71 Co 208/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem jméno zástupce zainteresované osoby sídlem adresa zainteresované osoby proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 30 512 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 28. 5. 2024, č. j. 26 C 183/2022-142 a usnesení ze dne 30. 7. 2024, č. j. 26 C 183/2022-157,

I. Rozsudek a usnesení okresního soudu se potvrzují.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na zaplacení částky 30 512 Kč s příslušenstvím a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení 6 000 Kč a státu nahradit náklady řízení, jejichž výši stanovil samostatným usnesením ve výši 6 581 Kč. Vyšel ze zjištění, že žalovaný byl uznán vinným z trestný čin, kdy v opilosti kopal do fasády domu adresa. Dále vyšel ze zjištění, že poškození fasády bylo způsobeno vadným zhotovením fasády, nikoli jednáním žalovaného. Tento závěr okresní soud vyvodil z posouzení závad odborníkem z oboru stavebnictví pro účely trestního řízení, dále ze závěrů znalkyně tituly před jménem jméno, která při místním šetření, které bylo realizováno až po cca 3,5 letech od incidentu, nalezla obdobné defekty na fasádě posuzovaného domu, a to i v místech, kde se žalovaný v inkriminované době nemohl pohybovat. Po právní stránce pak okresní soud uzavřel, že není dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a poškozením fasády domu, které bylo způsobeno vadným zhotovením fasády. Žalobkyně tedy nemá nárok na náhradu škody z titulu vyplaceného pojistného plnění vlastníkovi domu a následného přechodu práva na náhradu škody dle § 2820 o. z.

2. Proti rozsudku a usnesení o výši nákladů státu podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že znalkyně připustila, že prasklina na fasádě mohla vzniknout úderem a rovněž odpadnutí části soklu fasády mohlo způsobit mechanické působení. Rovněž svědci jméno FO, jméno FO, jméno FO potvrdili, že žalovaný do fasády domu kopal a bouchal. Rovněž svědek jméno FO potvrdil, že fasáda byla před jednáním žalovaného bez poškození a škody byly nalezeny až druhý den po jednání žalovaného v místech, kde žalovaný do fasády kopal. Znalkyně fasádu obhlížela až po 3,5 letech od incidentu, a to že na jiných místech nalezla obdobné vady nezbavuje žalovaného odpovědnosti. I vadná fasáda může být totiž poškozena a odpadnutí fasády způsobilo či urychlilo jednání žalovaného. Okresní soud se tedy v rozporu s pokynem odvolacího soudu nezabýval stářím fasády, životností, technologickým způsobem zhotovení, konstitucí žalovaného, jeho obuví apod., aby mohl posoudit, zda jednání žalovaného fasádu poškodilo i přesto, že mohla být nevhodně zhotovena. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, aby žalobě bylo vyhověno.

3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

4. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek a usnesení včetně řízení, které předcházelo jejich vydání, postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje. Je pravdou, že odvolací soud uložil okresnímu soudu, aby se zabýval okolností spoluzpůsobení škody poškozeným dle § 2918 o. z. tedy např. stářím, technologií položení, vadami položení fasády, konstitucí žalovaného jeho obuví apod., aby mohl dospět k závěru, zda poškození fasády je důsledkem vadného zhotovení samotné fasády, nebo zda k poškození přispělo jednání žalovaného, nebo zda škodu způsobilo výlučně jednání žalovaného. Okresní soud opětovně vyslechl znalkyni, která na místě provedla místní šetření (mimo jiné k předchozí námitce žalobkyně, že znalkyně nemovitost neobhlédla, nezjistila, zda se vady vyskytují i na jiných místech fasády). Znalkyně pak nalezla totožná poškození i na jiných místech fasády, do kterých žalovaný nekopal či nebouchal. To, že obhlídka byla provedena až po 3,5 letech od incidentu, nic nemění na tom, že praskliny u založení zateplení a odlupování marmolitu ze soklu jsou důsledkem nekvalitního postupu zhotovení samotné fasády, neboť je v těchto místech nemohl vůbec způsobit žalovaný. Rovněž znalkyně nalezla na jiném místě odlišné poškození vrypem předmětem do fasády, které má zcela odlišný charakter od puchýřků a odpadávání marmolitu ze soklu, které měl způsobit kopáním žalovaný. Tedy kopání do fasády by způsobilo spíše tento typ vrypu. Jestliže tedy znalkyně uzavřela, že pravděpodobnější a podle jejího závěru příčinou nalezených poškození fasády je vadnost jejího zhotovení, jestliže obdobný závěr vyslovil v rámci odborného vyjádření pro účely trestního řízení stavař, je skutkové zjištění okresního soudu, že poškození fasády je důsledkem nekvalitního zhotovení fasády, závěrem přiléhavým a správným. Jestliže totiž fasáda vykazuje totožné vady, které měl způsobit žalovaný, i na jiných místech, je zřejmé, že se vady projevují plynutím doby samy od sebe a jejich příčinou není jednání žalovaného. Nelze ani dovodit, že by žalovaný urychlil projevy vad fasády, když tyto vady se mohly projevit i po půl roce od jejího zhotovení. Byť svědek Koval uvedl, že fasáda byla bezvadná, pak je otázkou, jak často a podrobně fasádu kontroloval, z jakého důvodu tak vůbec činil a kdy ji naposledy kontroloval před jednáním žalovaného. Skutečnost, že na fasádě se projevily vady v důsledku špatného zhotovení, nevylučuje to, že byly tyto vady následně nalezeny až v důsledku podrobné kontroly fasády po jednání žalovaného a připisovány jednání žalovaného.

6. Za této situace je odpovědnost žalovaného vyloučena, a i právní závěr okresního soudu o nedůvodnosti nároku z důvodu absence příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalovaného a poškozeními fasády je přiléhavý a správný. V důsledku neúspěchu je žalobkyně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinna nahradit žalovanému náklady na znalecké dokazování, které vynaložil, a náklady státu. Rovněž výše nákladů státu byla samostatným usnesením stanovena okresním soudem správně, neboť stát hradil odměnu znalce ve výši 6 581 Kč, v rozsahu nekrytým zálohou žalovaného.

7. Proto odvolací soud potvrdil rozsudek a usnesení jako věcně správné dle § 219 o. s. ř.

8. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, ovšem žádné náklady mu nevznikly, proto nemá právo na jejich náhradu. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písmeno c) o. s. ř.].