71 Co 110/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro ochranu osobnostních práv k odvolání žalovaného do rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 17. 1. 2025, č. j. 7 C 282/2019-390,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odst. I. výroku - co do částky 70 000 Kč potvrzuje, - co do částky 30 000 Kč mění tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 67 314 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 15 675 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud v odstavci I. výroku uložil žalovanému zaplatit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč, v odstavci II. žalobu v části o zaplacení 80 000 Kč zamítl a v odstavci III. výroku uložil žalovanému nahradit na nákladech řízení 69 491 Kč. Průběh řízení do vydání napadeného rozsudku:

2. Žalobce se domáhal, aby se žalovaný zdržel do budoucna na svém youtubovém účtu Anonymizováno na webu youtube.com zveřejňování žalobce difamujícího videoklipu původně označeného jako „Anonymizováno“ původně zveřejněného na webové stránce youtube.com dnem datum a videoklipu původně označeného jako „Anonymizováno“ původně zveřejněného na webové stránce youtube.com dne datum a dále, aby uveřejnil omluvu za to, že dvěma videoklipy neoprávněně zasáhl do jeho osobnostních práv. Žalobce dále požadoval náhradu za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč.

3. Okresní soud svým rozsudkem ze dne 15. 6. 2020, č. j. 7 C 282/20419-81 rozhodl tak, že uložil žalovanému povinnost zdržet se v budoucnu na svém youtubovém účtu Anonymizováno na webu youtube.com zveřejňování žalobce difamujícího videoklipu původně označeného jako „Anonymizováno“ původně zveřejněného na webové stránce youtube.com dnem datum a videoklipu původně označeného jako „Anonymizováno“ původně zveřejněného na webové stránce youtube.com dnem datum (odstavec I. a II. výroku). Dále uložil žalovanému povinnost uveřejnit na webovém serveru youtube.com prostřednictvím svého youtubového účtu Anonymizováno omluvné video ve prospěch žalobce, když obsah omluvy okresní soud formuloval v odstavcích III. a IV. výroku. Současně okresní soud zavázal žalovaného zaplatit na nemajetkové újmě žalobci a) částku 180 000 Kč (odstavec V. výroku). Pokud se žalobce domáhal vyšší částky na nemajetkové újmě, okresní soud v tomto rozsahu žalobu zamítl (odstavec VII. výroku). Konečně okresní soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 35.897,60 Kč.

4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný umístil dne datum na webovém serveru youtube.com video s názvem „Anonymizováno (dále jen „video 1“) a dne datum s názvem „Anonymizováno (dále jen „video 2“). Dále má soud z vyjádření žalovaného za prokázáno, že video 1 bylo serverem smazáno poté, kdy žalovaný nereagoval na nahlášení závadného obsahu a video neupravil. Video 2 bylo nástroji serveru (na výzvu serveru) upraveno datum (rozmazáním určitých pasáží) a po podání žaloby bylo žalovaným odstraněno. Video 1 mělo ke dni podání žaloby 473 zhlédnutí a video 2 pak 141 zhlédnutí.

5. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud § 78, § 81-84 o. z. a § 2894 a 2951 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Okresní soud dovodil, že jednáním žalovaného došlo k porušení práva na čest, důstojnost a vážnost.

6. K odvolání žalovaného rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. 1. 2021, č. j. 71 Co 293/2020-114 tak, že rozsudek okresního soudu v odstavcích I. - VI. výroku potvrdil, V odstavcích IX. - X. rozsudek změnil a nově rozhodl o nákladech řízení a v odstavcích III. a IV. o nákladech odvolacího řízení.

7. Nejvyšší soud svým rozsudkem ze dne 15. 12. 2021, č. j. 25 Cdo 1300/2021-196 dovolání žalovaného odmítl.

8. O ústavní stížnosti žalovaného rozhodl Ústavní soud Nálezem ze dne 6. 2. 2023 III. ÚS 771/22, ve kterém vyslovil, že výrokem rozsudky obecných soudů ve vztahu k další účastnici, původně žalobkyni), a ve vztahu k zaplacení nemajetkové újmy žalobce bylo porušeno právo žalovaného na svobodu projevu a v tomto rozsahu byly rozhodnutí soudů zrušeny.

9. Žalobkyně b) pak vzala svou žalobu zpět.

10. Ústavní soud uvedl, že sporné videoklipy představují politický projev, kterým stěžovatel kritizuje současný ekonomický systém a jeho dopady na pracovní a životní podmínky nejméně kvalifikovaných zaměstnanců. Politický projev požívá nejvyšší ochrany, neboť možnost kohokoli vyjádřit se beze strachu z postihu k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy je klíčová pro řádné fungování demokracie. Stěžovatel přitom svůj politický názor odůvodnil a vysvětlil důvody, kterého vedou k veřejné angažovanosti. Uvedené videoklipy nejsou ojedinělým projevem stěžovatelovy veřejné angažovanosti, stěžovatel je členem právnická osoba a kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny. Do jisté míry ho tedy lze považovat za opozičního aktivistu. Ústavní soud dále vyjádřil názor, že žalobce není zcela soukromou osobou. Jedná se o Anonymizováno významného regionálního ekonomického subjektu, a proto musí být připraven čelit kritice veřejnosti, tím spíše, že sám vstupuje do veřejného prostoru výroky pro média. Tyto faktory hovoří ve prospěch stěžovatelovy svobody projevu a s ohledem na skutkové okolnosti případu byl žalobce povinen od žalovaného snášet vyšší míru kritiky. Ústavní soud dále konstatoval, že žalovaný zvolil však kritiku, která překračuje meze v současné společnosti obecně uznávaných pravidel slušnosti. Shodně s obecnými soudy pak Ústavní soud uvedl, že nacistická ideologie je zodpovědná za jednu z největších lidských tragédií našich dějin. Koncentrační tábory nebyly pouze místy s velmi tvrdými pracovními podmínkami, ale především nástrojem k masovému zabíjení a úplné dehumanizaci milionů lidí. Označení za Anonymizováno je tedy vrcholně urážlivé a ve společnosti postavené na úctě k právům jednotlivce nepřijatelné. Znevažování zločinu, kterých se nacismus dopustil, jejich bagatelizací formou označování názorových oponentů za Anonymizováno je třeba vždy jasně odsoudit. V neprospěch stěžovatelovy svobody projevu hovořily i další faktory. Nejednalo se o projev impulsivní, pronesený v afektu, ale o projev předem promyšlený a připravený. Navíc žalovaný neoznačil žalobce za Anonymizováno pouze slovně, ale vytvořil fotomontáž, ve které žalovaného oblékl do uniformy. Videoklip navíc uveřejnil na veřejně dostupném internetovém serveru a mínil s nimi zjevně mířit i na zahraniční publikum. Difamační potenciál stěžovatelových výroků byl tedy značný. Reakce žalovaného na nízké mzdy u uvedené společnosti srovnáním této společnosti s Anonymizováno a žalobce s Anonymizováno a důstojníkem tohoto Anonymizováno, byla zcela excesivní. Projev stěžovatele se netýkal konkrétních pracovních podmínek v Anonymizováno, a proto nebylo třeba pravdivost tohoto tvrzení prokazovat, což obecné soudy dostatečně a logicky odůvodnily. Obecné soudy se tedy při posouzení kolize mezi právem na svobodný projev žalovaného a právem žalobce na ochranu osobnosti neodchýlily od nastavených obecných východisek.

11. Pokud se týká posouzení přiměřenosti přiznaného zadostiučinění, zdůraznil Ústavní soud, že výše peněžité náhrady by neměla být pro žalovaného likvidační. Pokud se týká funkce peněžité náhrady, pak Ústavní soud uvedl, že zadostiučinění musí být primárně vnímáno jako prostředek kompenzace újmy. Přisuzování sankční funkce bývá v soukromém právu kritizováno. Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti výjimečně připouští možnost uplatnění také preventivně-sankční funkce náhrady nemajetkové újmy v případě zásahu do osobnostních práv, váže ji však na určité spíše úzce vymezené skupiny v případu. Většinou jde o stanovení vyšší částky náhrady vydavateli bulvárního časopisu, jehož náklad byl, nebo mohl být zvýšen v důsledku zveřejnění nepravdivé informace a bylo tedy třeba ho od dalšího porušování soukromí dotčených osob odradit. Prevence byla také akcentována vůči osobě, která nevyvíjela jakoukoliv součinnost při odškodnění poškozených. Ústavní soud v tomto případě konstatoval, že přiznané zadostiučinění je nepřiměřené a je neúměrně vysoké. Průběh řízení po rozhodnutí Ústavního soudu: Okresní soud doplnil dokazování a z nově provedených důkazů zjistil, že - Mimořádné výdaje žalovaného spojené s nemocí psa žijícího s ním ve společné domácnosti v roce 2023 celkem na částku 20 641 Kč. Průměrný měsíční výdělek žalovaného činí 23 760 Kč. Stav účtů žalovaného činí 18 152 Kč a 34 439 Kč. Žije ve společné domácnosti s jméno FO, která je zaměstnaná s výdělkem 18 500 Kč. Výdaje žalovaného za rok 2022 činily na osobní spotřebu, tj. jídlo a oblečení okolo 60 000 Kč, náklady na provoz domácnosti 73 000 Kč, náklady na údržbu a opravy domu a zahrady a údržbu zeleně 50 000 Kč, náklady na vybudování kanalizační přípojky 55 000 Kč, náklady na dopravu do zaměstnání 8 688 Kč, náklady na psy 12 902 Kč, soudní výlohy 8 978 Kč, platby za odpadní vody 4 668 Kč, dodávka pitné vody 2 998 Kč, komunální odpad 1 400 Kč. Příjmy pak činila mzda a nemocenská ve výši 247 600 Kč a vrácení peněz zadržovaných v rámci exekuce 80 232 Kč. - Výdaje v rámci exekuce v souvislosti s tímto sporem činily 380 790,60 Kč. V roce 2023 mu byla částka zaplacená v exekuci vrácena po rozhodnutí Ústavního soudu. Exekuci za něho zaplatil tituly před jménem jméno FO, kterému dluh ve výši 284 948 Kč vrátil v březnu 2023, příspěvek na soudní výlohy ve výši 10 000 Kč vrátil jméno FO. Od roku 2004 investoval do oprav rodinného domu všechny uspořené peníze, a to částkou okolo 400 000 Kč. V roce 2023 platí měsíčně poplatek za internet 320 Kč. Koncesionářské poplatky za televizi a rozhlas, výdaje na elektřinu na neobývané 1 patro 250 Kč, výdaje na obývané přízemí 3 000 Kč, výdaje na topení 4 000 Kč, náklady na dopravu do zaměstnání 724 Kč, náklady na venčení psů 500 Kč a náklady na jídlo 5 000 Kč. Za výdaje za léky jedenkrát za 3 měsíce ve výši 1 293 Kč. Náklady na vodné a stočné činí 1x za půl roku 3 848 Kč. Roční výdaje činí za odvoz komunálního odpadu 1 600 Kč, daň z nemovitosti 436 Kč, výdaje na oblékání 5 000 Kč, palivové dříví 7 500 Kč, očkování psů 1 500 Kč, krmivo a další přípravky pro drůbež 3 000 až 5 000 Kč, slunečnice pro ptactvo na zahradě 300 Kč, upgrade výpočetní techniky 4 000 Kč. - anonymizováno - Z hlasovacích lístků pro volební kraj Anonymizováno pro volby do Poslanecké sněmovny v roce Anonymizováno soud zjistil, že za stranu adresa kandidoval žalovaný na číslo. místě, bez politické příslušnosti. - Ve více případech byly v lednu 2022 vloženy na účet u právnická osoba drobnější částky jako dar pro žalovaného se vzkazy, že se jedná o dar, případně různými slovy podpory. Jedná se o částky od 200 Kč do 2 000 Kč, výjimečné položky činí částky 1x 5 000 Kč, 1x 9 999 Kč, 1 x 19 000 Kč. V rámci exekuce proti žalovanému byl postižen spoluvlastnický podíl žalovaného na nemovitých věcech, a to tří čtvrtin a domu včetně pozemku v obci adresa s tím, že exekutor sdělil, že hodnota nemovitosti je v řádech milionů korun. - Přestupové řízení vedené proti žalovanému ve věci narušení občanského soužití ve vztahu k žalobci bylo skončeno uložením pokuty 1 000 Kč žalovanému. - Žaloba Anonymizováno proti žalovanému (rovněž na náhradu nemajetkové újmy) byla pravomocně zamítnuta, žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. - Žalovanému právnická osoba. žádné finanční prostředky nepředal a pomoc se týkala pouze úhrady faktur za právní služby kanceláře advokáta Jméno advokáta. - Po roce 2022 vytvořil žalovaný další videa, ve kterých popisuje historii Anonymizováno a průběh soudního řízení.

12. Dále okresní soud vyšel ze zjištění, která vzal za základ při prvním rozhodnutí věci. Právní posouzení věci okresním soudem:

13. S ohledem na zrušující rozhodnutí Ústavního soudu byla předmětem právního posouzení přiměřeného zadostiučinění.

14. Na zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud § 77, 78, 81, 82, 84, 2894, 2951, 2955 a § 2956 a dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci nemajetkovou újmu v penězích. Okresní soud poukázal na to, že základním a určujícím hlediskem pro stanovení výše zadostiučinění je hledisko závažnosti a intenzity („blízkosti“) zásahu do práv náležejících do sféry soukromého života jednotlivce, které se dotýká samé podstaty lidství a lidské důstojnosti. Takový zásah je vnímán jako zásah nejcitlivější a nejzávažnější, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o jednotlivce veřejně činného, známého či nikoliv. Dále rozvedl funkce, které plní poskytovaná satisfakce a provedl komparaci srovnatelných rozhodnutí se závěrem, že případy jsou srovnatelné jen v určitých směrech, ve většině znaků však shodné nejsou, zejména pak co se týká zúčastněných osob, intenzity zásahu, difamačního potenciálu apod. Rovněž výši náhrad uložených zejména v letech 2009 - 2019 nelze s ohledem na vysokou inflaci aplikovat v nominální výši v době rozhodnutí v této věci.

15. Pro svou úvahu o výši přiměřeného zadostiučinění vyšel okresní soud z těchto skutečností: - Zásahy provedené videem 1 a videem 2 se bezprostředně silně dotkly práv žalobce na ochranu jeho osobnosti. Bezprostředně se dotkly jeho osoby, a to spojením s otřesnými záběry, ze kterých vyplývalo, jako by za ně byl odpovědný nebo se podobného jednání účastnil. Takové vysoce expresivní znázornění se bezpochyby velmi úzce dotýká osoby žalobce. - Uvedení žalobce do souvislostí s Anonymizováno je pro něho citlivější s ohledem na jeho rodinnou historii. Tedy, že dědeček jeho manželky byl Anonymizováno - Žalovaný po celou dobu řízení nevyjádřil jakoukoli míru sebereflexe. Naopak uváděl, že na podobné zobrazování má právo při realizaci své svobody projevu, a při jeho uměleckém vyjádření. - K odstranění videa došlo až v průběhu řízení a omluvu realizoval žalovaný až na základě rozhodnutí soudu. - K (podle vyjádření žalovaného) symbolické obžalobě ekonomických činitelů si žalovaný vybral náhodně představitele středně velkého podniku, tedy v podstatě osobu, která mu tzv. náhodně přišla pod ruku. - Žalobce je osobou veřejně činnou, (jestliže je tedy žalobce veřejně činnou osobou, která uvedené projevy žalovaného není povinna snášet), musí se to odrazit i na výši zadostiučinění. Zásah do sféry veřejně činné osoby je nutno posoudit jako intenzivnější, neboť tato osoba vstupuje i do veřejného prostoru.). - ve sporu se společností Anonymizováno byl žalovaný úspěšný, - žalovaný byl postižen i v přestupkové řízení a byla mu uložena pokuta ve výši 1 000 Kč (tuto skutečnost posuzuje okresní soud jako bezvýznamnou s ohledem na výši pokuty), - žalovaný neměl z uveřejnění videí žádný přímý majetkový prospěch, - že žalovaný použil uvedená videa jednoznačně jako politickou agitku, která měla zvýšit zájem o politický směr, který propaguje, o jeho osobu, zvýšit příp. šance na získání politické nebo i finanční podpory. Na citelnosti a brutálnosti zobrazení si tak založil větší sledovanost, zvýšení kontinuity sledování jeho případných dalších děl, - tuto sledovanost si žalovaný následně zvyšoval na základě pokračování soudního sporu, intenzivními informacemi o jeho průběhu, výsledku, údajném poškozování svých práv apod., - zveřejnění videí způsobilo, že žalobce musel odpovídat na otázky rodiny, přátel a obchodních partnerů, - žalovaný je zaměstnán s výdělkem okolo 23 000 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost, je vlastníkem ¾ nemovitosti, ve které bydlí.

16. Následně okresní soud uzavírá, že nemajetková újma ve výši 100 000 Kč je přiměřená vzhledem ke všem okolnostem a není současně pro žalovaného likvidační.

17. Proti odstavci I. výroku si podal žalovaný včasné odvolání a domáhal se jeho změny tak, aby žaloba byla zamítnuta. Žalovaný má za to, že je nutno na nález Ústavního soudu nahlížet jinou perspektivou. Ústavní soud se totiž nevyjadřuje k samotnému zadostiučinění, nevyjadřuje se k tomu, zda omluva je dostatečná a rovněž se nevyjadřuje k tomu, zda je nutné v dané věci přiznat nemajetkovou újmu v penězích. Jednoznačně však uvádí, že přiznané zadostiučinění nesmí být odrazující od svobody projevu a rovněž nesmí být likvidační. To okresní soud nerespektoval. Přiznal nemajetkovou újmu ve výši, která by uvedla žalovaného do finanční tísně po dobu několika let. Navíc pokud Ústavní soud zrušil rozhodnutí ohledně 180 000 Kč, pak přiznaných 100 000 Kč neznamená zásadně významnou změnu. Dále poukázal na řadu rozhodnutí Ústavního a Nejvyššího soudu. Zdůraznil, že kritika může být i expresivní, zkratkovitá, šokující či zraňující. Žalovanému nelze vyčítat, že jeho kritika byla založena na nadsázce, byla expresivní, zraňující a znepokojující. Vyčítat mu lze pouze to, že toho všeho bylo příliš. Ze spektra možných variant se žalovaný pohyboval za hranicí protiprávnosti jednání v důsledku některých aspektů, nikoliv podstatou svého výroku. Nelze souhlasit i se závěrem okresního soudu, že zásah do sféry osoby veřejně činné je nutno posoudit jako intenzivnější, neboť tato se pohybuje ve veřejném prostoru. Pokud bylo odkazováno na rozhodnutí vztahující se k podobě a zneužití podobizny, zde je nutno poukázat na to, že se tato rozhodnutí netýká subjektu veřejně činného.

18. Žalobce navrhl potvrzení rozhodnutí okresního soudu, když má za to, že okresní soud se důsledně a pregnantně vypořádá s argumenty uvedenými v ústavním nálezu, kdy podrobně rozebral veškeré faktory, o kterých se ÚS zmínil. Rovněž ve světle tohoto rozhodnutí zdůraznil, že nemajetková újma v penězích plní i odrazující funkci. V tomto řízení se zdůrazňují majetkové poměry žalovaného, avšak zcela se opomíjí dopad zmíněných videoklipů do osobnostní sféry žalobce a jeho rodiny. Opomíjí se, že žalovaný se těmito videoklipy zviditelnil, získal přívržence a popularitu a potažmo i finanční dary. Jen z tohoto důvodu nelze na žalovaného pohlížet optikou běžného zaměstnance s příjmy 20 000 – 23 000 Kč, nýbrž je nutno na něho pohlížet v širším kontextu. To, že se žalovaný nadále v rámci tohoto sporu zviditelňuje na druhou stranu prohlubuje újmu na straně žalobce. Žalobce zastává ve svém regionu významné postavení, nebyl však osobou celostátně známou, avšak videa přesahují regionální známost žalobce.

19. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. v odstavci I. výroku a výroku závislém o nákladech řízení dle § 206 odst. 2 o. s. ř. postupem dle § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

20. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav byl v odvolacím řízení doplněn o zjištění plynoucí z vlastního dokazování odvolacího soudu lékařskými zprávami vydanými po vyhlášení rozsudku okresního soudu o aktuálním zdravotním stavu žalovaného a jeho družky, ze kterých bylo zjištěno, že družka žalovaného trpí zdravotní komplikace, a i zdravotní stav žalovaného není uspokojivý, je mu doporučována změna zaměstnání s ohledem na to, že pracuje v prašném prostředí. Takto zjištěný skutkový stav považoval odvolací soud za dostatečný pro rozhodnutí ve věci.

21. Základní hmotněprávní podmínkou pro vznik sankcí za neoprávněné zásahy, které se dotýkají jednotlivých konkrétních hodnot osobnosti fyzické osoby je objektivní způsobilost těchto zásahů narušit integritu osobnosti fyzické osoby jako celku, tj. její osobnost ve fyzické a morální jednotě.

22. Předně odvolací soud uvádí, že souhlasí s okresním soudem, pokud ten dospěl k závěru, že morální satisfakce je nepostačující.

23. Svoboda projevu jako ústavně zaručené právo není bezbřehá, její limity jsou dány dalšími ústavně zaručenými právy jako je právo na čest a důstojnost, soukromí či podobu. V posuzovaném případě se svoboda projevu setkala s těmito právy žalobce. Práva žalobce byla zasažena takovou intenzitou a způsobem, že je nelze tolerovat a je na místě přiznat nemajetkovou újmu v penězích. V daném případě se nejednalo pouze o kritiku učiněnou slovně, byť šokující a provokující formou. Taková kritika je přípustná a právem aprobovaná. To, co činí kritiku žalovaného nepřípustnou, jsou obrazové záběry, se kterými svou slovní kritiku spojil, ať se jedná o vyobrazení žalobce jako Anonymizováno či, a to zejména, záběry zubožených, popř. mrtvých vězňů z koncentračních táborů. Záběry vězně, kteří se stali lidskými troskami, jsou natolik brutální a hrůzné, že do dnešní doby mají schopnost vyvolat silné negativní emoce, a to v takové míře, že dojmy z těchto obrazových záběrů mohou potlačit slova, a tudíž sdělení samotné. Slovní kritika je upozaděna. Spojení osoby žalobce s aktivitami Anonymizováno režimu, jeho vyobrazení jako představitele nejen pracovního, ale vyhlazovacího tábora, je hrubě dehonestující. Není možné připustit, že tak žalovaný učinil z hrubé nedbalosti či lehkovážnosti, neboť každý rozumný člověk obeznámený alespoň v hrubých rysech s moderní historií musí předpokládat devastující dopad takového sdělení. Je třeba si uvědomit, že v případech, na které poukázal okresní soud, šlo o reportáže obsahující zavádějící či nepravdivé informace. O takový případ v daném případě nejde. Nebylo totiž zasaženo jen právo na čest a důstojnost žalobce, jeho právo na soukromí s ohledem na rodinnou historii jeho manželky a dopad sdělení žalovaného na jeho rodinný život, ale o zásah do jeho práva na podobu, kdy jeho podobizna byla zakomponovaná do hrůzných záběrů z Anonymizováno a dále bez jeho souhlasu šířena veřejným prostorem.

24. Zde je možno odkázat na rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 2508/22, ve kterém Ústavní soud jako přiměřenou satisfakci považoval nemajetkovou újmu v penězích pro nezletilé děti po 25 000 Kč a pro jejich rodiče po 15 000 Kč. Jednalo se o případ, kdy regionální noviny, na stránkách určených pro dětské čtenáře uveřejnily dvě fotografie třídy mateřské školky, které byly podkladem pro kvíz „najděte 10“ rozdílů, přičemž rozdíly spočívající v pozměněné jedné z fotografií se projevily ve zcela neutrálních detailech na oděvech dětí. Odvolací soud si je vědom, že se v tomto případě jednalo o zveřejnění fotografie nezletilých dětí bez souhlasu jejich rodičů, avšak samo zveřejnění nebylo nijak dehonestující jako v tomto případě. Lze souhlasit rovněž s tím, že žalobce jako Anonymizováno společnosti, poskytující v regiónu řadu pracovních příležitostí, je osobou veřejně známou. Jako takový by byl povinen snášet vyšší míru kritiky inzerce nabídky práce v podniku, v jehož čele stojí, a která mohla vyvolat u někoho pobouření, ať již pro nabídku mzdy či nabídku práce cizincům či v kontextu spojení obojího. Proto také odvolací soud nijak nehodnotil další videa v následujících létech, která mají v podstatě reportážní charakter. Jak však bylo uvedeno výše, kritika žalobce ve spojení s obrazovými záběry stojí mimo rámec právní ochrany.

25. Při úvaze o výši relutární náhrady odvolací soud zohlednil na straně žalobce, že bylo zasaženo vícero jeho osobnostních práv. Žalobce byl vystaven tlaku okolí, musel zodpovídat otázky obchodních partnerů, došlo ke zhoršení jeho rodinného prostředí. Dále zohlednil skutečnost, že k úpravě videí došlo až po zásahu servu Youtube a k omluvě po prvém rozsudku okresního soudu. Žalovaný v průběhu řízení neprojevil žádnou sebereflexi. Naopak využil celé situace k propagaci své osoby a svých politických názorů, a přesto, že řízení běží od roku 2019, sám od sebe žádné kroky k narovnání situace neučinil.

26. Ve prospěch žalovaného pak odvolací soud zohlednil, že byť byl zásah do osobnostních práv žalobce značný co do své intenzity, postavení žalobce ve společnosti nezhoršil. Žalovaný neměl ze zveřejnění žádný přímý majetkový prospěch. Byl již postižen v přestupkovém řízení. Dále odvolací soud přihlédl k majetkové situaci žalovaného a k jeho zdravotnímu stavu a Anonymizováno zdravotnímu stavu jeho družky.

27. S ohledem na všechny okolnosti uvedené výše má odvolací soud za to, že nemajetková újma ve výši 70 000 Kč je nemajetkovou újmou přiměřenou. Takto stanovená nemajetková újma je schopna splnit především svou hlavní funkci, kterou je funkce satisfakční a kompenzační, a současně i funkci preventivní. Výše nemajetkové újmy zohledňuje i druhou sankci, když prvá byla uložena v přestupkovém řízení, a i rozhodnutím v přestupkovém řízení se žalobci dostalo určitého zadostiučinění. Neoprávněný zásah do osobnosti žalobce neměl devastující účinky na vztahy žalobce s okolím, jeho postavení v rodině a společnosti zůstalo nezměněno. Na druhou stranu výše nemajetkové újmy není pro žalobce likvidační i s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu, když se jedná o trojnásobek jeho měsíční mzdy.

28. Z těchto důvodů byl rozsudek v odstavci I. výroku co do částky 70 000 Kč dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen, ve zbývající části dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změněn tak, že žaloba byla zamítnuta.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 za použití § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř., když výše plnění spočívala na úvaze soudu. Přiznání nákladů řízení nebrání ani absence předžalobní výzvy dle § 142a o. s. ř. V dané věci se nejedná o řízení o zaplacení pohledávky, nýbrž o ochranu osobnosti. Navíc k neoprávněnému zásahu došlo formou internetového útoku, v době podání žaloby nebyla žalobci známa přesná adresa žalovaného. Ten ani po obdržení žaloby nárok žalobce neuznal.

30. Náklady řízení před okresním soudem činí po zokrouhlení 67 314 Kč. Tyto náklady se sestávají z nákladů za řízení před soudem prvního stupně do 15. 6. 2020 ve výši 30 897,60 Kč (srov. bod 36 odůvodnění rozsudku okresního soudu). Dále z nákladů prvého odvolacího řízení ve výši 10 489 Kč (srov. bod 37 odůvodnění rozsudku okresního soudu). Náklady dovolacího řízení činí 3 364 Kč (srov. bod 38 odůvodnění rozsudku okresního soudu).

31. Dále náleží náhrada nákladů za řízení před soudem prvního stupně (po zrušení věci Ústavním soudem) ve výši 22 563 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů (vyjádření z 11. 5. 2024 a účast na jednání 3. 6. 2024) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále ve výši 3 900 Kč za jeden úkon dne 7. 1. 2025 a 1 950 Kč za ½ úkonu dne 17. 1. 2025 [podle § 9a odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 2 písm. f) a. t. z přisouzené částky] a 900 Kč za dvě paušální náhrady § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 6. 2024 cestovné ve výši 1 337,40 Kč a ztráta času 400 Kč, a v souvislosti s cestami realizovanými dne 7. 1. 2025 a 17. 1. 2025 cestovné ve výši 1 330 Kč za každou cestu a náhrada ztráty času ve výši 700 Kč a 21 % DPH ve výši 3 915,87 Kč. Oproti rozhodnutí okresního soudu došlo ke snížení odměny advokátky žalobce za úkony právní služby učiněné po 1. 1. 2025 vypočtené přisouzené částky (srov. bod 39 odůvodnění rozsudku okresního soudu).

32. Náklady odvolacího řízení činí 15 675 Kč a sestávají z odměny za dva úkony dle § 11 odst. 1 písm. d) a g), § 9a odst. 1 a § 8 a. t. právní služby po 3 900 Kč (vypočtené z přisouzené částky, tj. 7 800 Kč, dvou režijních paušálů dle § 13 a. t. po 450 Kč, tj. 900 Kč cestovného ve výši 2 754,58 Kč (ujetá vzdálenost celkem 344 km autem s prům. spotř. 6,36 l/100 km a paušál 5,80 Kč za 1 km) a náhrady ztráty času dle § 14 a. t. za 10 půlhodin po 150 Kč, tj. 1 500 Kč a 21 % DPH ve výši 2 720,40 Kč.

33. Náklady řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci ve lhůtě tří dnů k rukám advokátky žalobce (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).

34. K aplikaci § 150 o. s. ř. odvolací soud nepřistoupil, neboť majetkové poměry žalovaného samy o sobě nepostačují. Další okolnosti jako jsou postoje účastníka řízení před a v průběhu řízení nebyly shledány. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.