71 CO 165/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudkyň JUDr. Šárky Žmolilové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o ochranu vlastnického práva k odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 20. 1. 2021, č. j. 24 C 82/2019-96,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost upravit stavbu [adresa], rodinný dům, který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec] tak, aby ze střechy tohoto domu nestékala voda na pozemek žalobce parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec] (výrok I.), dále uložil žalovanému povinnost upravit stavbu [adresa], rodinný dům, který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec] tak, aby ze severní části nové střechy tohoto domu, jejíž plocha byla oproti projektové dokumentaci ověřené ve stavebním řízení - ve kterém bylo vydáno stavební povolení [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum] sp. zn. [číslo], č. j [anonymizováno], jež nabylo právní moci dne [datum] - z východní strany zkrácena přibližně o 3,97 m, a z úžlabí o délce přibližně 1 m s chybějícím okapovým systémem mezi takto zkrácenou severní částí nové střechy a stávající střechou v místě, kde měla být provedena zbývající část nástavby, ze střechy tohoto domu nepadal sníh a led na pozemek žalobce parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku a ve zbytku rozsahu střechy žalobu zamítl (výrok II.) a nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (výrok III.).

2. Rozsudek odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem mj. pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům. Žalovaný je vlastníkem mj. pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům. Mezi domy účastníků je průchod široký cca 1,9 metrů, z čehož 60 cm je na pozemku žalovaného a 1,3 metrů na pozemku žalobce. Žalovaný prováděl rekonstrukci své střechy, kterou oproti projektové dokumentaci zkrátil v jednom směru o cca 3,9 metrů. Dne [datum] žalobce nahlásil na polici pád sněhu ze střechy, kdy podle přivolané hlídky bylo zřejmé, že tento sníh padal ze střechy žalovaného. Tento napadaný sníh znemožňoval otevření branky, vedoucí na pozemek k domu žalobce. Zasahující hlídka byla rovněž přítomna opakovanému pádu sněhu ze střechy, který dopadl na přístupovou cestu vedoucí k domu. Dne [datum] žalobce opět nahlásil pád sněhu, kdy dle policejní hlídky došlo k samovolnému pádu mokrého sněhu o objemu cca 10 l (litrů) při venkovní teplotě 4 °C ze sedlové střechy domu žalovaného v [adresa] na pozemek (dvůr) domu žalobce [adresa]. Z přiložené policejní fotografické dokumentace je patrné, že sníh spadl na pozemek žalobce (do dvora) v místě, kde na střeše domu žalovaného chybí okapní systém, což je naproti vchodu do domu žalobce. Pokud jde o stékání vody ze střechy žalovaného, pak z videozáznamů soud zjistil, že v místě, kde na střeše domu žalovaného chybí okapní systém (chyběl svod a v části střechy chybí okapový žlab), což je naproti vchodu do domu žalobce. Dle datace [datum] zde za intenzivního deště z tohoto okapu (neukončeného svodem) stékal silnější proud vody na pozemek žalobce do oblasti, kde se nachází betonový soklík, avšak byl obdélníkovou deskou odkloněn směrem k obvodové zdi domu žalovaného. Z místa, kde na střeše domu žalovaného chybí okapní systém, souvislý proud vody nestékal, voda zde pouze odkapávala dolů. Voda z pozemku žalobce nezatékala přímo do domovního vchodu žalobce. V dalším případě datovaném [datum] zde za méně intenzivního deště z téhož okapu (neukončeného svodem) stékal slabší proud vody na pozemek žalobce do oblasti, kde se nachází betonový soklík, když tento proud vody přímo dopadal na uvedený soklík a rozstřikoval se do okolí, protože se zde žádná obdélníková deska již nenacházela. Z místa, kde na střeše domu žalovaného chybí okapní systém, voda nadále odkapávala dolů. Ani zde nebylo patrné, že by voda zatékala přímo do domovního vchodu žalobce, ale odtékala směrem ven k ulici. Ke dni [datum] však již byly obě části budovy žalovaného opatřeny okapovými svody. Podle zprávy [titul] [jméno] [příjmení] v projektu nástavby domu žalovaného navržené sněhových háků bylo naddimenzované, svědek navrhl přeskládání umístění těchto háků, aby byl sníh rovnoměrněji zadržován. Pro řešení přesahu okapu nad pozemek žalobce navrhl demontovat jednu řadu tašek a namontovat nadstřešní okap, který by rovněž zadržoval sníh. Dále dle výslechu svědka v případě přívalových či vytrvalých dešťů i okapový systém, který je v souladu s vyhláškou a zhotovený dle technických norem, neplní svou funkci, tedy nestíhá pojmout takovéto množství vody. Po právní stránce okresní soud dospěl k závěru, že v případě stékání vody ze střechy žalovaného k tomuto již od března 2019 nedochází, kdy již byl osazen okapový svod. V místě kde žlab zcela chybí v délce cca 1 metru, pak voda stéká primárně po zdi žalovaného a na pozemek žalovaného. Nedochází již tedy ke vnikání vody na pozemek žalobce ve smyslu § 1019 o. z. A ani v případě přívalových dešťů by dle norem provedený okapový systém nepojal všechnu vodu ze střechy tekoucí. V případě přesahu okapů žalovaného nad pozemek žalobce v rozsahu cca 10 cm okresní soud uzavřel, že žalobce nemůže mít rozumný důvod bránit tomu, aby použitím širšího a kvalitnějšího okapového žlabu žalovaným bylo (dočasně) zamezeno právě (žalobcem obávanému) stékání vody v masivnější míře z té části střechy, která již byla nově zhotovena a žaloba tedy dle § 1023 o. z. není důvodná. Pokud jde o pád sněhu, okresní soud uzavřel, že ze střechy žalovaného ve dvou případech (v roce 2018 a v roce 2020) došlo k pádu sněhu na pozemek žalobce a jeho žaloba je tedy dle § 1019 o. z. důvodná. Ze stavebně technického posouzení či souhrnné technické zprávy se podává, že by žádoucího stavu zabránění pádu sněhu bylo možno dosáhnout v různých variantách.

3. Proti výroku I. a III. podal včasné odvolání žalobce, které odůvodnil tím, že dle technické zprávy a svědka [příjmení] [příjmení] hrozí zatékání vody na pozemek žalobce, v závislosti na intenzitě deště a nasycenosti podkladu. Dle videozáznamu při intenzivnějších deštích dochází k zatékání a rozstřikování vody. Žalobce tedy prokázal, že k zatékání vody na jeho pozemek docházelo a dále hrozí. Umístěné svody považuje žalobce za provizorní a situaci spíše zhoršující, navíc provedené v rozporu s projektovou dokumentací. Okresní soud nesprávně neprovedl místní šetření a znalecký posudek prokazující, že dochází k poškozování majetku žalobce stékáním vody ze střechy žalovaného. Navrhl změnu rozsudku tak, že bude žalobě zcela vyhověno a jemu přiznána náhrada nákladů řízení.

4. Proti výroku II. a III. podal odvolání žalovaný, které odůvodnil tím, že ač žalobce tvrdí, že dochází k pádu sněhu ze střechy žalovaného, tak vzhledem k četnosti jeho podání v této věci zadokumentoval pouze dva tvrzené pády sněhu. Okresní soud odmítl provést důkaz fotografiemi dokládající, že na střeše žalovaného se sníh drží a odtává, kdežto ze střechy žalobce padá nárazově a sám žalobce uvádí, že sníh ze své střechy musí odklízet. Vzhledem ke špatným vztahům účastníků nelze vyloučit, že pád sněhu zinscenoval sám žalobce např. navezením sněhu, kdy policejní hlídka technicky nemohla být schopna určit původ sněhu. Pokud uváděla, že viděla pád sněhu ze střechy žalobce, pak neuvádí z jakého místa střechy a zda jde o střechu uvedenou ve výroku uvedenou. Žalovaný opakovaně uváděl, že žalobce mu brání ve vstupu na pozemek žalobce, bez kterého nelze uskutečnit žádné opatření, a to ani uložené soudem, proto by měla žalobci být uložena povinnost poskytnout nezbytnou součinnost. Navrhl změnu rozsudku tak, že bude žaloba zcela zamítnuta a jemu přiznána náhrada nákladů řízení.

5. Z podnětu včasného odvolání žalobce a žalovaného přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání nejsou důvodná.

6. Podle § 1013 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

7. Podle § 1019 o. z. vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.

8. Okresní soud provedl řádně dokazování v odstavcích 15 až 30 a na takto zjištěný skutkový stav odvolací soud odkazuje. Okresní soud uvádí v odstavci 35, že má za zjištěné, že od března 2019 již byly žalovaným umístěny okapové svody odvádějící vodu ze střechy žalobce a v místě, kde chybí žlab v délce 1 metru, dochází ke stékání vody po zdi budovy žalovaného a ke stékání vody na pozemek žalovaného. Ani z video záznamů žalobce pořízených ještě před montáží svodů není zřejmé, že by voda zatékala až do rodinného domu žalobce, voda odtékala směrem ven k ulici. Rovněž svědek [příjmení] vypovídá, že ze střechy žalovaného stéká v místech, kde chybí okapní systém, voda po zdi domu žalovaného a jsou patrné zelené řasy. Primárně voda teče po stěně domu žalovaného, může zde být i nějaký odkap směrem dolů. V závislosti na intenzitě deště a nasycenosti podkladu může dojít i k zatékání vody na pozemek žalobce. Podle fotografií založených ve spise je zřejmé, že žalovaný opatřil oba okapy, jak na hospodářské tak na obytné části okapovými svody. Nedochází tedy již tedy k přímému zatékání vody na pozemek žalobce. Podle odvolacího soudu je tedy závěr okresního soudu, že již před podáním žaloby a i ke dni vyhlášení rozsudku, již nedochází k přímému zatékání vody ze střechy žalovaného na pozemek žalobce za správný. Převážná část střechy žalovaného je opatřena okapovým žlabem a nyní i okapovými svody, kterými je voda odváděna mimo pozemek žalovaného směrem k obecní komunikaci a tedy nemůže zatékat ani na pozemek žalobce. Pokud jde o chybějící část okapu střechy v délce cca 1 metru, zde voda stéká po zdi domu žalovaného, na pozemek žalovaného o šířce cca 60 cm. Ke stékání tedy dochází primárně na pozemek žalovaného, byť při větších nebo dlouhotrvajících deštích a při nasycenosti podkladu nelze vyloučit možné zatečení na pozemek žalobce, nicméně s ohledem na sklon pozemku žalobce voda odtéká směrem k ulici, nikoli k domu žalobce.

9. V této části odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že k zatékání vody ze střechy žalovaného na pozemek žalobce z běžného deště již nedochází, resp. pokud už k němu by mělo dojít, jde o jev výjimečný a dle odvolacího soudu tedy ani nepřekračuje míru přiměřenou místním poměrům ve smyslu § 1013 o. z. daných skutečností, že jde o dva souběžné domy, mezi kterými je ulička široká pouze 1,9 metrů. V případě přívalových nebo vytrvalých dešťů, lze předpokládat podmáčení podloží v celém okolí domů účastníků v důsledku samotného deště. Tedy nelze uzavřít, že by podmáčení pozemku žalobce v případě přívalových nebo dlouhodobě trvajících dešťů způsobila pouze voda stékající ze střechy žalovaného v místě chybějícího okapu v délce cca 1 metru. Pokud jde o přesah okapu nad pozemek žalobce v rozsahu cca 10 cm), pak odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že jde o skutečnost, kterou je žalobce povinen dle § 1023 o. z. umožnit, neboť širší okap lépe brání případnému přelivu vody ze střechy žalovaného na pozemek žalobce.

10. Z výše uvedených důvodů shledal odvolací soud odvolání žalobce do výroku I. nedůvodným.

11. Pokud jde o otázku pádu sněhu ze střechy žalovaného, pak odvolací soud doplnil dle § 213 odst. 4 o. s. ř. dokazování o usnesení [stát. instituce] ze dne [datum], č. j [anonymizováno] o zastavení řízení o žádosti žalovaného o uložení povinnosti žalobci umožnit ze svého pozemku provedení udržovacích prací na nemovitosti žalovaného. Dále z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], č. j [anonymizováno] odvolací soud zjistil, že žalovanému byla dodatečně povolena stavba, spočívající mimo jiné v demontáži podokenního žlabu ze severní strany objektu domu [adresa], dále v demontáži dvou spodních řad skládané krytiny, demontáži oplechování a úpravy odvětrávání. Následně dojde k montáži nadstřešního žlabového háku a půlkruhového nadokapového žlabu. Tento nový nadstřešní žlab nebude zasahovat nad pozemek žalobce parc. [číslo] dojde ke zlepšení zabezpečení proti sesuvu sněhu, které bude doplněno o protisněhové vodorovné mříže. Stavební úřad rovněž v bodě 14. uvedl, že pokud nebude mít žalovaný přístup na pozemek žalobce dobrovolný, může požádat stavební úřad o zjednání přístupu dle § 141 stavebního zákona. Podle shodných tvrzení účastníků dodatečné stavební povolení bylo napadeno odvoláním žalobce a dosud nenabylo právní moci.

12. Rovněž bylo dokazování doplněno o protokol [stát. instituce] ze dne [datum], č. j [anonymizováno] z kterého odvolací soud zjistil, že stavební úřad z podnětu žalobce prováděl dne [datum] kontrolu stavby žalovaného, tuto provedl pouze z rodinného domu žalovaného. Střecha žalovaného nemohla být zkontrolována z uličky mezi domy účastníků, neboť se z ní ozýval štěkot psů, kteří v důsledku chybějícího plotu mezi pozemky účastníků mají přístup i na část uličky náležející žalovanému. V telefonickém hovoru žalobce sdělil, že psi přivázaní nejsou a že na jeho pozemek nemají chodit. Stavební úřad uzavřel, že požádá žalovaného v budoucnu o uvázání psů, aby mohl kontrolu provést i z části uličky patřící žalovanému.

13. Ze záznamu [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [číslo] odvolací soud zjistil, že žalobce v průběhu kontrolní prohlídky stavebního úřadu neumožnil žalovanému vstup na pozemek žalobce za účelem kontroly střechy žalovaného.

14. Ze záznamu [stát. instituce] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaný sděluje stavebnímu úřadu, že nemohl provést zabezpečovací práce, neboť zhotovitel pan [příjmení] sice přislíbil jejich provedení a [datum] se bavil s žalobcem, ale posléze zhotovitel uved žalovanému, že je v karanténě, a posléze přestal s žalovaným komunikovat.

15. Z návrhu na výkon rozhodnutí odvolací soud zjistil, že [stát. instituce] doručil dne [datum] Okresnímu soudu v Novém Jičíně návrh na provedení výkonu rozhodnutí provedením prací za účelem dopojení chybějící části okapu a doplnění střešní krytiny.

16. Pokud jde o důkazní návrhy žalobce usnesením [stát. instituce] ze dne [datum] a [datum], odvolací soud je neprovedl podle § 213 odst. 5 o. s. ř. neboť jde o důkazy, které žalobce mohl navrhnout již před koncentrací řízení a před vyhlášením napadeného rozsudku. Rovněž neprovedl pro nadbytečnost důkazy fotografiemi předloženými žalobcem, neboť okolnost, že žalobce má sundávat sníh ze své střechy není předmětem tohoto řízení.

17. Pokud jde o důkazní návrhy žalovaného v průběhu odvolacího jednání barevnými fotografiemi, odvolací soud je neprovedl částečně podle § 213 odst. 5 o. s. ř. neboť část fotografií byla pořízena před vyhlášením rozsudku okresního soudu a jde o důkazy, které žalovaný mohl navrhnout již před koncentrací řízení a před vyhlášením napadeného rozsudku. Zbylá část fotografií nebyla provedena pro nadbytečnost, kdy stavební a místní poměry jsou dostatečně zjištěny již k důkazu okresním soudem provedenými fotografiemi. Rovněž odvolací soud neprovedl pro nadbytečnost důkazy žádostmi žalovaného zhotoviteli [příjmení] o dopojení okapu, neboť okolnost, že svědek [příjmení] byl o dopojení okapu požádán, není mezi stranami sporná a je prokázán i záznamem stavebního úřadu z [datum]. Výslech svědka [příjmení] nebyl z důvodu jeho nemoci realizován a odvolací soud od jeho výslechu upustil. Od výslechu svědka odvolací soud upustil, neboť okolnost, zda žalobce zhotoviteli poskytl potřebnou součinnost pro výstavbu střechy a dopojení okapu není pro rozhodnutí věci podstatná, kdy žalovaný má možnosti získání přístupu pro provedení stavebních prací, které budou uvedeny níže.

18. Po doplnění dokazování má odvolací soud za to, že okresní soud řádně zjistil skutkový stav i pokud jde o pády sněhu ze střechy žalovaného. Původní projekt střechy žalovaného předpokládal větší počet sněhových střešních háků, pravděpodobně byl naddimenzován z důvodu blízkosti sousedního domu žalobce. Tento projekt nebyl dodržen a háky byly vyskládány jinak. Policie zadokumentovala ve dvou případech pád sněhu na pozemek žalobce ze střechy žalovaného. Byť žalovaný namítá, že šlo o pády ojedinělé a navíc podezřelé, co do jejich tvrzeného průběhu, pak policie jednoznačně uvedla, že v jednom případě byla přítomna pádu sněhu ze střechy žalovaného. Vzhledem k tomu, že pád sněhu, zmrazků, rampouchů apod. může vést ke zranění osob, vzhledem k velmi malé šířce uličky a přístupu do domu žalovaného (cca 1,9 metrů), je i méně častý pád sněhu skutečností ohrožující osoby v této uličce se pohybující. Nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že existují technická opatření, která by pádu sněhu zamezovala ještě více (nadstřešní okap, vodorovná prostisněhová zábrana, přeskládání sněhových háků po větší ploše). Nárok žalovaného na ochranu před pádem sněhu ze střechy žalobce na jeho pozemek dle § 1019 o. z. je tedy zcela namístě.

19. Byť žalovaný namítá, že k úpravě střechy neposkytuje žalovaný potřebnou součinnost, pak nutno uvést, že primárně měl stavební předpisy dodržet žalovaný a stavbu v jejím průběhu měnit rovněž až na základě řádného povolení změny stavby. Skutečnost, že žalovaný nyní ztěžuje dodatečné stavební povolení (poněkud nelogicky, kdy s technickým řešením žalobce dle svých slov souhlasí a i dle svědků opatření v podobě nadstřešního žlabu a sněhové mříže bude bránit pádu sněhu v mnohem větší míře; navíc se tak odstraní i žalobcem namítaný převis okapu nad jeho pozemkem) tak nelze žalobci klást tuto skutečnost zcela k tíži. Navíc žalovaný měl dostatečný prostor v průběhu celého soudního řízení dodatečné stavební povolení zajistit i při případných prodlevách správního orgánu. Vstup na pozemek má žalovaný možnost získat dle § 141 stavebního zákona, popř. dle § 1022 o. z. Nelze však než apelovat i na žalobce, aby umožnil žalovanému dobrovolně provést úpravu střechy potřebným způsobem i ze svého pozemku, protože neposkytnutí nezbytné součinnosti oprávněným může být i důvodem pro případné zastavení výkonu rozhodnutí ve vykonávacím řízení.

20. Odvolací soud tedy odvolání žalovaného do výroku II. nehledal důvodným.

21. Z výše uvedených důvodů odvolací soud potvrdil dle § 219 o. s. ř. rozsudek okresního soudu jako věcně správný včetně výroku o nákladech řízení.

22. O náhradě nákladů odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. ani jeden z účastníků nebyl se svým odvoláním úspěšný, poměr úspěchu a neúspěchu je tedy shodný a žádný z účastníků tedy nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.