71 Co 130/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobců: a) Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A b) nezletilá jméno žalobce , narozená dne datum narození bytem adresa zastoupená advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta c) nezletilý jméno žalobce , narozený dne datum narození žalobce bytem adresa zastoupený advokátem jméno advokáta sídlem adresa d) nezletilý jméno žalobce , narozený dne datum narození bytem adresa zastoupený advokátem jméno advokáta sídlem adresa e) jméno žalobce , narozená dne datum narození žalobce bytem adresa zastoupená advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta f) nezletilá jméno žalobce , narozená dne datum narození bytem adresa zastoupená advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta o náhradu nemajetkové újmy k odvolání žalované do rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2025, č. j. 37 C 330/2017-408,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I. až VI. výroku potvrzuje.

II. V odstavci VII. výroku se rozsudek okresního soudu mění takto:Žalovaná je povinna nahradit žalobci a) na nákladech řízení 72 578,60 Kč, žalobkyni b) 59 122,60 Kč, žalobci c) 59 122,60 Kč, žalobci d) 46 623,60 Kč, žalobkyni e) 72 578,60 Kč a žalobkyni f) 48 895,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci a) náklady řízení ve výši 16 160 Kč, žalobci b) 9 235 Kč, žalobci c) 9 235 Kč, žalobci d) 2 886 Kč, žalobkyni e) 16 160 Kč a žalobkyni f) 4 040 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil v odstavci I. výroku žalované zaplatit žalobcům nemajetkovou újmu, a to žalobci a) ve výši 755 000 Kč, žalobkyni b) 275 000 Kč, žalobci c) 275 000 Kč, žalobci d) 75 000 Kč, žalobkyni e) 680 000 Kč a žalobkyni f) 125 000 Kč. V odstavci II. výroku uložil žalované nahradit žalobcům náklady řízení tak, že nahradí žalobci a) částku 109 461,60 Kč, žalobkyni b) částku 95 461,60 Kč, žalobci c) částku 86 221,60 Kč, žalobci d) částku 66 161,60 Kč, žalobkyni e) částku 68 261,60 Kč a žalobkyni f) částku 64 061,60 Kč.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaná je společností zabývající se na základě svého oprávnění mimo jiné uschováváním a přepravou zbraní a střeliva a obchodem s vojenským materiálem, ke dni , Anonymizováno, byla nájemkyní skladu č. , hodnota, nacházejícího se v areálu , právnická osoba, . v obci , adresa, , ve skladu se nacházelo , Anonymizováno, ; téhož dne , Anonymizováno, došlo k výbuchu , Anonymizováno, skladu č. , hodnota, , v té době měli ve skladu pracovat dva zaměstnanci žalované , Anonymizováno, a , jméno FO, , jejich osud byl po výbuchu nejistý; na místě zasahovaly složky Integrovaného záchranného systému ČR, Policie ČR, pyrotechnické služby ČR a následně armády ČR, místo bylo pro opakované a hrozící další detonace, kdy skladovaná munice byla rozmetána do okolí, uzavřeno a nebylo delší dobu přístupné ani pro záchranné složky; téhož dne byl žalobce a) , Jméno žalobce, telefonicky informován jedním z majitelů žalované společnosti , jméno FO, , že došlo k výbuchu a jeho otec , jméno FO, je pohřešován, tato chladně podaná zpráva na žalobce a) působila velmi intenzivně, silně jej zasáhla, neboť s otcem měl velmi blízký vztah a nepředpokládal, že pracuje v nebezpečném prostředí, o tom byl ujištěn dalším majitelem žalované společnosti , jméno FO, , se kterým se znal v době, kdy jeho otec u žalované nastupoval do zaměstnání; žalobce a) o výbuchu , Anonymizováno, skladu a pohřešování otce telefonicky informoval svou manželku, matku a jejího otce, následně jej kontaktovala sestra , jméno, , která chtěla přicestovat na , Anonymizováno, z , adresa, , kde po nějakou dobu žila, aby zde oslavila své , Anonymizováno, . narozeniny, u této příležitosti jí bratr řekl, že došlo k výbuchu a jejich otec je pohřešován, čímž byla i ona značně otřesena, následně začaly obě děti , jméno FO, intenzivně sledovat televizní zpravodajství, aby se jim dostalo nějakých informací o otci, doufali, že otec přežil. Zároveň byli sužováni představami, že je otec zraněn a nikdo mu v uzavřeném prostoru nemůže pomoci, že tedy bez naděje na pomoc podléhá svým zraněním, trpí v chladu, případně se stal obětí lesní zvěře, situací trpěla jak rodina , jméno FO, , tak , anonymizováno, , neboť , Jméno žalobce, , který dříve pracoval u , Anonymizováno, a v době události byl , Anonymizováno, , komunikoval s celou rodinou, tedy s veškerými příbuznými a známými, kteří se na něj obraceli věříc v to, že má více informací a ač sám více informací neměl, snažil se je zjišťovat a stal se pro rodinu jakýmsi styčným bodem, kdy příbuzní a známí nekomunikovali spolu navzájem, ale obraceli se na něj, jeho situace byla obtížná, nejistotu ohledně případného úmrtí otce nesl velmi těžce, byl v nedobrém psychickém stavu, letargie či deprese, na podněty ze strany dětí a manželky byl vznětlivý, seděl u televize a pozoroval zprávy, u kterých plakal, proto dětem , Anonymizováno, a , Anonymizováno, muselo být vysvětleno, že došlo k výbuchu, při kterém možná dědeček zemřel při práci, proto se jejich otec chová jinak než dosud, děti to také velmi zasáhlo, protože dědečka milovaly, často se s ním stýkaly, sportovaly s ním. Situace v rodině , jméno FO, byla o to napjatější, že manželka byla ve vysokém stupni těhotenství a dne , Anonymizováno, měla termín porodu, po narození , Anonymizováno, musela zůstat tři týdny v porodnici a žalobce , Jméno žalobce, se staral o starší děti , Anonymizováno, , byl však schopen činit pouze ty nejnutnější úkony, stejně tak fungoval v práci, kdy byl , Anonymizováno, a dělalo mu problémy , Anonymizováno, . Musel se účastnit na výzvu Policie ČR domovní prohlídky v bytě otce, to jej opět zasáhlo, při domovní prohlídce se nic nenašlo, jeho otec neměl kladný vztah ke zbraním, byl nevoják a zbrojní průkaz si udělal pouze proto, aby mohl pracovat u žalované. S odstupem několika týdnů od události byla nalezena lidská tkáň, o čemž se žalobce a) dozvěděl z , Anonymizováno, a následně od Policie ČR, která přišla odebrat vzorky DNA za účelem zjištění, zda se jedná o tělo jeho otce. Psychický stav žalobce a) byl jitřen nutností sdělit příbuzným, že byly nalezeny části lidských ostatků, ale neví se, o koho jde. Až s odstupem dalších týdnů bylo zjištěno, že se fakticky jedná o ostatky otce žalobců , Anonymizováno, , celkově jejich nejistota trvala měsíce, když jeho úmrtní list byl vydán až , Anonymizováno, . Z narození , Anonymizováno, se žalobce a) začal radovat až po velmi dlouhé době. Obdobně situaci nesla jeho sestra , anonymizováno, , která měla k otci také blízký vztah, nestýkali se tak často pro vzdálenost bydlišť, ale telefonovali si a navštěvovali se a v r. , Anonymizováno, byli na společné dovolené i s , Anonymizováno, . Situace , anonymizováno, byla zhoršována tím, že , Anonymizováno, byla útlého věku, dosud ji kojila a v důsledku svého psychického zhroucení v době nejistoty o osudu otce dceru musela přestat kojit, brala uklidňující léky. S péčí o , Anonymizováno, jí musela vypomáhat matka a následně manžel, který kvůli tomu omezil práci a rodině se tak značně snížil příjem. Trýznivé pro žalobkyni , anonymizováno, bylo, že k výbuchu došlo , Anonymizováno, , tedy v den, kdy slavila své , Anonymizováno, . narozeniny. Od tohoto dne narozeniny neslaví, vypíná telefon, nepřijímá gratulace. Na žádost žalobce a) mu žalovaná vyplatila mzdové nároky otce, protože za otce hradil nájem a pojistné a samotnému se mu nedostávalo finančních prostředků, neboť jeho příjem byl nízký a manželka byla na mateřské dovolené a společně vyživovali , Anonymizováno, děti. Dále na žádost žalobce a) žalovaná přispěla na pohřeb , jméno FO, částku 50 000 Kč, která jí byla žalobcem a) vyúčtována. Mezi žalobcem a) a zástupci žalované došlo k jednání i o náhradě nemajetkové újmy způsobené úmrtím , jméno FO, , žalovaná mu nabídla odškodnění pro něj a pro sestru ve výši 200 tisíc Kč až 250 tisíc Kč, což odmítl, neboť mu částka jednak připadala nízká pro nepoměr mezi utrpěnou ztrátou a majetkem a předmětem činnosti žalované a zajištěním majitelů žalované. S žalobkyní , jméno, žalovaná o finanční náhradě nemajetkové újmy nejednala. Žalovaná žalobcům nevyjádřila soustrast, neprojevila lítost, neomluvila se. Žalobci vyzvali žalovanou k náhradě nemajetkové újmy za duševní útrapy způsobené jim úmrtím otce, případně dědečka, předžalobní upomínkou a žalovaná jejich nároky odmítla. Samotnému výbuchu , Anonymizováno, skladu č. , hodnota, předcházela obvyklá aktivita , anonymizováno, , kdy on jako odborník žalované na obchod se zbraněmi a municí zpřístupnil své pracovní poznatky své ženě, a minimálně ona je pak předávala dále , Anonymizováno, prostřednictvím e-mailu, osobně se s ním setkávali oba a trávili spolu čas. Dále dříve neobvyklá aktivita , jméno FO, , který se konspiračně začal setkávat s , jméno FO, , telefonovali si na různá čísla, setkávali se ve vinárně, den před výbuchem pak přijel na několik hodin do , Anonymizováno, , vyzvedl si klíče od skladů, musel odemknout oplocení, sklad č. , hodnota, odkódovat, zapnout elektřinu, mít k dispozici pečetící kleště , jméno FO, , do areálu vjel vozidlem s tmavými skly, nebylo vidět, zda v něm jsou další osoby, nikdo to nekontroloval. Ony osoby tam byly a patřily k , Anonymizováno, , protože nebyla vůbec žádná jiná příležitost, při které by mohly do skladů vstoupit a vykonat tam činnost, jenž měla zamezit dodávce zbraní a munice zákazníkům, jejichž zájmy byly v rozporu s , Anonymizováno, , totožnost těchto osob byla zjištěna až později, po pokusu o , anonymizováno, kdy byly zveřejněny jejich fotografie. Po otevření skladu č. , hodnota, . dne , Anonymizováno, musel , anonymizováno, sklad uzavřít, zapečetil jej jinými kleštěmi, což , jméno FO, následujícího dne překvapilo a znervóznilo, o otevření skladu předchozího dne zjevně nevěděl. Služební cestu do , Anonymizováno, jinak pečlivý , jméno FO, nevykázal. , jméno FO, nemohli svůj nákladný život hradit ze svých legálních příjmů.

3. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud § 2925 odst. 1 a § 2959 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Aktivní legitimace všech žalobců je dána dle § 2959 o. z. jako osob blízkých, neboť vztahy mezi příbuznými v řadě přímé náleží k nejsilnějším mezilidským vztahům. Rovněž je dána pasivní legitimace žalované. Žalovaná byla zaměstnavatelkou zemřelého , jméno FO, , který zahynul v místě výkonu práce v , Anonymizováno, skladu č. , hodnota, při jeho výbuchu dne , Anonymizováno, . Na žalobou uplatněné nároky nedopadají ustanovení zákoníku práce o náhradě škody za smrt osoby blízké a odpovědnost žalované je tak dána v souladu s citovaným ustanovením § 2925 o. z., jako provozovatelky jiného zvlášť nebezpečného zařízení, když újma byla způsobena zdrojem zvýšeného nebezpečí, kdy nebylo možno předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné újmy ani při vynaložení řádné péče. V tomto směru okresní soud poukázal na to, že se tradičně za zvlášť nebezpečné provozy považují takové, kde se pracuje s výbušninami a třaskavinami, provozy s únikem zvlášť nebezpečných látek, provozy v hlubinných dolech, hutích a lomech, v elektrárnách, plynárnách a tam, kde dochází k využívání jaderné energie. Provoz je zvláště nebezpečný, používá-li se při něm výbušná nebo podobně nebezpečná látka, přičemž pro účely ust. § 2925 o. z. je třeba přiřadit mezi nebezpečné látky také střelivo a vojenskou munici, neboť zde byla soustavně zvýšena pravděpodobnost nebezpečného působení vůči veškerému okolí. Pokud žalovaná namítala spoluzodpovědnost státu za způsob zásahu složek integrovaného záchranného systému v místě výbuchu, případně nesprávně provedeného hasebního zásahu či zavinění , jméno FO, , toto okresní soud nedovodil, stejně jako nedovodil existenci liberačního důvodu spočívajícího v tom, že výbuch skladu č. , hodnota, byl dne , Anonymizováno, zapříčiněn úmyslným jednáním , Anonymizováno, , tedy neodvratitelným jednáním třetích osob. V tomto směru okresní soud poukázal na Usnesení , adresa, , č. j. , Anonymizováno, . Ze závěrů učiněných v tomto usnesení lze vzít za prokázáno, že výbuch , Anonymizováno, skladu č. , hodnota, dne , Anonymizováno, , byl sice jako spolupachateli způsoben , Anonymizováno, , zároveň však z téhož usnesení jednoznačně vyplývá, že by se uvedeného činu nebyli schopni dopustit bez součinnosti pracovníků společnosti , Jméno žalované, ., neboť bez jejich součinnosti by výbuchy nemohly být naplánované a provedené.

4. Vyplývá to z naprosto jasně prokázané skutečnosti, že by cizí osoby bez pomoci zevnitř nebyly schopny vstoupit do areálu, zejména do oploceného uzamčeného a zapečetěného a elektronicky střeženého , Anonymizováno, skladu bez vyvolání pozornosti a vyvolání poplachu. Okresní soud nemohl přistoupit na argumentaci žalované, že liberačním důvodem mohlo být neodvratitelné jednání třetí osoby. Žalovaná na tento liberační důvod nemůže spoléhat, když sám její vlastník , Anonymizováno, vstup přímo do , Anonymizováno, skladů umožnil. Smrt , jméno FO, pak byla způsobena výbuchem nástražného zařízení v jednom z , Anonymizováno, skladů. Jestliže majitel a pracovník žalované , Anonymizováno, napomáhali, nemůže být jejich činnost liberačním důvodem, protože takto zjevně není činností neodvratitelnou.

5. Při úvaze o výši přiměřeného zadostiučinění okresní soud především hodnotil charakter a intenzitu vztahů jednotlivých žalobců k zemřelému , jméno FO, a vzal za prokázáno, že vzájemné vztahy zemřelého , jméno FO, s jeho synem a dcerou byly nadstandardně dobré a intenzivní, přestože syn a dcera měli své rodiny a byli také rodiči, s otcem se stýkali, trávili spolu volný čas, komunikovali spolu telefonicky, slavili spolu svátky a výročí. Syn s otcem sportoval spolu se svými dětmi. Dcera se svou rodinou strávila s otcem letní dovolenou pár měsíců před jeho smrtí, a přestože bydlela poslední tři roky 400 km daleko, otce často navštěvovala. Smrt otce oba sourozence velmi zasáhla, trýznivě prožívali také období, kdy nebylo zřejmé, zda otec přežil či zahynul, neméně trýznivé pro ně bylo období, kdy po nálezu částí lidských ostatků v místě výbuchu nebylo delší dobu zřejmé, zda se jedná o pozůstatky lidské a zda jsou jejich otce. Oba byli zasaženi ve svých rodinných životech, syn také v oblasti pracovního života. Smrtí , jméno FO, byly násilně ukončeny rodinné vazby a citové vazby, které byly v případě žalobců velmi intenzivní. Žalovaná žalobcům poskytla příspěvek na pohřeb ve výši 50 000 Kč, nabídla odškodnění pro žalobce a) ve výši 200 000 Kč až 250 000 Kč, ten jej odmítl, protože mu připadalo nízké v poměru k majetkové situaci žalované a obou , jméno FO, .

6. Pokud jde o výši jednotlivých nároků, pak soud vycházel zejména z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 894/2018 (a po něm následujících) a z toho, že v případě dětí zemřelého je možno považovat za základní částku, kterou lze dále modifikovat, dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. U vnuků zemřelého pak za základ nároku považoval polovinu této částky. Ke škodní události došlo v r. 2014 a průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty v r. 2013 činila 25 122 Kč a její dvacetinásobek činil 502 440 Kč. Tato částka byla základem pro určení výše náhrady u žalobců a) a e), tedy dětí zemřelého. Polovina této částky, kterou soud považoval za základ nároků vnuků zemřelého, pak činí 251 220 Kč. Tyto částky soud dále modifikoval u jednotlivých žalobců tak, že- u žalobce a), syna zemřelého, základní částku zvýšil celkem o 50 % na částku 753 660 Kč a žalobci po zaokrouhlení přiznal částku 755 000 Kč. Ke zvýšení základní částky o 50 % soud dospěl tak, že vzhledem k vysoké intenzitě a kvalitě vztahu žalobce a) s otcem základní částku zvýšil o 20 %, dále ji zvýšil o dalších 10 % za postoj žalované, která neprojevila dostatek vstřícnosti, neprojevila lítost. O dalších 20 % základní částku zvýšil z důvodu dlouhodobé nejistoty ohledně osudu otce, mučivých představ v době této nejistoty, způsobu jeho smrti, oddalování pohřbu a nemožnosti v sobě událost uzavřít a začít se s ní vyrovnávat. Navíc celá událost zasáhla žalobce v okamžiku, kdy očekávali narození , Anonymizováno, a jeho narození bylo zcela zastíněno aktuální starostí žalobce o osud otce a s ohledem na skutečnost, že žalobce prožíval období nejistoty skutečně trýznivě, byl nervově labilní, neschopný žít běžným způsobem života jak doma, tak v zaměstnání.- u žalobců b) a c), vnuků zemřelého, , Anonymizováno, soud vycházel ze základní částky ve výši 251 220 Kč, kterou navýšil o 10 % na částku 276 342 Kč s ohledem na intenzitu a kvalitu vztahů se zemřelým dědečkem, kdy děti dědečka znaly, měly ho velmi rády, stýkaly se s ním a provozovaly s ním sportovní aktivity, jeho úmrtí se jich výrazně dotklo také proto, že vnímaly situaci v rodině a truchlení svého otce. Soud tedy každému z žalobců b) a c), kteří žalobou uplatnili nárok ve výši 300 000 Kč, přiznal po zaokrouhlení částku 275 000 Kč, (co do částky 25 000 Kč soud žalobu zamítl již rozsudkem ze dne 16. 10. 2019, č. j. 37 C 330/2017-163, výrok nabyl právní moci 4. 12. 2019,- u žalobce d), , Anonymizováno, vnuka , Anonymizováno, , který žalobou uplatnil nárok ve výši 100 000 Kč, soud opět vycházel ze základní částky 251 220 Kč a tuto částku snížil o 70 % s ohledem na skutečnost, že , Anonymizováno, se narodil až krátce po smrti dědečka, neznal ho, což ovšem neznamená, že by u něj nárok nevznikl, neboť přišel o možnost prožívání budoucnosti se svým blízkým příbuzným. 30 % částky 251 220 Kč činí 75 366 Kč a žalobci d) byla přiznána po zaokrouhlení částka 75 000 Kč, (co do částky 25 000 Kč soud žalobu zamítl již rozsudkem ze dne 16. 10. 2019, č. j. 37 C 330/2017-163, výrok nabyl právní moci 4. 12. 2019),- u žalobkyně e), dcery zemřelého, soud opět vycházel ze základní částky 502 440 Kč, kterou zvýšil o 35 %, o 20 % ze stejných důvodů jako u žalobce a), tedy pro její blízký a intenzivní vztah s otcem, o dalších 5 % byla základní částka zvýšena pro postoj žalované, tedy absenci projevu lítosti a soustrasti ze strany žalované, o dalších 10 % zvýšil soud základní částku u žalobkyně ze stejných důvodů jako u jejího bratra, tedy z důvodu dlouhodobé nejistoty ohledně osudu otce, mučivých představ v době této nejistoty, způsobu jeho smrti, oddalování pohřbu a nemožnosti v sobě událost uzavřít a začít se s ní vyrovnávat. Okresní soud také v případě žalobkyně zohlednil, že v době nejistoty ohledně osudu otce došlo k jejímu zhroucení, v důsledku čehož nebyla schopna starat se o , Anonymizováno, útlého věku a musela ji přestat kojit a došlo u ní ke ztrátě radosti z výročí narození, když úmrtí otce připadlo na stejný den v roce.- u žalobkyně f), , Anonymizováno, vnučky zemřelého soud opět vycházel ze základní částky 251 220 Kč, a tuto částku snížil z obdobných důvodů jako u , Anonymizováno, o 50 %.

7. Pokud jde o osobu žalovanou, pak soud vychází ze skutečnosti, že se jedná o společnost obchodující ve velkém rozsahu se zbraněmi a střelivem, blíže její majetkové poměry nezkoumal, když kritérium majetkových poměrů škůdce má sloužit k odstranění nepřiměřené tvrdosti vůči škůdci, v daném případě však nebyl důvod chránit ekonomické zájmy škůdkyně, tedy žalované, oproti výše postavenému zájmu poškozených na ochranu jejich rodinného života a spravedlivé odčinění újmy způsobené úmrtím osoby blízké. Pokud jde o procentní zhodnocení výše náhrady, soud nezohlednil poskytnutí jiné satisfakce ze strany žalované žalobcům, byť žalovaná přispěla na pohřeb zemřelého částkou 50 000 Kč, jednalo se však o zákonnou povinnost žalované, která nebyla doplněna vůbec žádným projevem lítosti, soustrasti ani omluvou.

8. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání a domáhala se jeho změny tak, aby žaloba byla zamítnuta. V odvolání poukázala na to, že rozsudek OS trpí zásadními skutkovými vadami, když při svých závěrech vyšel pouze z usnesení , Anonymizováno, , aniž provedl další dokazování a na základě tohoto usnesení si vyfabuloval vlastní závěry, které jsou v rozporu i se samotným usnesením , Anonymizováno, . V těchto závěrech udělal z tehdejšího spolumajitele firmy spolupachatele, aniž vzal do úvahy dopad na samotnou firmu, když došlo ke značné škodě přesahující několik desítek miliónů, při které navíc zemřeli dva zaměstnanci žalované. Přehlédl přitom činnost , anonymizováno, . Liberační důvod je zde zcela zřejmý a plyne přímo ze závěru usnesení , Anonymizováno, , které jednoznačně za pachatele uvádí , Anonymizováno, , postupovali sofistikovaně a jejich zavinění bylo nepochybně prokázáno. Okresní soud však naopak bez podkladu spekulativně, snad pod vlivem médií, přisoudil vinu i majiteli firmy. Pokud se týká vlastní majetkové újmy, tuto soud navyšoval i z důvodů, za které by žalovaná nenesla odpovědnost, i kdyby ji v daném případě měla. Jedná se o činnost státu, , Anonymizováno, celého případu, postup policie a nejistoty způsobené vlastním vyšetřováním. Žalovaná byla rovněž v nejistotě, rovněž neměla informace a do samotného areálu jí byl umožněn vstup až po , Anonymizováno, letech. Žalovaná chápe rodinnou situaci žalobců, avšak za jejich situaci a smrt příbuzného nenese odpovědnost z důvodu existence liberačního důvodu spočívajícího v neodvratitelném jednání třetí osoby, kterému nemohl vlastně nikdo dosti dobře zabránit a vlastně skutečnosti o něm se zjišťovaly řadu let, šlo o sofistikovanou činnost, navíc financovanou , Anonymizováno, prakticky neomezenými prostředky. Pokud okresní soud konstruuje, že liberační důvod není dán, činí tak pouze s odkazem na jednání , jméno FO, , avšak toto jednání, které mu přisuzuje, nemá ani podklad v usnesení , Anonymizováno, ani v žádných jiných důkazech, které ani soud neprovádí. Rovněž je nutno odmítnout tvrzení žalobců, že činnost zaměstnanců žalované , jméno FO, , kteří spolupracovali s , Anonymizováno, byla vlastní pracovní činnost pro žalovanou, resp. zaměstnancem žalované byl pouze , jméno FO, . Okresní soud přehlédl, že žalovaná a ani její statutární orgány neměly žádný motiv se podílet na výbuchu. Žalovaná nesouhlasí s tím, že šlo ve smyslu dotčených právních předpisů občanského zákoníku o provoz zvláště nebezpečný a maximálně by tento bylo možno hodnotit jako provoz se zvýšeným nebezpečím, kdy tam tedy ten materiál byl pouze skladován, nebyl ani nelaborován ani vyráběn ani s ním nijak nakládáno.

9. Žalobci navrhli potvrzení rozsudku okresního soudu s tím, že oni sami při svých tvrzeních se vždy drželi přesně usnesení , Anonymizováno, stejně jako OS. Naopak žalovaná s tímto usnesením zachází tak, jak se jí to hodí. Není pravdou, že by žalobci iniciovali trestní řízení proti , jméno FO, , neboť ten v době, kdy dle žalované tomu tak údajně mělo být, byl již 4 roky mrtvý. Žalovaná rovněž tvrdí, že , jméno FO, neměl motiv, přehlíží skutečnost, že s vysokou pravděpodobností zásilka měla vybuchnout až v místě dodání. Důkazní břemeno prokázání liberačního důvodu jde k tíži žalované a skutečnost, že věc byla odložena, neznamená, že by civilní soud nemohl učinit vlastní závěr. Je nesporné a plyne to ze závěru , Anonymizováno, , že bez součinnosti žalované by , Anonymizováno, nebyli schopni připravit a nastražit výbušné zařízení.

10. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek postupem dle § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/63 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení, neboť zjištění z provedení důkazu odvolacím soudem, a to zjištění ze zprávy Krajské státní zástupkyně o tom, že ve vztahu k , jméno FO, bude vydáno samostatné usnesení, na skutkovém stavu tak, jak byl zjištěn okresním soudem nic nezměnilo.

12. Na správně zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud správná právní ustanovení. Odvolací soud s tímto právním posouzením věci souhlasí a v podrobnostech na ně odkazuje.

13. Předně odvolací soud souhlasí s posouzením se závěrem okresního soudu, že žalovaná je provozovatelka jiného zvlášť nebezpečného zařízení. Pokud žalovaná namítala, že v , Anonymizováno, skladu byly uskladněny pouze zbraně a zalaborované střelivo, přičemž manipulace s nimi není nikterak nebezpečná, přehlíží, že za provoz zvlášť nebezpečný se považuje provoz, s nímž je spojen a možnost zvýšeného nebezpečí vzniku závažných škod. Tak tomu bylo i v tomto případě. I když běžná manipulace s municí a zbraněmi nebyla nijak nebezpečná, tak výbuch , Anonymizováno, skladu, ve kterém se nacházelo , Anonymizováno, , měla déle trvající devastační účinky na okolí, které nebyly ovlivnitelné člověkem a v konečném důsledku na začátku bránily i záchranným složkám ve vstupu do areálu, kde se , Anonymizováno, sklad nacházel. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu č. 324/2021 Sb. o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu , Anonymizováno, skladů , adresa, a změně některých zákonů, jednalo se o mimořádnou událost, při které došlo explozi velkého množství munice, výbušných nebo jinak nebezpečných látek (chemické látky, prekurzory, výbušné látky, apod.) v , právnická osoba, a která svým rozsahem představuje ojedinělou událost, která si vyžádala mimořádné nasazení složek integrovaného záchranného systému. Zásah , Anonymizováno, byl pro složky integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS") nejdéle trvajícím zásahem u mimořádné události, neboť trval , Anonymizováno, . Zásah složek IZS byl realizován s cílem odstranit munici, často nevybuchlou, rozmetanou po okolí. Tato munice se nacházela v okruhu stovek metrů od epicenter výbuchů, různě zarytá v zemi, kmenech stromů, křoví apod.

14. I provozovatel činnosti zvlášť nebezpečné má k dispozici liberační důvod. Je ovšem jinak postaven než u provozní činnosti, neboť zde se předpokládá, že ani vynaložení řádné péče nemůže předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné újmy.

15. Dle § 81 odst. 1 a 2 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

16. Předmětem ochrany podle § 81 o. z. je osobnost každého občana jako individuality, resp. jednotlivé hodnoty tvořící integritu jeho osobnosti v jeho fyzické a psychickomorální jednotě, které občan jako její subjekt ve společnosti realizuje, tj. v občanskoprávních vztazích. Ustanovení § 81 o. z. poskytuje ochranu mimo jiné právu na soukromí. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být splněny hmotněprávní podmínky tak, jak je zákon shora uvedeným způsobem vyžaduje.

17. Musí být dána 1) existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající buď v porušení či jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její jednotě, 2) neoprávněnost tohoto zásahu a 3) jejich vzájemná příčinná souvislost. Uvedené sankce za nemajetkovou újmu jsou založeny na objektivním principu bez zřetele na zavinění a bez ohledu na subjektivní pocity dotčené osoby. Této odpovědnosti se nelze zprostit, i kdyby k neoprávněnému zásahu došlo v dobrém úmyslu.

18. Jestliže mezi fyzickými osobami existují sociální, morální, citové a kulturní vztahy vytvořené v rámci jejich soukromého a rodinného života, může porušením práva na život jedné z nich dojít k neoprávněnému zásahu do práva na soukromí druhé z těchto osob. Právo na soukromí totiž zahrnuje i právo fyzické osoby vytvořit a udržovat vztahy s jinými lidskými bytostmi, zejména v citové oblasti, aby tak fyzická osoba mohla rozvíjet a naplňovat vlastní osobnost. Protiprávní narušení těchto vztahů ze strany jiného představuje neoprávněný zásah do práva na soukromý a rodinný život fyzické osoby. Z tohoto pohledu okresní soud správně přiznal nemajetkovou újmu a vnukům zemřelého , jméno FO, , neboť tito byli ochuzeni o možnost rozvíjet své vztahy se zesnulým dědečkem, který se jim věnoval a nepochybně by se věnoval i , Anonymizováno, .

19. Žalovaná tvrdila, že nenese odpovědnost za neoprávněný zásah do soukromí žalobců pro existenci liberačního důvodu spočívajícího v neodvratitelném jednání třetí osoby.

20. Ohledně této procesní obrany žalované spočívající v existenci liberačního důvodu, a to neodvratitelného jednání třetí osoby, okresní soud dospěl k závěru, že tento liberační důvod není dán. Odvolací soud sice souhlasí s odvolatelem, že konstrukce okresního soudu o zapojení , jméno FO, a jeho spolupráci s , Anonymizováno, , je jeho spekulace, jakkoliv se z obsahu Usnesení , Anonymizováno, nabízí, avšak takový závěr policie neučinila.

21. Přesto i odvolací soud shodně s okresním soudem dospěl k závěru, že liberační důvod není dán. Jak vyplynulo již z výše zmíněného Usnesení , adresa, , výbuch dne , Anonymizováno, v , Anonymizováno, skladu č. , hodnota, sice způsobili , Anonymizováno, , ale z tohoto rozhodnutí rovněž vyplývá a lze mít za prokázané, že výbuchy by nemohly být naplánovány a provedeny bez součinnosti pracovníků žalované. Vstup do areálu zejména do uzamčeného, zapečetěného a elektronicky střeženého skladu bez vzbuzení pozornosti a poplachu nebyl možný. Tato skutečnost vylučuje použití liberačního důvodu. Bylo na žalované, aby bedlivě své zaměstnance prověřovala a stanovila pravidla kontroly a dohlížela na jejich dodržování., když po neblahých zkušenostech , Anonymizováno, mohla předpokládat zvýšený zájem , Anonymizováno, .

22. Za zásadně důležité však považuje odvolací soud skutečnost, že vztah mezi , jméno FO, a žalovanou je vztahem pracovněprávním. Jinak řečeno, , jméno FO, odešel do svého zaměstnání a při plnění pracovních úkolů pro žalovanou bez svého zavinění zemřel. Ustanovení § 248 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění. Žalovanou tak stíhá odpovědnost za neoprávněný zásah do práva na soukromí žalobců bez dalšího. Pro úplnost zbývá v tomto směru odkázat na platné znění zákoníku práce, když odvolací soud nevidí důvod nepřiznat žalobcům přiměřené zadostiučinění jen proto, že v době úmrtí zaměstnance žalované dle zákoníku práce odškodnit žalobce nebylo možné.

23. Odvolací soud se ztotožnil s okresním soudem i v tom směru, že žalobcům náleží nemajetková újma v penězích. Výši nemajetkové újmy stanovil okresní soud v souladu s platnou judikaturou, při úvaze o její přiměřenosti postupoval individuálně a její přiměřenost u každého žalobců pečlivě a podrobně odůvodnil.

24. Odvolací námitky směřující proti výši nemajetkové újmy posoudil odvolací soud jako irelevantní.

25. Aktivní legitimace všech žalobců je dána včetně vnuků. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek sp. zn. 25 Cdo 173/2016, sp. zn. 25 Cdo 1060/2023, rozhodnutí ÚS sp. zn. IV. ÚS 1/17), úroveň vzájemných vztahů představuje nejvýznamnější hledisko s nejvyšší váhou. Nezletilí žalobci – vnuci požadovali nižší částku než jejich rodiče, děti zesnulého , jméno FO, , tj. sami ve svém nároku již přihlédli ke skutečnosti, že vztah dědečka a vnuka je nutno posuzovat jako vztah mezi blízkými osobami, ale nejedná se o osobu nejbližší, za kterou je možno považovat například manžela či dítě.

26. Pokud žalovaná nesouhlasila s navýšením nemajetkové újmy pro její postoj, který neprojevil dostatek vstřícnosti a lítosti, žalovaná přehlíží, že k úmrtí , jméno FO, došlo při plnění jeho pracovních povinností pro žalovanou. Jak již bylo poukázáno výše, byla-li by věc posuzována dle zákoníku práce, nesla by žalovaná odpovědnost za smrt svého zaměstnance bez ohledu na to, zda ji zapříčinila sama, či třetí osoby. Žalovaná se však, jak sama opakovaně uvedla, a to nejen ve svém odvolání, necítí být zodpovědná za smrt svého zaměstnance, naopak sama se cítí být významně poškozena na svém majetku. Závěr okresního soudu s ohledem na stanovisko žalované tak, jak ho prezentovala v průběhu sporu, tedy obstojí. Nelze ani souhlasit, že útrapy žalobců a) a e) spojené s nejistotou ohledně úmrtí jejich otce se nemohou promítnout do výše nemajetkové újmy, neboť její výše se odvíjí právě od duševních útrap, strádání a omezení tělesné, duševní integrity, omezení v rodinném životě sekundárních obětí.

27. Ze všech těchto důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

28. V odstavci II. výroku odvolací soud rozsudek okresního soudu dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil a stanovil novou výši nákladů řízení.

29. Pokud jde o úkony právní služby do 1. 1. 2025, odvolací soud nepřiznal žalobcům odměnu, kterou nepovažoval za účelnou. Jednalo se o tyto úkony právní služby (dále jen ÚPS): porada s klientem dne 5. 10. 2018, jednalo se o poradu, která proběhla po převzetí zastoupení, přičemž porada s klientem je obsažena v tomto ÚPS, dále další porada dne 22. 10. 2024 – tato porada proběhla po rozhodnutí odvolacího soudu, po které navíc následovala další porada dne 2. 1. 2025, v době mezi těmito poradami však okresní soud nečinil další kroky a tyto dvě porady se tedy jeví jako neúčelné. Dále odvolací soud přiznal odměnu v poloviční výši za podání ze dne 18. 3. 2018 a 13. 5. 2021, která se netýkaly věci samé a měla procesní charakter. Celkem tedy byla přiznána odměna za prvé řízení před okresním soudem za 11,5 ÚPS po 2 480 Kč, za prvé řízení před odvolacím soudem pak 4,5 ÚPS po 2 480 Kč, tj. v celkové výši 39 680 Kč pro každého žalobce. Pro úplnost zbývá dodat, že žalobci doložili, že se všech porad účastnila i žalobkyně e), která se připojila prostřednictvím dálkového spojení.

30. Po novele vyhlášky č. 177/96 Sb. advokátního tarifu bylo nutno nově stanovit výši odměny ÚPS z důvodu změny § 12 odst. 4 AT. Zde odvolací soud postupoval stejně jako okresní soud a u každého z žalobců podle pořadí v žalobě snížil odměnu za jeden ÚPS. V tomto směru odkazuje odvolací soud na bod 24 odůvodnění rozsudku okresního soudu. Takto stanovenou odměnu pro všechny žalobce sečetl a dospěl k výpočtu 28 408 Kč za společné ÚPS pro všechny žalobce. Tuto částku, tj. 28 408 Kč pak poměrně rozdělil mezi žalobce dle výše jejich nároků [u nároku žalobce a) a žalobkyně e) vyšel z tarifní hodnoty 500 000 Kč dle § 9a odst. 1 AT]. Tedy celkem žalobci požadovali 1 750 000 Kč. Z částky 28 408 Kč tedy na žalobce a) a žalobkyni e) připadá po 28 %, tj. 7 954, 24 Kč, na žalobce b) a c) po 16 %, tj. 4 545,28 Kč, a na žalobce d) 5 %, tj. 1 420,40 Kč a žalobkyni f) 7 %, tj. 1 988,56 Kč. Žalobcům byla přiznána odměna za 4 ÚPS, tedy pro žalobce a) a žalobkyni e) 31 817 Kč (7 954,24 × 4), žalobci b) a c) 18 181 Kč (4 545,28 × 4), žalobci d) 5 682 Kč (1 420,40 × 4) a žalobkyni f) 7 954 Kč (1 988,56 ×4). Dále byla žalobcům přiznána 1/6 hotových výdajů, které se sestávaly z režijních paušálů po 300 Kč za 17 ÚPS, tj. 5 100 Kč a 4 režijních paušálů po 450 Kč, tj. 1 800 Kč. Na každého žalobce tak připadne 1 150 Kč spolu s 1/6 cestovní náhrady ve výši 78,30 Kč a 33,30 Kč pro každého žalobce, činí hotové výdaje 1 261,60 Kč.

31. Náklady řízení před soudem I. stupně pro žalobce a) a žalobkyni e) činí 72 758,60 Kč (39 680 + 31 817 + 1 261,60), pro žalobce b) a c) 59 122,60 Kč (39 680 + 15 181 + 1 261,60), pro žalobce d) 46 623,60 Kč (39 680 + 5 682 + 1 261,60) a u žalobkyně f) 48 895,60 Kč (39 680 + 7 954 + 1 261,60). Tímto početním postupem pak jsou zachovány zásady, a to, že pokud advokát použije § 12 odst. 4, pak součet odměn všech společných klientů je vždy vyšší než odměna klienta jediného a dále, že pokud advokát použije § 12 odst. 4, pak odměna každého ze společných klientů je vždy nižší, než by byla odměna u klienta jediného. Současně tento postup je v souladu s § 140 odst. 1 o. s. ř., že společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci.

32. Náklady odvolacího řízení byly žalobcům přiznány dle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. a činí 57 716 Kč a sestávají ze dvou ÚPS po 28 408 Kč, a to z písemného podání soudu a účast u jednání soudu. Odměnu za dvě porady přesahující jednu hodinu odvolací soud nepovažoval za účelnou za situace, kdy okresní soud nárokům žalobců zcela vyhověl. Náklady řízení (28 408 × 2 + 2 × 450) pak odvolací soud rozdělil mezi žalobce dle účastenství ve věci. Žalobci a) a žalobkyni e) přisoudil z těchto nákladů 28 %, tj. 16 160 Kč, žalobci b) a c) 16 %, tj. po 9 235 Kč, žalobci d) 2 886 Kč a žalobkyni f) 4 040 Kč.