71 CO 158/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2021, č. j. 36 C 385/2017-602,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.

II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění takto: Žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu 1.173.351 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení 362.528 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě náklady řízení ve výši 4.924 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení v částce 46.754,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Rozsudkem okresní soud vypořádal zaniklé společné jmění účastníků tak, že žalobci přikázal: -) pozemek parc. číslo o výměře anonymizována dvě slova - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba obec, č. e. číslo, rod. rekr. a pozemek parc. číslo o výměře anonymizována dvě slova - zahrada v obec obec anonymizována dvě slova, územní celek, okres okres list vlastnictví, vše v hodnotě 1.100.000 Kč -) finanční prostředky na účtu č. bankovní účet u právnická osoba ve výši 19.517,25 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) finanční prostředky na účtu č. bankovní účet u právnická osoba ve výši 39.198,62 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) finanční prostředky na účtu číslo bankovní účet u právnická osoba ve výši 36.508,47 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) investiční nástroje na majetkovém účtu č. smlouvy číslo u právnická osoba v celkové hodnotě 62.734 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) finanční prostředky na účtu č. bankovní účet u právnická osoba ve výši 11.425,05 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) finanční prostředky u právnická osoba anonymizována dvě slova ze smlouvy číslo finanční produkt anonymizováno ve výši 20.500 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) finanční prostředky ze smlouvy o stavebním spoření na účtu č. bankovní účet u právnická osoba ve výši 52.994,62 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) finanční prostředky z pojistné smlouvy číslo u právnická osoba ve výši 107.506 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) finanční prostředky z pojistné smlouvy číslo u právnická osoba ve výši 48.841 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) finanční prostředky u příjmení příjmení - příjmení ve výši 435.942 Kč ke dni 10. 11. 2014 žalované přikázal: -) družstevní podíl v bytovém družstvu název číslo se sídlem adresa, IČO, se kterým je spojeno právo nájmu bytu číslo specifikace bytu anonymizováno 7 slov v budově adresa na ulici ulice a číslo, v hodnotě 995.000 Kč -) finanční prostředky na účtu č. bankovní účet u právnická osoba ve výši 153.806,08 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) finanční prostředky na účtu č. bankovní účet u právnická osoba ve výši 185.316,68 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) finanční prostředky ze smlouvy číslo u právnická osoba anonymizováno právnická osoba ve výši 14.344,42 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) finanční prostředky na účtu č. bankovní účet u právnická osoba ve výši 101.777,85 Kč ke dni 10. 11. 2014 -) finanční prostředky na účtu č. bankovní účet u právnická osoba anonymizována dvě slova ve výši 55.483,64 Kč ke dni 10. 11. 2014 (odstavec I.), žalobce zavázal k povinnosti zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku 1.203.356,53 Kč do 30 dnů od právní moci rozhodnutí (odstavec II.) dále zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení žalované v částce 328.636 Kč (odstavec III.), uložil žalobci povinnost k náhradě nákladů řízení státu ve výši 4.924 Kč (odstavec IV.) a dále rozhodl, že Česká republika nemá nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalované (odstavec V.).

2. Tento rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce s návrhem na jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobce vytknul okresnímu soudu, že nepřihlédl ke všem skutečnostem, které tvrdil, z důkazů v řízení provedených učinil nesprávná skutková zjištění a věc nesprávně právně posoudil. Ve vztahu k účtu žalobce u právnická osoba anonymizováno provedl okresní soud nesprávný přepočet výběrů od května roku 2011 do právní moci rozvodu v celkové výši 33.600 EUR na 926.688 Kč, neboť použil kurz 27,58 Kč/EURO, přičemž kurz se v tomto období pohyboval od 24,58 Kč po 27,53 Kč/EURO. Při správném přepočtu je částka o 60.000 Kč nižší, nadto mohl okresní soud zohlednit pouze částku 611.635 Kč, neboť před sňatkem měl žalobce na tomto účtu 179.161 Kč. Na straně 19 rozsudku okresní soud chybně konstatuje vklad na termínovaném účtu číslo anonymizováno, namísto správné výše číslo anonymizováno. Ohledně převodu v právnická osoba nesprávně uvádí, že 7.022 EUR odpovídá částce 331.269 Kč. Při kurzu 27,58 Kč/EURO je částka výrazně nižší, a to 193.666 Kč. Dle názoru žalobce neměly být do SJM započítány finanční prostředky, které měl žalobce našetřené před sňatkem. Jednalo se o 112.660 Kč na účtu u právnická osoba anonymizováno a 179.161 Kč u právnická osoba anonymizováno Okresnímu soudu žalobce dále vytýká, že při vypořádání SJM neuplatnil princip disparity ve prospěch žalobce, ač k tomu měl důvody, a to z hlediska principu zásluhovosti a potřebnosti. Žalobce se více zasloužil o nabytí společného majetku a žalovaná se nechovala v souladu s dobrými mravy. Žalovaná nedodržela dohodu účastníků o tom, že každému z dětí bude ze společného jmění našetřena stejná částka. Poté, co došlo k našetření finančních prostředků dětem žalované, zapříčinila žalovaná rozvod manželství a k naplnění dohody vůči dětem žalobce již nedošlo. V roce 2011 souhlasil žalobce se zapůjčením částky 300.000 Kč synovi žalované jméno příjmení. Kromě toho však žalovaná bez vědomí žalobce zapůjčila ze společných prostředků synovi dalších 186.000 Kč. K vrácení celé částky 486.000 Kč došlo v roce 2011 poukazem na účet žalované. O půjčení částky 186.000 Kč se žalobce vůbec neměl dozvědět. Žalovaná se nemravně chovala i v době rozpadu manželství, když znemožnila žalobci užívání bytu a žalobce je od roku 2015 odkázán na bydlení v rekreační chatě v obec - obec. Dále žalovaná měla udržovat více než přátelský vztah s panem příjmení, v jehož penzionu často pobývala. Žalobce dále poukazoval na finanční toky a odklony finančních prostředků ze společného jmění prováděné žalovanou, když si v roce 2012 zřídila účet u právnická osoba anonymizováno, na který převedla 200.000 Kč a dále převedla 100.000 Kč na účet č. bankovní účet a 100.000 Kč na účet bankovní účet Okresní soud neprověřoval majitelé těchto dvou účtů a žalobce má za to, že minimálně dispoziční právo k těmto účtům má žalovaná. Od února roku 2012 pak žalovaná prováděla na tyto účty platby po 5.000 Kč měsíčně, celkem na oba tyto účty převedla 500.000 Kč. V dubnu roku 2014 převedla žalovaná na účet své dcery 151.000 Kč a k tomu je nutno přičíst 71.000 Kč, které převedla žalovaná z penzijního fondu právnická osoba anonymizována dvě slova O těchto převodech žalobce nevěděl a nesouhlasí s okresním soudem v tom, že tvrzení a důkazy o těchto finančních pohybech uplatnil u soudu po lhůtě dané po koncentraci řízení nebo jinak opožděně.

3. Žalovaná navrhovala potvrzení napadeného rozsudku s tím, že žalobce začal tvrdit odklánění finančních prostředků žalovanou, až po uplynutí tří leté lhůty od právní moci rozvodu, a proto k těmto tvrzením již nebylo možno přihlédnout. Dále žalovaná uvedla, že měla zájem se s žalobcem dohodnout tak, že si každý z účastníků ponechá finanční prostředky na účtech, s nimiž disponuje a žalovaná družstevní byt a žalobce rekreační objekt a na úplné vypořádání požadovala částku nižší a v jedné fázi řízení dokonce nepožadovala žádný vypořádací podíl. Žalobce však tyto návrhy odmítal.

4. Z podnětu včasného odvolání žalobce přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání žalobce je důvodné pouze částečně.

5. Odvolací soud převzal skutková zjištění okresního soudu jako věcně správná a pro rozhodnutí věci postačující a v podrobnostech na ně odkazuje. Vklad na termínovaném účtu (bod 19. rozsudku) byl zjištěn ve správné výši číslo anonymizováno, písařskou chybou však bylo nesprávně uvedeno číslo anonymizováno.

6. V řízení bylo prokázáno, že ke dni právní moci rozvodu disponoval každý z účastníků řadou finančních účtů, kdy na účtech žalobce bylo zjištěno celkem 835.167 Kč (oproti žalobnímu tvrzení 803.406 Kč) a na účtech žalované 510.727 Kč (oproti jejímu tvrzení ve vyjádření k žalobě 501.734 Kč). K tomuto zjištění žalobce žádné námitky neuplatnil.

7. Oba účastníci se shodli rovněž na ceně družstevního podílu předmětného družstevního bytu v bytovém družstvu 995.000 Kč a na ceně rekreačního objektu (včetně pozemku) 1.100.000 Kč, a to dle znaleckých posudků znalce příjmení jméno příjmení a titul jméno příjmení. Byť se jedná o ocenění staršího data (družstevní podíl k 15. 4. 2017 a rekreační objekt k 10. 11. 2014) okresní soud, potažmo ani odvolací soud, aktualizaci ocenění neprovedl, když oba účastníci výslovně trvali na těchto hodnotách.

8. Sporné nejsou ani výběry žalobce z účtu, jimiž sám disponoval v době od května roku 2011 do právní moci rozvodu dne 10. 11. 2014, a to z účtu u právnická osoba anonymizováno 33.600 EUR, z právnická osoba 717.338 Kč a z právnická osoba 12.010 EURO (okresním soudem v důsledku početní chyby nesprávně uvedeno 12.011 EURO). Pokud žalobce namítal, že u posledně jmenovaného účtu mělo jít o převod 7.022 EUR, pak přehlédl, že se jednalo o jeden ze tří posuzovaných výběrů. Částka 12.010 EURO je součtem tří výběrů ve výši 3.030 EURO, 1.958 EURO a 7.022 EUR.

9. Otázkou bylo, zda se jedná o tzv. výnosy žalobce ze společného jmění, které je nutno do masy společného jmění započíst a vypořádat nebo zda se jednalo o finanční prostředky spotřebované oběma účastníky za trvání manželství a nelze je dále vypořádat. V tom ohledu neunesl žalobce svou procesní povinnost vysvětlit, jak s těmito penězi naložil. Za řádné osvětlení těchto výběrů nelze považovat odkaz žalobce na e-mailovou korespondenci účastníků ze dne 21. 10. 2014, v níž žalovaná potvrzuje, že jí žalobce čtvrtletně zasílal výpisy svých útrat. Z této korespondence neplyne, o jaké konkrétní výběry či útraty se mělo jednat a neplyne z ní ani stanovisko žalované k tomu kterému výběru či účelu, pro který byl použit. Dlužno dodat, že žalovaná neučinila předmětem vypořádání každý žalobcům výběr, nýbrž výběry finančně významné pohybující se v řádech desítek či stovek tisíc korun.

10. Pokud jde o sumarizaci těchto výběrů, pak odvolací soud uznal námitku žalobce o nepřesném přepočtu EUR na koruny (při paušálním použití kurzu platného k 10. 11. 2014 27,58 Kč/EURO) a částku zjištěnou okresním soudem 926.688 Kč snížil o 60.000 Kč na 866.688 Kč ve vztahu k účtu u právnická osoba právnická osoba. Ve vztahu k účtu u právnická osoba převzal skutkový závěr okresní soud ohledně částky 719.338 Kč a ve vztahu k účtu právnická osoba po opravě početní chyby stanovil částku 331.236 Kč (12.010 EURO x 27,58 Kč).

11. Ve shodě s okresním soudem tyto výběry v celkové výši 1.917.262 Kč učinil součástí masy společného jmění určené k vypořádání.

12. Odvolací soud neuznal námitku žalobce vedoucí k zohlednění finančních prostředků, které měl na účtu u právnická osoba anonymizováno ve výši 179.161 Kč a u právnická osoba anonymizováno ve výši 112.660 Kč před sňatkem, když žalobce dostatečně netvrdil, potažmo ani neprokázal, jak s těmito penězi naložil po sňatku, resp. jakým způsobem se tyto finanční prostředky promítly do režimu společného jmění (s otázkou žalobcem tvrzených výnosů se okresní soud řádně vypořádal na straně 27 rozsudku).

13. Nedůvodná je rovněž námitka, že žalobce učinil včas předmětem vypořádání tzv. odklony finančních prostředků prováděné žalovanou. Žalobce podal předmětnou žalobu u soudu dne 27. 9. 2017, tedy krátce před uplynutím tříleté lhůty určené k tomu, aby účastníci vymezili předmět a rozsah vypořádání zaniklého společného jmění u soudu. Žalovaná se k žalobě vyjádřila 9. 11. 2017 a tříletá lhůta uplynula 10. 11. 2017. Všechna další podání žalobce obsahující mimo jiné i tvrzení o finančních pohybech žalované na„ jejich“ účtech byla učiněna po uplynutí této lhůty, a proto k nim nemohlo být přihlédnuto. I v tomto ohledu jsou závěry okresního soudu správné. Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné (§ 741 o. z.) Odvolací soud nepřisvědčil ani námitce žalobce o vypořádání společného jmění disparitně ve prospěch žalobce. Důvody pro disparitu uváděné žalobcem nepovažoval odvolací soud za právně významné a jiné relevantní důvody z obsahu spisu nezjistil. Bylo věcí účastníků, jak se dohodli o finančním zabezpečení svých dětí a že k manželskému rozvratu došlo dříve, než byly podle této dohody uspokojeny děti žalobce. Pro disparitu nesvědčí ani žalobcem tvrzené příčiny manželského rozvratu, případně chování žalované, respektive její vztah k panu příjmení. Obecně platí, že příčiny rozvratu manželství nejsou důvodem pro úvahu o disparitním vypořádání společného jmění. Ostatně žalobce sám potvrdil, že hlavní příčinou manželského rozvratu a následného rozvodu bylo, že ztratil k žalované důvěru poté, co zjistil, že bez jeho vědomí zapůjčila svému synovi nad společně zapůjčenou částku ještě dalších 186.000 Kč. Jednalo se o zápůjčku, která byla vrácena ještě téhož roku a odvolací soud v tom neshledává takové fatální selhání žalované, které by muselo vést k manželskému rozvratu. Pokud jde o zásluhovost, je pravdou, že žalobce měl vyšší příjmy než žalovaná, to však samo o sobě k disparitnímu vypořádání nestačí. Účastníci spolu žili před sňatkem 6 let v družském poměru, žalobci musely být ekonomické poměry žalované známy a o tvorbu a udržení společného jmění se zasloužili oba účastníci podle svých schopností a možností. I v tomto ohledu je odvolací soud ve shodě s okresním soudem, že vypořádání společného jmění má být posouzeno podle zásady rovnosti podílů.

14. Odvolací soud zcela odkazuje na právní závěry okresního soudu včetně aplikované právní úpravy a ztotožňuje se s jeho argumentací k jednotlivým námitkám žalobce, které se opakovaně projevily i v odvolacím řízení.

15. S odkazem na výše provedenou početní opravu výběrů žalobce z účtu právnická osoba 12.010 EURO a zohlednění námitky na snížení výběrů u právnická osoba anonymizováno 60.000 Kč, dospěl odvolací soud k následujícímu výpočtu. Žalobci připadly nemovitosti v hodnotě 1.100.000 Kč a zůstatky na účtech v celkové výši 835.167 Kč, tj. celkem 1.935.167 Kč. Žalované připadl družstevní podíl u bytového družstva v hodnotě 995.000 Kč a hotovost na účtech v celkové výši 510.727 Kč, celkem 1.505.727 Kč. K aktivům společného jmění je nutno ve prospěch žalobce započíst výběry z jim ovládaných účtů v celkové výši 1.917.262 Kč. Žalobci tedy svědčí aktiva v celkové výši 3.852.429 Kč a žalované aktiva ve výši 1.505.727 Kč. Rozdíl činí 2.346.702 Kč ve prospěch žalobce, proto je na žalobci, aby na úplné vypořádání podílu zaplatil žalované polovinu z tohoto rozdílu, tj. 1.173.351 Kč.

16. Z uvedených důvodů odvolací soud částečně vyhověl odvolání a změnil rozsudek okresního soudu v odstavci II. výroku tak, že zavázal žalobce k povinnosti zaplatit žalované na úplné vyrovnání podílu 1.173.351 Kč (§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.) a ve zbývajícím rozsahu, tj. v odstavci I. výroku, rozsudek jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

17. O prvostupňových nákladech řízení rozhodl odvolací soud dle ust. § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a částka 362.528 Kč představuje odměnu advokáta žalované z tarifní hodnoty 2.679.078 Kč (½ hodnoty SJM dle § 8 odst. 6 a § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - AT), 19.020 Kč za 1 ÚPS, za 15 ÚPS (příprava a převzetí zastoupení, podání ze dne 9. 11. 2017, podání ze dne 5. 1. 2018, účast u jednání ve dnech 25. 10. 2018, 17. 8. 2018, 17. 1. 2019, 3. 9. 2019 přesahující 2 hodiny, 12. 12. 2019 přesahující 2 hodiny, 10. 3. 2020, 19. 5. 2020 přesahující 2 hodiny, 31. 8. 2020 a 11. 2. 2021), tj. 285.300 Kč a polovina odměny 9.510 Kč za účast u jednání dne 19. 4. 2018, které se nekonalo (§ 11 odst. 2 písm. f) za použití § 11 odst. 3 AT), náhradu hotových výdajů ve výši 16 režijních paušálů po 300 Kč, dle § 13 AT, tj. 4.800 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH, tedy o částku 62.918 Kč. Procesní úspěch žalované ve věci, resp. neúspěch žalobce je odůvodněn porovnáním jeho žalobního požadavku na vypořádání s výrokem soudu. Žalobce navrhoval mimo jiné, aby do jeho výlučného vlastnictví připadl družstevní podíl v bytovém družstvu nemovitosti určené k rekreaci, aby se staly podílovým spoluvlastnictvím obou účastníků, každý z účastníků by si ponechal finanční zůstatky na účtech, kterými disponuje, a navzájem by si účastníci nevyplácely žádný vypořádací podíl.

18. Dle § 224 odst. 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř. zavázal odvolací soud procesně neúspěšného žalobce k náhradě nákladů řízení státu představující znalečné 3.450 Kč a svědečné 1.474 Kč, celkem 4.924 Kč.

19. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř. se zřetelem k tomu, že žalovaná měla neúspěch jen v nepatrné části a částka 46.754,40 Kč představuje odměnu advokáta žalované za 2 ÚPS (účast u jednání ve dnech 27. 4. a 13. 9. 2022) po 19.020 Kč, tj. 38.040 Kč, náhradu hotových výdajů ve výši 2 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 600 Kč, to vše navýšeno o 8.114, 040 Kč - 21 % DPH.

20. Zástupce žalované osvědčil, že je plátcem DPH. Lhůta k plnění plyne z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a platebním místem je dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. advokát žalované. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.