69 Co 237/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno o určení vlastnického práva k nemovitosti, k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 20. 8. 2025, č. j. 9 C 159/2024-70,

I. Usnesení okresního soudu se mění takto:Určuje se, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům v obci , adresa, , na pozemku – st. p. č. , hodnota, s podílem ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech uvedeného domu a pozemku st. p. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 149.700 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám České republiky – Okresního soudu v Šumperku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 35.108 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám České republiky – Okresního soudu v Šumperku.

1. Okresní soud o návrhu žalobce, aby ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání podle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodl tak, že ve věci určení vlastnického práva k bytové jednotce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, s podílem na společných částech domu a pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. nevydá.

2. Proti tomuto usnesení podal odvolání žalobce. Uvedl, že jakmile soud při splnění zákonných podmínek institutu kvalifikované výzvy využije, tato výzva je řádně doručena a žalovaný na ni nereaguje a neuvede hmotněprávní skutečnosti, jimiž brojí proti požadavku žalobce, nemůže soud později od postupu vedoucího k vynesení fiktivního rozsudku pro uznání, ustoupit a nevynést jej. Pokud jde o argumentaci soudu, že výzva podle § 114b o. s. ř. neměla být vydána z toho titulu, že tvrzení žalobce ve vztahu k absenci dobré víry žalované jako kupující nebyla dostatečná, tak žalobce uvádí, že svůj žalobní nárok nevystavěl jen na absolutní neplatnosti kupní smlouvy, ale z procesní opatrnosti od smlouvy odstoupil. Odstoupení od smlouvy pak žalobce v žalobě řádně tvrdil a prokázal. V této části je napadené rozhodnutí vnitřně rozporné, neboť na začátku soud sumarizuje, že žalobce od smlouvy odstoupil, avšak na konci se zabýval pouze atributy neplatnosti absolutní. Dle žalobce je zásadní, zda v žalobě je řádně tvrzeno a prokázáno, že došlo k zániku kupní smlouvy a z toho titulu, že má být určeno, že vlastníkem nemovitostí je žalobce, což dle názoru žalobce žaloba splňuje. Dle názoru žalobce byly naplněny veškeré podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle ustanovení § 153a o. s. ř. Likvidátor žalované byl povolán usnesením Městského soudu v Praze č. j. 85 Cm 2779/2024-3 ze dne 14. 10. 2024, které nabylo právní moci dne 10. 11. 2024 a vykonatelnosti 6. 12. 2024, jímž byla žalovaná zrušena s likvidací. Usnesení o likvidaci bylo vydáno proto, že obchodní korporace pozbyla právní důvod k užívání prostor, kam umístila své sídlo. Žádný jiný zákonný důvod v usnesení o likvidaci uvedený není. Žalobce zdůraznil, že vstoupí-li společnost do likvidace, nezaniká funkce statutárních orgánů. Na likvidátora přechází působnost jen v takovém rozsahu, jaký je potřebný pro naplnění cílů likvidace, zbylou působnost pak vykonává i nadále statutární orgán. Likvidátor se ujímá své funkce již okamžikem svého povolání, kdy na něho přechází také působnost statutárního orgánu, nikoliv až zápisem do veřejného rejstříku. Z právní úpravy nevyplývá povinnost soudu zasílat písemnosti likvidátorovi na místo příslušné právnické osoby, která je účastníkem soudního řízení. Žalovaná byla po celou dobu řízení zcela pasivní. Žalovaná je podnikatelským subjektem, profesionálem a stejně tak profesionálem je ustanovený likvidátor. Žalovaná byla a je po celou dobu řízení zastoupena minimálně statutárním orgánem. V usnesení o likvidaci je žalovaná zastoupená jednatelem společnosti , jméno FO, a likvidátorem. Jestliže se žalovaná bez vážného důvodu na výzvu soudu podle ustanovení § 114b o. s. ř. včas nevyjádřila a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní uplatňován uznává. Soud prvého stupně pak má obecně povinnost vydat rozsudek pro uznání i v případě, že se žalovaná k žalobě v potřebné kvalitě a kvantitě vyjádřila později (opožděně, po uplynutí lhůty stanovené § 114b o. s. ř.). K námitce likvidátora žalované, že výzva podle § 114b o. s. ř. byla žalované doručována v době, když bylo rozhodnuto o zrušení žalované a jmenování likvidátora a z toho titulu jednatel žalované již nemohl za žalovanou jednat, neboť by to bylo v rozporu s účelem likvidace, žalovaná uvedla, že jednatel žalované měl právo se ke kvalifikované výzvě dle § 114b o. s. ř. vyjádřit i při maximálním omezení jednatelského oprávnění z titulu povolání likvidátora. Jednatel žalované měl možnost a povinnost jednat v souladu s ustanovením § 114b odst. 5 o. s. ř., když měl alespoň soudu ve stanovené lhůtě sdělit, jaký vážný důvod mu brání v tom, aby se k výzvě včas vyjádřil. Žalobce navrhoval, aby krajský soud změnil usnesení okresního soudu a nahradil jej rozsudkem pro uznání.

3. K odvolání žalobce se písemně vyjádřila žalovaná, která navrhla, aby krajský soud věcně správné usnesení okresního soudu potvrdil. Nesouhlasila s námitkami žalobce, že není možné, aby soud prvního stupně zpětně přezkoumával, zda byly nebo nebyly splněny podmínky pro vydání výzvy dle § 114b o. s. ř. Splnění procesních podmínek pro vydání kvalifikované výzvy podle § 114b o. s. ř. je nezbytností pro vydání takové výzvy. Jestliže soud postupuje podle § 114b o. s. ř., ačkoliv nejsou splněny procesní podmínky, nelze na základě takové výzvy vydat rozsudek pro uznání. Tento závěr vyjádřil mimo jiné i Vrchní soud v Praze v rozsudku č. j. 105 VSPH 551/2025-30. Žalobce v žalobě odkazoval mimo jiné i na odstoupení od smlouvy a nezakládal tak svá tvrzení pouze na absolutní neplatnosti smlouvy pro absenci dobré víry žalované. Ze samotné žaloby je však patrné, že žalobce pracuje s absencí dobré víry na straně žalované jako s hlavním argumentem, pro který by měla být smlouva neplatná. Žádným způsobem neprokazuje tvrzení, že by žalovaná skutečně nebyla v dobré víře. Odkaz na odstoupení od smlouvy žalobcem je v žalobě zmíněn v rámci jednoho odstavce, že tak činí z procesní opatrnosti dne 5. 5. 2024 v souladu s ustanovením § 1977 o. z., neboť došlo ze strany žalované k prodlení, když na kupní cenu nebylo ničeho plněno a z toho titulu považuje prodlení žalované za podstatné porušení povinnosti. Žalobce tak činí z procesní opatrnosti a namítá zánik kupní smlouvy od počátku, neboť od ní platně odstoupil. Je tak patrné z citace jediné pasáže žaloby, která odkazuje na odstoupení od smlouvy žalobcem, že ani žalobce nepovažuje toto tvrzení za stěžejní část žaloby, když námitku vznáší toliko z procesní opatrnosti. Bez ohledu na to však tato argumentace žalobce není dostatečná pro jednoznačné rozhodnutí ve věci rozsudkem pro uznání. Žalobce ani netvrdí, natož aby prokazoval skutečnosti, které jsou podstatné pro posouzení oprávněnosti postupu dle § 1977 o. z. Žádným způsobem nevysvětluje, že od smlouvy pro prodlení žalované odstupuje dne 5. 5. 2024, když dle tvrzení žalobce k prodlení mělo dojít již dne 18. 12. 2022 a od smlouvy lze podle § 1977 o. z. odstoupit pouze ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, co se dozví o prodlení. Žalobce ve své žalobě neuvedl dostatečně žádné tvrzení, které by znamenalo, že došlo k zániku kupní smlouvy a žalobci by tak svědčilo vlastnické právo k nemovitým věcem. Žalovaná přisvědčila tvrzení žalobce, že jmenováním likvidátora žalované nezaniká funkce člena statutárního orgánu. Podle § 193 o. z., nabývá likvidátor postavení člena statutárního orgánu okamžikem svého povolání a jedná za likvidovanou společnost okamžikem svého povolání v rozsahu odpovídajícím povaze a cíli likvidace. Účelem, a tedy povahou a cílem likvidace je vypořádání likvidační podstaty likvidované právnické osoby dle § 187 odst. 1 o. z. Je tak nezbytné, aby za likvidovanou společnost jednal likvidátor i v soudních sporech týkajících se likvidační podstaty. Jednatel žalované nebyl jakkoliv oprávněn za žalovanou jednat, a tedy nemohl ani reagovat na výzvu dle § 114b o. s. ř. Jediná osoba oprávněná v nadepsané věci jednat za žalovanou byl likvidátor, který ale neměl přístup do datové schránky žalované, neboť mu byl poskytnut až 18. 12. 2024 po uplynutí lhůty k vyjádření se k žalobě stanovené ve výzvě v § 114b o. s. ř. Po doručení výzvy k vyjádření se k žalobě dle usnesení Okresního soudu v Šumperku č. j. 9 C 159/2024-35 ze dne 26. 5. 2025 žalovaná již reagovala, neboť s tímto usnesením měla reálnou příležitost se seznámit. Nelze tak usuzovat na stejnou či obstrukční pasivitu žalované, na kterou by bylo přiměřené užití fikce uznání nároku žalobce. Výzva byla vydána asistentem soudce. Z judikatury vyplývá, že kvalifikovanou výzvu může vydat i vyšší soudní úředník. Lze však namítnout, že úvaha, zda jsou splněny předpoklady pro její vydání náleží výhradně vyřizujícímu samosoudci. Pouze a jedině on je povolán k posouzení, zda je postup podle § 114b o. s. ř. přiměřeným, a tedy zákonným postupem. Tuto úvahu za něho nemůže uskutečnit nikdo jiný. Není případné, aby byl vyřizující samosoudce vázán postupem, jež mu dopředu nadiktoval vyšší soudní úředník. V daném soudním řízení samosoudce dospěl k závěru, že podmínky splněny nebyly a z tohoto důvodu byla žalované znovu zaslána výzva k vyjádření se k žalobě ze dne 26. 5. 2025. Žalovaná má tak za to, že nebyly splněny materiální podmínky pro vydání výzvy dle § 114b o. s. ř. a nemohlo tak dojít k uznání nároku dle § 114b odst. 5 o. s. ř. ani k vydání rozsudku pro uznání podle § 153a o. s. ř.

4. Odvolání žalobce je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal napadené usnesení okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo podle ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

5. Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že je vlastníkem bytové jednotky č. p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vymezené podle bytového zákona v budově č. p. , Anonymizováno, bytový dům v obci , adresa, na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, s podílem , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech uvedeného domu a pozemku st. p. č. , hodnota, vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Ve skutkových okolnostech žaloby uvedl, že , jméno FO, , narozený 16. 8. 1974 využil tehdy již zhoršeného mentálního stavu žalobce v důsledku Alzheimerovy nemoci s pozdním počátkem a s tím spojené důvěřivosti a laskavosti a nepozornosti žalobce a vylákal od žalobce podpis na plnou moc ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , kterou byl , jméno FO, žalobcem zplnomocněn, aby mimo jiné dohodl a uzavřel kupní smlouvu na předmětnou bytovou jednotku. Plnou moc pak , jméno FO, předložil žalobci dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, na obecním úřadě ve , Anonymizováno, a podpis žalobce na této plné moci byl následně i úředně ověřen pod pořadovým číslem legalizace , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na obecním úřadě ve , Anonymizováno, . , jméno FO, následně prostřednictvím této plné moci sjednal jménem žalobce, jako prodávajícím, se žalovanou, jako kupujícím, dne 18. 11. 2022 smlouvu na prodej předmětné nemovitosti za částku 2.000.000 Kč. Kupní cena měla být zaplacena na bankovní účet číslo , č. účtu, , ke kterému má dispoziční právo , jméno FO, . Návrh na vklad vlastnického práva podal , jméno FO, dne 18. 11. 2022 a k převodu vlastnického práva k nemovitosti došlo zápisem provedeným 13. 12. 2022. , jméno FO, byl za předmětné podvodné jednání uznán vinným v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 6 T 111/2023. Žalovaná společnost záhy po provedení zápisu vlastnického práva uzavřela se , jméno FO, do 15. 12. 2022 smlouvu o zřízení zástavního práva a na nemovitosti zajistila úvěr ve výši 1.750.000 Kč. , jméno FO, byl rovněž odsouzen za přečin podvodu, kterého se dopustil tím, že dne 31. 12. 2022 v bydlišti žalobce využil jeho zhoršeného mentálního stavu v důsledku Alzheimerovy nemoci s pozdním počátkem a tím spojené důvěřivosti a laskavosti žalobce a přesvědčil žalobce, aby šel s ním do prodejny , Anonymizováno, na , adresa, a zde si koupil mobilní telefon značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, spolu s příslušenstvím. Tento nákup byl financován prostřednictvím úvěrové smlouvy , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobce pak upozornil na skutečnost, že při vyplňování úvěrové smlouvy byl značně ovlivněn , jméno FO, , kdy mezi kontaktní údaje byl na popud , jméno FO, uveden kontaktní email žalované, konkrétně , e-mail, . Dle údajů uvedených v obchodním rejstříku žalovaná vznikla 3. 12. 2021. Původně byla jediným společníkem žalované obchodní korporace , Anonymizováno, , právnická osoba, se sídlem , adresa, , IČO , IČO, . Dle webových stránek se tato korporace zabývá zejména poskytováním virtuálních sídel a prodejem , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z údajů v obchodním rejstříku vyplývá, že dne 14. 10. 2022 došlo ke změně z původního jednatele, jímž je do současné doby , jméno FO, a ve stejné době došlo ke změně jediného společníka, jímž je doposud , jméno FO, . Žalobce dále uvedl, že žalovaná doposud na své závazky ničeho neplnila, ačkoliv v kupní smlouvě se zavázala vyplatit žalobci kupní cenu následujícím způsobem. 1) 1.000.000 Kč do 30 dnů od podpisu kupní smlouvy (tj. do 19. 12. 2022 včetně), 2) druhá část kupní ceny měla být uhrazena formou 120 splátek po 5.000 Kč měsíčně počínaje 15. 1. 2023, přičemž poslední splátka měla být 405.000 Kč. Žalobce (v žalobě nesprávně uvedeno žalovaný) však doposud žádné plnění neobdržel, když z tohoto titulu dne 5. 5. 2024 odstoupil od kupní smlouvy. Na základě uvedených tvrzení má žalobce za to, že je vlastníkem nemovitosti, proto se domáhá napravení nesouladu mezi skutečným stavem a stavem uvedeným v katastru nemovitostí podle § 985 o. z. a je naplněna i podmínka naléhavého právního zájmu. Dle žalobce jednání žalované je v rozporu s dobrými mravy a je z toho důvodu podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatné. Žalobce poukázal a demonstroval níže uvedené časové posloupnosti. Zejména, že podpis plné moci k prodeji nemovitosti se uskutečnil 16. 11. 2022 a podpis kupní smlouvy již 18. 11. 2022. Časový úsek mezi podpisem plné moci a podpisem kupní smlouvy činí pouhé 2 dny. Dle žalobce je nepravděpodobné, takřka nemožné, že by se žalovaná rozhodla pro zakoupení nemovitosti v hodnotě 2,5 milionu Kč, aniž by znala stav nemovitosti a byla seznámena s okolnostmi prodeje. Nemovitost nebyla nikterak inzerována. Jednání žalované a odsouzeného , jméno FO, , Anonymizováno, být dopředu koordinované, když i kdyby bylo jednání platné, byl by žalovaný býval ochuzen o částku 590.000 Kč, neboť dle odborného vyjádření společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (součást trestního spisu) činí hodnota nemovitosti 2.590.000 Kč. O koordinaci a ostatně nekalých úmyslech žalované pak svědčí skutečnost, že neprodleně po provedení zápisu katastrálním úřadem došlo k zatížení nemovitosti hypotékou. Opět se tak stalo v časovém rozmezí pouhých dvou dní. Vztah mezi žalobcem a , jméno FO, pak žalobce dále dovozoval z události ze dne 31. 12. 2022, kdy byl zlákán k uzavření úvěrové smlouvy a načež byl do smlouvy uveden kontaktní email na žalovanou.

6. Okresní soud pak usnesením ze dne 8. 10. 2024, č. j. 9 C 159/2024-31, které vydal asistent soudce , tituly před jménem, , jméno FO, , vyzval žalovanou k vyjádření podle § 114b odst. 1 o. s. ř., aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která je připojena. Výzva obsahuje všechny obligatorně stanovené náležitosti o povinnosti vylíčit všechny rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž žalovaná staví svoji obranu proti žalobě v případě, že uplatněný nárok v žalobě zcela neuzná. Žalovaná byla současně poučena o tom, že v případě, že se bez vážného důvodu ve věci písemně nevyjádří nebo ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Soud v takovém případě rozhodne ve věci samé rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Usnesení bylo žalované doručeno do její datové schránky fikcí dne 8. 11. 2024. Okresní soud pak následně výzvou ze dne 26. 5. 2025, č. j. 9 C 159/2024-35 vyzval žalovanou k vyjádření ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k žalobě, která jí byla doručena dne 8. 11. 2024. Na to žalovaná uvedla, že společnost je v likvidaci a likvidátor požádal, aby společnosti byla opětovně zaslána žaloba, která byla doručována do datové schránky likvidované společnosti a likvidátor ji nemá k dispozici. Žalovaná pak učinila písemné vyjádření ve věci podáním ze dne 30. 6. 2025, v němž uvedla skutečnosti, na nichž staví svoji obranu za situace, kdy s žalobou vyjádřila nesouhlas a navrhla žalobu zamítnout. Zástupkyně žalobce pak vyzvala soud k vydání rozsudku pro uznání podáním ze dne 18. 8. 2025.

7. Okresní soud poté, co kvalifikovanou výzvu k vyjádření podle ust. § 114b o. s. ř. vydal, posléze rozhodl k návrhu žalobce rozsudek pro uznání podle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. nevydat s odůvodněním, že podmínky pro postup dle ust. § 114b o. s. ř. nebyly splněny proto, že skutková tvrzení žalobce k absenci dobré víry žalované jako kupující nebyla dostatečná.

8. Odvolací soud s důvody, pro které okresní soud návrhu žalobce na vydání rozsudku pro uznání podle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. nevyhověl, nesouhlasí a má za to, že fikce uznání nároku uplatněného proti žalované v žalobě podle § 114b odst. 5 o. s. ř. nastala.

9. Jak vyplývá z obsahu výše citované žaloby je najisto postaveno, že žaloba obsahuje všechny podstatné náležitosti dle ust. § 79 odst. 1 o. s. ř., včetně vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů, jichž se žalobce dovolává a je najisto postaveno, čeho se žalobce domáhá. Z obsahu žaloby nelze usuzovat na její bezdůvodnost. Žaloba je co do vylíčení rozhodujících skutečností projednatelná a uplatněné právo na určení vlastnictví žalobce k označené nemovité věci vyplývá ze skutečností uvedených v žalobě. Žalobcem vylíčené skutečnosti umožnují základní hmotněprávní kvalifikaci ohledně závazkového právního vztahu účastníků založeného kupní smlouvou, která byla od počátku zrušena odstoupením žalobce pro prodlení žalované se zaplacením zbývající části kupní ceny ve splátkách v dohodnuté výši splátek a termínu jejich splatnosti. Okresní soud při svém rozhodování pominul, že co se týče zániku právního vztahu odstoupením, obsahuje žaloba tvrzení o všech právně významných skutečnostech, z nichž se žalobní nárok na určení vlastnictví žalobce k nemovité věci odvíjí a označení důkazů k těmto tvrzením (písemné odstoupení od smlouvy podle § 1977 o. z. ze dne 5. 5. 2024 včetně dokladu o doručení žalované dne 16. 5. 2024).

10. Judikaturou je vyřešena otázka, že i asistent soudce je oprávněn vydat kvalifikovanou výzvu podle § 114 b o. s. ř. (srov. usnesení NS ČR sp. zn. 23 Cdo 512/2024). , tituly před jménem, , jméno FO, byl podle rozvrhu práce Okresního soudu Šumperku v rozhodné době zařazen jako asistent do soudního oddělení 9 C, v němž byla tato žaloba projednávána.

11. Ve vztahu k podmínkám pro vydání kvalifikované výzvy je judikatura Nejvyššího soudu ustálena v závěru, že smyslem výzvy podle § 114b o. s. ř. je zjistit, které právně významné skutkové okolnosti jsou mezi účastníky sporné (a budou předmětem dokazování) a které jsou nesporné (a zůstanou stranou dokazování) tak, aby bylo možno věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2005, sp. zn. 26 Cdo 779/2004, a ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 28 Cdo 636/2016). Tzv. kvalifikovanou výzvu podle § 114b o. s. ř. lze vydat mimo jiné, vyžaduje-li to povaha věci či okolnosti případu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1981/2016). Povahou věci se rozumí skutková či právní obtížnost věci, která si vyžaduje kvalifikovanou přípravu jednání. Povaha věci vyžaduje vydání usnesení podle § 114b o. s. ř. zejména tehdy, je-li zjišťování skutkového stavu věci s ohledem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů obtížné, a kdy bez znalosti stanoviska žalovaného nelze první jednání připravit tak, aby při něm bylo zpravidla možné věc rozhodnout (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1924/2010, a ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3597/2007).

12. Z pohledu výše uvedených judikaturních závěrů bylo vydání kvalifikované výzvy podle § 114b o. s. ř. odůvodněno skutkovou a právní obtížností věci, kdy bylo třeba znát stanovisko žalované s ohledem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů.

13. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2433/2004 uvedl, že soudem určenou lhůtu k podání písemného vyjádření ve věci, která nesmí být kratší než 30 dnů, žalovaný dodrží, jestliže před jejím uplynutím podá vyjádření u soudu nebo je odevzdá orgánu, který má povinnost je soudu doručit (například u držitele poštovní licence). Nemůže-li žalovaný z vážných důvodů podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření ve věci, zákon mu ukládá, aby to ještě před uplynutím lhůty sdělil soudu; ve svém oznámení musí uvést důvod, který mu v podání písemného vyjádření brání, a musí být připraven tento důvod na výzvu soudu prokázat. Jestliže žalovanému brání v podání písemného vyjádření ve věci vážný důvod, avšak ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, o jaký vážný důvod jde, má to pro něj stejné procesní následky, jako kdyby písemné vyjádření vůbec bez vážného důvodu nepodal; výjimku z tohoto pravidla představuje pouze případ, že jde o tak vážný důvod, který žalovanému neumožňuje ani to, aby soudu sdělil, že u něj nastal vážný důvod, který mu brání podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření.

14. Výzva byla žalované doručena řádně dne 8. 11. 2024 do její datové schránky za použití fikce dle ust. § 17 odst. 4 zák. č. 300/2008 Sb. Žalovaná se ve lhůtě stanovené soudem, která uplynula dnem 9. 12. 2024 (pondělí), nevyjádřila, ani před uplynutím lhůty k vyjádření soudu nesdělila vážný důvod, který by jí v podání vyjádření bránil. Za tak vážný důvod, který by žalované znemožnil podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření či alespoň v této lhůtě soudu sdělit důvod, který jí brání písemné vyjádření včas podat, nelze považovat skutečnost, že společnost vstoupila do likvidace. Dnem 20. 11. 2024 nabylo právní moci usnesení Městského soudu v Praze dne 14. 10. 2024, č. j. 85 Cm 2779/2024-3 a teprve tímto dnem soudem jmenovaný likvidátor , právnická osoba, . nabyl působnosti statutárního orgánu žalované (ust. § 193 o. z.) k tomu, aby činil úkony směřující k likvidaci. Od tohoto okamžiku byl jmenovaný likvidátor oprávněn zastupovat žalovanou navenek, vůči třetím osobám, protože primárně tímto jednáním vyrovnává dluhy vůči věřitelům a vypořádává majetek (§ 187 odst. 1 o. z.), což se týká majetku, o který se v této věci vede spor. Zákon výslovně předpokládá existenci statutárního orgánu likvidované společnosti i po povolání likvidátora. Povoláním likvidátora dochází k výraznému vyprázdnění působnosti statutárního orgánu žalované (jednatele) v rámci ust. § 188 o. z. a jednatel žalované nebyl oprávněn jednat mimo rozsah činnosti dle ust. § 196 o. z.

15. Po doručení výzvy k vyjádření (8. 11. 2024) byl statutárním orgánem žalované s oprávněním jednat v této právní věci za žalovanou její jednatel, který mohl a měl se stanovené lhůtě sám vyjádřit nebo po nařízení likvidace předat podklady likvidátorovi k vyjádření. V okolnostech, které v řízení vyšly najevo, že žalovaná po řádném doručení výzvy k vyjádření vstoupila do likvidace a byl soudem jmenován likvidátor, není překážkou, která by žalované zabránila se ve lhůtě vyjádřit. Nečinnost žalované, že po doručení výzvy k vyjádření dle ust. § 114b o. s. ř. neučinila žádné potřebné úkony, tak není ospravedlnitelná.

16. Bylo již výše soudem konstatováno, že výzva k vyjádření byla žalované řádně doručena dne 8. 11. 2024 do její datové schránky a že v době doručení byl statutárním orgánem žalované její jednatel. Je pak pro danou věc bez právního významu, že likvidátor, který nabyl funkce statutárního orgánu 20. 11. 2024, získal přístupové údaje do datové schránky likvidované společnosti až po uplynutí lhůty k vyjádření, dne 16. 12. 2024, neboť účinky řádného doručení nastaly již 8. 11. 2024 a od 9. 11. 2024 začala plynout lhůta 30 dnů k vyjádření.

17. S marným uplynutím lhůty, kterou soud stanovil žalované k písemnému vyjádření ve věci, ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. spojuje fikci, že nárok, který je proti žalované žalobou uplatňován, uznala. Na základě této fikce uznání nároku pak soud rozhodne v neprospěch žalované rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.), neboť její účinky - jestliže nastala - za řízení nelze vyvrátit (a to ani důkazem opaku) a nezanikají ani uplynutím času. Na tom, že nastala fikce uznání nároku uplatněného žalobou, proto nic nemohou změnit okolnosti, že se žalovaná opožděně ve věci písemně vyjádřila, že nárok žalobce v tomto vyjádření zcela (v plném rozsahu) neuznala a že v opožděném vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu.

18. Odvolací soud na základě odvolání žalobce dospěl k závěru, že požadavek žalobce na vydání rozsudku pro uznání byl opodstatněný, proto usnesení okresního soudu podle ust. § 220 o. s. ř. změnil a sám rozhodl rozsudkem pro uznání podle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 29 ICdo 108/2017).

19. Tímto rozsudkem se řízení u soudu končí, proto bylo třeba rozhodnout i o nákladech řízení (ust. § 151 odst. 1 o. s. ř.). Podle výsledku sporu (ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.) vzniklo právo na náhradu nákladů řízení žalobci, který byl zastoupen soudem mu ustanovenou zástupkyní z řad advokátů. Odvolací soud odměnu stanovil podle ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. z částky 2.000.000 Kč, která je uvedena jako kupní cena podle účastníky uzavřené kupní smlouvy. Odměna za úkon tak činí 16.300 Kč. Odměna náleží za tyto úkony právní služby učiněné za řízení před soudem prvého stupně – příprava a převzetí zastoupení, nahlížení do trestního spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 6 T 111/2023 (jde v tomto řízení zcela nepochybně o účelný úkon právní služby vzhledem ke skutkovým souvislostem s nyní řešenou věcí), porada s klientem dne 9. 4. 2024, předžalobní výzva ze dne 20. 4. 2024, odstoupení od kupní smlouvy ze dne 6. 5. 2024, žaloba 8. 7. 2024, návrh na zápis poznámky spornosti ze dne 9. 7. 2024, výzva k vydání rozsudku pro uznání ze dne 18. 8. 2025 a účast na jednání okresního soudu dne 20. 8. 2025 – 9 x 16.300 Kč = 146.700 Kč. K tomu náleží režijní paušál v částce 300 Kč za úkony učiněné do 31. 12. 2024 (ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2024) 7 x 300 = 2.100 Kč. K úkonům právní služby učiněným po 1. 1. 2025 náleží režijní paušál 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb., tj. 2 x 450 Kč = 900 Kč. Odměna včetně režijního paušálu za řízení před soudem prvého stupně činí částku 149.700 Kč. Za neúčelné úkony, která právní zástupkyně žalobce vyúčtovala považuje odvolací soud další porady přesahující dobu trvání 1 hodina ze dne 30. 4. 2024, 17. 6. 2024 a 10. 7. 2024, vzhledem k tomu, že řízení u soudu prvého stupně skončilo zamítnutím návrhu na vydání rozsudku pro uznání, na samém počátku řízení. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám České republiky – Okresního soudu v Šumperku (ust. § 149 odst. 2 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).

20. Žalobce je stranou procesně úspěšnou i ve fázi odvolacího řízení a náleží mu právo na náhradu nákladů podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Za odvolací řízení jde o 2 úkony právní služby – odvolání ze dne 8. 10. 2025 a účast u odvolacího jednání dne 10. 2. 2026. Za tyto úkony náleží odměna 2 x 16.300 Kč = 32.600 Kč. K tomu 2 x 450 Kč režijní paušál = 900 Kč. Odměna včetně režijního paušálu tak činí částku 33.500 Kč. Odvolací soud nepřiznal k odměně poradu s klientem dne 26. 1. 2026, když účelnost takové porady přesahující 1 hodinu vzhledem k tomu, že podstatou přezkumu nebyly žádné okolnosti, které by mohly být předmětem porady, neboť posuzovány byly pouze předpoklady vydání rozsudku pro uznání. K odměně náleží náhrada hotových výdajů – cestovné , adresa, a zpět vozidlem, jehož spotřeba podle údajů v technickém průkazu činí 7,2 l benzinu. Náhrada za pohonné hmoty za cestu v délce 120 km činí při průměrné ceně benzinu 95 oktanů dle ust. § 4 písm. a) vyhl. č. 573/2025 Sb. částku 300 Kč. K tomu náhrada za použití vozidla při sazbě 5,90 Kč/km dle ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 573/2025 činí 708 Kč. K tomu náleží náhrada za 4 zameškané půlhodiny cestou ze , adresa, do , Anonymizováno, a zpět 4 x 150 Kč (ust. § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) = 600 Kč. Cestovné spolu s náhradou za ztrátu času činí 1.608 Kč a s připočtením odměny včetně režijního paušálu 33.500 Kč = 35.108 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám České republiky – Okresnímu soudu v Šumperku (ust. § 149 odst. 2, § 160 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).