71 Co 196/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobců: a) nezletilá Jméno nezletilé , narozená dne Datum narození nezletilé bytem Adresa nezletilé zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A b) Jméno advokáta B , narozená dne Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C c) Jméno advokáta D , narozený dne Datum narození advokáta D bytem Adresa advokáta D zastoupený advokátem Jméno advokáta E sídlem Adresa advokáta E d) Jméno advokáta F , narozená dne Datum narození advokáta F bytem Adresa advokáta F zastoupená advokátem Jméno advokáta G sídlem Adresa advokáta G e) Jméno advokáta H , narozená dne Datum narození advokáta H bytem Adresa advokáta H zastoupená advokátem Jméno advokáta I sídlem Adresa advokáta I f) Jméno advokáta J , narozený dne Datum narození advokáta J bytem Adresa advokáta J zastoupený advokátem Jméno advokáta K sídlem Adresa advokáta K g) Jméno advokáta L , narozený dne Datum narození advokáta L bytem Adresa advokáta L zastoupený advokátem Jméno advokáta M sídlem Adresa advokáta M proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta N sídlem Adresa advokáta N za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 7.900.000 Kč – náhrada škody na zdraví a žaloba o zaplacení nemajetkové újmy k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále – pobočka v Krnově ze dne 5. června 2024, č. j. 9 C 100/2020-374,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků ani vedlejší účastník na straně žalovaného nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na zaplacení částky 5.500.000 Kč pro žalobkyni a), 500.000 Kč pro každého z žalobců b) a c) a částky 400.000 Kč pro každého z žalobců d) – g) (odstavec I. výroku), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec II. výroku) a nepřiznal státu právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III. výroku).

2. Okresní soud vyšel ze skutkových zjištění, že v lednu 2018 bylo zjištěno těhotenství žalobkyně b), která v průběhu pravidelných kontrol opakovaně odmítla ultrazvukové nebo vaginální vyšetření. Byla poučena o podstatě a významu KTG monitoringu, který jí byl také několikrát proveden. V průběhu kontrol žalobkyně podepsala poučení o účelu tohoto vyšetření, kde bylo také uvedeno, že toto vyšetření odhalí akutní tíseň plodu. Žalobkyně b) spolu s žalobcem c) se zúčastnili exkurze v porodnici provozované žalovaným, kterou vedla vrchní sestra , tituly před jménem, , jméno FO, . V jejím rámci se hovořilo rovněž o KTG záznamu nutném pro zjištění, jak se miminko cítí v děloze během kontrakcí. Žalobkyně b) se obrátila na porodní asistentku , tituly před jménem, , jméno FO, , která byla zaměstnankyní porodního sálu žalovaného a zároveň poskytovala služby jako soukromá porodní asistentka. Měly společnou schůzku, kde žalobkyně b) dostala informace včetně toho, že se točí KTG, v jakých intervalech a k čemu slouží. O možnosti, že může dojít v I. i II. době porodní k náhlému ohrožení plodu nedostatečným přísunem kyslíku (hypoxie) byla žalobkyně b) poučena v rámci informovaného souhlasu, který předložila při přijetí, který však nepodepsala. K porodu byla žalobkyně b) přijata dne , Datum narození nezletilé, , kdy přišla v doprovodu žalobce c). Předložila porodní přání, ve kterém mimo jiné uvedla, že si přeje nechat plynout porod samovolně, polohu si chce vybrat sama, tlačit a dýchat podle vlastních pocitů, nepřeje si léky, nástřih hráze, kleště. V listině Odmítnutí zdravotních úkonů podepsala, že jí byly vysvětleny účel a povaha plánovaných zdravotních výkonů, jakož i možné důsledky a rizika výkonů i případné komplikace, které mohou nastat. Byla vyšetřena lékařkou, byla s ní horší spolupráce, proto lékařka rozhodla, že bude přeložena na porodní sál a tam bude natočen nový KTG záznam. Později odešla na WC, odmítala se přesunout do jiné pozice, která by byla vhodná pro pořízení KTG záznamu, požádala o sundání pásu, na kterém byla připevněna sonda. Byl natočen pouze 17minutový záznam, který se jevil jako silentní, tedy patologický. Porodní asistentka však tento záznam posoudila jako suspektní a nepřivolala k porodu ihned lékařku. Žalobkyně b) nepodepsala negativní reverz o odmítnutí měřícího pásu a nebyl ani sepsán zápis o jejím nesouhlasu s monitorováním za přítomnosti svědka. Lékařka byla volána až v 10:00 hod, a to k fyziologickému porodu. Ze strany žalobkyně b) a žalobce c) byla lékařka a dětská sestra požádány, aby sál opustily, což učinily. Žalobkyně a) se narodila v 10:15 hod. Porodní asistentka a lékařka po porodu dopisovaly či přepisovaly záznamy ve zdravotní dokumentaci.

3. Po právní stránce posoudil okresní soud nárok žalobců dle ust. § 2958 občanského zákoníku týkajících se nároku vzniklých porušením povinností žalovaného při poskytování zdravotní péče na základě smlouvy o péči o zdraví uzavřené dle ust. § 2636 a násl. obč. zák. V řízení bylo zjištěno, že prvotní příčinou postižení dítěte – žalobkyně a) byla hypoxie plodu, v důsledku, které došlo ke vzniku dětské mozkové obrny. Vznik této hypoxie nesouvisel s vedením porodu. Ze znaleckého zkoumání bylo zjištěno, že hypoxie byla jistě přítomna ještě před porodem, nepodařilo se zjistit, zda k ní došlo v době, kdy byla žalobkyně b) v péči žalovaného.

4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně b) odmítala zaujmout polohu vhodnou pro pořízení relevantního KTG záznamu a žádala sejmutí monitorovacího pásu. Pacient má právo odmítnout péči, avšak po náležitém poučení. Okresní soud uvedl, že z podstaty věci je žádoucí, aby budoucí rodičky dostaly potřebné poučení již v době před započetím porodu, kdy může takové poučení plnit svůj účel. Takového poučení se žalobkyni b) dostalo, a to v mnoha formách a ze strany žalovaného, konkrétně vrchní sestry, porodní asistentky a formuláře o informovaném souhlasu. Za této situace nelze skutečnost, že žalobkyně b) odmítala zaujmout vhodnou polohu a nechat si natočit dostatečně dlouhý záznam, přičítat k tíži žalovaného. Ke změně situace však došlo po natočení, byť krátkého záznamu, který měla a mohla porodní asistentka vyhodnotit jako silentní a ihned přivolat lékařku. S touto novou situací měla být žalobkyně b) seznámena a měla být jednoduchým a jejímu stavu přiměřeným způsobem poučena, že za této situace je pořízení záznamu skutečně nezbytné. Tímto žalovaný porušil svou informační povinnost. S ohledem na skutečnost, že zdravotní dokumentace žalobkyně b) nebyla vedena v řádném rozsahu z důvodu na straně žalovaného, přešlo na něho důkazní břemeno ohledně toho, zda hypoxie byla či nebyla přítomna v okamžiku, kdy byla žalobkyně b) v jeho péči. Toto důkazní břemeno se žalovanému nepodařilo unést. Přítomnost hypoxie v této době znalci připustili a okresní soud musel vycházet z toho, že hypoxie byla v této době přítomna. Ze strany žalovaného tak nebyla žalobkyni poskytnuta péče lege artis a na jeho straně tak došlo k pochybení. Za této situace pak není rozhodné, zda byl udělen řádný nesouhlas s poskytnutím lékařské péče, či jaká další pochybení žalovaný učinil v souvislosti s vedením zdravotní dokumentace.

5. Okresní soud se proto dále zabýval otázkou příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti ze strany žalovaného a poškozením žalobkyně a). V řízení bylo zjištěno, že vznik hypoxie nesouvisel s vedením porodu a zcela jistě byla přítomna již před porodem. S ohledem na neunesení důkazního břemene ze strany žalovaného vycházel okresní soud z toho, že byla přítomna i při porodu. I v případě řádného postupu žalovaného, tj. natočení dostatečně dlouhého KTG záznamu, přivolání lékaře a ukončení porodu císařským řezem, by se dítě narodilo pouze o osm minut dříve než při vaginálním porodu. S největší pravděpodobností by tento časový rozdíl byl však ještě menší a je dokonce možné, že by císařským řezem k porodu došlo později. Časový rozdíl 8 minut by na stav dítěte neměl žádný vliv. Okresní soud tak uzavřel, že vzniku poškození žalobkyně a) nebylo možné zabránit, a to ani v případě, pokud by žalovaný postupoval zcela správně a bez jakéhokoliv pochybení. Postup žalovaného tak nelze považovat za skutečnost, která by byla důležitou, podstatnou a značnou pro vznik dětské mozkové obrny u žalobkyně a).

6. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalobci a domáhali se jeho zrušení a vrácení zpět okresnímu soudu. Odmítali snahu soudu přenést rozhodující vinu na posuzovaném následku na žalobkyni b) a zčásti na žalobce c). Žalobkyně b) nebyla ze strany žalovaného řádně poučena a tedy informována o rozsahu poskytovaných služeb, jeho komplikacích a možných rizicích. Poukazovali na zvláštní osobní stav rodičky v druhé době porodní s tím, že zákonodárce klade důraz na to, aby svobodný a informovaný souhlas byl učiněn v době, kdy rodička v takovém stavu není. Edukace musí být učiněna kvalifikovanou osobou a u poskytovatele zdravotní péče. Nelze ji tak zhojit poukazem na absolvování kurzů. Pokud tedy žalovaný tvrdí, že žalobkyně b) odmítala provedení KTG záznamu, bylo jeho povinností žalobkyni b) opakovaně písemně poučit o možných důsledcích tohoto výkonu, popř. zajistit informovaný nesouhlas. Tímto však žalovaný nedisponuje. V projednávané věci se nejednalo o fyziologický porod, proto neměl být veden porodní asistentkou a měla být přivolána lékařka. Nebyla tak řádně a včas zjištěna diagnóza, která by s pravděpodobností hraničící s jistotou vedla sloužícího lékaře ke změně strategie vedení porodu. Poukazovali na provedené změny ve zdravotní dokumentaci ze strany lékařky i porodní asistentky. Nesprávné a neúplné vedení dokumentace bylo potvrzeno i znalci. Poukazovali rovněž na nedostatek zajištění minimálního personálního zabezpečení lékaři na daném oddělení. Poukazovali na vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , která uvedla, že v případě pochybností o zdravotním stavu žalobkyně b) měla kontaktovat staršího lékaře, tj. lékaře se specializovanou odbornou způsobilostí, což však učiněno nebylo. Z těchto důvodů je závěr okresního soudu o nedostatku příčinné souvislosti mylný.

7. Žalovaný navrhoval potvrzení rozsudku jako věcně správného. Závěr o nedostatku příčinné souvislosti vychází ze skutečnosti, že ke škodě na zdraví došlo ještě před tím, než se žalobkyně b) dostala do péče žalovaného. Argumentaci ohledně nedostatku edukace považuje za nepodstatnou z hlediska rozhodnutí soudu. Poukazoval na závěry znalců, že poučení pro rodičku bylo zcela jistě dostatečné. Poukazoval na judikaturu soudů, ze které vyplývá, že na základě vadné či chybějící zdravotnické dokumentace nelze bez dalšího dovodit odpovědnost poskytovatele zdravotní péče za škodu na zdraví pacienta. Ke dni porodu byli jak , tituly před jménem, , jméno FO, , tak i prim. , tituly před jménem, , adresa, lékaři se specializovanou způsobilostí L3.

8. Vedlejší účastník na straně žalovaného navrhoval rovněž potvrzení rozsudku jako věcně správného. Nedošlo k pochybení na straně žalovaného, které by zapříčinilo újmu žalobců. Žalovaný prováděl péči tak, jak mu žalobkyně b) umožnila. Z dokazování vyplynulo, že k poškození mozku žalobkyně a) došlo již před nástupem k žalované. Nejednalo se o žádný plánovaný zákrok, ale o poskytování zdravotní péče u porodu, který již započal dříve, než byla žalobkyně b) u žalovaného přijata. Žalovaný nemůže provádět zákroky či vyšetření, které pacient odmítá. Zdravotnický personál byl přípraven zasáhnout, kdyby došlo k náhlému zhoršení zdravotního stavu žalobkyně b) či k ohrožení jejího života, k čemuž nedošlo.

9. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Okresní soud provedl dostatečné dokazování, postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení. Odvolací soud přejímá skutková zjištění okresního soudu ohledně uskutečnění předporodních exkurzí, poskytnutých poučení, přijetí u žalované, jakož i průběhu tohoto přijetí až do porodu.

11. Předmětem řízení byl jednak nárok žalobkyně a) jako primárně poškozené na náhradu újmy v souvislosti se způsobenou újmou na zdraví a jednak náhrada nemajetkové újmy v souvislosti se zásahem do jejího práva na zdraví. Ostatní žalobci pak požadovali poskytnutí nemajetkové újmy v souvislosti se zásahem do jejich osobnostních práv.

12. Z odůvodnění rozsudku okresního soudu vyplývá, že tento shledal pochybení, tj. porušení právní povinnosti na straně žalovaného, avšak požadovaným nárokům nebylo možno vyhovět s ohledem na nedostatek příčinné souvislosti mezi tímto porušením a vznikem újmy na straně žalobců. S tímto závěrem odvolací soud souhlasí. Před přijetím do zařízení žalovaného byla žalobkyně b) dostatečně poučena o všech následcích a možných rizicích poskytované lékařské péče. Jak zdůrazňují samotní žalobci ve svém odvolání, toto poučení by mělo být učiněno v době a způsobem, který odpovídá stavu pacienta, tj. v daném případě rodičky. Adekvátní je tak poučení v rámci žalovaným organizovaných exkurzí v jeho zařízení, a to pracovníky žalovaného. Poučení je poskytováno v době, kdy rodičky, popř. jejich rodinní příslušníci nejsou rozrušeni či oslabeni již probíhajícím porodem, a to v rozsahu odpovídajícím závažnosti daného zákroku. Nedůvodný je požadavek žalobců na nutnost poučení již v této fázi pouze ze strany lékaře, když v případě fyziologického porodu tento může být veden rovněž porodní asistentkou a tato je tak oprávněna poskytnou nezbytné poučení. Za této situace je poučení ze strany tohoto zaměstnance žalovaného zcela adekvátní.

13. Odvolací soud souhlasí rovněž se závěrem okresního soudu o pochybení žalovaného v souvislosti s nesprávným vyhodnocením 17minutového KTG záznamu a nutností neprodleného sdělení této skutečnosti lékaři. V průběhu řízení bylo prokázáno, že tento záznam měl a mohl být vyhodnocen jako silentní, tj. patologický a z tohoto důvodu o něm měla být ihned informována lékařka. K tomuto nedošlo a jedná se o pochybení na straně žalovaného. Rovněž je nepochybné, že po tomto zjištění měla být žalobkyně b) opětovně a podrobněji informována o této situaci a adekvátně jejímu stavu o nutnosti provádění soustavného záznamu bez ohledu na její možné nepohodlí, jakož i možných rizicích pro případ, že k tomu nedojde. S ohledem na skutečnost, že k tomuto nedošlo, je správný závěr okresního soudu o porušení povinnosti žalovaného a v této souvislosti také o neposkytnutí dostatečného poučení s přihlédnutím ke vzniklé situaci a průběhu porodu. Na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že standardní provádění nezbytných vyšetření bylo minimálně ztíženo přístupem žalobkyně b). Přivolání lékaře a poskytnutí poučení mělo být uskutečněno bez ohledu na jednání a chování této žalobkyně. Pokud by pak žalobkyně b) nadále odmítala podstoupit nezbytná vyšetření, bylo povinností žalovaného zajistit její nesouhlas ať už písemnou formou, popř. příslušným záznamem za přítomnosti svědků. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

14. Odvolací soud souhlasí rovněž se závěrem okresního soudu o přítomnosti hypoxie plodu v době, kdy byla žalobkyně b) v péči žalovaného, a to z důvodu neunesení důkazního břemene na straně žalovaného. V řízení bylo zjištěno, že zdravotní dokumentace žalobkyně b) byla vedena v rozporu s právními předpisy, bylo do ní zasahováno a nemohla tak být řádným podkladem pro zjištění skutečného stavu. Za této situace okresní soud správně dovodil s odkazem na příslušnou judikaturu soudů, že došlo k přenesení důkazní povinnosti na žalovaného. S ohledem na skutečnost, že tento neprokázal, že by k hypoxii plodu po přijetí žalobkyně b) nedošlo, své důkazní břemeno neunesl a je nutno vycházet ze závěru, že k hypoxii plodu došlo jak před přijetím, tak po přijetí žalobkyně b). Ze znaleckého posudku bylo zároveň prokázáno, že k hypoxii plodu došlo již před přijetím žalobkyně b) do zařízení žalovaného, což vyplývá jednak z nesplnění veškerých kritérií zjištěných v rámci vyšetření u žalovaného, tak z vyšetření provedeného ve Fakultní nemocnici v , adresa, . V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozsudku okresního soudu.

15. Znaleckým posudkem vypracovaným znaleckým ústavem, jakož i výslechem jeho odpovědných pracovníků bylo zjištěno a prokázáno, jaký by byl správný postup po přijetí žalobkyně b) do zařízení žalované s tím, že i kdyby byl tento řádně ze strany žalovaného dodržen, k porodu by došlo maximálně o 8 minut dříve. Tento časový rozdíl by na zdravotní stav žalobkyně a) neměl žádný vliv. Ze závěrů znaleckého ústavu tak vyplývá, že i v případě, že by k žádnému pochybení ze strany žalovaného nedošlo, tento by postupoval lege artis, zdravotní stav žalobkyně a) by byl stejný. Za této situace je správný závěr okresního soudu o nedostatku příčinné souvislosti mezi pochybením žalovaného a vzniklou újmou na zdraví žalobkyně a), když jejímu vzniku nebylo možno zabránit. V této souvislosti je nutno poukázat na skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že po přijetí žalobkyně b) do zařízení žalovaného, byla komunikace a průběh nezbytných vyšetření ztíženy přístupem samotné žalobkyně b). Odvolací soud nemíní zpochybňovat zcela individuální způsob prožití průběhu porodu a intimitu tohoto nepochybně emočně a citově důležitého okamžiku pro každou rodičku. Na druhou stranu je nepochybné, že v průběhu poskytování péče ze strany žalovaného došlo, ať už z jakéhokoliv důvodu, k ztížení, popř. zabránění uskutečnění nezbytných vyšetření standardním způsobem. Za této situace je nepochybné, že i kdyby nedošlo k vytýkanému pochybení na straně žalovaného, celý léčebný postup by byl prodloužen nezbytným poučováním, vysvětlováním, popř. přesvědčováním žalobkyně b) k postoupení vyšetření a léčebných postupů.

16. Ve vztahu k žalobkyni a) a jejímu nároku na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti se zásahem do osobnostních práv se odvolací soud zabýval jeho posouzením ve vztahu k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 11. 2024, sp. zn. III. ÚS 176/24. Zabýval se tak posouzením, zda by se žalobkyně a) při včasné a řádně poskytnuté lékařské péči ze strany žalovaného mohla narodit bez zdravotního postižení, resp. jaký by mohl být její zdravotní stav, pokud by bylo při jejím porodu postupováno řádně. V této souvislosti vycházel ze znaleckého posudku a výslechu zástupců znaleckého ústavu, ze kterého bylo jednoznačně zjištěno, že i v případě, že by bylo postupováno ze strany žalovaného řádně a včas, k porodu by došlo pouze o několik minut dříve a tato skutečnost by neměla žádný vliv na její stav. I při správném chodu věcí, by tak k poškození jejího zdraví nebylo možno zabránit. Za této situace nelze dospět k závěru o příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti ze strany žalovaného a tvrzenou újmou na jejich osobnostních právech. V této souvislosti odvolací soud odkazuje rovněž na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3416/20, který vyzval obecné soudy k nalezení řešení, které by poskytovalo adekvátní ochranu pacientům. Zdůraznil, že čím důslednější právní ochrana pacientů bude, tím větší bude mít zdravotnické zařízení snahu chyby eliminovat, přinejmenším proto, že se jim to „vyplatí“ z finančního hlediska. Současně je třeba vzít v úvahu, že kontraproduktivním řešením může být zavedení drakonického „trestání“ za jakékoliv pochybení zdravotnického zařízení, i když by nemohlo reálně ovlivnit zdraví pacienta.

17. Pro úplnost odvolací soud dodává, že se nezabýval odvolací námitkou žalobců ohledně nedostatečné personální obsazenosti v zařízení žalovaného s ohledem na nedostatečnou odbornost ošetřující lékařky, když tato námitka byla uplatněna v rozporu se zásadou koncentrace řízení, jakož i neúplné apelace. Pouze na okraj dodává, že pokud v této souvislosti žalobci odkazovali na výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , z tohoto vyplývá, že tato by v případě nutnosti ukončení porodu císařským řezem volala staršího lékaře nikoliv z důvodu její nedostatečné odbornosti, ale pouze z důvodu nutné přítomnosti dvou lékařů u tohoto lékařského zákroku.

18. Z výše uvedených důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a skutečností, že žalovaný a vedlejší účastník na jeho straně, kteří byli v rámci odvolacího řízení procesně úspěšní, se tohoto práva výslovně vzdali.