Krajský soud v Ostravě · Rozsudek

69 Co 201/2025

č. j. 69 Co 201/2025-199

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-11-20 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSOS:2025:69.Co.201.2025.1

Citované zákony (14)

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň Mgr. Martiny Telcové a JUDr. Karly Musilové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozený Datum narození žalované , Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2. Jméno advokáta B , narozený Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B o určení vlastnictví k nemovitostem, k odvolání žalovaného 1. proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 28. 5. 2025, č. j. 8 C 124/2020-158, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 25. 6. 2025, č. j. 8 C 124/2020-162, I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částku ve výši 5.971 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud určil, že vlastníkem podílů o velikosti , Anonymizováno, na pozemcích parcelní číslo , hodnota, – ostatní plocha, parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – lesní pozemek, parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada, parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha, parcelní číslo , hodnota, – ostatní plocha, parcelní číslo , hodnota, – lesní pozemek, parcelní číslo , hodnota, – lesní pozemek a parcelní číslo , hodnota, – lesní pozemek, zapsaných u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrálního pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, , a dále podílů o velikosti , Anonymizováno, na pozemcích parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – orná půda, parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha, parcelní číslo , hodnota, – ostatní plocha, parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – orná půda, parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – orná půda a parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha, zapsaných u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, , byl ke dni své smrti , jméno FO, , narozený , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , zemřelý , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , naposledy bytem na adrese , adresa, , , adresa, (výrok I.). Žalovaným 1. a 2. uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 24.227 Kč v lhůtě třídenní (výrok II.).

2. Doplňujícím usnesením výrok I. rozsudku okresní soud doplnil větou „k nimž byl v řízení vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, proveden vklad vlastnického práva pro žalovaného 2. , Jméno advokáta B, , narozeného , Datum narození advokáta B, , bytem , adresa, , , adresa, .“3. Včas podaným odvoláním rozhodnutí okresního soudu napadl žalovaný 1., který považoval rozhodnutí okresního soudu za nesprávné, neboť nezohlednil skutečnost, že uvedené pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny na pana , Jméno advokáta B, , který získal nemovitosti na základě kupní smlouvy řešené formou notářského zápisu, kdy kupní cena byla uložena do notářské úschovy. Na základě této kupní smlouvy proběhlo u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj vkladové řízení, ve kterém bylo vlastnické právo k předmětným nemovitostem ve prospěch žalovaného 2. zapsáno s právními účinky vkladu ke dni , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Vlastnické právo s žalobcem nemohlo být v katastru nemovitostí zapsáno, protože kupní smlouva ze dne 2. 1. 2017 s ním uzavřená obsahovala nedostatek, který nebyl odstraněn a tím pádem tato kupní smlouva nemohla vejít v platnost. Pokud okresní soud konstatoval, že žalovaný 2. nebyl v dobré víře, když věděl, že existuje další právní titul uzavřený dříve a tento svůj závěr založil pouze na výpovědi žalovaného 2. v pozici svědka a jiný důkaz k této skutečnosti neměl k dispozici, odvolatel má za to, že není splněno ustanovení § 1100 odst. 2 o. z. a že soud nemohl dospět k jednoznačnému názoru dobré víry. Konečně rozhodnutí okresního soudu, který de facto zrušil kupní smlouvu ze dne 8. 7. 2020, porušuje jeho práva jako jediného dědice, neboť během dědického řízení nebylo o pozemcích v katastrálním území , adresa, nic řešeno, ani nebyl seznámen s tím, že probíhá soudní spor.

4. V doplněném odvolání odvolatel shrnul dosavadní průběh řízení a rozvinul výtky ve vztahu k rozhodnutí okresního soudu, spočívající v nesprávném posouzení naléhavého právního zájmu žalobce, nesprávný výklad § 1100 odst. 2 o. z. a nesprávný závěr o naplnění podmínek tohoto zákonného ustanovení. Ve vztahu k závěru okresního soudu o naléhavosti právního zájmu žalobce na určení se žalovaný 1. domnívá, že úvaha soudu prvého stupně není úplná a přezkoumatelná, neboť v ní chybí závěr o tom, jaký vliv na právní postavení žalobce bude mít určení, že původní vlastník byl ke dni smrti vlastníkem předmětných spoluvlastnických podílů pozemků. Podle žalovaného 1. se určením, že původní vlastník byl ke dni smrti vlastníkem předmětných spoluvlastnických podílů pozemků, na právním postavení žalobce nic nezmění. Navíc ani žalobce sám jeho naléhavý právní zájem na určení netvrdí, když odvolatel odkazoval na jeho podání ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , v němž argumentuje pouze tím, že po určení, že původní vlastník byl ke dni smrti vlastníkem předmětných vlastnických podílů, tyto mohou být projednány v řízení o pozůstalosti. Jaký by z toho měl mít žalobce prospěch, když není účastníkem pozůstalostního řízení, ale nijak netvrdí. Odvolatel odkazoval na řízení vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 7 C 150/2019, v němž se žalobce domáhal uložení povinnosti původnímu vlastníkovi , jméno FO, umožnit nabýt vlastnické právo předmětným spoluvlastnickým podílem podle kupní smlouvy ze dne , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Žalobce chtěl dosáhnout toho, aby tyto listiny byly způsobilými pro vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Chybějící prokázání pravosti podpisu původního vlastníka na těchto listinách totiž bylo překážkou provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, pro které katastrální úřad vkladové řízení zastavil. Po smrti původního vlastníka , jméno FO, pak Okresní soud v Šumperku zastavil toto řízení usnesením ze dne 19. 10. 2021, č. j. 7 C 150/2019-96, s argumentem, že povinnost, jíž se dříve žalobce domáhal, je povinností ryze spjatou s osobou , jméno FO, , a proto nelze v řízení pokračovat. V řízení tak bylo prokázáno a je nesporné, že kupní smlouva ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , ve znění dodatku č. 1 ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, není způsobilou vkladovou listinou pro vklad vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí, nedostatek této smlouvy mohl zhojit výlučně původní vlastník, který zemřel, povinnost odstranit tento nedostatek byla spojena výlučně s jeho osobou. Za této situace nemůže mít určení, jehož se žalobce domáhá, na jeho právní postavení žádný vliv. Navíc určení ve prospěch třetí osoby – původního vlastníka – neodstraňuje nejistotu žalobce, který by stejně musel vést spor podle § 986 o. z. proti zapsaným osobám a takové určení není vkladově použitelné pro žalobce a vede k nehospodárné dvojkolejnosti. Dále odvolatel okresnímu soudu vytýkal nesprávnost při výkladu ustanovení § 1100 odst. 2 o. z. a jeho určovací výrok, který i přes platně uzavřenou kupní smlouvu a na jejím základě provedený vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí určil, že prodávající je stále vlastníkem prodaných pozemků. Okresní soud implicitně ve svém závěru říká, že kupní smlouvy mezi původním vlastníkem a žalovaným ze dne 8. 7. 2020 a na jejím základě provedený vklad práva do katastru nemovitostí, nevyvolávají žádných účinků, osud kupní smlouvy uzavřené s žalovaným 2. se tak stává nejistým, okresním soudem navozený stav značí, že tato smlouva zanikla. Tento výklad je v rozporu s judikaturou u vícečetných převodů, která zánik pozdější smlouvy nespojuje s nenaplněním podmínek § 1100 odst. 2 o. z., neplatnost smlouvy je spojená nikoli s nedostatkem dobré víry, ale s rozporem s dobrými mravy. K tomu odkazoval odvolatel na závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. 27 Cdo 281/2021, ze kterého citoval. Ustanovení § 1100 odst. 2 o. z. nelze vykládat tak, že způsobuje zánik později uzavřené smlouvy. Navíc by bylo procesně nehospodárné, pokud by dřívější kupující musel vést dva soudní spory, a to prvý, jímž by se domáhal určení, že prodávající je stále vlastníkem, a druhý, jímž by se domáhal splnění povinnosti převést vlastnické právo podle dříve uzavřené kupní smlouvy. Naopak možnost žaloby na určení, že vlastníkem je přímo žalobce proti zapsanému pozdějšímu kupujícímu naléhavý právní zájem zakládá vždy, protože se týká určení práva žalobce, které se zapisuje do katastru nemovitostí a rozsudek by byl podkladem pro tento zápis. K tomu odvolatel odkazoval na doktrinální výklad vícečetného převodu a závěr, že pokud pozdější nabyvatel, jehož právo bylo zapsáno, nejednal v dobré víře, pak proti němu patrně může zapsaný navrhovatel, který uzavřel dřívější převodní smlouvu, podat určovací žalobu, rozhodnutí o ní pak slouží jako vkladová listina. Pokud by ten, kdo jako první podal návrh na vklad do katastru nemovitostí, nebyl v dobré víře a následně byl zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník, mohl by se ten, s kým byla převodní smlouva uzavřena dříve, zřejmě domáhat odstranění nesouladu zápisu v katastru nemovitostí se skutečným stavem podle § 984 až § 986 o. z. Postup podle těchto ustanovení neodůvodňuje postup, kdy se žalobce domáhá určení vlastnického práva třetí osoby, a sice určení vlastnického práva původního vlastníka ke dni jeho smrti. K postupu dle § 986 o. z. se vyjádřil NS ČR v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 32/2022, ze kterého odvolatel citoval. Pokud se týká nesprávného závěru o naplnění podmínek § 1100 odst. 2 o. z., tedy absence dobré víry žalovaného 2., pak to je dovozováno z vyjádření žalovaného 2. v jiném řízení, avšak skutečnosti z nich významově nevyplývají. Původní vlastník uzavřel kupní smlouvu s žalovaným 2. až dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , tedy čtyři měsíce po zastavení vkladového řízení. Dále je obsahem odvolání žalovaného 1. rozbor výpovědi žalovaného 2. v postavení svědka v jiném řízení a jeho subjektivní rozbor. Na závěr navrhoval žalovaný 1., aby rozhodnutí okresního soudu bylo zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

5. Žalobce se k odvolání žalovaného písemně vyjádřil a ohradil se vůči tvrzení odvolatele, že žalobce sám svůj naléhavý právní zájem na určení netvrdil, tak i proti dezinterpretaci obsahu žalobcova podání ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , v němž výslovně uvádí, že „se žalobou v této věci domáhá odstranění nesouladu evidence katastru nemovitostí se skutečným stavem, kterýžto nesoulad spočívá v tom, že jako vlastník předmětného podílu na pozemcích je v katastru nemovitostí namísto žalovaného 1. evidován žalovaný 2., jenž se však vlastníkem tohoto podílu nikdy nestal; a že na odstranění tohoto nesouladu evidence katastru nemovitostí se skutečným stavem má žalobce naléhavý právní zájem, neboť tento nesoulad mu brání v nabytí vlastnického práva k tomuto podílu podle kupní smlouvy ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, “. Okresní soud se dostatečně s otázkou naléhavosti právního zájmu žalobce vypořádal a zcela se ztotožnil s tím, co v tomto ohledu tvrdí žalobce v žalobě. Není potřeba, aby soud prvního stupně natahoval odůvodnění rozsudku tím, že bude v jeho odst. 14. opakovat žalobcova tvrzení, která soud již dříve zrekapituloval na jiném místě tohoto rozsudku. Údajnou neexistenci žalobcova naléhavého právního zájmu na požadovaném určení se žalovaný 1. dále pokouší odůvodnit skrze dezinterpretaci právních závěrů, které soudy obou stupňů vyslovily ve svých rozsudcích vydaných v souvisejícím řízení, které bylo vedeno u soudu prvního stupně pod sp. zn. 7 C 150/2019. Přitom nic z toho, co žalovaný 1. v závěru třetí strany svého podání označuje za prokázané a nesporné, ve skutečnosti nesporné není a v předchozím řízení prokázáno nebylo. Žalobce v prvé řadě podotýká, že pro kupní smlouvu týkající se nemovité věci zákon předepisuje toliko písemnou formu bez nutnosti jakéhokoli ověření pravosti podpisů smluvních stran. I kupní smlouva, na které není pravost podpisů smluvních stran úředně ověřena, je tedy vkladovou listinou, podle které lze provést vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Pravdivá nejsou ani tvrzení žalovaného 1) o tom, že údajný nedostatek kupní smlouvy mohl zhojit výlučně původní vlastník , jméno FO, , který zemřel, a že výlučně s touto osobou byla povinnost odstranit tento nedostatek spojena. Jedinou povinností, kterou se soudy zabývaly ve vztahu k osobě , jméno FO, v souvisejícím řízení, které bylo vedeno u soudu prvního stupně pod sp. zn. 7 C 150/2019, byla povinnost , jméno FO, k poskytnutí součinnosti smluvená v kupní smlouvě. I kdyby se v tomto případě skutečně jednalo o povinnost osobní povahy, která smrtí , jméno FO, zanikla, nemění to nic na tom, že povinnost k prokázání pravosti podpisů na soukromé listině ve smyslu § 7 odst. 2 katastrálního zákona se váže výlučně k osobě toho, kdo navrhuje zápis práva do katastru nemovitostí. Takovou osobou v příslušném vkladovém řízení samozřejmě nebude , jméno FO, , nýbrž žalobce, jenž povinnosti prokázat pravost podpisu , jméno FO, na předmětné kupní smlouvě může zcela jistě dostát i po smrti , jméno FO, způsobem, který součinnost ze strany , jméno FO, vyžadovat nebude. Nad rámec shora uvedeného žalobce podotýká, že k tomu, za jakých podmínek se žalobce může domoci svého práva z dříve uzavřené kupní smlouvy, se zdejší soud vyjádřil již ve svém rozsudku ze dne 2. 7. 2021, č. j. 69 Co 132/2021-88. Z odst. 8. a 10. tohoto rozsudku pak zcela jasně vyplývá, že žalobce se svého práva z dříve uzavřené kupní smlouvy může domoci jen tehdy, pokud nejprve v řízení podle § 1100 odst. 2 občanského zákoníku dosáhne určení, že vlastníkem předmětného podílu na pozemcích je (resp. k okamžiku své smrti byl) , jméno FO, . Už jen z této skutečnosti tedy vyplývá, že naléhavý právní zájem na takovém určení žalobce nutně má. Jestliže žalovaný 1. tvrdí, že ustanovení § 1100 odst. 2 občanského zákoníku nelze vykládat tak, že způsobuje zánik později uzavřené kupní smlouvy, tak se žalovaný 1. opět ohrazuje proti něčemu, co soud prvního stupně ve svém rozsudku vůbec neřeší. Pro účely tohoto řízení je podstatné pouze to, že existují dvě kupní smlouvy ohledně téhož předmětu koupě a že za takové situace je podmínkou pro nabytí vlastnického práva k takovému předmětu koupě existence dobré víry nabyvatele práva v to, že jeho právu ze smlouvy jím uzavřené nekonkuruje dříve vzniklé právo jiné osoby. Vzhledem k tomu, že žalovaný 2. v takové dobré víře nebyl, tak se vlastníkem předmětu koupě nikdy stát nemohl a také se jím navzdory provedenému vkladu práva do katastru nemovitostí nikdy nestal. Domněnky žalovaného 1. o tom, že by bylo procesně nehospodárné, pokud by dřívější kupující musel vést dva soudní spory, a že by žalobce měl žalovat výlučně zapsaného pozdějšího kupujícího na určení přímo svého vlastnického práva, vycházejí ze zjevného nepochopení základního principu nabývání nemovitých věcí zapsaných ve veřejném seznamu, tedy že vlastnické právo k takovým věcem se v případech, kdy zákon výslovně nestanoví jinak, nabývá vkladem práva do katastru nemovitostí. Při posuzování otázky dobré víry okresní soud vycházel z obsahu protokolu o výpovědi žalovaného 2., který se dle žalobce snažil lhát, přestože v jednom okamžiku zmínil, že o žádné kupní smlouvě mezi žalobcem a , jméno FO, nevěděl, v jiných chvílích přiznává, že na katastru ty pozemky sledoval, zjistil z něj, že tam figuruje nějaký pan , jméno FO, , že mu na katastru tu smlouvu nevzali, že , jméno FO, mu s nabídkou prodeje volal asi měsíc po tom, co už na katastru nebyla vidět ta smlouva od pana , Anonymizováno, . V závěru své výpovědi se žalovaný 2. dokonce prořekl, že věděl i o tom, že důvodem pro zastavení vkladového řízení byla skutečnost, že žalobce tu smlouvu „neměl ověřenou“. Pokud tedy soud z výpovědi žalovaného 2. vzal za prokázané, že žalovaný 2. věděl, že existuje právní titul uzavřený dříve než kupní smlouva ze dne 8. 7. 2020, který svědčí žalobci jako nabyvateli vlastnického práva na předmětných nemovitostech, jedná se o závěr, který je naprosto správný a má oporu v provedených důkazech. S ohledem na vše shora uvedené proto žalobce navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a uložil žalovanému 1. nahradit žalobci náklady odvolacího řízení.

6. Odvolání žalovaného 1. je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém jeho rozsahu, přezkoumal i řízení vydání tohoto rozsudku předcházející s důrazem na uplatněné odvolací důvody podle § 206 a § 212a o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení dospěl k závěru, že odvolání žalovaného 1. důvodné není.

7. Krajský soud předně uvádí, že považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a jeho závěr o skutkovém stavu věci. Uvedená zjištění a závěry o skutkovém stavu krajský soud přejímá a pro stručnost na tento zcela odkazuje, konečně nesprávnost skutkových tvrzení nebyla ani odvolatelem namítána.

8. Základem skutkového stavu je kupní smlouva uzavřená mezi předchůdcem žalovaného (, jméno FO, ) jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , kterou se , jméno FO, zavázal mimo jiné umožnit žalobci nabýt vlastnické právo k podílu , jméno FO, o velikosti , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) na pozemcích ležících v katastrálním území , adresa, , které jsou evidovány v katastru nemovitostí v podobě pozemkových parcel o parcelních číslech , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Prodávající smluvenou povinnost nesplnil (neposkytl součinnost spočívající v tom, že neuznal, že podpis na kupní smlouvě je jeho vlastnoručním podpisem) a uzavřel dne 8. 7. 2020 s , jméno FO, , jako kupujícím ohledně téhož předmětu koupě v pořadí druhou kupní smlouvu. Ještě před provedením vkladu vlastnického práva pro , jméno FO, do katastru nemovitostí podle této, v pořadí druhé kupní smlouvy, se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zdržet se právních jednání směřujících ke zcizení svého podílu o velikosti jedné čtvrtiny ve výroku I. označených nemovitostí ve prospěch jiné osoby než žalobce, jakož i zdržet se převodu vlastnického práva k tomuto podílu ve prospěch jiné osoby než žalobce. Vklad vlastnického práva pro , Jméno advokáta B, byl proveden, v mezidobí zemřel , jméno FO, (28. 5. 2021) a žalobce na tyto změny skutkového stavu reagoval změnou žaloby tak, aby soud určil, že vlastníkem podílu o velikosti , Anonymizováno, na uvedených nemovitostech byl v okamžiku své smrti, tj. ke dni 28. 5. 2021 , jméno FO, a současně navrhl, aby na straně žalované přistoupil do řízení , jméno FO, .

9. Pokud okresnímu soudu bylo vytýkáno, že nesprávně posoudil otázku naléhavosti právního zájmu, který konečně snad ani žalobce podle odvolatele neměl tvrdit, pak s tímto argumentem se ztotožnit nelze. Již v podání ze dne 3. 11. 2021 žalobce výslovně uvedl, že se domáhá odstranění nesouladu evidence katastru nemovitostí se skutečným stavem, kterýžto nesoulad spočívá v tom, že jako vlastník předmětného podílu na pozemcích je v katastru nemovitostí namísto žalovaného 1. evidován žalovaný 2., jenž se však vlastníkem tohoto podílu nikdy nestal a že na odstranění tohoto nesouladu zápisu v katastru nemovitostí se skutečným stavem má žalobce naléhavý právní zájem.

10. Se závěry okresního soudu o naléhavosti právního zájmu na určení (§ 80 o. s. ř.), vyjádřeném ve výroku rozhodnutí, se krajský soud ztotožňuje, na odstranění nesouladu evidence katastru nemovitostí se skutečným stavem má žalobce naléhavý právní zájem, neboť tento nesoulad mu brání v nabytí vlastnického práva k podílu na nemovitostech podle kupní smlouvy ze dne 2. 1. 2017, kdy bylo rozhodné posouzení dobrověrnosti nabytí vlastnického práva žalovaného 2. ve smyslu ust. § 1100 odst. 2 o. z. Nepřezkoumatelnost závěru okresního soudu o naléhavosti právního zájmu pro nedostatek důvodů nemůže být okresnímu soudu vytýkána, jeho závěry jsou dostatečně přesvědčivé a pokud je pro odvolatele otázkou, jak požadované určení (že převodce byl ke dni smrti vlastníkem) zlepší právní postavení žalobce, tak další iniciativu bude třeba ponechat subjektu, který má platnou smlouvu dřívějšího data, nicméně jeho právo nebylo v souladu s ní zapsáno. Kupní smlouva uzavřená žalobcem s původním vlastníkem pozemků je platná a je stále způsobilou pro vklad vlastnického práva, kdy podpis může být nahrazen způsobem dle vyhlášky ke katastrálnímu zákonu (§ 62–64 vyhlášky č. 357/2013 Sb.), konečně k dané problematice lze vztáhnout i judikaturu, konkrétně rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 3066/2017.

11. Pravidlo pro vícečetný převod téže věci zapsané ve veřejném seznamu je důsledkem principu priority zápisu ve veřejném seznamu. Podle § 1100 odst. 2 o. z. převede-li strana vlastnické právo k věci zapsané ve veřejném seznamu postupně několika osobám, stane se vlastníkem osoba, která je v dobré víře a jejíž vlastnické právo bylo do veřejného seznamu zapsáno jako první, a to i případě, že její právo vzniklo později. Na rozdíl od odst. 1 tohoto zákonného ustanovení požadavek dobré víry toho, jehož vlastnické právo bylo zapsáno do veřejného seznamu jako první, ten, kdo nabude nemovitost na základě zápisu do katastru nemovitostí a např. ví o tom, že jiná osoba má nárok na zápis věcného práva do veřejného seznamu, nemůže být v dobré víře. To platí i v případě, že ten, kdo byl zapsán do katastru nemovitostí jako první sice přímo neví o tom, že jiná osoba má nárok na zápis do veřejného seznamu, ale právní stav není úplně jasný. Z toho vyplývá, že osoba, která podala návrh na vklad do katastru nemovitostí dříve, ačkoli uzavřela smlouvu s převodcem později, nemůže být v dobré víře, pokud má i jen pochybnosti o tom, že jejímu právu konkuruje „lepší“ právo jiného na zápis do veřejného seznamu.

12. Pro účely tohoto řízení bylo podstatné, že existují dvě kupní smlouvy ohledně téhož předmětu koupě a za takové situace je podmínkou nabytí vlastnického práva k takovému předmětu koupě existence dobré víry nabyvatele v to, že jeho právu ze smlouvy jím uzavřené nekonkuruje dříve vzniklé právo jiné osoby. Skutečnost, že došlo k uzavření dvou převodních smluv, nemá obecně sama o sobě vliv na jejich platnost, nelze však podle okolností patrně vyloučit, že smlouva o převodu nemovitostí, kterou převodce převedl nemovitost, ačkoli stejnou nemovitost předtím již převedl na jinou osobu, může být neplatnou z důvodu, že se příčí dobrým mravům, platnost té které kupní smlouvy však nebyla předmětem sporu a nelze se ztotožnit s názorem odvolatele, že by snad okresním soudem navozený stav měl značit, že by měla smlouva uzavřená mezi původním vlastníkem a žalovaným 2. uzavřená dne 8. 7. 2020 zaniknout a že by se tak měl okresní soud při výkladu ustanovení § 1100 odst. 2 o. z. odchýlit od judikatorních závěrů. Protože nebylo předmětem projednávané věci posuzování platnosti či neplatnosti smlouvy, ale následků vícečetného převodu, byl správně okresním soudem zkoumán požadavek dobré víry a odvolatelem odkazovaná rozhodnutí NS ČR na danou věc nedopadají.

13. O tom, že právní stav před uzavřením kupní smlouvy dne 8. 7. 2020 mezi zemřelým , jméno FO, a , Jméno advokáta B, nebyl jasný, žalovaný 2. věděl, věděl o existenci smlouvy uzavřené mezi žalobcem a zemřelým , jméno FO, , dokonce i o důvodech zastavení vkladového řízení. Za situace, kdy žalovaný 2. měl byť jen pochybnost o tom, že jeho právu konkuruje dříve vzniklé právo jiného na zápis do katastru nemovitostí, nemohl být v dobré víře.

14. Lze tak uzavřít, že okresní soud naléhavost právního zájmu žalobce na požadovaném určení vyložil a posoudil správně, správně vyložil ustanovení § 1100 odst. 2 o. z., na základě kterého shledal, že žalovanému 2. nesvědčila dobrá víra jako současnému vlastníkovi sporných nemovitostí a ze všech těchto důvodů bylo rozhodnutí okresního soudu podle § 219 o. s. ř. potvrzeno, a to včetně výroku o nákladech řízení, při jejichž skladbě a určení okresní soud nepochybil.

15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný 1. s odvoláním úspěšný nebyl a žalobce má právo na náhradu nákladů, které mu v průběhu odvolacího řízení vznikly, a to odměnu tvořenou paušální náhradou nezastoupeného účastníka dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za tři úkony (vyjádření k odvolání, příprava k odvolacímu jednání, účast u odvolacího jednání), tj. 900 Kč. Dále jsou náklady žalobce tvořeny hotovými výdaji spojenými s přepravou místa, ve kterém se nachází pracoviště žalobce (, adresa, ) k odvolacímu jednání dle jízdních dokladů na cestě z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, ve dnech 13. 11. 2025 a 20. 11. 2025 (vyhlášení rozhodnutí), celkem 2.096 Kč. Dále náklady tvoří náhrada ztráty na výdělku dne 13. 11. 2025 zmeškaná část směny v délce 4 hodin (9.00 – 13.00 hod) po 247,95 Kč/hod, tj. 991,80 Kč a dne 20. 11. 2025 zmeškaná celá směna v délce 8 hodin (9.00 – 17.30 včetně přestávky na jídlo a oddech v délce 30 min) po 247,95 Kč/hod, tj. 1.983,60 Kč, celkem 2.975,40 Kč dle potvrzení zaměstnavatele , právnická osoba, . , adresa, (§ 29 a § 33 Vyhl. č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu). Náklady žalobce činí celkem 5.971 Kč, které krajský soud uložil zaplatit žalovaným 1. a 2. společně a nerozdílně ve lhůtě tří dnů dle § 160 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.