71 CO 166/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , PSČ obec zastoupený advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 91.952 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 2. 2022, č. j. 81 C 224/2020-96 ve znění usnesení ze dne 9. 11. 2022, č. j. 81 C 224/2020-133,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. vyjma odstavce II. výroku, potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 8.800,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Rozsudkem (ve znění výše označeného usnesení) zavázal okresní soud žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci 91.952 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z této částky od 2. 5. 2020 do zaplacení (odstavec I.), žalobu ohledně úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 91.952 Kč za dobu od 22. 11. 2018 do 1. 5. 2020 zamítl (odstavec II.), žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 46.211 Kč (odstavec III.) a dále zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení státu v plné výši v částce 2.239 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě (odstavec IV.).

2. Tento rozsudek s výjimkou odstavce II. výroku napadla včasným odvoláním žalovaná a domáhala se jeho změny tak, že bude žaloba zamítnuta. Žalovaná vytkla okresnímu soudu, že z provedených důkazů učinil nesprávná skutková zjištění. V prvé řadě žalovaná namítá, že nebylo prokázáno, zda vůbec došlo ke vzniku škody a dále že by zde byla jakákoliv příčinná souvislost mezi případnou škodou žalobce a činností žalované. Zhoršování stavu [anonymizována dvě slova] nelze bez dalšího zjednodušeně přičítat právě a pouze působení emisí produkovanými velkými průmyslovými komplexy, neboť bezpochyby existuje mnoho dalších - ve svém souhrnu podstatnějších - příčin. Za této situace je problematické dovodit, zda a na kolik se na těchto škodách podílí právě produkce žalované. Rovněž konstantní judikatura NS ve svých závěrech připouští, že do budoucna není vyloučeno přesnější stanovení výše náhrady, bude-li vypracována exaktnější metoda zjištění konkrétních dopadů jednotlivých původců exhalací [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], než je dosud používána metoda založena na Gaussově matematickém modelu použitá znalcem [titul] [jméno] [příjmení] v tomto řízení. Žalobce rovněž neprokázal, že by vstupní data, jež byla podkladem pro vypracování znaleckého posudku, odpovídala reálně vzniklé škodě. Jedná se o interní údaje žalobce, které nasvědčují spíše jakési škodě administrativní. Gaussův matematický model, případně výpočet za použití vzorců uvedených ve vyhlášce č. 55/1999 Sb., nejsou důkazem o vzniku škody. Dále je třeba si uvědomit, že škody tohoto charakteru jsou dlouhodobou záležitostí, pročež je vyloučeno vztáhnout je ke konkrétnímu roku nebo k roku produkce škodlivých látek. Emisím v určitém roce proto nelze přisoudit vznik škody zjištěných a uplatňovaných v tomtéž roce. Z uvedených důvodů nepovažuje žalovaná rozsudek okresního soudu za správný. V doplňujícím odvolání ze dne 2. 2. 2023 odkázala žalovaná na rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 3. 2022, sp. zn. 28 C 87/2020 ve znění rozsudku KS v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2022, sp. zn. 19 Co 1054/2022 obsahující závěr, že znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] opírající se o Gaussův matematický model a rozptylovou studii nepředstavuje způsob samotného vzniku škody a příčinné souvislosti s činnosti žalované. Jednalo se o skutkový a právně obdobnou věc, kde žalobce [příjmení] [anonymizována dvě slova], žaloval o náhradu škody [právnická osoba] V této jiné věci obecné soudy žalobu o náhradu škody zamítly.

3. Žalobce navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného a odkázal přitom na závěry konstantní judikatury Nejvyššího soudu.

4. Z podnětu včasného odvolání žalované přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 2 a § 212 věty prvé o. s. ř. pouze v rozsahu odstavců I., III. a IV. (ve znění usnesení č. j. 81 C 224/2020-133) se závěrem, že odvolání není důvodné a jsou podmínky pro potvrzení tohoto rozhodnutí.

5. Skutková zjištění okresního soudu převzal odvolací soud i pro odvolací řízení jako věcně správná a pro posouzení věci dostačující a zcela na ně odkazuje.

6. Žalobce se domáhal náhrady škody [anonymizováno 8 slov], za rok 2016 s tvrzením, že se žalovaná podílela na škodách svou provozní činností (výrobou tepla a elektrické energie), při které vypustila do ovzduší 5. 500,328 tun SO₂ a 4. 807,295 tun NOx. Výši škody ve vztahu k žalované doložil žalobce znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] a tuto škodu specifikoval podle jednotlivých položek dle vyhlášky č. 55/1999 Sb., upravující výpočet jednotlivých škod.

7. Žalovaná nezpochybnila žalobní tvrzení o tom, že svou provozní činností vyrábí teplo a elektrickou energii a že v roce 2016 vypustila v souvislosti s touto činností do ovzduší výše uvedené množství oxidu síry a oxidu dusíku. Zpochybňovala však, že škoda vzniklá právě v žalované výši a právě a jen v přímé příčinné souvislosti s těmito imisemi.

8. Zjištěný skutkový stav okresní soud správně posoudil, pokud dospěl k závěru o vzniku odpovědnosti žalované za tuto škodu a zavázal ji k náhradě škody v rozsahu odstavce I. výroku napadeného rozsudku. Ve svých závěrech odkázal okresní soud na poměrně bohatou judikaturu NS, která je konstantní a nedoznala změny ani po roce 2016.

9. Okresní soud ve svých závěrech vychází z komentáře [titul] [jméno] [příjmení] (uveřejněného v ASPI k § 2924 o. z.), cituje ust. § 2924 o. z. o odpovědnosti z provozní činnosti a ust. § 2925 o. z. ohledně odpovědnosti způsobené provozem zvlášť nebezpečným a dovozuje (shodně s komentářem), že se jedná o odpovědnost z titulu provozu zvlášť nebezpečného dle § 2925 o. z. Tomuto závěru přisvědčuje i odvolací soud, neboť žalovaná provozuje soustavně činnost (výdělečnou), která má trvale nepříznivý vliv na okolí únikem imisí, který není možno vyloučit, lze ho jen eliminovat, avšak tím právo poškozeného (žalobce) na náhradu škody nemůže být dotčeno (viz dále komentář [titul] [jméno] [příjmení] k § 2924 - ASPI).

10. Odpovědnost za škodu z titulu provozu zvlášť nebezpečného, stejně jako z titulu provozní činnosti, je objektivní tzn. že se nevyžaduje zavinění ani porušení právní povinnosti ve vztahu k povinné osobě. Žalobce jako poškozený subjekt má povinnost prokázat pouze vznik škody a příčinnou souvislost mezi takto vzniklou škodou a provozní činností žalované.

11. Ve shodě s okresním soudem je i odvolací soud toho názoru, že obě tyto podmínky žalobce splnil a prokázal tak důvodnost svého nároku.

12. Samotná výše škody byla potvrzena znaleckým posudkem [titul] [příjmení], jehož odborným úkolem bylo určit, jak škoda vznikla a vyčíslit podíl jednotlivých emisních zdrojů, tedy i žalované, na imisní škodě. Interní vstupní údaje žalobce vyčíslující škodu postupem podle vyhlášky č. 55/1999 Sb., které byly podkladem pro znalecký posudek, nepovažuje odvolací soud za nevěrohodné jen proto, že jsou zjišťovány a zpracovávány samotným žalobcem. Tyto údaje jsou ověřovány orgánem státní ochrany lesa a soudu není známa žádná skutečnost svědčící pro závěr, že by se jednalo o svévoli žalobce.

13. Rovněž žalovaná zpochybňovala správnost těchto údajů námitkami v obecné rovině. Znalecký posudek [titul] [příjmení] je dosavadní soudní praxí přijímán jako důkaz prokazující škodu žalobce ve vztahu ke konkrétnímu žalovanému. Znalecká metoda založena na Gaussově matematickém modelu dosud nebyla překonána jinou exaktnější metodou, i když se to do budoucna nevylučuje. S ohledem na to, že metodika [titul] [příjmení] je v soudní praxi uznávána, jsou pak i závěry plynoucí ze znaleckých posudků zpracovaných podle této metodiky použitelné jako důkaz. V projednávané problematice jsou soudy srozuměny s tím, že závěry o existenci a výši škody jsou částečně paušalizované, neboť v současnosti není prakticky možné evidovat škodu na jednotlivých [anonymizováno] přesně (k tomu srovnej usnesení NS sp. zn. 25 Cdo 5187/2017). Toho si byl vědom i okresní soud, když ve smyslu § 136 o. s. ř. posoudil tuto znaleckou metodu jako dostačující podklad pro závěr o výši škody.

14. K otázce příčinné souvislosti se vyslovil již dříve Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 62/2000 závěrem, že provozní činnost, při níž je do ovzduší vypouštěn oxid síry, je ve vztahu k příčinné souvislosti ke škodě vzniklé na lesních porostech.

15. V posuzované věci jsou škodlivými imisemi nejen oxid síry, ale také oxid dusíku.

16. S žalovanou lze souhlasit v tom, že škodlivé imise působí na [anonymizována dvě slova] dlouhodobě a škoda se projeví až po několika letech. Tato okolnost však nezbavuje žalovanou odpovědnosti za takto vzniklou škodu (škody) a neupírá právo žalobci žádat takto vzniklou škodu každoročně. Škoda na lesních porostech vzniká soustavně vlivem soustavné provozní činnosti žalované, a proto nelze přesně určit počátek a konec jednotlivých účinků tohoto procesu pro každý rok zvlášť. Ostatně vyjdeme-li z tvrzení žalované, že investuje do technologií, které snižují imisní činnost, pak i vstupní údaje o množství imisí pro rok 2016 jsou stejné nebo nižší než v minulých letech a tedy ve výsledku pro žalovanou příznivější ve vztahu ke škodě vyčíslené za rok 2016, která je výsledkem působením imisí v letech minulých.

17. Odvolací soud má rovněž výhrady k zamítavému rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích ve znění potvrzujícího rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (s jejichž obsahem se mohl seznámit, neboť se nejedná o listiny mající povahu důkazů), neboť nenabízí uspokojivější způsob řešení dané problematiky. Podstata zamítavého rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích spočívá v nedokonalosti metody znalce [příjmení] [příjmení], který ve svých výpočtech neuvažuje s dalšími škodlivými faktory, jimiž jsou ozon nebo amoniak, a které s provozní činností žalované nesouvisí. Tato rozhodnutí nedospívají k závěru o jiné exaktnější metodě, kterou by bylo možno využít. K samotné výši škody pak činí závěr, že žalobce skutečnou výši škody neprokázal a je otázkou nakolik je při současné úrovni vědeckého poznání bez přijetí speciální zákonné úpravy vůbec v možnostech žalobce vznik škody a její příčinnou souvislost právě a jen s emisemi SO₂ a NOx prokázat.

18. Odvolací soud nesdílí výše uvedené závěry vedoucí k zamítnutí žaloby, neboť odporují zákonné konstrukci vzniku odpovědnosti za vzniklou škodu spojenou s povinností k její náhradě. Za situace, kdy jsou splněny všechny zákonné předpoklady pro vznik této odpovědnosti, nelze upřít poškozenému subjektu právo na náhradu škody jen proto, že (objektivně) není v jeho možnostech určit skutečně vzniklou škodu nebo lze-li ji určit a prokázat jen s nepoměrně velkými obtížemi, a to právě ve vztahu k činnosti žalované.

19. Odvolací soud zamítl další důkazní návrhy žalované (obsah spisu OS v Českých Budějovicích sp. zn. 28 C 87/2020, tam uvedené odborné studie a znalecké posudky, jakož i výslech advokáta [titul] [příjmení]), a to s ohledem na právní názor, který v této věci zaujal.

20. Z uvedených důvodů posoudil odvolací soud odvolání žalované jako nedůvodné a rozsudek okresního soudu v jeho napadené části jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

21. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. se zřetelem k plnému procesnímu úspěchu žalobce ve věci. Částka 8.800,80 Kč představuje odměnu advokáta žalobce z tarifní hodnoty 91.952 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhláška č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif dále jen AT) 4.780 Kč za účast u odvolacího jednání, náhradu hotových výdajů ve výši 1 režijního paušálu za 300 Kč dle § 13 AT, náhradu za ztrátu času 16 půlhodin po 100 Kč dle § 14 AT, tj. 1.600 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH, tedy o částku 1.402,80 Kč a cestovné vlakem z [obec] do [obec] a zpět dle předložených jízdenek celkem 718 Kč.

22. Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, lhůta k plnění plyne z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a platebním místem je dle § 149 ods.t 1 o. s. ř. advokát žalobce.