71 Co 164/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem advokát sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: právnická osoba , IČO IČO sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/2 zastoupený advokátem advokát sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o určení, že nemovitost není zatížena zástavním právem k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 21. 3. 2024, č. j. 37 C 239/2020-219,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud v odstavci I. výroku zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhá určení, že nemovité věci, a to pozemek , číslo, , Anonymizováno, , a pozemek , číslo, , , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , číslo, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , nejsou zatíženy zástavním právem zřízeným ve prospěch žalované, , právnická osoba, ., na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, . V odstavci II. výroku uložil žalobkyni nahradit žalované náklady řízení ve výši 48.378,50Kč.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že dne , datum, uzavřely společnosti , právnická osoba, jako věřitel, zastoupená předsedou představenstva , jméno FO, , a , právnická osoba, jako dlužník, zastoupená jednatelem , jméno FO, , smlouvu o půjče v částce 7.000.000 Kč jako účelové půjčce na vyplacení závazku společnosti vůči panu , jméno FO, , nar. , datum, , se splatností do dvou let ode dne připsání prostředků na účet dlužníka. Peněžní prostředky od žalovaného – věřitele – společnosti , právnická osoba, . dle této smlouvy byly připsány na účet dlužníka , právnická osoba, dne 16. 11. 2012, a téhož dne byly vyplaceny na účet , jméno FO, . V účetních závěrkách společnosti je pak jako dlouhodobý závazek evidována částka 7.000.000 Kč, a to v letech 2012 až 2016. Tytéž společnosti, jednající prostřednictvím stejných osob, mezi sebou uzavřely dne 1. 8. 2013 uznání dluhu dle uvedené smlouvy o půjčce. Dohodou o úhradě dluhu se tytéž strany dohodly na splacení dluhu nejpozději do dne 30. 6. 2019 a smluvní pokutě ve výši 0,2 % denně z dlužné částky pro případ prodlení. Dohodou o zaplacení dluhu ze dne 12. 12. 2019 se strany dohodly na zaplacení dluhu dle splátkového kalendáře, a to 2.000.000 Kč do dne 1. 6. 2020, 2.000.000 Kč do dne 31. 12. 2020, 2 000 000 Kč do dne 1. 6. 2021, 1.000.000 Kč do dne 31. 12. 2021. Zároveň se strany dohodly pro případ splacení dle termínů na snížení již vzniklé smluvní pokuty v celkové výši 2.296.000 Kč na polovinu, tedy 1.148.000 Kč a splatnost této pokuty ke dni 31. 12. 2021. Dále si strany ujednaly ztrátu výhody splátek v případě prodlení delšího než 4 dnů a smluvní pokutu za prodlení se splácením ve výši 0,1 % denně. K této smlouvě byl dne 1. 6. 2020 sjednán dodatek, jehož předmětem je posunutí splatnosti termínů vždy o půl roku a dále sjednání nového smluvního úroku za umožnění odkladu plnění ve výši 4 % p. a. Dále si dodatkem smluvní strany sjednaly zajištění původního závazku 7.000.000 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.148.000 Kč zástavním právem k nemovitostem na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, . K tomu slouží smlouva o zřízení zástavního práva ze dne 1. 6. 2020, kde za společnost , právnická osoba, jednal , jméno FO, a za společnost , právnická osoba, , jméno FO, a zastavené pozemky jsou dle smlouvy pozemky parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, . Zástavní právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno s účinky zápisu ke dni 27. 7. 2020. Dne 30. 7. 2020 učinila jednatelka , jméno FO, návrh na zpětvzetí návrhu na vklad předmětného zástavního práva a dne 10. 8. 2020 byla právním zástupcem společnosti , právnická osoba, vyzvána žalovaná k připojení se ke zpětvzetí návrhu na vklad zástavního práva. Tyto pozemky včetně budovy č. p. , číslo, , která se na nich nachází, se původně staly vlastnictvím společnosti , právnická osoba, na základě dražby konané dne 17. 1. 2005, přičemž se jedná o komplex nemovitostí tvořící provozovnu , adresa, (viz potvrzení o nabytí vlastnictví a připojená dražební vyhláška). Za společnost , právnická osoba, podle úplného výpisu z obchodního rejstříku byl jednatelem společnosti , právnická osoba, nejprve , jméno FO, (nar. , datum, ), a to od vzniku společnosti dne 28. 12. 2002 (nejprve pod názvem , právnická osoba, .) do 12. 7. 2004, po tuto dobu byl také výlučným společníkem, následně byl jednatelem , jméno FO, do 20. 9. 2005. Poté byl jednatelem , jméno FO, až do 8. 8. 2013, který byl následně nahrazen , jméno FO, (nar. , datum, , „, jméno FO, mladší“) do 28. 2. 2016. Společně s ním byl od 8. 8. 2013 do 9. 7. 2020 jednatelem také , jméno FO, . Od 2. 5. 2016 je jednatelkou , jméno FO, a od 9. 7. 2020 je také jednatelem , jméno FO, . Od vzniku společnosti je každý jednatel oprávněn jednat za společnost samostatně. , jméno FO, byla výlučnou vlastnicí společnosti do 18. 2. 2012, kdy na její úkor získala 15% podíl žalovaná společnost. 9. 12. 2014 se žalovaná stala 75% společníkem společnosti , právnická osoba, , 10 % náleželo , jméno FO, (nar. 13. 11. 1962) a 15 % , jméno FO, . Od 4. května 2016 byl vlastníkem podílu 48 % , jméno FO, a 52 % , jméno FO, . Ve smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 1. 11. 2012 si , jméno FO, jako budoucí převodce a žalovaná jednající prostřednictvím , jméno FO, jako jednatele v pozici budoucího nabyvatele ujednaly, že budoucí nabyvatel k zajištění investic a záměrů budoucího převodce složí do depozita společnosti , právnická osoba, částku 7.000.000 Kč s tím, že depozitum bude vráceno, nestane-li se budoucí nabyvatel vlastníkem převáděného obchodního podílu do 12 měsíců. Na základě notářského zápisu ze dne 5. 2. 2013 byl podíl ve výši 15 % převeden na žalovanou jako budoucího nabyvatele. V článku 2. smlouvy ve 4. odstavci je dále sjednáno, že depozitum může být použito k úhradě závazků společnosti ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 17. 1. 2005 na částku 8.500.000 Kč, který má shora uvedená společnost za budoucím převodcem (, jméno FO, ) a s jehož zaplacením je společnost v prodlení.

3. Jednatelem společnosti , právnická osoba, byl na základě žádosti pana , jméno FO, staršího, který byl majitelem společnosti, , jméno FO, . Následně byl taktéž na žádost pana , jméno FO, staršího prokuristou žalované, společnost měla podnikat v oblasti , Anonymizováno, . , jméno FO, starší měl ve společnosti , právnická osoba, nějaké peníze, které chtěl dostat zpět, proto se dohodl s panem , jméno FO, mladším tak, že žalovaný půjčí společnosti žalobkyně a z této částky bude , jméno FO, st. vyplacen. Jednalo se o 7.000.000 Kč, k transakci došlo a ihned po přijetí peněz byly tyto poslány na účet pana , jméno FO, st. Ve společnosti , jméno FO, skončil pro své osobní důvody a proto, že fakticky nic nerozhodoval. , jméno FO, do chodu společnosti nezasahovala, přijela tak jednou za rok, měla bydlet někde v , název, , o tom, že by do společnosti investovala prostředky, , jméno FO, nic nevěděl. Smlouvu o budoucí smlouvě z 1. 11. 2012 , jméno FO, podepsal, avšak tato byla podepsána později, někdy v roce 2015 nebo 2016, když už svědek nebyl jednatelem (jednatelem byl do 13. 8. 2013, kdy byl nahrazen jednateli , jméno FO, ml. a , jméno FO, ), učinil tak na pokyn pana , jméno FO, st., jehož pokyny se výhradně řídil. Na činnosti společnosti , právnická osoba, se , jméno FO, v době zakoupení předmětných nemovitostí nepodílela, žila v cizině, přáním otce (, jméno FO, st.) bylo, aby , anonymizováno, (předmětné nemovitosti) byly od obou dětí, proto byl jeho zájem, aby část podílu , jméno FO, byla převedena na jejího bratra, byly to v podstatě firmy otce svědkyně. Vše fungovalo bez problémů do roku 2018, kdy pan , jméno FO, st. zemřel, do této doby vše řídil. , jméno FO, nikdy neposkytla žádné finanční prostředky společnosti , právnická osoba, Smlouva o zřízení zástavního práva byla podepsána za společnost , právnická osoba, bez toho, že by o této záležitosti rozhodla valná hromada.

4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl okresní soud k závěru, že žaloba není důvodná. Na posuzovanou věc aplikoval § 545, 547, 574, 580, 586 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, občanský zákoník (dále jen o. z.) a § 48 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (ZOK) a § 190 odst. 2 písm. i) zákona o obchodních korporacích ve znění platném do 30. 6. 2020.

5. Smlouva o půjčce ze dne 31. 10. 2012 byla reálně naplněna, došlo k převodu zápůjčky ve výši 7.000.000 Kč ve prospěch právního předchůdce žalobce jako dlužníka, a v souladu s touto smlouvou byly tyto peněžní prostředky použity k vyplacení závazku této společnosti vůči , jméno FO, st., nar. , rok, . Reálné jednání tak odpovídá tomu, co bylo písemně sjednáno. Závazek z této smlouvy pak byl i s ohledem na výpověď svědka , jméno FO, platně uznán dne 1. 8. 2013, a jestliže pak došlo k zajištění tohoto závazku dne 1. 6. 2020 smlouvou o zřízení zástavního práva ve prospěch žalovaného jako věřitele, jedná se o platné zajištění existujícího, uznaného a dosud nesplaceného závazku (žádná taková skutečnost ohledně vrácení půjčky v řízení nevyvstala) společnosti , právnická osoba, vůči žalovanému. Na platnosti tohoto jednání nemůže nic změnit ani skutečnost, že to bylo krátce před odvoláním pana , jméno FO, z funkce jednatele společnosti , právnická osoba, , na jeho oprávnění jednat jménem společnosti do doby ukončení funkce jednatele a platnost těchto jednání to nemá vliv.

6. Tvrzení žalobkyně, že se mělo v případě převodu částky 7.000.000 Kč na účet společnosti , právnická osoba, ze strany žalovaného jednat o jakési „depozitum“ za účelem zajištění budoucího rozvoje společnosti, se jeví jako nevěrohodné, a spíše účelové a konstruované. V tomto směru okresní soud poukázal na výpověď svědků , jméno FO, a , jméno FO, a samotný text smlouvy o smlouvě budoucí.

7. Pokud se jedná o druhou námitku žalobkyně, a to, že zástavní smlouva nebyla schválená valnou hromadou, okresní poukázal na to, že žalobkyně nabyla nemovitosti již zatížené zástavním právem a ve smyslu § 48 ZOK není osobou oprávněnou tuto námitku vznést. Navíc samotná námitka byla vznesena až v podání ze dne 25. 4. 2022, tedy opožděně.

8. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně a domáhala se jeho změny tak, aby žalobě bylo vyhověno. V odvolání uvedla, že nesouhlasí se závěrem okresního soudu o existenci závazku žalované z titulu zápůjčky, když naopak má za to, že tato skutečnost nebyla prokázána. Zásadním důkazem je výpověď svědka , jméno FO, , kterou žalobkyně považuje za nevěrohodnou s ohledem na blízký vztah tohoto svědka k žalované a jejímu jednateli. Dále poukazuje na dobu, která uplynula od vzniku zápůjčky do zřízení zástavního práva, když se jednalo o 8 let. Oproti tomu žalobkyně předložila jasný důvod složení částky 7.000.000 Kč, a to jako depozita, čemuž odpovídá i to, že následně došlo k převodu obchodního podílu, jak předvídala smlouva o budoucí smlouvě. Pokud se týká relativní neplatnosti, tak nemovitosti, které byly zastaveny, byly jediným majetkem společnost , právnická osoba, , kde byla provozována činnost této společnosti, tj. bez tohoto majetku podnik ztrácí význam. Tehdejší jednatelka neměla povědomí o zápůjčce, ani o zástavním právu, a to ani v době, kdy podávala žalobu. Žaloba byla ve své podstatě současně i námitkou relativní neplatnosti. Žalobkyně má za to, že i jí samotné přísluší vznést námitku relativní neplatnosti, a to do 6 měsíců od doby, kdy nemovitosti nabyla, když takto bylo učiněno v desetileté lhůtě. Pokud se jedná o současný převod, tj. převod ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni, tak tento převod byl schválen valnou hromadou, o platnost usnesení této valné hromady doposud probíhá soudní řízení. Zdůraznila, že , jméno FO, , který podepisoval příslušné prolongace, je ve sporu jak s , jméno FO, , tak se společností , právnická osoba, i současnou žalobkyní. Z tohoto důvodu žalobkyně veškeré písemnosti považuje za podvrh, jediné, co se nepodařilo antedatovat, je smlouva o zřízení zástavního práva, avšak zde nutno zdůraznit, že je podepsána , jméno FO, několik dnů před tím, než je odvolán z funkce jednatele, o čemž byl dopředu informován. Vlastně smlouva se podepisuje v době vnitropodnikových sporů.

9. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu, když závěr okresního soudu o uzavření smlouvy o půjčce považuje za správný. Tento závěr nestojí toliko na výpovědi svědka , jméno FO, , ale vyplývá i z účetních uzávěrek a následných prolongací. Proti tomu stojí verze , jméno FO, , která však, jak sama vypověděla, se na chodu společnosti nepodílela a nic o něm neví.

10. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek okresního soudu postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení.

12. Správně zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud z pohledu správných právních ustanovení. Odvolací soud s tímto právním posouzení věci souhlasí a v podrobnostech na ně odkazuje.

13. Odvolací soud shodně s okresním soudem má za to, že existence smlouvy o zápůjčce byla prokázána, stejně jako její účel, když peněžní prostředky měly sloužit k vyplacení pohledávky , jméno FO, st., což se i fakticky v souladu se smlouvou o zápůjčce stalo. V samotné smlouvě o zápůjčce bylo mimo jiné ujednáno, že nebudou-li peněžní prostředky vráceny ve lhůtě, bude sjednáno zástavní právo. V následných létech 2012 – 2016 pak společnost ve svém účetnictvím uváděla jako svůj závazek částku 7.000.000Kč. Dle svědků byl , jméno FO, st. velmi schopným podnikatelem, který vše řídil sám. Jako nepravděpodobné se proto jeví fakt, že by přehlédl, že společnost vykazuje závazek 7.000.000 Kč, ač by tomu tak nemělo být.

14. Pokud žalobkyně namítala, že peněžní prostředky byly připsány na účet společnosti , právnická osoba, jako depozitum dle smlouvy o smlouvě budoucí, pak, i když nelze vyloučit, že , jméno FO, st. měl možná v úmyslu takovou transakci provést (svědek , jméno FO, vypověděl, že takovou smlouvu skutečně podepsal, byť až v létech 2015 či 2016), pak smlouva o budoucí smlouvě vzbuzuje pochybnosti o své platnosti, když jako věřitel společnosti , právnická osoba, je uvedena , jméno FO, , která však sama nikdy této společnosti peníze nepůjčila a o chodu společnosti nic neví. Její pohledávka ve výši 8.500.000Kč přitom měla vzniknout dne 17. 1. 2005, což je den, který se shoduje s datem dražby, ve které společnost , právnická osoba, nabyla vlastnictví právě k nemovitostem, které jsou předmětem tohoto řízení. Depozitum mělo být vloženo již v roce 2013 do vlastního kapitálu společnosti , právnická osoba, , což se nestalo a naopak částka 7.000.000Kč byla vykazována jako závazek společnosti. Pokud smlouva byla podepsána až v létech 2015 či 2016 (což bylo nutné vzhledem k datu, kdy finance byly připsány na účet společnosti), ne bez zajímavosti je skutečnost, že v té době neměla , jméno FO, žádný podíl ve společnosti. Není tedy vyloučeno, že takovým způsobem chtěl , jméno FO, st. , jméno FO, (formou peněžní) nahradit podíl ze svého podnikání. Nicméně částka 8.500.000Kč nebyla , jméno FO, vyplacena, 7.000.

0. Kč se nestává příspěvkem základního kapitálu, naopak , jméno FO, ml. odchází ze společnosti , právnická osoba, a již 4. 5. 2016 se , jméno FO, stává opětovně společnicí s podílem ve výši 52 %, přičemž druhým společníkem je , jméno FO, s podílem 48 %.

15. Pokud žalobkyně namítala, že smlouvy (vyjma smlouvy o zřízení zástavního práva) jsou antedatovány a odkazovala na to, že , jméno FO, a , jméno FO, jsou v blízkém vztahu s , jméno FO, ml., tak tato skutečnost sama o sobě nemůže výpověď svědka , jméno FO, znevěrohodnit. Svědek shodně jako svědkyně , jméno FO, popsal, že se řídil pokyny , jméno FO, st., a i prokuristou ve firmě , jméno FO, ml. se stal na jeho přání. Vypověděl rovněž, jak bylo s částkou 7.000.000Kč naloženo a že se tak stalo na pokyn právě , jméno FO, st., přičemž tato část výpovědi je zcela v souladu s výpisy z účtu. Není důvod předpokládat, že by svědek vypovídal nepravdu v jiných částech své výpovědi.

16. K námitce, že zástavní právo bylo zřízeno až po uplynutí 8 let od uzavření smlouvy o zápůjčce, odvolací soud shodně jako soud okresní nepřihlédl. Možnost zřízení zástavy byla ujednána již v původní smlouvě z roku 2012 a o vrácení peněz strany opakovaně jednaly.

17. Pokud se jedná o druhou námitku, a to, že smlouva o zřízení zástavního práva nebyla schválena valnou hromadou , právnická osoba, , pak se odvolací soud ztotožnil se závěrem okresního soudu. Tato námitka měla být uplatněna již v původní žalobě. Odvolací soud nesouhlasí s žalobkyní, že se tomu tak skutečně stalo. Dovolání se relativní neplatnosti je právním úkonem. Projev vůle, kterým se účastník relativní neplatnosti dovolává, musí vyjadřovat jak skutečnost, že jde o uplatnění relativní neplatnosti, tak i vadu právního úkonu, která v dané věci jeho relativní neplatnost způsobila. Takové skutečnosti se však z původní žaloby nepodávají. Současná žalobkyně by tak byla oprávněna tuto námitku uplatnit jen v případě, kdy by ji uplatnila již původní žalobkyně a na současnou žalobkyni by toto právo postoupila. Pokud se relativní neplatnosti dovolala žalobkyně až v podání ze dne 25. 4. 2022, stalo se tak opožděně .

18. Pro úplnost zbývá dodat, že k zřízení zástavního práva došlo za účinnosti ZOK ve znění do 31. 12. 2020. Jak vyplývá z judikatury, schválení valné hromady nepodléhá zatížení nebo převod nemovitosti, neboť se musí jednat o závod nebo samostatnou organizační složku závodu (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 27 Cdo 2645/2018 či 29 ICDO 150/2019). Jinak řečeno, i kdyby bylo možné námitku relativní neplatnosti možno považovat za včasnou, nebyla by s ní žalobkyně úspěšná.

19. Ze všech těchto důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, když pochybení nebylo shledáno ani ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně a řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, netrpělo žádnou vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci či vadou zmatečnostní.

20. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst.1 za použití § 2224 odst.1 a procesním úspěchem žalované. Její náklady se sestávají z jednoho úkonu právní služby za 3.100 Kč, jednoho režijního paušálu za 300 Kč a 21% DPH ve výši 714 Kč. Celkem tak činí 4.114 Kč.