že znalkyně uvádí, že ač byla paní [jméno] [příjmení] schopna posoudit následky svého právního jednání, tak následky svého právního jednání si mohla uvědomit až s odstupem. Dále je posudek zatížen nejasnostmi, když je uváděno, že ve zdravotnické dokumentaci je uvedeno, že trpěla incidentní demencí a že se jednalo o polymorbidního pacienta, který navíc nebyl vždy orientován v čase. Uvedené nejasnosti se žalovaná snažila rozptýlit u jednání dne [datum] pokládáním otázek znalkyni. Odpovědi znalkyně však v tomto smyslu nedokázaly vyvrátit pochybnosti žalované o správnosti znaleckého posudku, když například znalkyně uvedla, že špatnou orientací v čase trpí až 80 % pacientů navrácených do domácí péče. Tato odpověď však nijak nezodpovídá otázku, zda takový stav může mít vliv na pochopení důsledků právního jednání. K polymorbiditě pacientky a vlivu tohoto stavu na duševní schopnosti se pak nevěnuje ve své odpovědi vůbec, pouze konstatuje, že je vzala na vědomí. Za zásadní pak žalovaná považuje skutečnost, že znalkyně na otázku, jak myslela, že si paní [jméno] [příjmení] mohla následky svého jednání uvědomit, až s odstupem odpovídá: Sdělení v odpovědi na otázku [číslo] jsem myslela tak, že v té době již [jméno] [příjmení] cítila určité tlaky, probíhaly diskuze ohledně učiněného právního jednání… Takové tvrzení znalkyně pak musí považovat žalovaná za čistou fabulaci, když znalkyně neměla, a ani nemohla mít informace o tom, zda a jakým způsobem se [jméno] [příjmení] dozvěděla o možných sporech v rodině ohledně uzavřené smlouvy. Dle žalované tedy stále zůstává sporná otázka, proč znalkyně uzavřela, že uvědomění následků právního jednání mohlo nastat až později. Pokud by [jméno] [příjmení] byla schopná v uvedené věci právně jednat, měla by důsledky takového jednání vnímat zejména před a při samotném právním jednání. Závěr, že si je mohla uvědomit až později, proto nechává pochybnosti o tom, zda její zdravotní stav takové právní jednání umožňoval. Na základě uvedeného v reakci na znalecký posudek žalovaná označila k důkazu záznam rozhovoru mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou, který se uskutečnil v Hospici na sv. [příjmení] z přelomu srpna a září 2018, ze kterého je patrné, že paní [jméno] [příjmení] si nepamatuje žádnou darovací smlouvu a má za to, že je stále vlastníkem dotčeného bytu. Tento důkaz byl tedy navržen v souladu s § 118b odst. 1 o. s. ř., kdy se jedná o důkaz, který bezprostředně reaguje na podaný znalecký posudek, když je jím zpochybňována jeho věrohodnost. Soud I. stupně pochybil, když tento důkaz s odkazem na koncentraci řízení zamítl. Tímto tedy žalovaná trvá na připuštění a provedení důkazu nahrávkou rozhovoru. Zároveň soud pochybil při vyhodnocení znaleckého posudku, když uzavřel, že znalkyně všechny závěry přesvědčivě zdůvodnila jak v písemné podobě, tak i následně v rámci výslechu u jednání. Žalovaná tento názor nesdílí, když trvá na tom, že posudek nepojednává jednoznačnou odpověď na položené otázky a vnitřní rozpory a nejasnosti posudku se nepodařilo vyjasnit ani u jednání. Soud měl tedy postupovat dle § 127 odst. 2 o. s. ř. a posudek měl být přezkoumán jiným znalcem. Žalovaná tak navrhuje zrušení rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení.

3. Žalobce se k odvolání vyjádřil tak, že odpovědi znalkyně na položené otázky byly zcela profesionálně věcné, přesné, vyčerpávající a korespondující se závěry znaleckého posudku, který si tak znalkyně v rámci jednání obhájila. Znalkyně v posudku jasně uvedla, že:„ [jméno] [příjmení] v době uzavření darovací smlouvy netrpěla žádnou kvalifikovanou duševní chorobou či poruchou… o žádnou duševní poruchu, nebo chorobu, která by ji činila neschopnou k uzavření darovací smlouvy se nejedná“. Jak znalkyně uvedla a jak je patrno ze všech doložených lékařských zpráv, paní [jméno] [příjmení] byla za celou dobu v péči minimálně dvaceti lékařů a ani jeden z nich u ní za celou dobu žádnou duševní chorobu nediagnostikoval a diagnóza demence či jakákoliv jiná diagnóza způsobilá ovlivnit volní a rozpoznávací schopnosti nebo pochopení důsledku právního jednání nebyla uvedena. Žalovaná z kontextu vytrhává část odpovědí znalkyně, když tato na otázku komplexně uvedla, že„ V době podpisu smlouvy platí ohledně schopností [jméno] [příjmení] to, co jsem uváděla v ZP. Sdělení v odpovědi na otázku [číslo] jsem myslela tak, že v té době již [jméno] [příjmení] cítila určité tlaky, probíhaly diskuze ohledně učiněného právního jednání, i v této době však [jméno] [příjmení] byla způsobilá své jednání změnit, avšak neučinila tak.“ Jak uvádí znalkyně a žalobce, na paní [jméno] [příjmení] byl ze strany žalované vyvíjen značný nátlak, protože zcela logicky nechtěla v její pozici o možnost vlastnictví bytové jednotky přijít. Závěr znaleckého posudku uvádí ve své odpovědi [číslo] že:„ Dárkyně byla schopna posoudit právní jednání, kterým bylo uzavření darovací smlouvy ze dne [datum], i když následky svého jednání si mohla uvědomit až s odstupem.“ Je zcela jasné, že v případě, že by na kohokoliv byl vyvíjen tlak intenzity prováděné žalovanou, zcela logicky by o svém rozhodnutí začal opakovaně přemýšlet a jak uvádí znalecký posudek, paní [jméno] [příjmení] si mohla uvědomit následky svého jednání až s odstupem, tedy mohla i nemusela, a kdyby se tak stalo, tato by si snad určité následky uvědomila, a sice, že případně neudělala správnou věc, mohla své rozhodnutí stále změnit a případně věc řešit, když si na tuto, jak je uvedeno níže a v rámci dokazování jednoznačně prokázáno, pamatovala velice dobře, jak opět účelově rozporuje žalovaná, jak se však vůbec nestalo a darovací smlouva tak zůstala po celou dobu v platnosti. Důkaz záznamem rozhovoru mohla žalovaná předložit za celou dobu řízení, jak však neučinila, a když znalecký posudek nevyšel podle jejích představ, tento se teprve snažila navrhnout. K tomu je třeba uvést, že s ohledem na veškeré lékařské zprávy vyčerpávajícím způsobem zohledněné ve znaleckém posudku a ve věci již provedené dokazování je zjevné, že paní [jméno] [příjmení] si na daný úkon pamatovala velmi dobře, a to konkrétně ze zápisů ze dne [datum] a [datum], kde vzpomíná jak na samotný přepis bytu na žalobce, tak na to, že s ním má jít ohledně toho vyřizovat určité záležitosti do spořitelny, a i kdyby jakási nahrávka obsahovala záznam, kde paní [příjmení] žalované uvádí, že si na žádnou darovací smlouvu nepamatuje, toto z její strany mohlo být v daný moment uvedeno za účelem toho, aby již měla od žalované a jí neustále vyvíjeného nátlaku klid. Vzhledem k uvedenému tak žalobce navrhuje potvrzení rozsudku okresního soudu.

4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206 a § 212a o. s. ř.) a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Skutková zjištění, která okresní soud učinil na základě provedeného dokazování, považuje krajský soud za správná a tato zjištění přebírá.

6. Žalobce se domáhá ochrany svého vlastnického práva k bytové jednotce, do něhož má žalovaná zasahovat tím, že bytovou jednotku užívá bez právního důvodu.

7. Okresní soud správně vyhodnotil obranu žalované, která tvrdila právní důvod k užívání bytové jednotky, a to právo nájmu. Okresní soud zde dospěl ke správnému závěru, že uzavření dohody o nájmu žalovaná neprokázala přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a tato obrana není důvodná.

8. Krajský soud se s okresním soudem ztotožňuje též v jeho závěru, že žalobce je vlastníkem předmětné bytové jednotky na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené žalobcem s [jméno] [příjmení] jako dárkyní.

9. Žalovaná zpochybňovala vlastnické právo žalobce. Namítá, že žalobce odvozuje své vlastnického právo z darovací smlouvy, která je neplatná pro duševní poruchu dárkyně paní [jméno] [příjmení] ve smyslu § 581 věta druhá o. z.

10. K prokázání tvrzeného důvodu neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem okresní soud provedl navržený důkaz znaleckým posudkem, z něhož vyplývá, že [jméno] [příjmení] byla v době uzavření darovací smlouvy [datum] po duševní stránce plně schopna posoudit své právní jednání, v době uzavření darovací smlouvy netrpěla žádnou kvalifikovanou duševní chorobou či poruchou a její volní a rozpoznávací schopnosti nebyly sníženy v důsledku žádné duševní poruchy či choroby. V tomto smyslu jsou závěry znaleckého posudku jednoznačné a krajský soud nemá pochybnosti o jeho správnosti a nevidí stejně jako okresní soud důvod k provádění revize znaleckého posudku, kterou žalovaná v odvolacím řízení navrhuje. Namítané uvědomění si všech důsledků darovací smlouvy, které zmiňuje znalkyně, je pak otázka zjevně odlišná od otázky existence kvalifikované duševní poruchy ve smyslu § 581 věta druhá o. z., kterou dárkyně v době uzavření smlouvy dle znaleckého posudku netrpěla. Znalkyně výslovně uvedla, že rozpoznávací i volní schopnosti nebyly nijak sníženy. Uvědomění si následků spojuje znalkyně s následnou reakcí okolí (výslech dne [datum]), což však není rozhodné pro posouzení neplatnosti ve smyslu § 581 věta druhá o. z.. S námitkami vznesenými žalovanou proti znaleckému posudku se okresní soud jinak řádně vypořádal a v tomto směru je možno na odůvodnění napadeného rozhodnutí dále odkázat.

11. Okresní soud postupoval též správně pokud neprovedl další navržené dokazování, a to zvukový záznam, když tento je nepřípustný z hlediska koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. Nejedná se o otázku zpochybnění věrohodnosti znaleckého posudku, nesměřuje ke zpochybnění věrohodnosti posudku či znalce, má ve skutečnosti prokazovat jinou verzi skutkového stavu. Z lékařské dokumentace a znaleckého posudku je přitom prokázané, že [jméno] [příjmení] si na darovací smlouvu pamatovala (záznam ze dne [datum]), to se zde snaží žalovaná tímto důkazním návrhem opožděně vyvracet. Žádná výjimka z koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. tak není naplněna. Rovněž sama okolnost, že [jméno] [příjmení] žalované případně sdělila, že si na smlouvu nepamatuje, může znamenat jen to, že s ní o tom nechtěla hovořit. Další důkazní návrh označený až u odvolacího jednání, tedy nájemní smlouva ze dne [datum], k tomu, že podpis na nájemní smlouvě je odlišný od podpisu [jméno] [příjmení] na darovací smlouvě, považuje krajský soud za nadbytečný a nepřípustný. Tvrzení, k němuž měla být tato smlouva provedena, tedy že podpis je jiný než na darovací smlouvě, je jednak samo nové a nepřípustné a jednak nemá na věc vliv. Odlišnost podpisů sama o sobě též nic neznamená. Pravost podpisu na samotné darovací smlouvě nebyla relevantně zpochybněna, podpis je ostatně ověřen.

12. Okresní soud tak správně dovodil, že žalovaná užíváním bytové jednotky zasahuje do vlastnického práva žalobce. Jedná se o zásah spočívající v zadržování nemovité věci a žalobce má tedy právo na ochranu svého vlastnického práva dle § 1040 odst. 1 o. z.

13. Okresní soud tak rozhodl věcně správně, když žalované uložil povinnost vyklidit byt, krajský soud proto napadený rozsudek ve výroku I. potvrdil (§ 219 o. s. ř.). Potvrzen byl současně i správný výrok IV. o nákladech státu.

14. O nákladech řízení před soudem I. stupně okresní soud rozhodl ve výrocích II. a III., přičemž není důvod oddělovat tyto náklady, neboť se jedná o náklady před soudem I. stupně, které zahrnují i náklady dříve proběhlého odvolacího řízení. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu ve výrocích II. a III. změnil a uložil žalované zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku, jejíž výši okresní soud určil jinak správně, tj. 18.068 Kč a 5.626,50 Kč, celkem 23.694,50 Kč.

15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl v odvolacím řízení plný úspěch a má právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v odměně za 2,5 úkonu právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání, účast při vyhlášení) po [částka], k tomu 3x režijní paušál po [částka] a DPH 21 %, celkem [částka].