71 CO 158/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátkou titul jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení vydržení vlastnického práva k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 28. 12. 2021, č. j. 38 C 273/2020-133,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.

II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění takto: Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 45.254 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení v částce 9.440,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že část pozemku - orné půdy parc. číslo v katastrální uzemí územní celek v okrese obec, označená v geometrickém plánu číslo ze dne 19. 7. 2021, vyhotoveném titul jméno příjmení a potvrzeném stát. instituce, stát. instituce dne 28. 7. 2021 pod č. zkratka číslo, novým parcelním číslem číslo o výměře výměra anonymizováno m², je ve výlučném vlastnictví žalobce (odstavec I.) a zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení žalované ve výši 37.268 Kč (odstavec II.).

2. Tento rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce s návrhem na jeho změnu ve smyslu vyhovění žalobě. Své odvolání odůvodnil námitkou, že okresní soud z důkazů v řízení provedených učinil nesprávná skutková zjištění a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudil. Žalobce opětovně zdůraznil, že se nedomáhá konkrétní původní výměry pozemků, nýbrž určení vlastnictví (z titulu vydržení) té části pozemku, kterou on, respektive jeho právní předchůdci, historicky užívali jako vlastní a která je znázorněna v předmětném geometrickém plánu. Žalobce tuto spornou část pozemku po celou dobu zemědělsky využíval. V té souvislosti nezpochybnil obsah zápisu specifikace anonymizována čtyři slova datum a nevyloučil, že část jím užívaného pozemku na základě tohoto zápisu mu vlastnicky nepatřila, nejednalo se však o tu část, která je dle geometrického plánu předmětem tohoto řízení. Právě tuto listinu okresní soud nesprávně posoudil a nevzal v potaz další provedené důkazy, a to sdělení jméno příjmení Pozemkovému úřadu v obec ze dne 28. 7. 1993 - žádost o zaměření parcel - prokazující, že považovala příděl číslo (včetně bloku III číslo o výměře výměra ha) za své vlastnictví. Otázku způsobu nabytí pozemku i vytýčení hranic v terénu, shodně popisují žalobce i jeho syn jméno Okresní soud však vzájemné souvislosti těchto důkazů při svém hodnocení ignoroval. Listina - specifikace anonymizována čtyři slova svým obsahem nezpochybňuje dobrou víru žalobce ve vlastnictví ke sporné části pozemku.

3. Žalovaná v písemném vyjádření navrhovala potvrzení napadeného rozsudku v odstavci I. výroku a navrhla změnu výroku o nákladech řízení, neboť okresní soud při vyčíslení odměny advokáta žalované vycházel z nesprávné tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 AT, namísto správného § 9 odst. 4 písm. b) AT. K věci samé pak připomenul rozhodnutí státní instituce anonymizována tři slova v obec ze dne datum, z něhož plyne, že právní předchůdci žalobce nabyli vlastnické právo k pozemku ve zjednodušené evidenci – parcele původ grafický přídělový plán č. III číslo, přičemž podstatné je, že původní (nesprávná) hodnota výměry této parcely, která není závazným údajem, neodpovídala jejímu geometrickému určení, které je závazným údajem. Vlastnická hranice mezi uvedenými parc. číslo (dříve III číslo) a parc. číslo (dříve III číslo) je stále stejná. Žalobce tedy nemohl užívat spornou část pozemku v dobré víře, že je jejím vlastníkem, když se tato část nacházela za konstantní hranicí a když základem pro užívání byl zápis o projednání specifikace anonymizováno datum umožňující žalobci užívání toliko dočasné bez jakéhokoliv dopadu do vlastnických práv. Při přidělování pozemků do dočasného užívání žalobci a jeho matce nebyla respektována vlastnická hranice a byl vymezen pouze rozsah užívání. Užívací právo žalobce nebylo totožné s právem vlastnickým. K vytýčení vlastnické hranice mezi dotčenými pozemky nedošlo.

4. Z podnětu včasného odvolání žalobce přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že podanému odvolání nelze vyhovět.

5. Skutková zjištění okresního soudu převzal odvolací soud i pro odvolací řízení jako věcně správná a pro posouzení věci dostačující.

6. V řízení bylo prokázáno, že na základě dohody o vydání věcí uzavřené podle zákona č. 229/1991 Sb. mezi ČR - Okresním úřadem v obec jako vydávajícím a žalobcem, jeho matkou jméno příjmení a bratrem jméno příjmení jako přijímajícími dne datum, byli žalobci a jeho právním předchůdcům vydány pozemky, mimo jiné p. č. blok III číslo, role o výměře výměra anonymizována dvě slova, a to jméno příjmení 4/6, žalobci 1/6 a jméno příjmení 1/6 vzhledem k celku. V rámci provádění jednoduchých pozemkových úprav byl žalobci a jeho právním předchůdcům dán do dočasného užívání, mimo jiné i pozemek na bloku III., a to do doby provedení komplexních jednoduchých úprav v obci s tím, že vlastnická práva majitele k pozemkům zůstávají nedotčená (viz zápis o projednání návrhu specifikace anonymizována dvě slova datum). V takto vymezených hranicích užíval žalobce (původně vlastník podílu o velikosti 1/6 k celku, později výlučný vlastník celého pozemku) pozemek po celou dobu. V roce 2009 v souvislosti s digitalizací žalobce zjistil, že užívá pozemek ve větší výměře, než která odpovídá jeho vlastnictví a v srpnu 2013 provedl katastrální úřad z vlastního podnětu opravu v zobrazení hranice pozemku nově označeného parc. číslo s výměrou výměra anonymizována dvě slova datum byla vyhlášena platnost obnoveného katastrálního operátu v katastrální uzemí, bylo zjištěno, že původní hodnota výměry parc. č. GP č. III číslo (výměra anonymizována dvě slova) neodpovídala jejímu geometrickému určení v grafickém operátu přídělového řízení (viz rozhodnutí státní instituce anonymizována dvě slova anonymizováno v obec ze dne datum).

7. Sporná část pozemku, která je součástí sousedního pozemku parc. číslo (dříve příděl III číslo), byla tehdejší vlastnicí jméno příjmení pronajata žalované v roce 1999 a následně v roce 2007 prodána žalované. Žalovaná tento pozemek užívala v rozsahu uživatelských hranic patrných v terénu a o skutečném průběhu hranice se dozvěděla až v souvislosti s obnovou katastrálního operátu. V podrobnostech se dále odkazuje na skutkové závěry okresního soudu.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhal určení vlastnického práva ke sporné části pozemku z titulu vydržení, k němuž mělo dojít v době od roku 1999, kdy se v souvislosti s dohodou o vydání nemovitého majetku dle zákona č. 229/1991 Sb. chopil držby do roku 2009, resp. do roku 2013, kdy došlo k opravě chyb v katastru nemovitostí, bylo nutno posoudit žalobcem uplatněné právo podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. platného do 31. 12. 2013, dále jen obč. zák., a to dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník platný od 1. 1. 2014.

9. Dle ust. § 129 odst. 1 obč. zák. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

10. Dle ust. § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

11. Podle ust. § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

12. Výše uvedené skutečnosti odůvodňují závěr o tom, že žalobce měl naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť chtěl uvést do souladu faktický stav se stavem právním a získat podklad pro provedení záznamu v katastru nemovitostí.

13. Ve shodě s okresním soudem je však odvolací soud toho názoru, že žalobě nelze po právu vyhovět.

14. Zákonnými předpoklady pro nabytí vlastnictví k nemovitosti vydržením jsou oprávněná držba a trvání (výkon) této držby nepřetržitě po dobu deseti let. Oprávněná držba předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo patří a že je v této dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. Obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Posouzení dobré víry je proto nutno hodnotit vždy objektivně a nikoliv pouze z pohledu subjektivního přesvědčení držitele. Subjektivní dobrá víra držitele se tedy vždy musí opírat o existující právní důvod, přičemž dle dřívější právní úpravy postačovalo, aby se jednalo i o domnělý právní titul.

15. Z důvodů výše uvedených je odvolací soud ve shodě s okresním soudem v tom, že zákonný předpoklad dobré víry nebyl u žalobce (potažmo ani u jeho právních předchůdců) naplněn. Žalobci, jeho matce jméno příjmení a bratrovi jméno příjmení jako oprávněným osobám sice byla vydána mimo jiné nemovitost p. č. blok III číslo (viz dohoda o vydání ze dne datum schválená rozhodnutím státní instituce anonymizována tři slova v obec dne datum), tento pozemek však nebyl v terénu zaměřen a tvořil součást většího celku blok III. a ten byl součástí honu 909 užívaného do té doby firmou právnická osoba Z toho důvodu byl dne 10. 2. 1994 pořízen na žádost jméno příjmení zápis o specifikace anonymizováno, na jehož podkladě byly mimo jiné i pozemky na bloku III. o výměře výměra anonymizována dvě slova dány žalobci i jeho předchůdcům do dočasného užívání do doby provedení komplexních jednoduchých úprav v obci. Na to navazující vytýčení hranice (tvrzené žalobcem a potvrzené svědkem jméno příjmení) se týkalo hranice uživatelské a nikoliv hranice vlastnické. Faktem je, že k pozemkovým úpravám v obci nedošlo a nedošlo ani k zaměření a vytýčení vlastnické hranice p. č. blok III číslo. Okolnost, že firma právnická osoba souhlasila s odměřením bloku III číslo z honu 909 na výše uvedených závěrech nic nemění, neboť se tímto odměřením nevytyčovala hranice vlastnická, nýbrž hranice uživatelská. K nápravě tohoto stavu došlo až v souvislosti s digitalizací započatou v roce 2009 a opravou chyb v údajích v katastru nemovitostí, jejímž výsledkem bylo určení vlastnické hranice mezi nově vytvořenými pozemky parc. číslo shodně z původní historickou hranicí oddělující blok III číslo od bloku III číslo, která odpovídá původním výsledkům zeměměřičských činností, a to grafickému přídělovému plánu z roku 1950. Žalobce tedy byl prakticky od počátku držby srozuměn s tím, že pozemky včetně sporného pozemku zemědělsky využívá na základě dočasného užívání a tato skutečnost nemohla založit jeho dobrou víru, že sporný pozemek užívá jako vlastní. Závěr okresního soudu, že dočasné, tj. zatímní užívání pozemku bez dotčení vlastnických práv, není způsobilé dobrou víru uživatele potřebnou k vydržení vlastnického práva založit je správný.

16. V kontextu výše uvedeného nelze odvíjet dobrou víru žalobce pouze od údaje o výměře bloku III číslo, potažmo pozemku parc. číslo (výměra anonymizována dvě slova). Tento nezávazný a zjevně nesprávný údaj uvedený již v přídělovém řízení byl v hrubém nepoměru s grafickým znázorněním přídělu v přídělovém plánu. Historická hranice v přídělovém plánu probíhá středem pozemkového celku III číslo, což by při respektování rozlohy přídělu III./ výměra nebylo možné.

17. Vzhledem k tomu, že pro absenci dobré víry žalobce nebyly naplněny zákonné předpoklady pro vydržení sporné části pozemku, nelze učinit závěr, že se žalobce stal výlučným vlastníkem tohoto pozemku.

18. Z uvedených důvodů nevyhověl odvolací soud podanému odvolání a napadený rozsudek v odstavci I. výroku okresního soudu jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

19. V odstavci II. změnil odvolací soud rozsudek okresního soudu dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšného žalobce k náhradě nákladů řízení procesně úspěšné žalované ve správné výši 45.254 Kč dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jedná se o odměnu advokáta žalované podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif dále jen AT), která činí za 1 ÚPS 3.100 Kč za 11 ÚPS (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, porada dne 7. 12. 2020 přesahující 1 hodinu, podání soudu z 7. 12. 2020, účast u jednání dne 6. 4. 2021 přesahující 2 hodiny, účast u jednání dne 18. 5. 2021 přesahující 2 hodiny, podání soudu z 4. 6. 2021 a z 15. 10. 2021 a účast u jednání dne 21. 12. 2021), tj. 34.100 Kč, náhradu hotových výdajů ve výši 11 RP po 300 Kč dle § 13 AT, tj. 3.300 Kč, to vše navýšeno o 7.854 Kč (21 % DPH).

20. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a částka 9.440,40 Kč představuje odměnu advokáta žalované za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání), tj. 6.200 Kč, náhradu hotových výdajů ve výši 2 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 600 Kč, náhradu za ztrátu času 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 AT, tj. 400 Kč, cestovné z obec do obec a zpět celkem 80 km osobním vozidlem značka anonymizováno registrační značka o průměrné spotřebě 6 l NM na 100 km, cena nafty 47,10 Kč za 1 l a sazba základní náhrady za opotřebení 4,70 Kč za 1 km (vyhláška č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb.), cena nafty 226 Kč a základní sazby 376 Kč, cestovní náklady celkem 602 Kč, to vše navýšeno o 1.638,40 Kč (21 % DPH).

21. Zástupce žalované osvědčil, že je plátcem DPH. Lhůta k plnění plyne z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a platebním místem je dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. advokát žalované. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.