69 CO 271/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 153.178 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 14. 10. 2015, č. j. 214 C 36/2013-88,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. mění takto: „ Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 153.178 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 1. 4. 2013 do zaplacení, se zamítá.“

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 8.998 Kč ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalovaného příjmení jméno příjmení.

IV. Stát nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 153.178 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od 1. 4. 2013 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši, která bude určena v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám ČR – Okresního soudu v Šumperku (výrok II.) a uložil žalovanému zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Šumperku na náklady státu a na poplatkové povinnosti 8.278 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný do všech výroků s tím, že smlouva o půjčce je reálným kontraktem, který kromě konsenzuální stránky vyžaduje ke své platnosti i předání předmětu půjčky. Žádný důkaz s výjimkou tvrzení žalobkyně v rámci jejího účastnického výslechu o předání předmětu půjček do dispozice žalovaného nebyl v řízení podán. Tvrzení žalobkyně, že k předání předmětu první půjčky, tedy částky 160.000 Kč došlo 22. 12. 2010 před poštou v obec se jeví v kontextu dalších důkazů nevěrohodným. Žalobkyně totiž tvrdí, že si zřídila úvěr na pobočce pošty v obec, že peníze obdržela na poště v hotovosti v obálce a poté, co vyšli z pošty, žalovanému na parkovišti, kde byla přítomna její matka a kolegyně z práce (svědkyně anonymizováno) předala hotovost v obálce, což bylo celé v igelitové tašce. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi ČSOB a žalobkyní 22. 12. 2010, jejímž předmětem je poskytnutí úvěru žalované ve výši 160.000 Kč, je však výslovně uvedeno, že k uzavření smlouvy došlo ve finančním centru v obec na ulici ulice a číslo, nikoliv na poště, která se nachází na ulici ulice a číslo. Z výpovědi žalobkyně vyplývá, že hotovost obdržela přímo na poště, tedy v místě, na kterém smlouvu uzavřela. I kdybychom připustili, že předání igelitové tašky, v níž se měla obálka nacházet, ve které byla hotovost ve výši 160.000 Kč byly přítomny matka a svědkyně příjmení, ačkoliv jejich tvrzení nelze neoznačit za účelová, z jejich výpovědí lze dovodit pouze tolik, že viděly, jak žalobkyně předává igelitovou tašku. Blíže jim o obsahu nemohlo být známo ničeho. Pokud jde o předání předmětu druhé smlouvy o půjčce, tedy částky 30.000 Kč, tak závěr okresního soudu, že k jeho předání mělo dojít prostřednictvím výběru hotovosti z účtu žalobkyně pomocí platební karty žalobkyně, kterou žalobkyně žalovanému poskytla, nemá žádnou oporu v provedeném dokazování.

3. Žalovaný dále u jednání uvedl, že na žalovaného bylo vedeno insolvenční řízení zdejší pobočkou krajského soudu pod sp. zn. insolvenční spisová značka, kdy bylo vydáno 6. 8. 2021 usnesení, kterým se žalovaný osvobozuje od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení i těch, co zahrnuty být měly, ač se tak nestalo. Rozhodnutí je v právní moci a nebylo zrušeno. Žalobkyně svoji domnělou pohledávku, která byla předmětem tohoto řízení, do insolvenčního řízení nepřihlásila a tedy nemohla být ani dále přezkoumávána v rámci insolvenčního řízení. Jelikož se jedná o pohledávku, která pokud by existovala, měla být uspokojena z majetkové podstaty insolvenčního dlužníka, tak se na ní uvedené osvobození v celém rozsahu vztahuje, a to včetně příslušenství spočívající jak ohledně úroku z prodlení, tak případných nákladů řízení, byť takové rozhodnutí dosud nebylo vydáno. Žalovaný tak navrhuje změnu rozsudku a zamítnutí žaloby.

4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206 a § 212a o. s. ř.) a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že napadené rozhodnutí je třeba změnit.

5. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 6. 8. 2021, č. j. insolvenční spisová značka má krajský soud za prokázáno, že tímto usnesením soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníkem jméno příjmení narozeným 30. 1. 1990, bytem adresa), zprostil anonymizováno jméno příjmení funkce insolvenčního správce (výrok II.), přiznal insolvenčnímu správci odměnu (výrok III.), osvobodil dlužníka od placení pohledávek: a) zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, b) věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a c) věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (výrok IV.) s tím, že osvobození se vztahuje na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (výrok V.) a že osvobození se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníkovi uložena v anonymizováno řízení pro úmyslný anonymizováno čin a dále pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti (výrok VI.). Rozhodnutí o úpadku bylo vydáno 1. 3. 2016.

6. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá vrácení částek, které měla půjčit žalovanému. Okresní soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o půjčce dne 22. 12. 2010 na částku 129.800,41 Kč a blíže neurčeného data blízkého dni 23. 7. 2012 k uzavření smlouvy o půjčce na částku 23.377,30 Kč, když v uvedených datech došlo také k předání předmětu půjček.

7. S ohledem na vedení insolvenčního řízení na žalovaného jméno příjmení a jeho osvobození od placení pohledávek usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 6. 8. 2021, č. j. insolvenční spisová značka bylo se třeba zabývat tím, zda tato skutečnost má vliv žalovanou pohledávku. Pohledávky žalobkyně ze smluv o půjčkách měly nepochybně vzniknout před vydáním rozhodnutí o úpadku dne 1. 3. 2016, když pohledávka na vrácení půjčky ze smlouvy o půjčce vzniká již předáním předmětu půjčky. Osvobození od placení pohledávek dle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona se tak vztahuje nepochybně i na pohledávky žalobkyně uplatňované v tomto řízení, a to bez ohledu na to, zda tyto přihlásila v insolvenčním řízení.

8. I kdyby tedy žalobkyně měla tvrzené pohledávky ze smluv o půjčce, které v tomto řízení uplatňuje, nelze tyto přiznat a žaloba musí být zamítnuta bez ohledu na to, zda bylo v řízení prokázáno, že tyto pohledávky existují.

9. Krajský soud proto s ohledem na okolnosti nastalé po rozhodnutí okresního soudu rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl (§ 220 o. s. ř.).

10. Vzhledem ke změně rozhodnutí bylo třeba nově rozhodnout o nákladech řízení účastníků a státu (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

11. O nákladech řízení před soudem prvého stupně bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 150 o. s. ř., když žalovaný byl úspěšný a měl by právo na náhradu nákladů, tento jeho úspěch je však založen především na osvobození od placení pohledávek, přičemž náklady před soudem prvého stupně vznikly ještě před osvobozením. S ohledem na okolnosti případu proto soud žalovanému náhradu nepřiznal.

12. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl v odvolacím řízení plný úspěch a má právo na náhradu nákladů řízení, a to odměnu za 1 úkon právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 7.260 Kč, 1x režijní paušál po 300 Kč, cestovné ve výši 1.038 Kč na cestě obec – obec a zpět osobním vozidlem při ujetí 146 km, průměrné spotřebě 6,5 l číslo km, cena benzinu 37,1 Kč a sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km a náhrada za ztrátu času 400 Kč, celkem 8.998 Kč. V odvolacím řízení už nelze shledat důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. s ohledem na skutečnost, že žalobkyně měla možnost žalobu vzít zpět, když ji bylo známo, že u žalovaného došlo k osvobození od placení pohledávek, žalovanému pak vznikly další náklady.

13. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 o. s. ř., když žalobkyně úspěšná nebyla, byla však osvobozena od soudních poplatků. Stát tak nemá právo na náhradu nákladů. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v Šumperku k Nejvyššímu soudu ČR v obec. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 o. s. ř.). Proti výrokům o nákladech řízení není dovolání přípustné.