69 Co 275/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , Anonymizováno , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta tituly za jménem , tituly za jménem sídlem Adresa advokáta o žaloba z rušené držby, k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 21. 10. 2025, č. j. 16 C 224/2025-22,

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 12.776 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Okresní soud zamítl návrh o uložení povinnosti žalovaného zdržet se dalšího vypuzení žalobce z jeho držby práva průchodu a průjezdu přes pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a dále, aby byl povinen obnovit původní stav, a to tak, že je povinen odstranit oplocení pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to včetně vestavěné brány, která toto oplocení spojuje (výrok I.). Žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nebylo přiznáno (výrok II.).

2. Proti tomuto usnesení podal odvolání žalobce. V důvodech podaného odvolání uvedl, že nesouhlasí s důvody zamítnutí této žaloby, že žalobce nemůže realizovat pouze průchod a průjezd vozidel typu karavan, což je vozidlo nestandardní a může být parkováno v areálu rodinných domů v jiném místě. Dále okresní soud uvedl, že vzhledem k tomu, že existuje možnost zahájení řízení o zřízení věcného břemene průchodu a průjezdu, není důvod trvat na provizorním řešením v rámci žaloby na ochranu rušené držby. Dle žalobce okresní soud rozhodl v rozporu s ústavním nálezem sp. zn. IV. ÚS 4306/18, jestliže žalobu z rušené držby zamítl na základě jiných, než zákonem předvídaných skutečností (nesplnění podmínek posledního faktického stavu držby jejího svémocného rušení a včasného podání žaloby z rušené držby). Soud prvého stupně zamítl žalobu z rušené držby právě na základě jiných než zákonem předvídaných skutečností. Žalobce splnil podmínku posledního faktického stavu držby, když z fotografické dokumentace vyplývá, že poslední faktický stav před stavbou oplocení odpovídal tomu, že žalobce držel právo průchodu a průjezdu, a to včetně průjezdu karavanu. Soud rozhoduje o faktickém stavu (důležitý je „prvek fakticity“), soud není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky a omezí se jen na zjištění faktického stavu – v řízení se nezkoumá oprávněnost držby. Soudu nepřísluší zkoumat, jaký druh vozidla je „normální“ či standardní. Pokud žalobce disponuje právem ke karavanu, který pravidelně na místě parkuje, je úvaha soudu, že se jedná o nestandartní vozidlo zcela nemístná. Za nevhodné označil žalobce i konstatování soudů, že může v uzavřeném areálu rodinných domů parkovat na jiném místě, když v areálu jiné místo, které by bylo dostatečně velké a bylo ve vlastnictví žalobce, není. Karavan není jediné rozměrné vozidlo, kterému může být bráněno v parkování. Vzhledem k tomu, že došlo k zásadnímu omezení příjezdové cesty, není možné parkovat na místě jakékoliv vozidlo, které není osobní, a to včetně sanitky. Soud konstatoval, že ke ztížení přístupu k parkovacím místům a omezení přístupu na pozemek došlo, avšak v rozporu s logikou uzavřel, že žalobce nebyl vypuzen z držby. Soud neprovedl žalobcem předložené důkazy, a to záznamy z bezpečnostních kamer, z nichž je zřejmé, že oplocení bylo zbudováno teprve v nedávné době a žalobce právo průchodu a průjezdu přes sporné pozemky evidentně držel. Žalovaný recipročně využíval oprávnění „nájezdu“ na pozemek žalobce. Byla naplněna podmínka svémocného rušení, když žalovaný svémocně rušil držbu žalobce tím, že bez jakéhokoliv upozornění, náznaku či notifikace držbu svémocně žalobci odňal. Žalobce splnil podmínku včasného podání žaloby, což okresní soud v napadeném usnesení konstatoval. Naprosto vadně okresní soud v odůvodnění uvádí, že žalobce měl využít petitorní žaloby nebo prostředků správního práva. Posesorní žaloba je institutem pro „rychlé vyřízení věci“ a soud se má omezit jen na zjištění faktického stavu a v řízení nezkoumá oprávněnost držby. Smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu, proto obecný soud nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Pro úspěšnost žaloby je nutné, aby žalobce prokázal, že je držitelem práva, které žalovaný ruší. Soud se proto omezí jen na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (ustanovení § 178 o. s. ř.).

3. V rámci vyjádření u odvolacího jednání k námitkám žalovaného uvedeným v jeho vyjádření k odvolání, žalobce uvedl, že argumentace výprosou ze strany žalovaného není přiléhavá. Účel užívání byl sjednán, neboť žalobce a žalovaný si vzájemně poskytovali právo průchodu a průjezdu. Žalovaný nedodržoval své domnělé odvolání výprosy, když v době soudního sporu i po něm využíval pozemky žalobce k nájezdu na svůj pozemek. Z toho dle žalobce vyplývá, že ačkoliv žalovaný v rámci jiného soudního sporu vedeného pod sp. zn. 7 C 28/2021 tvrdil, že bude nejlépe, když vzájemných práv průchodu a průjezdu nebude využíváno, tak tato tvrzení nebyla míněna vážně. To ostatně vyplývá z kamerového záznamu číslo 1, 2 a 3, který byl pořízen několik měsíců po právní moci usnesení, kterým byl schválen smír. Závěrem žalobce navrhl zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně.

4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl, aby krajský soud věcně správné usnesení okresního soudu potvrdil. Pokud žalobce vůbec nějaké právo držel, jednalo se pouze o držbu nepravou, které ochrana nepřísluší. Žalobci svědčila nanejvýš výprosa, když žalovaný poté, co nabyl vlastnictví k pozemkům p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, kupní smlouvou ze dne 26. 3. 2019 po určitou dobu toleroval přecházení či přejíždění přes tyto pozemky. Po uzavření kupní smlouvy žalovaný žalobce informoval, že si zde v budoucnu hodlá zřídit oplocení na hranici pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Byla ostatně právě z tohoto důvodu vybudovaná základová patka, na které je osazen sloupek řešeného oplocení. Mezi účastníky řízení a společností , právnická osoba, ., jejímž společníkem a jednatelem je žalobce, vygradovaly spory plynoucí z kupní smlouvy (týkající se vad rodinného domu žalovaného) a žalovaný žalobci sdělil, že si nepřeje, aby nadále jakkoliv vstupoval na jím vlastněné pozemky. Žalovaný odkázal na komentářovou judikaturu týkající se nepravé držby. Námitku nepravé držby je soud nepochybně oprávněn při projednání žaloby z rušené držby posoudit. Žalovaný dále uvedl, že nárok na obnovení původního stavu nelze uplatnit, má-li být jeho důsledkem odstranění stavby (náklady na vybudování oplocení činily přibližně 110.000 Kč). Žalovaný v této souvislosti odkázal na judikaturu, z níž vyplývá, že při uložení povinnosti uvést věc v předešlý stav bude třeba zohlednit především již uvedenou možnost korekce s petitorním řízením, respektive pravděpodobný výsledek petitorního řízení, zejména v případech uložení povinnosti žalovanému k nastolení obtížně a s velkými náklady navratitelného nebo zcela nenavratitelného stavu, případně souvisejícího se zmařením hospodářských hodnot. Žalobce má nadále zachován přístup ke svému rodinnému domu chůzí i motorovým vozidlem a motorová vozidla u svého rodinného domu nadále parkuje. V rámci vyjádření u odvolacího jednání žalovaný znovu opakoval, že pokud žalobci svědčilo nějaké právo, mohlo se jednat výlučně o výprosu, která pramenila z toho, že účastníci byli dříve přátelé a žalovaný v rámci společenské slušnosti trpěl, že žalobce procházel či otáčel se vozidlem na předmětných pozemcích, které žalovaný od žalobce koupil. Žádná smlouva opravňující žalobce tyto pozemky užívat však nikdy uzavřena nebyla. Poté, co se vztahy zhoršily, žalovaný žalobci sdělil, že si již nepřeje, aby na pozemky vstupoval. Žalobci nemůže náležet ochrana držby. Žalobce není oplocením nijak relevantně dotčen, má i nadále přístup ke svému domu, pěšky i motorovými vozidly.

5. Odvolání žalobce je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal napadené usnesení okresního soudu i řízení jemu předcházející podle ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení v rámci nařízeného odvolacího jednání dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.

6. Odvolací soud neprovedl důkazy, které účastníci ke svým tvrzením navrhli: žalobce – videozáznamy z bezpečnostní kamery z 22. 5. 2024, 11. 7. 2024 a 28. 5. 2025 a žalovaný svým výslechem a předloženou fotodokumentací. Pro posouzení žalobou uplatněného práva z rušené držby byl skutkový stav náležitě objasněn již v řízení před soudem prvého stupně, na základě žalobcem předložených důkazů – kupní smlouvy ze dne 26. 3. 2019 a fotodokumentace. Současně lze konstatovat, že skutkové okolnosti pro věc rozhodné nebyly mezi účastníky ani sporné.

7. Žalobce se domáhá ochrany rušené držby, ze které byl podle tvrzení uvedených v žalobě žalovaným vypuzen. Žalobce tvrdí, že je držitelem práva průchodu a průjezdu přes pozemky p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , které jsou vlastnictvím žalovaného. Uvedené pozemky žalovaný nabyl kupní smlouvou, kterou uzavřel s žalobcem jako prodávajícím dne 23. 6. 2019 spolu s pozemkem p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba – rodinný dům, který do vlastnictví žalovaného uvedenou kupní smlouvou převedla společnost , právnická osoba, . Pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se nachází v rámci uzavřeného areálu tří rodinných domů – jako součást pozemku žalobce p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , žalovaného p. č. , adresa, , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Přístup k nemovitostem v rámci tohoto areálu vede po p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která je ve spoluvlastnictví vlastníků nemovitostí v rámci tohoto areálu, prostřednictvím posuvné brány umístěné při vstupu na pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze silnice p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Je mezi účastníky nesporné, že žalobce přecházel a vozidly včetně karavanu přejížděl přes oba pozemky žalovaného p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na svůj pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kde před rodinným domem na p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, má zbudované zastřešené parkovací místo. Žalovaný přístupu na své pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalobci zabránil jejich oplocením včetně brány v místě vstupu na tyto pozemky z p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (ve spoluvlastnictví), k čemuž podle zjištění žalobce došlo v srpnu 2025.

8. Okresní soud správně postupoval podle ustanovení § 177 a násl. o. s. ř. upravujícího řízení o žalobě z rušené držby, přičemž správně aplikoval i ustanovení § 1003, § 1007 odst. 1, 2 a § 1008 odst. 1 o. z. Správně okresní soud dovodil, že žaloba byla podána před uplynutím prekluzivní hmotněprávní lhůty uvedené v ustanovení § 1008 odst. 1 o. z., když žaloba byla podána dne 8. 10. 2025 a k žalobou popsanému jednání žalovaného, označenému žalobcem jako rušení pokojné držby, došlo dne 27. 8. 2025.

9. Podle ust. § 1007 odst. 1 o. z., byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.

10. Žalobci, co se jeho námitek týká, je třeba přisvědčit, že smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu. Proto soud v tomto řízení nezkoumá, zda jde o držbu řádnou poctivou nebo pravou. Pro úspěšnost žaloby je však nutné, aby žalobce prokázal, že je držitelem práva, které žalovaný ruší vypuzením z držby tohoto práva. Ochrana držby je poskytována všem právům, které mohou být předmětem držby (§ 988 o. z.). Proto podle § 178 o. s. ř. platí, že v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Jednou z možných námitek, jimiž se žalovaný může úspěšně bránit proti žalobě dle ust. § 1007 odst. 1 o. z. je, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu (ust. § 993, § 1007 odst. 1 o. z.).

11. Žalovaný se již v rámci prvotního vyjádření k podané žalobě bránil námitkou, že žalobce získal nepravou držbu a žalobci může svědčit nanejvýš výprosa. Okolnosti, které v průběhu řízení vyšly najevo, skutečně svědčí závěru o důvodnosti námitky žalovaného, že držba žalobce nebyla pravá a byla dána jen výprosou. Žalobce ostatně v rámci svých tvrzení uvedl, že vlastníci v rámci areálu neřešili vzájemně nezbytné využívání svých pozemků a bylo akceptováno, pokud to bylo třeba, využít pro průchod nebo průjezd jejich pozemek. Jde tak typicky o situaci, kdy někdo dal jinému možnost užívat bezplatně věc a smí užívání dle libosti ukončit. Výprosník je sice pravým držitelem práva, které mu bylo povoleno z ochoty vykonávat, ale jen do doby, než bylo svolení odňato, vykonává-li je nadále, stává se držitelem nepravým. Titulem užívání předmětných pozemků žalovaného tak byla výprosa, kterou se žalobce snaží nyní proměnit v trvalé právo.

12. Ostatně je třeba zdůraznit, že přes opatření, která žalovaný oplocením svých pozemků učinil, má žalobce zajištěn dostatečně komfortní přístup i příjezd vozidly na svůj pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, po parcele p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (ve spoluvlastnictví), která je pro průjezd vozidel dostatečně široká (3,99 m – 4,26 m), snad jen vyjma karavanu. Pokud se opatření učiněná žalovaným žalobce vůbec nějak dotkla, pak jen v možnosti zaparkovat karavan na svém pozemku před domem na p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

13. Krajský soud usnesení okresního soudu ve výroku o zamítnutí žaloby z rušené držby podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť žalovaný se úspěšně ubránil námitkou nepravé držby, která je v tomto typu sporu námitkou relevantní.

14. Současně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. odvolací soud potvrdil i výrok o nákladech řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému náklady v řízení před soudem prvého stupně nevznikly.

15. Žalovaný je procesně úspěšný i ve fázi odvolacího řízení, v němž byl zastoupen advokátem, jemuž náleží odměna za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání. Odměna je stanovena z tarifní hodnoty částky 30.000 Kč (ust. § 9 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), kdy odměna za úkon činí 2.300 Kč x 3 = 6.900 Kč. K tomu náleží 3 x 450 Kč režijní paušál dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. = 1.

350. Odměna včetně režijního paušálu činí 8.250 Kč. K tomu náleží náhrada za cestovné z , adresa, do , Anonymizováno, a zpět na trase celkem 202 km vozidlem s kombinovanou spotřebou 7,5 l/100 km nafty. Náhrada za pohonné hmoty činí částku 517 Kč při průměrné ceně nafty 34,10 Kč/l dle ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 573/2025 Sb. K tomu náleží náhrada za použití vozidla při sazbě 5,90 Kč/km dle ust. § 1 písm. b) vyhl č. 573/2025 Sb. x 202 km = 1.192 Kč. Cestovné celkem činí částku 1.709 Kč. Dále k tomu náleží náhrada za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. 150 Kč za každou i jen započatou hodinu x 4 půlhodiny strávené na cestě = 600 Kč. Odměna včetně náhrad činí částku 10.559 Kč, kterou je třeba dále navýšit o 21 % DPH podle ust. § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb., když zástupce žalovaného doložil registraci plátce této daně. Celkem tak k náhradě nákladů řízení žalovanému vůči žalobci náleží částka 12.776 Kč. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného advokáta (ust. § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 ve spojení s ust. § 211 o. s. ř.).