69 CO 35/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená obecným zmocněncem jméno příjmení , narozeným datum bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti smlouvy a vlastnického práva k nemovitostem, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 4. 2021, č. j. 24 C 175/2020-206,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. a II. potvrzuje.

II. Ve výroku III. se rozsudek okresního soudu mění takto: „ Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 26.136 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.“

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 13.068 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Okresní soud zamítl žalobu o určení, že kupní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou dne 16. 5. 2018, předmětem které byl převod nemovitostí pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům v [anonymizováno], vše zapsané v [katastrální uzemí] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce] je neplatná (výrok I.). Okresní soud dále zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitostí, pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům v [anonymizováno], vše zapsané v [katastrální uzemí] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce] (výrok II.). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20.136 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně. V důvodech podaného odvolání uvedla, že okresní soud nepřihlédl k tvrzení a důkazům, které navrhla a bral v potaz jen tvrzení žalované. Kupní smlouvu nikdy vědomě nepodepsala a podpis na ní byl vylákán podvodně, kdy byla záměrně uvedena v omyl. Nijak do hloubky soud nezkoumal pravost kupní smlouvy a taktéž nepřihlédl k tomu, že v současné době probíhá ohledně aktivit všech zúčastněných osob, které se ve věci kupní smlouvy angažovaly, trestní řízení, kdy celou věc vyšetřuje doposud odbor hospodářské kriminality SKPV [obec] pod [číslo jednací] a věc doposud nebyla uzavřená a nebylo ještě závazně policií stanoveno, zda na její osobě byl touto skupinou osob, tedy i žalovanou spáchán podvod. Soud prvního stupně rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, neprovedl všechny navržené důkazy k prokázání rozhodných skutečností a rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním závěru. Dům prodala podvodně na základě kupní smlouvy ze dne 14. 5. 2018, a to konkrétně žalované, o které nikdy předtím neslyšela a dozvěděla se to až následně v roce 2018, kdy ji kontaktovala policie ČR v [obec], [stát. instituce], odbor hospodářské kriminality SKPV, kde následně byla i na podání vysvětlení. Zde se dozvěděla, že se stala obětí organizované skupiny, která tímto způsobem získávala nemovitosti. Daná věc je doposud ve vyšetřování. Z toho vyplývá, že nemovitost dobrovolně neprodala, stala se obětí podvodu. V kupní smlouvě je několik zarážejících faktů, kdy je v ní uveden pan [jméno] [příjmení], ve prospěch jehož bankovního účtu číslo [bankovní účet] měla být převedená částka 750.000 Kč, a který měl být v katastru nemovitostí zapsán jako zástavní věřitel, kdy ona tuto osobu nikdy neviděla, kdy si od této osoby žádnou částku nepůjčila. Další osobou, v jejíž prospěch měla být uhrazena částka 180.000 Kč na účet vedený ČSOB je [jméno] [příjmení], osoba ji zcela neznámá, kdy se jedná o účet číslo [bankovní účet] a v kupní smlouvě je přitom uvedeno, že tato částka bude převedena na účet strany prodávající. Tuto částku nikdy neobdržela, [jméno] [příjmení] nezná a s uvedeným účtem nikdy nedisponovala. Soud se vůbec nezajímal o to, proč tato osoba a její účet v kupní smlouvě vůbec figurovala, a to bez zjevného důvodu, ačkoliv částka měla být vyplacena žalobkyni jako prodávající. V celé věci šlo o to, že si půjčila částku 160.000 Kč a nikdy by uvedenou kupní smlouvu na takové horentní sumy, které měly být vyplaceny osobě [jméno] [příjmení] a navíc ještě další částka na úplně cizí a jí neznámý účet, nepodepsala vědomě a při plném vědomí. Soud uvedené skutečnosti a její tvrzení nebral v potaz, z celé transakce obdržela jen částku 160.000 Kč s tím, že ve prospěch tohoto dluhu bude provedena zástava nemovitosti, nikoliv, že bude dům odkoupený, navíc za velmi podivných okolností a úhrady budou provedeny ve prospěch žalobkyni neznámých osob. Žalobkyni není zřejmé, na jakém základě byla v katastru nemovitostí provedená zástava ve prospěch [jméno] [příjmení], navíc na tak horentní sumu. Ve věci kupní smlouvy byl na žalobkyni spáchán podvod. Vyjádřila se i k nákladům řízení, kdy jí byla uložena povinnost uhradit žalované náklady ve výši 20.136 Kč. Soud žádala o osvobození od soudních poplatků, neboť je invalidní osobou druhého stupně, pobírá důchod ve výši cca 9.525 Kč měsíčně a nemá dostatek finančních prostředků.

3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila. Navrhla potvrzení věcně správného rozsudku. Uvedla, že proti žalované není vedeno trestní stíhání, ani není osobou, která by byla Policií ČR, [anonymizováno] ředitelstvím policie [územní celek], odborem hospodářské kriminality SKPV pod žalobkyni uvedeným číslem jednacím KRPM [číslo] prověřována či vyšetřována. Na určení neplatnosti kupní smlouvy k nemovitým věcem, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ke dni 16. 5. 2018, není dán naléhavý právní zájem, neboť vyslovením neplatnosti kupní smlouvy by se na právním postavení žalobkyně ani žalované nijak neprojevilo. Toto určení nemůže mít za následek změnu zápisu v katastru nemovitostí. Požadovaným určením by tak ke zlepšení postavení žalobkyně nedošlo. Není-li dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti, nelze žalobě vyhovět. Argumenty žalobkyně uvedené v odvolání na správnosti závěrů soudu prvého stupně nic nemění, jde o argumenty, které byly vzneseny již v rámci žaloby před soudem prvého stupně a soud se s těmito argumenty vypořádal víc než dostatečně. Co se týče určení vlastnického práva, žalovaná uvedla, že již není vlastníkem dotčené nemovité věci, není pasivně legitimována ve sporu o určení vlastnického práva k této nemovitosti.

4. Odvolání žalobkyně je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, obsahuje i způsobilé odvolací důvody dané námitkou neúplných a nesprávných skutkových zjištění, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, přezkoumal i řízení vydání tohoto rozsudku předcházející podle § 206 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení v režimu neúplné apelace, s přihlédnutím ke koncentraci řízení, dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

5. Žalobkyně podala určovací žalobu, jíž se domáhá jednak určení neplatnosti kupní smlouvy, kterou účastníci uzavřeli 16. 5. 2018 a podle které žalobkyně převedla žalované ve výroku uvedené nemovitosti a dále se domáhá určení, že je výlučným vlastníkem nemovitostí uvedených v návrhu výroku rozsudku.

6. Jde-li o určovací žalobu, pak platí ustanovení § 80 o. s. ř., podle kterého platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Určovací žaloba podle § 80 písm. c) o. s. ř. je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany; není proto opodstatněna zpravidla tam, kde právní vztah nebo právo byly porušeny.

8. Okresní soud proto správně dříve, než vůbec mohl začít posuzovat věcné důvody, které žalobkyně uvedla k tvrzení, že smlouva o převodu nemovitých věcí účastníky uzavřená dne 16. 5. 2018 je neplatná, řešil, zda žalobkyně má na žádaném určení naléhavý právní zájem.

9. V řízení bylo prokázáno a tuto skutečnost žalobkyně podaným odvoláním nezpochybnila, že věcně právní účinky převodu vlastnického práva podle účastníky uzavřené smlouvy nastaly dne 4. 10. 2018 a vklad práva do katastru nemovitostí byl proveden 26. 10. 2018. Žaloba byla podána 26. 5. 2020. To ve smyslu výše uvedeného výkladu znamená, že žalobkyně řízení o určení neplatnosti smlouvy účastníky uzavřené zahájila v době, kdy vyslovení neplatnosti této kupní smlouvy by se na jejím právním postavení v právním vztahu vlastnictví k uvedeným nemovitým věcem nic nezměnilo. Otázka neplatnosti kupní smlouvy, podle které bylo vlastnické právo nabyvatele (žalované) již vloženo do katastru nemovitostí, má pouze povahu otázky předběžné ve vztahu k jiné právní otázce, konkrétně k existenci práva, resp. právního vztahu - zde tedy k existenci nebo neexistenci vlastnického práva. Okresní soud tak dospěl k závěru, že není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li přímo žalovat na určení existence samotného práva.

10. Žalobkyně se určení existence vlastnického práva k označeným nemovitým věcem návrhem výroku rozsudku domáhala. Žalobu o určení existence právního vztahu vlastnictví podala proti žalované, která však podle zjištění soudu prvého stupně, které rovněž podaným odvoláním nebylo zpochybněno, nemovité věci, které smlouvou uzavřenou s žalobkyní nabyla, dále převedla kupní smlouvou ze dne 9. 7. 2020 [jméno] [příjmení] s právními účinky převodu vlastnického práva 24. 7. 2020. Podle zápisu v katastru nemovitostí je zapsaným vlastníkem [jméno] [příjmení] Okresní soud zamítl žalobu na určení i v této části žalobního petitu se závěrem, že žalovaná není ve sporu pasivně legitimovaná za situace, kdy došlo k převodu vlastnictví nemovitých věcí na třetí osobu ([jméno] [anonymizováno]), která je zapsaným vlastníkem. Okresnímu soudu lze přisvědčit, neboť v soudní praxi je ustálen názor, že věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný vztah nebo sporné právo týká. Ve sporu o určení vlastnictví k nemovitostem právní vztah vlastnictví je svými subjekty vymezen osobou, jež své vlastnické právo tvrdí, a osobou, v jejíž prospěch svědčí zápis v katastru nemovitostí (srov. rozhodnutí NS ČR ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1677/2007).

11. Okresní soud v rámci odůvodnění rozsudku konstatoval, aniž však vyvodil jakýkoliv závěr, že zápis vlastnického práva pro [jméno] [příjmení] byl proveden 19. 8. 2020 s právními účinky 24. 7. 2020, přičemž v průběhu vkladového řízení byla v katastru nemovitostí vyznačena poznámka spornosti. Z obsahu spisu a vyjádření žalobkyně vyšlo najevo, že návrh na zápis poznámky spornosti nepodávala, že zápis poznámky se stal na základě pokynu okresního soudu v této právní věci o podaném žalobním návrhu na určení, že právní úkon je neplatný. Právní účinky zápisu poznámky spornosti nastaly 15. 7. 2020 a zápis byl proveden 18. 8. 2020.

12. Podle § 986 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu.

13. Podle § 24 odst. 1 zákona [číslo] o katastru nemovitostí, není-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění nesouladu, a prokáže-li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost do katastru poznámka spornosti zápisu. Obdobně se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. Poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené.

14. Ustanovení § 24 odst. 1 věta třetí katastrálního zákona konkrétně uvádí, že poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené. Oproti tomu však v katastru nemovitostí je na základě oznámení soudu zapsána poznámka spornosti ve vztahu k již provedenému vkladu podle smlouvy uzavřené účastníky dne 16. 5. 2018, což však není tím právním jednáním (smlouvou), na jehož základě mělo být teprve právo do katastru nemovitostí zapsáno.

15. Návrh na zápis poznámky spornosti nepodala žalobkyně, proto nejde o poznámku spornosti podle § 986 o. z., kterou podává ten, kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu. Poznámka spornosti, která byla zapsána na základě oznámení soudu o podané žalobě o určení, že kupní smlouva je neplatná, je poznámkou spornosti zápisu podle § 24 katastrálního zákona a podmínkou provedení zápisu této poznámky je, že dotčená osoba (žalobkyně) u soudu brojí proti právnímu jednání, jež má dle návrhu opodstatňovat provedení zápisu. Poznámka spornosti zapsaná podle oznámení soudu by byla významná v tom případě, pokud by se žalobkyně domáhala určení neplatnosti nikoliv smlouvy uzavřené 16. 5. 2018 s žalovanou, ale smlouvy, kterou žalovaná 9. 7. 2020 uzavřela s [jméno] [příjmení], neboť právě tato smlouva je právním jednáním, na základě kterého mělo být zapsáno právo do katastru nemovitostí.

16. Právní závěr okresní soudu, že žalobě nelze vyhovět, neboť na určení neplatnosti smlouvy uzavřené dne 16. 5. 2018 není dán naléhavý právní zájem a ve sporu o určení vlastnictví není žalovaná pasivně legitimovaná, je za dané situace, kdy poznámka spornosti je bez právního významu pro řešenou věc správný a krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

17. Výrok o nákladech řízení krajský soud podle § 220 o. s. ř. změnil. Okresní soud výrokem III. zavázal žalobkyni k povinnosti zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 20.136 Kč, avšak z odůvodnění rozsudku (bod 18) vyplývá, že správně výše nákladů řízení, které žalovaná za své právní zastoupení vynaložila činí 26.136 Kč, přičemž odvolací soud v této části odkazuje na správné a úplné odůvodnění této části rozsudku. Částku 26.136 Kč je žalobkyně povinna zaplatit žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované, advokáta (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).

18. Žalobkyně s podaným odvoláním neuspěla, je podle výsledku odvolacího řízení povinna nahradit žalované účelné náklady, které za své právní zastoupení vynaložila (§ 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř.) Náklady sestávají z odměny za 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) 2 x 5.100 Kč = 10.200 Kč (§ 9 odst. 4 písm. b/, § 12 odst. 3 a § 7 bod 5 advokátního tarifu). K této částce dále náleží 2 x 300 Kč režijní paušál (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), celkem 10.800 Kč a tato částka se dále zvyšuje o 21 % DPH dle § 14a odst. 1 advokátního tarifu na celkovou částku 13.068 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna zaplatit žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované, advokáta (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).

19. Závěrem odvolací soud uvádí, že důvod pro moderaci náhrady nákladů řízení podle § 150 o. s. ř. není dán, neboť zde nejsou žádné mimořádné, zvláštního zřetele hodné důvody, aby výše nákladů, na jejichž náhradu podle výsledku sporu má žalovaná právo, byla jakkoliv snížena. Jediným důvodem, který sám o sobě ale neobstojí, je, že žalobkyni bylo přiznáno částečné osvobození od soudních poplatků pro její majetkové poměry.