71 Co 191/2025
č. j. 71 Co 191/2025-288
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozhodnutí 7. 11. 2025
Citované zákony (6)
Plný text
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o povolení nezbytné cesty k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 9. 6. 2025, č. j. 11 C 332/2022-253,
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 19 911,55 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Napadeným rozsudkem okresní soud v odstavci I. výroku zřídil vlastníkovi parcely č. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, služebnost, které odpovídá právo nezbytné cesty zahrnující chůzi a jízdu osobními a nákladními dopravními prostředky, včetně práva zřízení, vybudování, užívání, provozování a udržování umělé cesty, jakož i jejího napojení na místní účelovou komunikaci situovanou na pozemku parcelní č. , hodnota, a budované čtvrté rameno stávající stykové křižovatky na silnici , Anonymizováno, , za účelem výstavby pro výrobu a skladování v rámci zastavitelné plochy , Anonymizováno, , název lokality , Anonymizováno, , ve smyslu Územního plánu vydaného Zastupitelstvem obce , adresa, dne 13. března 2017, které nabylo účinnosti dne 29. března 2017, a to dle podmínek uvedených v , anonymizováno, : Parametry nezbytné cesty pro dopravní napojení , anonymizováno, – výňatek ze Souhrnné technické zprávy stavby „, anonymizováno, zhotovitel: , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , po části pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , jak byla zaměřena geometrickým plánem č. , hodnota, vyhotoveným společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , který je nedílnou součástí rozsudku okresního soudu. V odstavci II. výroku uložil žalobkyni zaplatit žalované úplatu za povolení práva nezbytné cesty ve výši 116 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. V odstavci III. výroku uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 88 900 Kč a v odstavci IV. výroku uložil žalované nahradit náklady řízení státu ve výši 15 633 Kč.
2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně, jako vlastník mj. pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , usiluje o zřízení služebnosti nezbytné cesty přes část pozemku parc. č. , hodnota, (původně pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalované dle přiloženého geometrického plánu. Z původních pozemků byl toliko pozemek parc. č. , Anonymizováno, veden jako významná účelová komunikace. Snahou žalobkyně je umožnit dopravní napojení podnikatelského areálu (pro výrobu a skladování) plánovaného na pozemcích žalobkyně (zejména parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) v lokalitě „, Anonymizováno, “ (zastavitelná plocha , Anonymizováno, ) na veřejnou komunikaci a silnici , Anonymizováno, (mimoúrovňovou křižovatku s dálnicí , Anonymizováno, ) prostřednictvím stavby „, anonymizováno, “ napojením na probíhající stavbu „Dopravní napojení , adresa, – I. etapa“ realizující stavebníkem , právnická osoba, , který disponuje platným stavebním povolením, a to vše v souladu s územním plánem žalované a výslovným souhlasem žalované (z roku 2014). Pozemek parc. č. , hodnota, dle znaleckého posudku (, tituly před jménem, . , jméno FO, ), odborného vyjádření (, tituly před jménem, . , jméno, ) a stanoviska , anonymizováno, tvoří jedinou reálně proveditelnou trasu pro přístup k areálu, neboť ostatní varianty napojení (ze severu, přes nadjezd, či jinými směry) jsou technicky, majetkově nebo územním plánem žalované (Opatřením obecné povahy č. , Anonymizováno, ) nerealizovatelné. Stávající komunikace na sousedních pozemcích, zejména pozemku parc. č. , hodnota, , kde je navrhováno dopravní napojení, je nevyhovující pro výstavbu a užívání Podnikatelského areálu, když nesplňuje požadavky dvoupruhové komunikace, má neúnosnou konstrukci vozovky a neumožňuje bezpečný provoz ani přístup vozidel IZS. Žalovaná z důvodu stavebnětechnických připomínek ke stavebnímu řízení „Dopravní napojení , adresa, – I. etapa“ realizované jiným subjektem odvolala dne , Anonymizováno, souhlas (původně vyslovený dne , Anonymizováno, ) mimo jiné i žalobkyni se stavbou jakýchkoli staveb na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (dnes parc. č. , hodnota, ) a současně navrhla, aby správní orgán zastavil řízení ve věci „Podnikatelský areál ve , anonymizováno, realizovaný žalobkyní. Příslušný stavební úřad územní řízení o vydání územního rozhodnutí, zahájené žádostí ze dne 11. 8. 2014, usnesením ze dne 28. 2. 2022 přerušil a vyzval žalobkyni k doplnění souhlasu u pozemků dotčených stavbou ve vlastnictví žalované. Ve sporu o odvolání souhlasu od smlouvy o právu provést stavbu na pozemcích žalované mezi žalovanou a stavebníkem , právnická osoba, soud konstatoval, že se nelze domáhat ochrany z titulu rušené držby, neboť obec měla toliko stavebnětechnické připomínky, přičemž obec jako účastník ve správním řízení se záměrem souhlasila. Žalobkyně od roku 2014 do podání žaloby obdržela od správních orgánů souhlasné závazné stanovisko EIA platné do 27. 1. 2028 včetně závazného stanoviska k trvalému odnětí půdy ze zemědělského původního fondu na pozemcích, kde se bude nacházet Podnikatelský areál ve , anonymizováno, . Ze správních stanovisek vyplývá, že přípravu a realizaci záměru „Podnikatelský areál ve , anonymizováno, “ lze zahájit až po celkovém dokončení příjezdové komunikace (účelové napojení území na , Anonymizováno, – stavba: Dopravní napojení , adresa, – I. etapa). Žalobkyně před podáním žaloby navrhla žalované smluvní zřízení služebnosti za úplatu, avšak žalovaná s tímto návrhem nesouhlasila. Znalkyně stanovila cenové rozmezí obvyklé za zřízení předmětné cesty mezi 99 800 Kč až 133 100 Kč, přičemž zohlednila, jak věcné hledisko zatíženo služebného pozemku (především plošný rozsah, neomezené doby jeho trvání, četnost, způsob užívání a k omezení povinné osoby), tak i právní vady (věcné břemeno telekomunikační sítě) při téměř 100 % využití pozemku žalobkyní.
3. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud § 1029 odst. 1, 2, § 1030, 1031, 1032 a § 1033 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Okresní soud vyšel z tohoto, že žalobkyně je vlastníkem mj. pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , který je určený k výstavě podnikatelského areálu včetně navazující dopravní infrastruktury (Podnikatelský areál ve , anonymizováno, ), tento stavební záměr je v souladu s územním plánem obce. Mezi veřejnou cestou a stavebními pozemky žalobkyně se nachází pozemek parc. č. , hodnota, , bez něhož se nelze smysluplně dostat na veřejnou cestu a budoucí areál (v pokročilé fázi realizace) řádně užívat. Žalovaná v roce 2014 udělila žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně souhlas s přístupem přes její pozemek, avšak v roce 2022 (po osmi letech) jej odebrala z důvodu stavebnětechnických připomínek ke stavebnímu řízení „Dopravní napojení , adresa, – I. etapa“ realizované jiným subjektem (, právnická osoba, ). Pozemky žalobkyně v současné chvíli nemají napojení na veřejnou cestu v dostatečném rozsahu za účelem řádného hospodaření s ohledem na budoucí výstavbu podnikatelského areálu, byť žalobkyně tímto souhlasem disponovala po dobu 8 let, byla v dobré víře, že má všechny nezbytné podmínky pro zahájení výstavby podnikatelského areálu včetně technické infrastruktury, a proto k tomu činila i patřičná právní jednání u správních orgánů. Žalobkyně v řízení předložila podklady, ze kterých vyplývá, že z hlediska správních řízení má de facto všechny podmínky splněny (např. vynětí ze zemědělského půdního fondu, platné závazné stanovisko EIA a další) vyjma přístupu, který jí žalovaná odebrala v roce 2022, a proto je územní řízení (zahájené 11. 8. 2014) aktuálně přerušeno do dodatečného splnění podmínek (skončení tohoto řízení). Pozemek žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, je přístupný z veřejné cesty nejméně z pozemku parc. č. , hodnota, , avšak tento pozemek i další jsou jednak nedostatečné potřebám vlastníka řádně užívat věc v jeho vlastnictví, neboť přístupná komunikace na pozemku parc. č. , hodnota, nesplňuje požadavky dvoupruhové komunikace, tj. je nevyhovující jak pro výstavbu podnikatelského areálu (využívajícího nákladní dopravu), tak pro bezpečný provoz a přístup vozidel IZS. Z předložených důkazů (z pravomocného stavebního povolení projektu „Dopravní napojení , adresa, – I. etapa“, znaleckého posudku , tituly před jménem, . , jméno FO, , odborného vyjádření , tituly před jménem, . , jméno, a stanoviska projektanta , anonymizováno, vyplynulo, že jiné napojení podnikatelského areálu na dálnici , Anonymizováno, nežli přes realizovanou stavbu „Dopravní napojení , adresa, – I. etapa“ využívající část pozemku parc. č. , hodnota, , která byla zaměřena geometrickým plánem č. , hodnota, vyhotoveným společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , není možné. Jiné napojení (ze severu, přes nadjezd, či jinými směry) není realizovatelné nejen technicky a majetkově, ale také v rozporu s územním plánem žalované, jinak by doprava nákladních automobilů vedla přes území obce žalované a okolních obcí, což není přípustné. Územní plán žalované určil, že oblast označená jako , Anonymizováno, je určena k zástavbě za účelem výroby a skladování a současně určil, jakým způsobem má být vyřešena doprava a příjezd k této oblasti. Bez zajištění dostatečného dopravního napojení nemůže žalobkyně řádně hospodařit na svých pozemcích a předpokládanou stavbu realizovat. Podmínkou zřízení nezbytné cesty totiž není situace, že pozemek není spojen s veřejnou cestou vůbec, ale dle ust. § 1029 odst. 1 o. z. je stěžejní, že vlastník nemovité věcí nemůže na této řádně hospodařit či jinak jí řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, a proto může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou přes svůj pozemek. Jinými slovy nezbytnost je dána v případě, že nemovitost je užívána v souladu se svým účelovým určením např. dle územního plánu. Rozsah nezbytné cesty musí být v souladu s ust. § 1029 odst. 2 o. z., který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími a současně musí býti dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Tento nezbytný rozsah vyplývá z geometrického plánu vyhotoveného společností , Anonymizováno, , kdy zabírá toliko nepatrnou část pozemku parc. č. , hodnota, , nezbytnou pro výstavbu Podnikatelského areálu ve , jméno FO, s napojením na Dopravní napojení , adresa, – I. etapa. Škoda na nemovité věci žalované nemůže převýšit výhodu požadované nezbytné cesty, neboť zatížený pozemek v současné době nemá jiné hospodářské využití i s ohledem na svou velikost a umístění. Zároveň se nejedná o případ, že by žalobkyně způsobila nedostatek přístupu úmyslně či z hrubé nedbalosti, když tato měla zajištěný souhlas od žalované od roku 2014, který byl v únoru 2022 odvolán z důvodu stavebnětechnických připomínek vůči jinému stavebníkovi. Okresní soud při zohlednění míry omezení vlastníka pozemku, obvyklé ceny, za kterou se v obdobných místech sjednává cena za smluvně zřizované srovnatelné právo cesty s přihlédnutím k zatížení služebného pozemku, ploše rozsahu zatížení, době trvání, četnosti a způsobu užívání pozemku, k omezení povinné osoby v právu pozemek užívat dospěl k závěru, že náhrada za zřízení odpovídá průměru dolní a horní hranice stanovené ve znaleckém posudku, tj. částce ve výši 116 450 Kč, když stěžejní aspekty již byly zohledněny znalkyní při samotném vypracování a soud neshledal žádné řádné ani mimořádné důvody pro snížení či navýšení této částky.
4. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná a domáhala se jeho změny tak, aby žaloba byla zamítnuta. V odvolání poukazovala na to, že okresní soud nedostatečně vyhodnotil, že žalobkyně má již nyní zajištěn přístup ke svým pozemkům, tedy včetně přístupu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , přejezdem přes pozemek žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, přímo z pozemní komunikace na pozemku žalované parc. č. , hodnota, (asfalt žalované na pozemku žalované se přímo dotýká pozemku žalobkyně). Za situace, kdy veřejná cesta mezuje s pozemky žalobkyně, nejsou splněny podmínky pro povolení nezbytné cesty, neboť soud dle § 1032 o. z. nepovolí nezbytnou cestu jen za účelem pohodlnějšího spojení. Žalobkyně se může napojit na podnikatelský areál o 100 až 2 100 m dále právě z komunikace na p. č. , hodnota, , která mezuje s pozemkem žalobkyně v délce 652 m od sjezdu.
5. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Poukázala na skutečnost, že před okresním soudem bylo prokázáno, že komunikace na parc. č. , hodnota, je nedostatečná, nevyhovující ani pro dvě míjející se aut, natož nákladní dopravu. Proto je budován sjezd z dálnice a tento sjezd je nutno napojit na dopravní infrastrukturu podnikatelského areálu. Požadovaná nezbytná cesta zasáhne pozemky žalované v minimálním rozsahu, oproti tomu, pokud by napojení bylo budováno na jiném místě, vždy by byly dotčeny pozemky žalované, avšak v mnohem větším rozsahu. Jinak, než přes pozemek obce se do areálu nedá vjet. V době, kdy žalovaná odvolala souhlas, zkoumala žalobkyně i jinou možnost napojení, ale všichni odborníci, znalci či projektant považovali navrhovanou nezbytnou cestu za jediné možné řešení. Toto napojení požaduje i stavební úřad a je v souladu se stanoviskem řady správních orgánů včetně stanoviska EIA.
6. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně včetně předcházejícího řízení postupem dle § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 zák. č. 99/63 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
7. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení.
8. Na správně zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud správná právní ustanovení a přiléhavou judikaturu. Odvolací soud s tímto právním posouzením věci souhlasí a v podrobnostech na ně odkazuje.
9. Hlavní odvolací námitka žalované spočívala v tom, že žalobkyně má již nyní zajištěn přístup na svůj pozemek z veřejné komunikace. Žalovaná však přehlíží, jak správně uvedl okresní soud, že podmínkou zřízení nezbytné cesty totiž není situace, že pozemek není spojen s veřejnou cestou vůbec, ale dle ust. § 1029 odst. 1 o. z. je stěžejní, že vlastník nemovité věcí nemůže na této řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, a proto může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou přes svůj pozemek. Jinými slovy nezbytnost je dána v případě, že nemovitost je užívána v souladu se svým účelovým určením např. dle územního plánu. Rozsah nezbytné cesty musí být v souladu s ust. § 1029 odst. 2 o. z., který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími a současně musí býti dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Žalovaná na jednu stranu poukazuje na zátěž pro obyvatele obce a obec samotnou, avšak na druhou stranu má zato, že vjezd do areálu v místě co nejbližšímu od sjezdu z dálnice není nutný, neboť napojení je možné vybudovat i z parc. č. , hodnota, (zřejmě po opravě a rozšíření stávající nevyhovující komunikace) v délce 652 m. V tomto směru přehlíží jednání před řadou správních orgánů včetně stanoviska EIA, která se samotnou šetrností stavby ve vztahu k okolí zabývala. I odvolací soud má za to, že jestliže by napojení sjezdu z dálnice na technickou infrastrukturu areálu musela předcházet úprava stávající komunikace dnes sloužící občanům žalované toliko ke spojení s okolními obcemi na dvoupruhovou komunikaci vhodnou pro kamionovou dopravu, byly by tím (bez ohledu na majetkové zájmy třetích osob) dotčeny zájmy občanů žalované v mnohem větší míře než při přijetí stávajícího řešení.
10. Žalobkyně v dobré víře po dobu 8 let připravovala výstavbu podnikatelského areálu, vyvolala řadu správních řízení, kterých se účastnila i žalovaná, nechala zpracovat řadu studií, a to i v souvislosti s výstavbou Dopravní napojení , adresa, – I. etapa. Je tak kupodivu, že přesto, že se žalovaná jednání přes správními orgány účastnila, svůj souhlas s napojením sjezdu z dálnice do podnikatelského areálu přes svůj pozemek odvolala až po 8 letech. Jestliže jiné napojení podnikatelského areálu na dálnici , Anonymizováno, nežli přes realizovanou stavbu „Dopravní napojení , adresa, – I. etapa“ využívající toliko nepatrnou část pozemku parc. č. , hodnota, , není možné, pak není důvod nezbytnou cestu nepovolit.
11. Pokud žalovaná namítala, že je zde jiné napojení, z provedeného dokazování před okresním soudem vyplynulo, že tomu tak není.
12. Pozemek žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, je sice přístupný z veřejné cesty nejméně z pozemku parc. č. , hodnota, , avšak tento pozemek i další jsou jednak nedostatečné potřebám vlastníka řádně užívat věc v jeho vlastnictví, neboť přístupná komunikace na pozemku parc. č. , hodnota, nesplňuje požadavky dvoupruhové komunikace, tj. je nevyhovující jak pro výstavbu podnikatelského areálu (využívajícího nákladní dopravu). Z dokazování před okresním soudem rovněž vyplynulo, že jiné napojení (ze severu, přes nadjezd, či jinými směry) není realizovatelné nejen technicky a majetkově, ale také v rozporu s územním plánem žalované.
13. Odvolací soud rovněž souhlasí s výší úplaty za povolení nezbytné cesty a v tomto směru odkazuje na bod 23 odůvodnění rozsudku okresního soudu.
14. Ze všech těchto důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, když pochybení nebylo shledáno ani ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně a řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí netrpělo žádnou vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci či vadou zmatečnostní.
15. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn§ 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. a procesním úspěchem žalobkyně. Náklady odvolacího řízení žalobkyně se sestávají z odměny advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání) po 3 700 Kč, tj. 7 400 Kč, dvou režijních paušálů po 450 Kč, tj. 900 Kč cestovní náhrady a náhrady času, a to 16 půlhodin strávených na cestě , adresa, a zpět po 150 Kč, tj. 2 400 Kč a náhrady cestovného 5 755,82 Kč, 21 % DPH z částky 16 466,82 Kč ve výši 3 455,72 Kč. Celkem činí 19 911,55 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.