69 CO 358/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 4. 8. 2022, č. j. 16 C 132/2022-49,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. o nákladech řízení mění takto: „ Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5.058 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky.“

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud vyloučil z exekuce nařízené exekučním příkazem soudního exekutora anonymizováno jméno příjmení, exekutorský úřad ze dne 1. 4. 2022, č. j. číslo jednací, proti povinnému jméno příjmení movité věci položky číslo až 10 zapsané v protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 4. 4. 2022, v jejich výčtu uvedeném ve výroku I. rozsudku. Žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo (výrok II.).

2. Proti výroku II. tohoto rozsudku podala odvolání žalobkyně. V důvodech podaného odvolání uvedla, že žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, žalobkyně měla zcela úspěch ve věci a měl by jí tudíž být přiznán nárok na náhradu nákladů řízení. Soud však náhradu nákladů řízení nepřiznal s odůvodněním, že žalovaná, která neměla ve věci úspěch, nezavdala svým chováním příčinu k podání návrhu na zahájení řízení, neboť se pouze domáhala v exekuci zákonným způsobem svého práva na výkon rozhodnutí. Skutečnost, které věci a majetková práva budou postiženy exekučním příkazem nijak ovlivnit nemohla. S tímto žalobkyně vyslovila nesouhlas. Podání žaloby předcházel nesouhlas žalobkyně se soupisem movitých věcí přímo v době provádění soupisu a dále návrh žalobkyně na vyškrtnutí předmětných věcí ze soupisu, k čemuž žalobkyně doložila potřebné důkazy osvědčující její tvrzení. Návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu v rámci exekučního řízení, jehož účastníkem je i žalovaná, nebylo vyhověno. Žalobkyně byla tudíž nucena podat žalobu na vyloučení věcí z exekuce. Žalovaná se o skutečnosti, že se žalobkyně domáhá vyloučení movitých věcí z exekuce dozvěděla již v rámci exekučního řízení a žalobkyně poskytla dostatečné důkazy k tomu, proč mají být věci vyloučeny. Žalovaná nedala v rámci exekučního řízení pokyn soudnímu exekutorovi, aby návrhu žalobkyně vyhověl. Ani po doručení žaloby neučinila žalovaná kroky k tomu, aby soudní řízení nemuselo pokračovat, když žalovaná mohla alespoň v této fázi sama podat soudnímu exekutorovi návrh na vyškrtnutí movitých věcí z exekuce, či vyslovit souhlas s žalobou. Žalobkyně byla proto nucena pokračovat v soudním řízení a vznikly jí další náklady spojené zejména s cestou z místa sídla zástupce žalobkyně do sídla soudu prvního stupně. Žalobkyně žádala, aby výrok II. rozsudku okresního soudu byl změněn podle zásady úspěchu ve věci.

3. Žalovaná se k podanému odvolání žalobkyně nevyjádřila.

4. Odvolání žalobkyně je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v jeho odvoláním napadeném výroku o nákladech řízení podle § 206 odst. 3, § 212 o. s. ř. a bez nařízení odvolacího jednání podle § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř., po přezkoumání obsahu spisu dospěl k závěru, že výrok o náhradě nákladů řízení je třeba změnit.

5. Žalobkyně ve sporu uspěla a podle zásady úspěchu ve věci jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží náhrada účelně vynaložených nákladů, které v průběhu řízení před soudem prvého stupně vynaložila. Nicméně odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvého stupně, že jsou zde dány důvody pro částečnou moderaci náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 150 o. s. ř. Důvody hodné zvláštního zřetele spatřuje odvolací soud v tom, že žalovaná vskutku nemohla ovlivnit, které věci na základě exekučního příkazu exekutor k uspokojení pohledávky žalované (oprávněné v exekučním řízení) sepíše. Žalobkyně ve stadiu svého návrhu na vyškrtnutí věcí se soupisu předložila darovací smlouvu, podle které nabývá jednotku byt a v níž se mimo jiné uvádí, že dárce daruje tuto nemovitost se všemi právy a povinnostmi, se všemi součástmi a příslušenstvím i veškerým vybavením do výlučného vlastnictví žalobkyně (své vnučky). Nicméně darovací smlouva nijak nespecifikuje, co konkrétně je ono„ veškeré vybavení“, které dárkyně spolu s převodem nemovitosti žalobkyni do jejího výlučného vlastnictví darovala. To ostatně bylo nepochybně i důvodem, že žalobkyně součástí návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu navrhla i výslech dárkyně jméno příjmení. Proto k prokázání rozhodné skutečnosti, že jde vskutku o věci, které žalobkyně nabyla darem, bylo třeba v řízení před soudem vyslechnout svědky (jméno anonymizováno a jméno příjmení), z jejichž výpovědí bylo zjištěno, že sepsané věci v rámci exekuce jsou právě těmi věcmi, které byly žalobkyni darovány, jakožto vybavení bytu (jednotky).

6. Krajský soud proto změnil rozsudek okresního soudu ve výroku II. a žalobkyni přiznal jednu polovinu ze všech účelně vynaložených nákladů, které tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 2.000 Kč, dále za úkony právní služby advokátky, a to za převzetí a přípravu věci, sepis žaloby a účast u jednání. Odměna za 1 úkon právní služby činí podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 10.000 Kč, částku 1.500 Kč a za 3 úkony právní služby 3x 1.500 Kč = 4.500 Kč, k tomu 3x 300 Kč režijní paušál dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem 5.400 Kč. K tomu dále náleží náhrada cestovních výdajů za cestu z obec do obec a zpět vozidlem, jehož spotřeba podle údajů uvedených ve velkém technickém průkazu činí 6 litrů benzínu 95 oktanů číslo km při průměrné ceně za 1 litr = 44,50 Kč (§ 4 písm. a/ vyhlášky č. 511/2021 Sb.). Náhrada za spotřebované pohonné hmoty na trase v délce 260 km tak činí 694 Kč. K této částce dále náleží náhrada za použití osobního silničního motorového vozidla při sazbě 4,70 (§ 1 písm. b/ vyhlášky č. 511/2021 Sb.) x 260, 1.222 Kč. Cestovné celkem tak činí 1.916 Kč. K náhradě dále náleží částka 800 Kč za 8 půl hodin strávených cestou z místa sídla advokátní kanceláře (obec část obce) do obec a zpět. Odměna za právní zastoupení tak činí celkem 5.400 Kč a k tomu náhrada za cestovné a ztrátu času, celkem 2.716 Kč. Odměna včetně náhrad tak činí celkem 8.116 Kč (5.400 Kč je odměna, včetně režijního paušálu a 2.716 Kč = náhrady za cestovné a ztrátu času). K částce 8.116 Kč dále náleží 2.000 Kč za zaplacený soudní poplatek, celkem 10.116 Kč a polovina z této částky činí částku 5.058 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).

7. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobkyně s podaným odvoláním uspěla pouze částečně a poměr úspěchu a neúspěchu nezakládá důvod, aby žalobkyni byla přiznána třeba jen částečná náhrada nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.