69 CO 219/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa pro určení vlastnického práva k nemovitostem, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 12. 2020, č. j. 27 C 142/2020-220,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 5.843 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Okresní soud zamítl žalobu na určení, že vlastníkem nemovitostí p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], jiná stavba a pozemek p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, a pozemek p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, vše zapsáno pro k. ú. [část obce] a [územní celek] na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], je žalobkyně (výrok I.). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18.048,36 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky (výrok II.).

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně. V důvodech podaného odvolání uvedla, že žaloba byla podána s tím, že žalobkyně pouze náhodou [datum] zjistila, že je vedeno vkladové řízení ohledně zápisu vlastnického práva sporných nemovitostí na žalovanou, kdy vlastnické právo na žalovanou přejít nemohlo. Exekutor nedodržel zákonem předepsaný postup, kdy provedl prodej nemovitostí pro pohledávku ve výši 8.167,50 Kč, ačkoliv žalobkyně disponovala peněžními prostředky na účtu a motorovými vozidly, z nichž mohla být pohledávka uspokojena. Takový postup je zcela zjevně nepřiměřený a nezákonný. Předmětem exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo vymožení pohledávky [právnická osoba], sanitární systémy, s. r. o. v částce 8.167,50 Kč, kdy však dle exekučního spisu byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zvolen způsob exekuce prodejem nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně, hodnota které je dvakrát tak vysoká, než je částka 1.380.000 Kč, za kterou byla nemovitá věc vydražena. Znalec ustanovený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za účelem vyhotovení znaleckého posudku na nemovitou věc žalobkyni nikdy nekontaktoval. Žalobkyně působí na trhu dlouhá léta od roku 2002, je obecně známou stavební firmou. Kontakt na žalobkyni je dohledatelný na webových stránkách. Zvolený způsob exekuce pro pohledávku ve výši 8.167,50 Kč byl absolutně nepřiměřený. Za absurdní žalobkyně označila důvod, který soudní exekutor uvedl k odůvodnění způsobu provedení exekuce, že nebyl schopen dohledat účet žalobkyně, proto zvolil prodej nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně je podnikatelka, má od roku 2018 firemní účet vedený u [anonymizováno]. Žalobkyně vlastní několik motorových vozidel, vlastnictví je zjistitelné z registru vozidel. Exekutor je povinen zvolit způsob provedení exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazku dlužníka a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazku dlužníka dosaženo. Žalobkyně podala [datum] [anonymizováno] oznámení, které je předmětem prošetřování a šetření ze strany [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] hospodářské kriminality. [anonymizováno] prověřování, které probíhá, se týká i šetření [stát. instituce] ohledně možného komplotu s cílem přivodit sobě a třetí osobě (vydražiteli) majetkový prospěch, což je jasně uvedeno v doplnění [anonymizováno] oznámení ze dne [datum], které je součástí spisu. Soud prvního stupně opomenul fakt, že policejní šetření bylo činěno komplexně a netýká se jen možné [anonymizováno] činnosti soudního exekutora, ale i dalších subjektů, které se exekučního řízení účastnily, zejména dražby samotné. Judikatura dovodila, že je nepochybné, že jednání, které naplnilo skutkovou podstatu [anonymizováno] činu pletich proti dražbě prováděné v exekučním řízení, je protiprávní, neboť svým obsahem a účelem odporuje zákonům. Dopustil-li se takového jednání vydražitel (popřípadě někdo jiný v zájmu vydražitele), je odůvodněn závěr, že k porušení zákona došlo při provedení dražby a že porušení zákona bylo v příčinné souvislosti s udělením příklepu. Je třeba vzít v úvahu, že pletichy vydražitele (jiné osoby prováděné v zájmu vydražitele) při dražbě ovlivňují, nebo mohou zásadně ovlivnit výsledek dražby. Došlo-li při dražbě prováděné v exekučním řízení ze strany vydražitele (nebo někoho jinému v zájmu vydražitele) k pletichám, které naplňují skutkovou podstatu trestného činu, nemůže být dražba, při níž k pletichám došlo, a která je proto v rozporu se zákonem, způsobilým podkladem pro udělení příklepu podle § 336j odst. 1 o. s. ř. Soud prvního stupně, aniž by si trestní spis evidentně prostudoval, udělal zcela jasný závěr o výsledku trestního řízení, ačkoliv šetření je pouze na orgánech činných v [anonymizováno] řízení. Jednatel žalobkyně několikrát v průběhu let 2018 až 2020 reklamoval u správce systému datových schránek v souladu se zákonem, že se do datové schránky nelze přihlásit. Při reklamaci obdržel nové přístupové údaje a heslo, pak se sice šlo přihlásit, ale žádné zprávy se v datové schránce jako doručené nezobrazovaly. Pokud odesílatel vykazuje, že zpráva byla do datové schránky odeslána, nemá relevantní podklad, že zpráva byla adresátem vyzvednuta a že adresát se se zprávou seznámil. V období, kdy exekuce probíhala, měla žalobkyně opakovaně problémy s datovou schránkou, kdy ačkoliv měla nastaveno doručování oznámení o doručení nové datové zprávy, toto jí v kritickém období doručováno nebylo, což reklamovala v červnu a červenci 2020 na základě zjištění v katastru nemovitostí v květnu 2020. V období května 2019 bylo přihlášení do schránky sice možné, ale stránky zobrazovaly nula nových zpráv, což žalobkyně reklamovala. Další poruchu měla schránka mít v květnu 2017 z důvodů změny certifikačního protokolu, a rovněž v listopadu 2018, kdy nebylo možno se do schránky přihlásit. Schránka je plně funkční od července 2020. Byť Ministerstvo vnitra ČR podle zjištění okresního soudu uvedlo, že byla datová schránka funkční či byla zpřístupněna, to neznamená, že žalobkyně neměla skutečně komplikace se svou datovou schránkou. Ministerstvo vnitra ČR vede maximálně evidenci o objektivní funkčnosti datových schránek jednotlivých uživatelů datových schránek, kdy vychází z určitého harmonogramu výluk, ale už nikoliv o subjektivních komplikacích jednotlivých uživatelů. Z tohoto důvodu byl k důkazu žalobkyní navržen znalecký posudek z oboru informačních technologií, který by byl schopen se také oficiálně vyjádřit k tomu, zda mohla na straně žalobkyně existovat skutečně komplikace s datovou schránkou. Žalobkyně odmítla, že by v dané posuzované věci byla použitelná judikatura NS ČR, na kterou okresní soud v odůvodnění odkázal (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 20 Cdo 1943/2016). Situace je v dané věci odlišná, neboť v odkazovaném rozhodnutí se Nejvyšší soud zabývá jen otázkou nezákonnosti postupu soudního exekutora předcházející dražbě nemovité věci, avšak souběžně s žalobou probíhá trestní řízení, kdy předmětem stíhání je nejen soudní exekutor, ale také žalovaná, zda nebyl zpeněžením nemovité věci spáchán [anonymizováno] čin. Samotná dražba nemovité věci, včetně předcházejícího jednání nejen soudního exekutora, je předmětem trestního řízení. Předmětná judikatura se týká jen nezákonného postupu soudního exekutora, ale nikoliv trestné činnosti vydražitele. Veškeré tyto osoby jsou předmětem prověřování [stát. instituce] pro podezření ze spáchání úmyslné trestné činnosti. Žalobkyně namítá, že rozhodnutí soudu prvého stupně není správné, neboť soud rozhodl, aniž si prostudoval trestní spis a aniž provedl důkaz znaleckým posudkem z oboru informačních technologií. Dále soud prvního stupně aplikuje rozhodnutí NS ČR a Ústavního soudu, která se týkají pouze nezákonného postupu soudního exekutora. Žalobkyně žádala, aby krajský soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení.

3. Žalovaná navrhla, aby věcně správný rozsudek okresního soudu byl potvrzen. Opakovaná tvrzení týkající se nefunkčnosti datové schránky byla v řízení opakovaně přezkoumávána a vyvrácena zprávou Ministerstva vnitra, ke které byl přiložen komplex zpráv dokládající doručování do datové schránky žalobkyně. Nejde o krátké období, které se týká doručování. Jde o doručování platebního rozkazu a následných rozhodnutí vydaných v exekučním řízení. Subjektivní závady na straně žalobkyně nejsou pro posouzení této věci relevantní a žalobkyně skutečnosti týkající se doručování do její datové schránky nijak nedokládá. Správné je i právní posouzení věci, kdy žalobkyně tvrdí, ale nikterak nedokládá pletichy v rámci exekučního řízení a dražby. Jediným důvodem je, že žalobkyně řádně nepřebírala písemnosti. Skutečnost, že exekutor byl uznán kárně vinným nemá vliv na posouzení věci.

4. Odvolání žalobkyně je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, obsahuje i způsobilé odvolací důvody, především námitku o tom, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (§ 205 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.), proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení jemu předcházející podle § 206 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení v režimu neúplné apelace rozhodl, že odvolání žalobkyně důvodné není. 5. [ulice] odvolací námitkou žalobkyně je, že skutkový stav byl zjištěn neúplně a proto nesprávně, že okresní soud neprovedl důkazy, které žalobkyně navrhla – konkrétně policejní spis vedený [anonymizována dvě slova] kraje, územní odbor [obec], oddělení hospodářské kriminality sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] a znalecký posudek z oboru informačních technologií k tvrzení žalobkyně o komplikacích s datovou schránkou. Okresní soud se v odůvodnění rozsudku vypořádal s důkazními návrhy žalobkyně, které neprovedl pro jejich nadbytečnost, neboť prostřednictvím důkazů, které v řízení provedl, byla spolehlivě vyvrácena hlavní námitka žalobkyně, že její datová schránka nebyla v době probíhajícího exekučního řízení, v němž žalobkyně vystupovala na straně povinné, funkční.

6. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem, které byly prodány v dražbě v exekuci vedené proti žalobkyni v postavení povinné k návrhu oprávněné [právnická osoba] pro pohledávku 8.167,50 Kč. Provedením exekuce soud pověřil exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] usnesením ze dne 12. 12. 2018, č. j. 48 EXE 5373/2018-10, který rozhodl o prodeji předmětných nemovitostí ve vlastnictví povinné exekučním příkazem ze dne 21. 6. 2019, č. j. [číslo jednací]. Elektronická dražba se konala prostřednictvím elektronického systému dražeb dne [datum] a byla ukončena s nejvyšším podáním 1.380.000 Kč pro účastníka pod [anonymizováno] Soudní exekutor vydal dne 31. 3. 2020 pod č. j. [číslo jednací] usnesení, jímž udělil příklep vydražiteli [právnická osoba] (žalované) za nejvyšší podání 1.380.000 Kč, které dle potvrzení soudního exekutora vydražitel doplatil [datum].

7. Dle ustálené soudní judikatury je pro nabytí vlastnického práva v exekuční dražbě rozhodující jen to, že usnesení o příklepu nabylo právní moci a že vydražitel zaplatil nevyšší podání (srov. § 69 zákona č. 120/2001 exekučního řádu ve znění platném do [datum] ve spojení s § 336l odst. 2 o. s. ř.), přičemž žádné jiné skutečnosti – předchozí vady řízení – významné nejsou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 850/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1943/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3962/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1391/2014). Uvedená judikatura, na kterou poukázal též okresní soud, je použitelná i v posuzované věci, neboť skutkové okolnosti významné pro právní posouzení, nejsou nijak odlišné. Pro věc zásadní otázkou tohoto sporu bylo, zda usnesení o příklepu ze dne 31. 3. 2020, č. j. [číslo jednací] nabylo právní moci, zda bylo žalobkyni (povinné) řádně do její datové schránky doručeno.

8. Okresní soud se s námitkou žalobkyně, že její datová schránka v době probíhajícího exekučního řízení nebyla funkční, proto fikce doručení písemností vydaných v průběhu exekučního řízení za podmínek ustanovení § 17 odst. 4 zák. č. 300/2008 Sb., včetně usnesení o příklepu, nemohla nastat, vypořádal na základě provedených důkazů, že tato námitka není důvodná a provedeným dokazováním byla vyvrácena. Okresní soud na podporu svého závěru o účinnosti doručení písemností do datové schránky žalobkyně správně poukázal na zjištění ze zprávy správce informačního systému datových schránek, jímž je Ministerstvo vnitra ČR, podle jehož sdělení datová schránka žalobkyně byla zpřístupněna dne [datum] a od té doby je plně zpřístupněná a funkční, dosud nebyla znepřístupněna. Správce ISDS po prověření neeviduje žádnou reálnou nefunkčnost na straně ISDS. Ve sledovaném období byla funkční služba notifikace dodaných zpráv na e-mail ve prospěch jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení], který si ji nastavil k jeho uživatelskému přístupu. Podle výpisu veškerých dodaných zpráv do datové schránky žalobkyně, který poskytl soudu správce informačního systému datových schránek, je zřejmé že do datové schránky žalobkyně byla mimo výčtu jiných písemností zde uvedených, dodána i písemnost odeslaná soudním exekutorem [jméno] [příjmení] označená č. j. [číslo jednací] (usnesení o příklepu). Zprávu, kterou soudu poskytl správce informačního systému datových schránek, považuje odvolací soud ve shodě se soudem prvého stupně za spolehlivý a přesvědčivý důkaz potvrzující závěr, že usnesení o příklepu bylo do řádně fungující datové schránky žalobkyně dodáno a bylo věcí žalobkyně, aby se osoba disponující oprávněním přístupu do datové schránky přihlásila. Žalobkyně jako držitel datové schránky odpovídá za seznámení se s obsahem datové schránky prostřednictvím přihlašování. Jestliže se však osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, nepřihlásila do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty (§ 17 odst. 4 zák. č. 300/2008 Sb.). Tak je tomu právě v posuzovaném případě, kdy okresní soud správně dospěl k závěru, že usnesení o příklepu bylo do datové schránky žalobkyně dodáno [datum] a účinky doručení nastaly fikcí, uplynutí lhůty 10 dnů, po kterou se do datové schránky nepřihlásila osoba s oprávněným přístupem k dodanému dokumentu ([datum] – poslední den lhůty 10 dnů připadl na den státního svátku – Velký pátek a lhůta, kdy nastala fikce doručení se tak posouvá na nejbližší pracovní den, což bylo úterý [datum]) Právní moc usnesení o příklepu tak nastala uplynutím lhůty 15 dnů, která plynula k podání odvolání, které žalobkyně byla oprávněna podat, dne [datum] (středa). Důkaz předložený žalobkyní - potvrzení České pošty s. p. ze dne [datum] a [datum] o doručení žádosti jednatele žalobkyně o vydání nových přístupových údajů, na základě které bylo provedeno zneplatnění přístupových údajů a vydání nových, není důkazem vůbec způsobilým prokázat verzi žalobkyně včetně tvrzení žalobkyně, že jednatel žalobkyně u správce systému datových schránek reklamoval, že se do datové schránky nelze přihlásit. Vydané potvrzení odpovídá situaci předvídané ustanovením § 12 zák. č. 300/2008 Sb., podle kterého ministerstvo zneplatní přístupové údaje osoby oprávněné k přístupu do datové schránky neprodleně po jejím oznámení, zejména při ztrátě či odcizení přístupových údajů, a současně zašle této osobě do vlastních rukou nové přístupové údaje. Okresní soud za dané důkazní situace správně jako nadbytečný neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oboru informačních technologií, neboť skutečnosti rozhodné pro právní posouzení byly řádně a spolehlivě zjištěny. Ostatně žalobkyně oproti tvrzení uvedenému v žalobě, že datová schránka žalobkyně je nefunkční z důvodu neznámých technických překážek na straně provozovatele systému datových schránek a není možné, aby se žalobkyně do datové schránky přihlásila a vstoupila do ní, nyní v odvolání v reakci na sdělení správce systému datových schránek uvádí, že správce vede evidenci objektivní funkčnosti datových schránek, kdy vychází z určitého harmonogramu výluk, ale nikoliv o subjektivních komplikacích jednotlivých uživatelů. Subjektivní komplikace, které žalobkyně popisuje různě, že do schránky se nelze přihlásit a vstoupit do ní oproti jinému tvrzení, že přihlášení je sice možné, ale stránky zobrazují 0 zpráv, nejsou za dané důkazní situace, která svědčí závěru o objektivní funkčnosti datové schránky žalobkyně, nikterak významné. Ke stejnému závěru, že usnesení o příklepu bylo žalobkyni řádně doručeno, dospěl i soud jednající v exekučním řízení oprávněné [příjmení] [jméno], sanitární systémy s. r. o. proti žalobkyni v postavení povinné, o odvolání povinné proti usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 9. 6. 2020, č. j. [číslo jednací] o rozvrhu rozdělované podstaty, které bylo dosaženo v exekuční dražbě předmětných nemovitosti povinné. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. 9. 2020, č. j. 40 Co 284/2020-119 změnil usnesení soudního exekutora a z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že při rozvrhu rozdělované podstaty nedošlo k porušení zákona, vyjma stanovení vlastních nákladů exekutora, což vedlo odvolací soud ke změně jeho rozhodnutí. Odvolací soud se v této exekuční věci též k námitkám povinné podrobně zabýval otázkou, zda usnesení o příklepu vydané soudním exekutorem dne 31. 3. 2020, č. j. [číslo jednací] nabylo právní moci a dospěl k závěru, že veškerá potvrzení o doručení písemností soudního exekutora do datové schránky povinné mají stanovené náležitosti a z obsahu spisu nevyplývají žádné okolnosti, jež by mohly zákonným způsobem zvrátit doručení právně významných listin do datové schránky povinné, včetně usnesení o příklepu, které bylo povinné doručeno do datové schránky fikcí a nabylo právní moci [datum].

9. K problematice účinků doručování písemností do datové schránky žalobkyně odvolací soud dodává, že námitka žalobkyně, že informace o exekuci neměla, protože neměla řádně přístupnou datovou schránku buď proto, že se do datové schránky nedalo přihlásit nebo proto, že zprávy se v datové schránce nezobrazovaly, je významně relativizována zjištěním, o jak dlouhé časové období se jedná (usnesení o zahájení exekuce bylo vydáno dne [datum] a do datové schránky žalobkyně bylo dodáno [datum], [datum] byl do datové schránky žalobkyně dodán exekuční příkaz k prodeji předmětných nemovitých věcí ze dne 21. 6. 2019, č. j. [číslo jednací], usnesení o výsledné ceně ze dne 23. 12. 2019, č. j. [číslo jednací], které bylo do datové schránky žalobkyně dodáno [datum], dražební vyhláška ze dne 18. 2. 2020, č. j. [číslo jednací] byla do datové schránky žalobkyně dodána [datum]). Jen těžko si lze představit situaci, že po dobu více jak jednoho roku se žalobkyně, která je podnikající právnickou osobou, neměla řádně přístup do své datové schránky k písemnostem, které jí byly dodávány, přičemž se rozhodně nejednalo jen o písemnosti z daného exekučního řízení.

10. Krajský soud tak uzavírá, že podmínky, se kterými zákon spojuje přechod vydražené nemovitosti na vydražitele (žalovanou), tj. právní moc usnesení o příklepu a zaplacení nejvyššího podání, jsou v dané věci prokázány (§ 336l odst. 2 o. s. ř.). Vydražitel, jímž je žalovaná, získala vlastnické právo na základě pravomocného rozhodnutí soudního exekutora a vznikly tak následky spojené s právní mocí rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 159a o. s. ř. Z těchto důvodů je stejně tak pro posouzení věci nevýznamné, že probíhá policejní prověřování a okresní soud správně jako nadbytečný důkaz policejním spisem zamítl.

11. Žalobkyně v postavení povinné v exekučním řízení měla řadu procesních prostředků, jimž se mohla účinně proti způsobu nařízené exekuce bránit a zabránit tak zpeněžení nemovitostí v exekuční dražbě. Dražba účinně proběhla a k přechodu vlastnického práva na vydražitele došlo, proto není právně významné ani tvrzení žalobkyně, že exekutor zvolil způsob provedení exekuce pro pohledávku ve výši 8.167,50 Kč s příslušenstvím způsobem zřejmě nepřiměřeným a že byl uznán kárně vinným.

12. Krajský soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný včetně správného výroku o nákladech řízení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

13. Žalobkyně je procesně neúspěšná i ve fázi odvolacího řízení a žalovaná má právo na náhradu nákladů této fáze soudního řízení (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.). Odměna za právní zastoupení činí 3.100 Kč za účast u odvolacího jednání (§ 9 odst. 4 písm. b/, § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), k tomu 300 Kč režijní paušál (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), dále cestovné z [obec] do [obec] a zpět, celkem ujeto 160 km vozidlem, jehož spotřeba dle technického průkazu činí 4,8 l [číslo] km motorové nafty. Náhrada za pohonné hmoty činí částku 277 Kč při průměrné ceně motorové nafty 36,10 Kč dle § 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb. K tomu náleží náhrada za použití vozidla, která při sazbě 4,70 Kč/km (§ 1 písm. b/ vyhl. č. 511/2021 Sb.) činí 752 Kč. Náhrada za cestovné činí částku 1.029 Kč. Náhrada za promeškaný čas cestou z [obec] do [obec] a zpět činí za 4 zameškané půlhodiny částku 400 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna včetně náhrad činí částku 4.829 Kč, která se dále zvyšuje o DPH dle § 14a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. na částku 5.843 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna zaplatit žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.