71 CO 177/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený obecnou zmocněnkyní titul jméno příjmení bytem adresa o zvýšení výživného zletilého dítěte k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 3. 2022, č. j. 8 C 115/2021-118,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci I. ohledně zvýšení výživného s účinností od 1. 9. 2019 o 1.000 Kč měsíčně, s účinností od 1. 9. 2020 o 500 Kč měsíčně a s účinností od 1. 3. 2021 nadále o 1.500 Kč měsíčně a z toho plynoucího nedoplatku za dobu od 1. 9. 2019 do 31. 3. 2022, a dále v odstavci III. výroku, potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 5.600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud zvýšil výživné z částky 3.500 Kč od 1. 9. 2019 na částku 4.500 Kč a od 1. 3. 2021 na částku 6.000 Kč, vyčíslil dlužné výživné, které stanovil ve splátkách (výrok I.), zamítl žalobu na zvýšení výživného od 1. 9. 2019 o další částku 4.500 Kč a od 1. 3. 2021 o další částku 3.000 Kč, (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Vyšel ze zjištění, že žalobkyně v době posledního rozhodování o výživném v prosinci 2014 byla žákyní 5. třídy základní školy. Matka žalobkyně byla nezaměstnaná s podporou ve výši 10.119 Kč měsíčně, měla další vyživovací povinnost k dceři [jméno]. Žalovaný měl příjem 33.000 Kč čistého měsíčně, měl další vyživovací povinnost k dceři [jméno]. Manželka žalovaného měla příjem 23.000 Kč čistého a měla jednu vyživovací povinnost. V současné době je žalobkyně studentkou 4. ročníku střední školy, má výdaje spojené s péčí o akné, dále na bílé plomby u zubaře, dále soud vyšel z nákladů na studium vyčíslených školou. Má zaměstnání na základě dohody o provedení práce s čistým příjmem 9.750 Kč měsíčně. Matka žalobkyně má nyní příjem 32.654 Kč, stále má ještě i vyživovací povinnost k druhé dceři. Žalovaný má příjem v roce 2019 ve výši okolo 35.724 Kč čistého měsíčně, v roce 2021 ve výši 43.149 Kč. Rovněž má stále vyživovací povinnost k druhé dceři. Manželka žalovaného má příjem 31.000 až 35.000 Kč čistého měsíčně a má další vyživovací povinnost. Po právní stránce pak dospěl k závěru, že podle § 915 odst. 1 o. z. výživné odpovídá poměrům žalovaného a žalobkyně má právo se podílet na jeho životní úrovni. Přihlédl k tomu, že od poslední úpravy uplynulo sedm let, že žalobkyně nastoupila na střední školu, s čímž jsou spojeny větší výdaje. Dále zohlednil i příjem matky a příjem samotné žalobkyně, kdy stanovil výživné nižší než podle doporučujících tabulek ministerstva. Námitky žalobce, že žalovaná se řádným způsobem nepřipravovala na budoucí povolání, neboť měla neomluvené absence, je nedůvodná, protože se to neodrazilo v pokračování studia.

2. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání, které odůvodnil tím, že žalobkyně s ním nekomunikuje, neinformuje jej o svém studiu, zdravotním stavu či jiných okolnostech života, vše se dozvídá až v rámci soudního řízení. Okolnost, na jakou školu se hlásí, mu žalobkyně nesdělila, i když ji v době jednání před okresním soudem znala. Dále žalobkyně řádně nestudovala, kdy měla v druhém ročníku 54 hodin neomluvené absence. Z těchto důvodů by žalobkyni nemělo být výživné za dobu od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 vůbec zvyšováno, neboť je to v rozporu s dobrými mravy. Dále namítal, že žalobkyně má vlastní příjem, rovněž matce žalobkyně se zvýšil příjem a výše výživného neodpovídá příjmům žalovaného. Příjmy žalovaného se téměř nezměnily, a pokud byly vyšší, tak se tak stalo pouze v důsledku odměn a mimořádných odměn za rok 2021, k čemuž okresní soud vůbec nepřihlížel. Nájemní smlouva předložená žalobkyní byla pouze fiktivní a žalobkyně neměla takovéto výdaje na bydlení. Pokud jde o tvrzenou [zdravotní zákrok] [anonymizováno], k této nedošlo. Problémy s akné jsou běžné a částky vynakládané žalobkyní jdou nad rámec částek za předepsané přípravky. Pouze v důsledku špatné péče o chrup má žalobkyně plomby, že by hradila za bílé plomby 2.000 Kč, neprokázala. Navrhuje proto výživné zvýšit až od 1. 9. 2020 na částku 4.000 Kč a od 1. 3. 2021 nadále na částku 4.500 Kč a v tomto rozsahu změnu napadeného rozsudku.

3. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku jako věcně správného, příjmy žalovaného vzrostly, okresní soud pracoval i s příjmem žalobkyně. Žalobkyně byla přijata ke studiu na vyšší odborné škole, kam v případě složení maturity nastoupí, je tedy stále studentkou.

4. Z podnětu včasného odvolání žalovaného přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Okresní soud řádně a dostatečně zjistil v odstavcích 3. až 5. skutkový stav, tento odvolací soud přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje. V rámci odvolacího řízení bylo dle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplněno dokazování, kdy podle potvrzení školy byla žalobkyně přijata ke studiu na [škola] [anonymizováno 5 slov], [IČO], v [obec] s tím, že řádnou studentkou se stane až po složení maturitní zkoušky v září 2022. Návrh žalobkyně na zjištění současných příjmů žalovaného odvolací soud pro nadbytečnost zamítl, neboť dosud zjištěný skutkový stav a provedené dokazování postačuje pro rozhodnutí o podaném odvolání.

6. Po právní stránce okresní soud věc správně posoudil, v podrobnostech na závěry okresního soudu odvolací soud odkazuje. Pokud jde o odvolací námitky žalovaného, že nájemní smlouva byla fiktivní, tak jednak už skončila a jednak tyto zvýšené výdaje na bydlení si mohla žalobkyně hradit z příjmů ze zaměstnání, takže nejde o okolnost, jež by byla rozhodující pro výši výživného. Pokud je namítáno, že následky dopravní nehody nevyžadují [zdravotní zákrok] [anonymizováno], je pravdou, že žalobkyně neprokázala, že by kromě doporučení k [zdravotní zákrok] [anonymizována dvě slova] tuto podstoupila a že by to mělo vliv na zvýšené výdaje na léčbu apod. Pokud jde o otázku péče o akné, okresní soud nejen z výpovědi žalobkyně, ale i z lékařských zpráv, fotografií, paragonů a dokladů o úhradě správně zjistil, že žalobkyně má vyšší výdaje spojené s péčí o pleť a nejde o zcela běžné pubertální akné. Pokud jde o neomluvenou absenci, za to byla žalobkyni udělena školou důtka, a tato se neprojevila na dalším průběhu studia. Okolnost, že žalobkyně nyní nesložila státní část maturity, kterou bude opakovat v září 2022, rovněž nemůže být žalobkyni kladena k tíži. Opravný termín je běžně k dispozici všem studentům. Žalobkyně tak stále má ke dni rozhodování odvolacího soudu statut studenta střední školy a připravuje se na budoucí povolání, k zániku vyživovací povinnosti tedy nedošlo a výše uvedené okolnosti nezakládají ani rozpor s dobrými mravy, pro které by nemělo být výživné zvýšeno. Otázku navazujícího studia odvolací soud nehodnotil, neboť k němu ještě nedošlo a nelze nejistou budoucí okolnost hodnotit. Pokud jde o námitky nezměněných příjmů žalovaného, pak i pokud by odvolací soud vyšel z příjmu žalovaného 33.000 Kč čistého, pak výživné ve výši 6.000 Kč měsíčně není nepřiměřené. Byť jde o doporučující tabulky, je stanovené výživné nižší než doporučené rozmezí od 19 % z čistého příjmu, kdy rozmezí je dáno průměrem podle rozhodovací činnosti soudů napříč republikou, a to se zohledněním dvou vyživovaných osob. Dále nutno poukázat na to, že příjmy žalobce se zvýšily, a to i bez ohledu na odměny. Konečně byť šlo o odměny čtvrtletní či mimořádné roční, přesto zvýšily životní úroveň žalovaného, na které se žalobkyně má právo podílet, jak správně poukazuje okresní soud. Okresní soud rovněž zohlednil pravidelný příjem žalobkyně z pracovního poměru (správně nikoli v plné výši, což by bylo demotivující), a proto stanovil výživné nižší. Pokud jde o námitku dobrých mravů a neinformování žalobce o studiu, zdravotním stavu a životě žalobkyně, pak nutno uvést, že právo žalobkyně na výživné odpovídá i povinnost sdělovat podstatné údaje druhému z rodičů, zejména, pokud dítě výživné či jeho zvýšení požaduje. Odvolací soud nehodnotí příčinu odcizení účastníků, k niž zpravidla dochází v důsledku rozpadu vztahu rodičů a výlučné péče jednoho z nich, ale apeluje na žalobkyni, aby si uvědomila, že žalovaný si svou povinnost hradit výživné plní, nemusí být např. výživné exekučně vymáháno. Byť mohou být vztahy účastníků narušené, odpovídá prosté slušnosti otci na dotaz výsledek maturity sdělit. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že narušený vztah účastníků nelze klást k tíži výlučně žalobkyni a ani tyto okolnosti nejsou důvodem pro nezvýšení výživného. Odvolací soud shledal správným i závěr o stanovení dlužného výživného ve splátkách s běžným výživným, kdy zpětné zvyšování výživného je obecně vždy vyšším zásahem do poměrů povinného rodiče, který může být zmírněn právě formou splátek. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, pak žalobkyně po porovnání požadované výše výživného a přiznaného výživného nebyla dle odvolacího soudu před okresním soudem převážně úspěšná ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaný však náklady řízení před okresním soudem nevyčíslil, nepožadoval a mlčky se jich vzdal.

7. Proto z výše uvedených důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu v napadené části výroku I. a navazujícího výroku III. jako věcně správný dle § 219 o. s. ř.

8. O náhradě nákladů odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, odměnu 5.300 Kč za účast u odvolacího jednání dle § 8 odst. 2 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu, dle § 13 náhradu hotových výdajů 300 Kč. Základem pro výpočet odměny je odvoláním napadený rozsah výživného za dobu od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020, žádal žalovaný výživné nižší o 1.000 Kč (tj. 12.000 Kč), za dobu od 1. 9. 2020 do 28. 2. 2021 nižší o 500 Kč měsíčně, (tj. 3.000 Kč) a za dobu od 1. 3. 2021 nadále nižší o 1.500 Kč (tj. za 60 násobek dle § 8 odst. 2 pak 90.000 Kč), z tarifní hodnoty 105.000 Kč pak odměna činí 5.300 Kč Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení 5.600 Kč.