69 Co 70/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce : Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 15. 11. 2023, č. j. 7 C 361/2021-120,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. a II. potvrzuje.

II. Ve výroku III. a IV. se rozsudek okresního soudu mění takto: „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně.Žalobce je povinen zaplatit státu – Okresnímu soudu v , adresa, na náhradu nákladů řízení částku, jejíž výše a splatnost bude určena v samostatném usnesení.Žalovaný je povinen zaplatit státu – Okresnímu soudu v , adresa, na náhradu nákladů řízení částku, jejíž výše a splatnost bude určena v samostatném usnesení.“III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem uvedeným ve výroku I. rozsudku a uvedené nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce (výrok I.). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému , částka, do dvou měsíců od právní moci rozsudku do (výrok II.). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Žalovanému uložil povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení s tím, že i výše a splatnost bude určena samostatným usnesením (výrok IV.).

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. V důvodech podaného odvolání uvedl, že žalobce nabyl spoluvlastnický podíl nemovitostí s cílem investovat. Žalobce od počátku projevoval zájem se s žalovaným dohodnout tak, že nemovitosti zůstanou jednou žalobci. Žalovaný by s tímto souhlasil, avšak žalobce požadoval převod podílu žalovaného na osobu žalobce hned. Úmysl žalobce pomoci žalovanému od exekuce, která byla vedena na sestru žalovaného, byl zjevně nepoctivý. Žalobce údajně měl zájem investovat do oprav a rekonstrukce domu, ale až poté co žalovaný na něj převede svůj spoluvlastnický podíl. S tím žalovaný nesouhlasil, ani nemohl souhlasit. I žalovaný se chtěl na rekonstrukci podílet. Mezi spoluvlastníky nedošlo k dohodě, jak rekonstrukci provedou. Původně byla mezi spoluvlastníky dohoda o tom, že žalovaný bude užívat přízemí domu a žalobce první patro. Není pravdou, že by žalovaný užíval celé nemovitosti sám, neboť první patro nemovitosti se stalo neobyvatelnou částí domu poté, co žalobce zahájil rekonstrukci, kterou však nedokončil. Žalovaný přislíbil svůj spoluvlastnický podíl žalobci, ale až v závěti, nikoliv že by svůj spoluvlastnický podíl převedl žalobci za předpokladu zřízení věcného břemene. Žalovaný by rád v nemovitostech dožil. Soud prvního stupně rozhodl o přikázání nemovitostí žalobci nesprávně, když zohlednil pouze hledisko velikosti podílů a možné, nikoliv jisté solventnosti účastníků, nepřihlédl však k dalším kritériím, například okolnosti nabytí vlastnického práva, vztahu účastníků k nemovitosti a jejího účelného využití. V řízení nebyla spolehlivě zjištěna solventnost žalobce, přesto byly nemovitosti přikázány do jeho vlastnictví a soud tak přenesl riziko možné exekuce k získání vypořádání podílu na žalovaného. Žalobci přikázal do výlučného vlastnictví nemovitosti, ačkoliv žalobce opakovaně a jednoznačně tvrdil, že o nemovitosti nemá zájem. Žalobce u jednání soudu prvého stupně uvedl, že nemovitosti poté, co se s žalovaným vypořádá, prodá a učiní to co nejrychleji. Za této situace, kdy jeden z účastníků nemá o nemovitosti zájem (žalobce) a druhý spoluvlastník nemá finanční prostředky na zaplacení vypořádacího podílu (žalovaný), je na místě prodej nemovitosti a rozdělení výtěžku z prodeje mezi oba účastníky. Soud prvého stupně však bez jakýchkoliv důkazů upřednostnil žalobce. Nezjišťoval ani to, zda žalobce má dluhy a zda bude pro bankovní ústav solventní. Kritérium solventnosti musí mít jednoznačnou oporu ve skutkových zjištěních a nemůže být založeno pouhou úvahou soudu. Ani jeden z účastníků neprokázal, že by byl solventní pro vyplacení druhého účastníka. Žalobce oproti původnímu návrhu, aby soud nařídil prodej nemovitostí a výtěžek rozdělil mezi účastníky, stanovisko změnil až v průběhu řízení. Tvrdil, že má předjednanou hypotéku, za kterou by ručil bytem, avšak žádný doklad o tom nepředložil. Způsobem, jakým okresní soud rozhodl, upřednostňuje jednoznačně žalobce, neboť prodej nemovitostí jako celku je pro žalobce mnohem výhodnější než prodej jeho ideální jedné poloviny. Žalobce tak může být zvýhodněn ohledně ceny, která může být možná nižší, ale i spíše vyšší, pokud nemovitosti prodá v celku. Žalovaný má o nemovitosti zájem, ale nebyl schopen nalézt vhodného investora, aby žalobce vyplatil. Žalovaný celý život žije v nemovitostech, je to jeho rodný dům, nezavdal nikdy příčinu k tomu, aby na něho byla exekuce, v domě žije cca 70 let, žalobce věděl, jaké nemovitosti kupuje, tedy i spoluvlastnický podíl 1/2. Věděl, že žalovaný chce v nemovitostech dožít, že nemovitost je třeba rekonstruovat, že žalovaný nemá jiné bydlení. Jednání žalobce označil za rozporné s dobrými mravy. Žalovaný nesouhlasil ani s rozhodnutím soudu o povinnosti k náhradě nákladů řízení účastníků a státu s odkazem na dosavadní judikaturu. Nesouhlasil se soudem prvního stupně, že by protahoval řízení a nechtěl žádným způsobem věc řešit. Zrušení vypořádání spoluvlastnictví ze strany žalobce je od počátku vedeno snahou získat finanční prostředky, nikoliv vypořádat vztah. Žalobce se mohl s žalovaným dohodnout mimosoudně, mohl navrhovat nižší částku, než na které trval a nemuseli účastníci řešit vypořádání mimosoudně. Na získání nemovitostí se podílel především žalovaný, který se přičinil i o získání podílu žalobce. Žalobce má vyřešeno bydlení, vlastní jinou nemovitost, o vypořádávanou nemovitost zájem nemá. Žalovaný žádal, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně nebo změnil rozsudek okresního soudu tak, že žalobu zamítne.

3. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil.

4. Odvolání žalovaného je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení jemu předcházející podle ustanovení § 206, § 212a odst. 1,3 a 5 o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody dospěl k závěru, že odvolání žalovaného týkající se merita věci důvodné není a lze mu přisvědčit jen v otázce nákladů řízení účastníků a státu.

5. Okresní soud přikázal nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce, aniž prověřil jeho solventnost k úhradě vypořádacího podílu, který žalovanému z titulu vypořádání a ukončení jeho účasti ve spoluvlastnictví náleží. Důkaz o schopnosti zaplatit vypořádací podíl je významným kritériem pro rozhodnutí o přikázání věci. Potřeba zkoumat solventnost účastníka, který má zájem o přikázání věci do jeho výlučného vlastnictví, je dána proto, aby se ve výsledku každému ze spoluvlastníků dostalo majetkové hodnoty odpovídající hodnotě jeho spoluvlastnického podílu a zamezilo se tomu, že spoluvlastník, jemuž by byla přisouzena náhrada, by při nesolventnosti spoluvlastníka, který se stal výlučným vlastníkem, musel náhradu vymáhat exekučně, a to ještě ne vždy úspěšně (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1305/2007 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1340/2014).

6. Odvolací soud v tomto přisvědčil této odvolací námitce žalovaného a při nařízeném odvolacím jednání vyzval žalobce podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy k prokázání tvrzení, že má zajištěny finanční prostředky k výplatě vypořádacího podílu žalovanému, s poučením o následcích nesplnění této výzvy.

7. Žalobce po tomto poučení označil důkazy, které jsou vyloučeny ze zákazu novot v odvolacím řízení dle § 205a od písm. d) o. s. ř. Z těchto důkazů krajský soud zjistil- ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , kterou uzavřeli , jméno FO, a , jméno FO, jako zapůjčitelé a , Jméno žalobce, (žalobce) jako vydlužitel, že vydlužitel prohlásil, že má v podílovém spoluvlastnictví níže uvedené nemovité věci, a to pozemek st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, I město č. p. , Anonymizováno, rodinný dům, dále p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada v k. ú. , adresa, . Dále smlouva obsahuje prohlášení vydlužitele, že vede soudní spor s druhým spoluvlastníkem o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a podle rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, se nemovitosti stávají výlučným vlastnictvím vydlužitele a vydlužitel je povinen zaplatit druhému spoluvlastníkovi na vypořádání částku , částka, do dvou měsíců od právní moci rozsudku. Rozsudek je napaden odvoláním druhého spoluvlastníka. Zapůjčitelé jako manželé poskytují vydlužiteli společně a nerozdílně ze svého společného jmění manželů zápůjčku , částka, a vydlužitel se zavazuje tuto zápůjčku řádně a včas vrátit zapůjčitelům. Zápůjčka je účelově vázána na vyplacení spoluvlastnického podílu druhého spoluvlastníka. Zapůjčitelé poskytnout zápůjčku bankovním převodem přímo na účet druhého spoluvlastníka, a to nejpozději do dvou měsíců od nabytí právní moci rozsudku Okresního soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . Vydlužitel se zavázal vrátit zápůjčku nejpozději do , datum, . Vydlužitel se zavázal zajistit zápůjčku zástavním právem smluvním, které bude vloženo do katastru nemovitostí na základě zástavní smlouvy, kterou smluvní strany uzavírají současně s touto smlouvou. Vydlužitel jako zástavce poskytuje do zástavy svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na specifikovaných nemovitostech uvedených v článku I. odst. 1 smlouvy k zajištění pohledávek zapůjčiteli plynoucí z této smlouvy. Současně se zástavním právem bude zřízen i zákaz zcizení a zatížení předmětu koupě po dobu trvání zástavního práva.- z výpisu účtu , právnická osoba, ., majitele účtu , jméno FO, Vostřeze, že konečný zůstatek na účtu k datu , datum, je , částka, .

8. V průběhu odvolacího řízení žalovaný změnil stanovisko, navrhl, aby nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví a současně doložil, že po vydání rozsudku soudu prvého stupně se mu podařilo zajistit finanční prostředky k vypořádání žalobce. Na základě důkazů, které žalovaný předložil a jsou v odvolacím řízení také přípustné (§ 205a písm. f/ o. s. ř.), krajský soud zjistil- ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, opatřené ověřenými podpisy zapůjčitele a vydlužitele, že tuto smlouvu uzavřeli , jméno FO, jako zapůjčitele a , Jméno žalovaného, jako vydlužitel. Zapůjčitel , jméno FO, se zavázal zapůjčit vydlužiteli , Jméno žalovaného, částku ve výši , částka, . Tato částka bude předána vydlužiteli nejpozději do 20 dnů od podpisu této smlouvy na úschovní účet schovatele , Jméno advokátky, , advokátky, s čímž vydlužitel souhlasí a bude vyplacena za podmínek stanovených ve smlouvě o advokátní úschově finančních prostředků. Uvedené finanční prostředky budou poukázány na vyplacení podílu spoluvlastníka , Jméno žalobce, , narozeného , Datum narození žalobce, – pobočka v Olomouci, které je vedeno pod sp. zn. , spisová značka, ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Finanční prostředky zapůjčené vydlužiteli budou vyplaceny do tří pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci za podmínky, že nemovitosti budou přikázány do vlastnictví , Jméno žalovaného, a , Jméno žalovaného, bude zapsán jako jediný vlastník výše uvedených nemovitostí s povinností vyplatit , Jméno žalobce, částku ve výši , částka, . Vydlužitel se zavázal zapůjčenou částku spolu s úroky , částka, splatit k rukám zapůjčitele na stanovený účet nejpozději do , datum, .- ze smlouvy o advokátní úschově a správě finančních prostředků a listin ze dne , datum, , že tuto uzavřeli advokátní kancelář , Jméno advokátky, (schovatel), , jméno FO, (zapůjčitel – složitel), , Jméno žalovaného, (vydlužitel – příjemce). Smluvní strany se dohodly, že zápůjčka ve výši , částka, bude složena do úschovy schovatele, a to do 20 dnů od podpisu smlouvy o zápůjčce.- z čestného prohlášení , jméno FO, , že si prohlédl nemovitosti č. p. , Anonymizováno, , adresa, – město a současně prohlásil, že má vážný zájem o koupi nemovitosti, konkrétně pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům a pozemku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada, nacházející se v k. ú. , adresa, . Čestné prohlášení je datováno , datum, a podpis , jméno FO, je úředně ověřen.

9. V odvolacím řízení žádali žalobce i žalovaný, aby spoluvlastnictví nemovitostí soud zrušil a vypořádal. Oba spoluvlastníci, jejichž spoluvlastnický podíl je rovnocenný (id. 1/2), měli zájem nabýt nemovitosti do výlučného vlastnictví se záměrem nemovitosti, jako jejich výlučný vlastník, prodat. Oba účastníci hodnověrně prokázali schopnost opatřit si finanční prostředky na zaplacení stanoveného vypořádacího podílu, oba shodně závazným příslibem zápůjčky. Avšak příslib zápůjčky žalovanému , jméno FO, , který je i vážným zájemcem o koupi nemovitostí od žalovaného, je do jisté míry zpochybněn. Ve smlouvě o zápůjčce uzavřené se žalovaným není počítáno s okolností, že nemovitosti budou zatíženy právními vadami – zástavním právem smluvním, zákazem zcizení a zatížení, jak je uvedeno ve smlouvě o zápůjčce, kterou uzavřel žalobce s manželi , jméno FO, . Žalovaný se nedokázal vyjádřit k otázce, jaké by bylo stanovisko zapůjčitele ohledně zápůjčky finančních prostředků, pokud nemovitosti budou zatíženy právními vadami. Ve prospěch žalobce svědčí dále okolnost, že o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví projevil zájem již v řízení před soudem prvého stupně. Oproti tomu žalovaný po celou dobu řízení před soudem prvého stupně i v rámci podaného odvolání navrhoval zamítnutí žaloby z důvodů, že nemá jinou možnost bydlení než právě v domě, který je předmětem vypořádání, v němž chce dožít, neboť je to jeho rodný dům. V odvolacím řízení, když se žalovanému, až v jeho průběhu, podařilo zajistit financování náhrady za spoluvlastnický podíl žalobce uvedl, že bude nemovitosti prodávat, nikoliv bydlet, jak setrvale v řízení tvrdil.

10. Krajský soud jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil výrok I. a II. rozsudku okresního soudu o zrušení podílového spoluvlastnictví a způsobu jeho vypořádání.

11. Výrok o nákladech řízení účastníků a státu krajský soud podle § 220 o. s. ř. změnil.

12. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto negativně s ohledem na již ustálenou judikaturu, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (srov. Pl ÚS st. 59/23). Odvolací soud na rozdíl od soudu prvého stupně žádné zvláštní důvody v okolnostech řešené věci neshledal.

13. S ohledem na skutečnost, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků v tomto sporu nelze učit jsou účastníci povinnosti za daného procesního výsledku nést náklady státu rovným dílem s tím, že výše a splatnost bude určena v samostatném usnesení.

14. Výrok o nákladech odvolacího řízení je rovněž negativní.