69 Co 203/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 787 Anonymizováno Anonymizováno zastoupený opatrovníkem Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno právně zastoupený advokátem Jméno advokáta B , Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta B o vypořádání společného jmění manželů, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 2. 7. 2024, č. j. 18 C 141/2019-293,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud vypořádal zaniklé společné jmění účastníků tak, že- do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal bytovou jednotku číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bytový dům na parcele st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , s podílem na společných částech domu a pozemku do , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. a obci , adresa, , zapsáno na LV , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , součástí je stavba bez čp/če, garáž, stavba na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , vše v k. ú. a obci , adresa, , vybavení bytu , adresa, , a to sporák , adresa, plyn a kuchyňská linka (2x horní skříňka, 2x spodní skříňka, nerez dřez) a zahradní krb,- do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal položku pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , součástí je stavba bez čp/če, garáž stojící na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , vše v k. ú. a obci , adresa, , investice ze společného jmění manželů na majetek žalovaného – nemovitosti p. č. st , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům, stavba stojí na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , dále movité věci v jejich výčtu uvedeném ve výroku I. písm. b), finanční prostředky na účtu žalovaného u , právnická osoba, č. , č. účtu, , finanční prostředky v investičním fondu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., č. , hodnota, , u , právnická osoba, . (výrok I.).Žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno (výrok II.).

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. V důvodech podaného odvolání uvedl, že nesouhlasí se způsobem, jakým byla vypořádána bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bytový dům na parcele st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, s podílem na společných částech domu a pozemku. Soud při svém rozhodování uplatnil disparitu, kterou stanovil, nikoliv procentuálně, ale s dopadem na jednotlivé položky vypořádání. Soud však nevzal v potaz dosavadní průběh řízení a jeho rozhodnutí je překvapivé a nepředvídatelné. Žalovaný přisvědčil, že byl rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 5. 2. 2019, č. j. 6 T 86/2018-214 uznán vinným za protiprávní jednání vůči žalobkyni, což nepochybně představovalo předpoklad, aby soud při vypořádání rozhodl o disparitě podílů. Žalovaný si je vědom toho, že soud v rámci vypořádání zohlednil disparitu s ohledem na mimořádné okolnosti, které provázely manželské soužití účastníků. Žalovaný však nesouhlasil se způsobem určení disparity, který soud prvního stupně použil. Soud přikázal hlavní hodnotný majetek, a to bytovou jednotku pod položkou 1 do výlučného vlastnictví žalobkyně, aniž by se vypořádal s dalšími okolnostmi projednávané věci. V rámci přípravného jednání konaného 15. 11. 2019 účastníci shodně konstatovali výši ceny bytu, jakož i to, že byt připadne do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalobkyně své stanovisko změnila až v závěrečném návrhu, kdy navrhla, aby byt byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví s tím, že nebude žalovanému na dorovnání podílu nic doplácet. Žalovaný v bytě bydlí, má zájem v něm bydlet i nadále. Žalovaný získal byt jako podnikový s ohledem na svoje dřívější zaměstnání u společnosti , Anonymizováno, a o nabytí této věci se zasloužil. Žalovaný je ochoten a schopen žalobkyni vyplatit částku na dorovnání jejího podílu tak, aby disparita byla zachována a žalovaný mohl v bytě zůstat bydlet a nemusel se stěhovat. Soud vzal na jednu stranu za prokázanou hodnotu bytu ve výši 1.600.000 Kč odsouhlasenou oběma účastníky, nikoliv však již shodné tvrzení o tom, aby byl byt přikázán žalovanému. Žalobkyně v řízení uplatňovala neadekvátní a mnohdy smyšlené nároky. To se týká zejména vypořádání movitých věcí v porovnání se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který dal fakticky za pravdu žalovanému, jenž se bránil tvrzením, že se jedná o mnohdy bezcenné věci nebo položky zanedbatelných hodnot. Žalobkyně rovněž mnohonásobně nadsadila hodnotu investic ohledně nemovitostí v , adresa, , kterou prováděl žalovaný svépomocí a žalobkyní tvrzená hodnota nebyla prokázána ani výpověďmi svědků. Způsob vypořádání, kdy žalovanému byla přikázána garáž, zůstatky na účtu a fakticky bezcenné a mnohdy neexistující věci je nespravedlivé a neodůvodněné. Oproti tomu žalobkyně získala garáž a bytovou jednotku, kterou však dosud užívá a veškeré náklady s touto věcí spojené nese žalovaný.

3. Žalobkyně se k podanému odvolání žalovaného vyjádřila a navrhla, aby věcně správný rozsudek okresního soudu byl potvrzen. Žalobkyně nesouhlasila s námitkou žalovaného, že změnila své stanovisko týkající se vypořádání bytové jednotky. Již v návrhu na zahájení řízení žádala přikázání bytu a garáže do svého vlastnictví. V rámci přípravného jednání 15. 11. 2019 se soud pokusil o smír mezi účastníky, ke kterému nedošlo. Žalobkyně pak ve vyjádření dne 10. 12. 2019 uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nebude mít finanční prostředky na vypořádání jejího podílu na společném majetku, vyhradila si právo měnit stanovisko týkající se bytu. Poukázala na skutečnost, že žalovaný se dobrovolně vzdal možnosti bydlení v , adresa, , když převedl bezplatně své nemovitosti v , adresa, na , jméno FO, darovací smlouvou ze dne 14. 3. 2019. Dalšími procesně významnými skutečnostmi bylo uplatnění disparity vzhledem k týrání a brutálnímu znásilňování žalobkyně žalovaným v průběhu manželství, dále zjištění, že žalovaný se snažil odklonit společné úspory, bezplatný převod spoluvlastnického podílu žalovaného k nemovitostem v , adresa, , zcela odmítavý postoj k investicím do jeho majetku. Žalovaný inkasoval za narovnání týkajících se svých nemovitostí v , adresa, od obdarované částku 800.000 Kč, ale vzápětí se s ní soudil o vlastnictví. Žalobkyně označila za urážlivé tvrzení žalovaného o nadsazování hodnot, věcí a investic. Není odborník a řídila se laickými radami. Z manželství odešla, aby si zachránila život bez majetku, zatímco žalovaný užívá veškerý společný majetek a hodnoty, které byly během manželství vytvořeny. Po žalovaném nepožadovala v trestním či jiném řízení náhradu za nemajetkovou újmu za týrání a znásilňování, neboť další soudy by se negativně projevily na jejím zdraví. Žalovaný zveličuje údajnou zásluhovost na získání bytu. Pokud by snad nastala situace, že by žalovaného z bytu vyklidila, žalovaný bude mít dostatek finančních prostředků, jak si zajistit jiné bydlení, a to i vlastnické s poukazem na zůstatky jeho na účtech. Způsob vypořádání společného jmění je zákonný a spravedlivý.

4. Odvolání žalovaného je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu podle ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř. v řízení, které vydání napadeného rozsudku předcházelo, v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněný odvolací důvod po provedení odvolacího řízení dospěl k závěru, že odvolání žalovaného důvodné není.

5. Jediná odvolací námitka žalovaného se týkala způsobu vypořádání bytové jednotky, kterou oproti rozhodnutí soudu prvého stupně žalovaný žádal přikázat do svého výlučného vlastnictví s odůvodněním, že byt získal s ohledem na své předchozí zaměstnání u společnosti , Anonymizováno, , v bytě bydlí a hradí veškeré náklady s tímto bytem spojené. Současně žalovaný přisvědčil závěru soudu prvého stupně, že zaniklé společné jmění manželů vypořádal za použití disparity s ohledem na mimořádné okolnosti, odsouzení žalovaného za protiprávní jednání vůči žalobkyni, které provázely manželské soužití účastníků (domácí násilí).

6. Z okolností, které soud správně zjistil vyplývá, že při vypořádání rozvodem zaniklého jmění manželů přisoudil význam prokázané skutečnosti, že se žalovaný v průběhu manželství dlouhodobě (v době od 1. 6. 2004 do ledna 2018) dopouštěl vůči žalobkyni násilného jednání, jehož intenzita byla více než značná a projevila se na zdraví žalobkyně, která má chronické následky. To vyplývá z pravomocného odsuzujícího rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 5. 2. 2019, č. j. 6 T 86/2018-241, jímž byl žalovaný odsouzen za zločin týrání osoby ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 a 2 písm. d) tr. zák. a zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 tr. zák.

7. Samotné domácí násilí je podřaditelné ustanovení § 742 odst. 1 písm. e) o. z., podle kterého soud při vypořádání přihlédne k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a rodinnou domácnost. Domácí násilí je pod uvedené ustanovení podřaditelné jako forma porušení této péče (srov. usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3652/2021).

8. Názor okresního soudu, že za prokázaných okolností je na místě rozhodnout o tzv. disparitě podílů účastníků na vypořádávaném majetku, přičemž není vyloučeno, aby se disparita vztahovala na veškeré položky náležející do společného jmění manželů, či jen na některé z nich, je správný.

9. Okresní soud správně přikázal ze zaniklého společného jmění manželů bytovou jednotku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, s podílem na společných částech domu a pozemku do výlučného vlastnictví žalobkyně. Okolnosti, které svědčí ve prospěch žalobkyně převažují nad případnou zásluhou žalovaného, pokud by vskutku byt získal jako podnikový, jak uvádí. Nelze přehlédnout, že účastníci uzavřeli manželství již 12. 6. 1965, rozvedeni byli s účinky právní moci rozsudku 11. 10. 2018 a bytovou jednotku nabyli do společného jmění smlouvou o převodu vlastnictví ze dne 12. 4. 2006. Z časových souvislostí není zřejmé, že by žalovaný byt vůbec užíval ještě v době před uzavřením manželství účastníků. Skutečnost sama o sobě, že byt měl být žalovanému přidělen zaměstnavatelem jako podnikový, není ve zjištěných dále uvedených okolnostech důvodem, aby byl přikázán do jeho vlastnictví. Pro přikázání bytu žalovanému nesvědčí ani jeho další argument, že v bytě bydlí. Jak vyplývá z odůvodnění odsuzujícího rozsudku, žalobkyně byt opustila jen jako následek brutálního jednání žalovaného vůči ní.

10. Struktura aktiv, která náležela soudu vypořádat a s ohledem na okolnosti odůvodňující disparitu v neprospěch žalovaného, svědčí pro způsob vypořádání společného jmění účastníků, jak rozhodl okresní soud. Disparita podle způsobu vypořádání soudu prvého stupně činí 59,44 % ve prospěch žalobkyně a 40,56 % ve prospěch žalovaného a s tímto se odvolací soud ztotožňuje.

11. Žalobkyni byl okresním soudem přikázán do výlučného vlastnictví byt (1.600.000 Kč) a pozemek v obvyklé ceně 200.000 Kč, v součtu tak ze společného jmění nabývá aktiva v hodnotě 1.800.000 Kč + 700 Kč (část vybavení bytu) = 1.800.700 Kč. Žalovaný oproti tomu nabývá aktiva na účtech ve výši ke dni zániku společného jmění 943.474 Kč, pozemek v obvyklé ceně 200.000 Kč, movité věci v obvyklé ceně v jejich součtu 43.850 Kč (nářadí 18.020 Kč + věci náležející k vybavení bytu + 5.830 Kč + 20.000 Kč palivové dřevo), celkem 1.187.324 Kč a k tomu je třeba připočíst částku 41.500 Kč, odpovídající částce vynaložené v průběhu manželství na výlučný majetek žalovaného – nemovitosti v , adresa, . Celkem se tak žalovanému dostává 1.228.824 Kč. V tomto poměru je společné jmění vypořádáno při zohlednění důvodů vedoucích k disparitě podílů, aniž by bylo nutno žalovanému stanovit vypořádací podíl v penězích. Daný způsob je proto odpovídající nejen spravedlivému ale i rovnoměrnému rozdělení hodnot, které ke dni zániku společného jmění do jeho masy náležely.

12. K navrhovanému způsobu vypořádání žalovaným je třeba uvést, že jednotka byt má ze všech vypořádávaných aktiv nejvyšší hodnotu (obvyklá cena 1.600.000 Kč, kterou účastníci učinili nespornou). Ovšem na účtech žalovaného, jejichž zůstatky náležejí rovněž do režimu vypořádání společného jmění manželů a musí být přikázány žalovanému, je k vypořádání v součtu částka 943.474 Kč (176.210,65 Kč na účtu , právnická osoba, . a dále prostředky v investičním fondu , právnická osoba, . v hodnotě ke dni zániku společného jmění 767.263 Kč). Celková hodnota vypořádávaných aktiv společného jmění účastníků činí částku 2.988.024 Kč (bez investic – položka č. 4). Pokud by žalovanému připadl vedle zůstatků na účtech i byt, nabyl by majetek (bez ohledu na další movité věci v celkem zanedbatelné obvyklé ceně 43.850 Kč) v obvyklé ceně 2.543.474 Kč. Při takovém způsobu vypořádání, jehož se domáhá žalovaný, by žalobkyni ze všech vypořádávaných aktiv musely být přikázány jen dva pozemky součásti každého z nich je garáž, nemovité věci v celkové hodnotě 400.000 Kč (200.000 Kč a 200.000 Kč, kterou jako obvyklou cenu účastníci učinili nespornou). Při uvažované disparitě by při způsobu vypořádání, který žalovaný žádá, náleželo mu zaplatit žalobkyni na její vypořádací podíl částka zhruba 1.400.000 Kč. To je částka podstatně převyšující částku zůstatků na účtech žalovaného ke dni zániku společného jmění. Ostatně právě nepříznivé majetkové poměry žalovaného byly jedním z důvodů závěru, že splňuje předpoklady částečného osvobození od soudních poplatků (80 %). Žalovanému naopak z titulu vypořádání společného jmění připadají disponibilní finanční prostředky, které může případně využít k uspokojení své budoucí potřeby bydlení.

13. Krajský soud tak věcně správný rozsudek okresního soudu podle ust. § 219 o. s. ř., včetně negativního výroku o nákladech řízení potvrdil.

14. Negativní je i výrok o nákladech odvolacího řízení s odvoláním na stejné důvody, které uvedl již okresní soud v bodu 30. odůvodnění rozsudku s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/2022.