69 CO 347/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 73.715 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 4. 2021, č. j. 18 C 292/2019-188, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 5. 2021, č. j. 18 C 292/2019-191 a doplňujícího usnesení ze dne 20. 10. 2021, č. j. 18 C 292/2019-227,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. potvrzuje.

II. Ve výroku III. a IV. se rozsudek okresního soudu mění takto: „ Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení částku 3.549 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení částku 3.549 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovanému se povinnost zaplatit soudní poplatek 2.000 Kč z žaloby neukládá.“

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2.178 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Okresní soud rozsudkem ve znění jeho opravy a doplnění rozhodl o tom, že žalobu žalobce zamítl v částce 70.810 Kč (výrok I.). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2.905 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 2.905 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 56.943 Kč od 11. 9. 2019 do 13. 11. 2019 do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 30.068 Kč (výrok III.). Dále žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek 2.000 Kč a na náhradě nákladů řízení částku 7.098 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

2. Proti tomuto rozsudku, vyjma výroku I., podal odvolání žalovaný. V důvodech podaného odvolání uvedl, že žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 133.608 Kč a do částky 70.810 Kč zcela nedůvodně. Žaloba co do částky 73.715 Kč nebyla do meritorního rozhodnutí soudu prvého stupně vzata zpět a žaloba co do částky 133.608 Kč (správně má být uvedena částka 59.893 Kč) byla vzata zpět až po prvním jednání věci samé pro chování žalobce. Žalobci proto měla být uložena povinnost zaplatit žalovanému účelně vynaložené náklady. Žalovaný byl úspěšný co do částky 70.810 Kč, neúspěšný byl pouze co do částky 56.943 Kč. Nalézací soud pochybil, když nevzal v úvahu posuzování míry úspěšnosti účastníků sporu. Žalovaný byl trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 T 3/2019 uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákona a přečinu výtržnictví podle § 258 odst. 1 tr. zákona. Tímto jednání způsobil žalobci ublížení na zdraví. Žalovaný si byl vědom újmy, kterou žalobci způsobil, proto 25. 9. 2019 kontaktoval právního zástupce žalobce, kdy důvodem pro tento postup byla nedůvěra ve vyčíslení finanční částky 130.703 Kč v odborném vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 3. 8. 2019. Žalobce přes emailovou komunikaci právního zástupce žalovaného nečekal na výsledek odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], které si nechal vyhotovit žalovaný pro nesouhlas se závěry odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a podal 1. 10. 2019 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, čímž zcela zbytečně navýšil náklady řízení. Věc se dala vyřídit mimosoudně. Na základě provedeného dokazování v řízení bylo zjištěno, že nárok za utrpěnou újmu na zdraví žalobce je důvodný pouze co do částky 56.943 Kč a nikoliv ve výši 130.703 Kč a částky 2.905 Kč za náklady vzniklé v souvislosti se stanovením způsobené újmy. Výše způsobené újmy žalobce byla spolehlivě zjištěna na základě vypracovaného znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení] ze dne 20. 6. 2020. Žalovaný uznal co do důvodu i výše nárok žalobce na základě odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve výši částky 59.893 Kč a tuto částku ještě před nařízeným prvním jednáním žalobci zaslal. Podle názoru žalovaného žalobce výši sporu na základě odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] záměrně nadhodnotil. Přestože byl žalobce v základu sporu úspěšný, neměla mu být přiznána náhrada nákladů řízení, neboť takový výkon práva by neměl být chráněn a nelze v tomto případě postupovat podle § 142 odst. 3 o. s. ř., ale právě podle § 143 o. s. ř., případně § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný nezpochybňoval základ nároku žalobce, jen jeho výši. Navrhoval jednorázovou platbu na základě objektivního vyčíslení. Nárok žalobce na účelně vynaložené náklady ve výši 2.905 Kč by měl být s ohledem na uvedené důvody zcela zamítnut, ze stejného důvodu by žalobci neměla být přiznána náhrada nákladů řízení za právní zastoupení, neboť žalovaný byl připraven plnit, nikoliv však v požadované výši. Žalovaný žádal, aby krajský soud změnil rozsudek okresního soudu ve výroku II. a souvisejících výrocích o nákladech řízení účastníků a státu tak, že výrok II. změní a žalobu zamítne a žalobce zaváže k povinnosti zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně.

3. K odvolání žalovaného se písemně vyjádřil žalobce. Uvedl, že žalovaný se dopustil [anonymizováno] ublížení na zdraví a přečinu výtržnictví a protiprávním jednáním způsobil žalovanému újmu na zdraví. Za to byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 1. 2019, č. j. 1 T 3/2019-66. Žalovanému bylo [anonymizováno] příkazem uloženo, aby podle svých sil uhradil způsobenou škodu. [anonymizováno] příkaz nabyl právní moci 8. 2. 2019. Žalovaný nepodnikl sám žádné kroky vedoucí k odčinění způsobené újmy, proto žalobce byl nucen svůj nárok vymáhat soudní cestou. Až po vydání elektronického platebního rozkazu žalovaný provedl dne 1. 10. 2019 (správně má být uvedeno 13. 11. 2019) úhradu částky 59.893 Kč a v návaznosti na to vzal žalobce žalobu zpět, co do částky 59.893 Kč a soud usnesením ze dne 14. 12. 2021, č. j. 18 C 292/2019-157 řízení v této části zastavil. Žalobce není odborně způsobilou osobou v oblasti zdravotnictví a vyčíslení náhrady újmy na zdraví, proto byl nucen obrátit se na odborníka, konkrétně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který zpracoval odborné vyjádření a újmu stanovil částkou 130.703 Kč. Je tedy odůvodněné, že žalobce soudně požadoval i náhradu nákladů za vypracování odborného vyjádření. Žalobce byl po celou dobu od okamžiku obdržení odborného vyjádření přes podání žaloby až po soudní jednání proběhlé 16. 4. 2021 v dobré víře, že vyčíslení újmy v odborném vyjádření je správné. Teprve v návaznosti na znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který vyčíslil újmu na částku 56.943 Kč a výpověď tohoto znalce u soudního jednání žalobce usoudil, že odborné vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nebylo správné, což do té doby nevěděl. V rámci závěrečného návrhu žalobce navrhl, aby žaloba byla co do částky 67.900 Kč zamítnuta. Žalobce žádal, aby mu krajský soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, jelikož rozhodnutí záviselo na znaleckém posudku a újma na zdraví byla žalobci způsobena úmyslným [anonymizováno] činem žalovaného. Domáhal se proto, aby krajský soud rozsudek okresního soudu v jím napadeném výroku II. a souvisejících výrocích jako věcně správný potvrdil.

4. Odvolání žalovaného je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v jeho odvoláním napadených částech (§ 206 odst. 3 a § 212a o. s. ř.), přezkoumal i řízení, které vydání napadeného rozsudku předcházelo a bez nařízení odvolacího jednání podle § 214 odst. 3 o. s. ř., když odvolání bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci s rozhodnutím bez nařízení odvolacího jednání souhlasili, dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je částečně důvodné.

5. Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že žalobce podal dne 1. 10. 2019 žalobu o náhradu nemajetkové újmy na zdraví ve výši 130.703 Kč s odůvodněním, že újma na zdraví vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, za které byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci. Výši požadované újmy žalobce stanovil na základě odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor a ve vyjádření potvrdil základ nároku žalobce, že protiprávním jednáním způsobil žalobci ublížením na zdraví, je si vědom možné újmy. Nesouhlasí však s výší nároku, proto nechal vypracovat posouzení odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který stanovil újmu žalobce 203 body, což při hodnotě bodu 295,04 odpovídá finanční částce 59.893 Kč. Žalovaný toto hodnocení bolestného uznává a žalobci částku 59.893 Kč zaplatil 13. 11. 2019. Žalobce přes úhradu uvedené částky nadále setrval na požadavku zaplacení částky 70.810 Kč. Ohledně částky 59.893 Kč vzal žalobce žalobu zpět podáním ze dne 20. 1. 2020. Řízení o této částce soud zastavil usnesením ze dne 14. 12. 2020, č. j. 18 C 292/2019-157 Soudní znalec, který byl ustanoven v řízení, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení] odmítl závěry, které učinil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], naopak přisvědčil závěrům [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a výši bolestného na základě metodiky Nejvyššího soudu stanovil násobkem 193 bodů po 295,04 Kč na celkovou částku 56.943 Kč.

6. Rozsudek okresního soudu je podle závěru odvolacího soudu ve výroku II. o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 2.905 Kč za odborné vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], správný. Třebaže se odborné vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ukázalo být posléze ve svých závěrech nesprávným, je částka, kterou žalobce vynaložil, nákladem spojeným s uplatněním pohledávky. Odvolací soud přisvědčuje argumentaci žalobce, že pokud hodlal v řízení uplatnit náhradu újmy, musel mít na podporu svého tvrzení důkaz za účelem vyčíslení požadované částky. Výrok II. je v správný i v povinnosti žalovaného zaplatit úrok z prodlení z částky 2.905 Kč, jakož i úrok z prodlení z částky 56.943 Kč, kterou žalovaný z podnětu podané žaloby žalobci zaplatil v průběhu řízení, avšak po splatnosti této pohledávky, na základě předžalobní výzvy, která mu byla žalovaným odeslána 29. 8. 2019 s tím, že lhůta k plnění byla 7 dnů od obdržení této výzvy. Žalovaný dluh splnil teprve v průběhu soudního řízení dne 13. 11. 2019.

7. Odvolací soud však nesouhlasí se závěrem soudu prvého stupně o náhradě nákladů řízení účastníků, státu a soudním poplatku. Žalovaný nese procesní zavinění na zastavení řízení v částce 59.893 Kč, neboť tuto částku zaplatil až poté, co řízení ve věci bylo zahájeno. Nicméně dluh splnil fakticky na samém počátku řízení ve výši částky podle odborného [anonymizováno] posouzení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jehož správné závěry byly potvrzeny soudním posudkem. Poté, co žalovaný na pohledávku žalobce plnil a výši plnění dostatečně argumentačně a důkazně podpořil, bylo již dále na uvážení žalobce, zda ve zbytku pohledávky z titulu újmy na zdraví, bude v řízení o tomto nároku pokračovat s rizikem procesního neúspěchu. Za tohoto stavu nelze již o náhradě nákladů řízení rozhodnout tak, jak učinil soud prvého stupně podle § 142 odst. 3 o. s. ř., nýbrž podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle procesního úspěchu ve věci.

8. S ohledem na tyto okolnosti sporu a jeho výsledek nelze žalobci náhradu nákladů řízení přiznat. Krajský soud změnil rozsudek okresního soudu ve výroku III. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný nese procesní zavinění na zastavení řízení v rozsahu částku 59.893 Kč a neúspěch má ohledně částky 2.905 Kč, žalobce pak neupěl ve sporu s částkou 70.810 Kč. To ve výsledku znamená, že poměřováno výsledkem řízení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně.

9. Dále odvolací soud změnil výrok IV. rozsudku okresního soudu (doplňující rozsudek), který povinnost k náhradě nákladů řízení státu, které nebyly kryty zálohami a zůstaly nezaplaceny uložil žalovanému a rozhodl o přenosu soudního poplatku na žalovaného. Oproti tomuto rozhodnutí odvolací soud s ohledem na výše uvedené závěry o výsledku sporu rozdělil povinnost k náhradě nákladů státu poměrně mezi oba účastníky, neboť poměr úspěchu a neúspěchu žalobce i žalovaného o projednávané věci je prakticky stejný. Tuto povinnost lze uložit rovněž žalobci, který je sice ze zákona od placení soudních poplatků osvobozen, avšak osvobození od placení soudních poplatků podle zákona č. 549/1991 Sb. není důvodem, aby mu povinnost k náhradě nákladů řízení státu nebyla uložena, nejsou-li podle obsahu spisu u něj splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o. s. ř., pro jeho osobní a majetkové poměry.

10. Krajský soud rovněž změnil výrok o povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek z podané žaloby ve výši 2.000 Kč, neboť podmínky ust. § 2 odst. 3 o. s. ř. zákona o soudních poplatcích nejsou splněny.

11. Jinak je tomu ovšem s náklady řízení v odvolacím řízení, kdy žalovaný s podaným odvoláním do výroku o věci samé zaplacení částky 2.905 Kč neuspěl, v této části byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen. Žalobci tak svědčí právo na náhradu nákladů v této fázi řízení, a to za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty částky 2.905 Kč, tj. 1.500 Kč, k tomu 300 Kč režijní paušál 1.800 Kč + 21 % DPH = 2.178 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).