71 CO 227/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa anonymizováno obec o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 13. dubna 2022, č. j. 22 C 407/2017-257,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I. - III. výroku potvrzuje.

II. V odstavcích IV. - VI. výroku se rozsudek okresního soudu mění takto: Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 76.120 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náklady řízení ve výši 31.768 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 29.150 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zrušil podílové spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku (odstavec I. výroku), tyto přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně (odstavec II. výroku), zavázal žalobkyni zaplatit žalovanému náhradu ve výši 727.000 Kč (odstavec III. výroku). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec IV. výroku) a oba účastníky zavázal zaplatit ve stejném rozsahu náklady státu (odstavec V. a VI. výroku).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky specifikovaných nemovitostí, žalobkyně v rozsahu ideálních 5/6 a žalovaný v rozsahu ideální 1/6. Žalobkyně již nemá zájem o setrvání ve spoluvlastnickém vztahu, žalovaný v průběhu řízení se zrušením a vypořádáním spoluvlastnického vztahu souhlasil. Reálné rozdělení nemovitostí není možné. Jako jediné možné řešení vyhodnotil okresní soud přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků, a to žalobkyně, která toto vypořádání navrhovala s tím, že má finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalovanému. Při stanovení jeho výše vycházel okresní soud z vypracovaného znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], když neměl pochybnosti o správnosti jeho odborných závěrů. Odůvodnil řádně a dostatečně své závěry včetně použité metodiky ocenění, jakož i konečnou výši hodnoty, kterou za předmětné nemovitosti stanovil. Pokud žalovaný v průběhu řízení vznášel námitky proti tomuto posudku, tyto zůstaly pouze ve fázi tvrzení, nepodložil je žádným důkazem. Okresní soud nepřihlížel k dříve vypracovaným posudkům, když tyto byly vypracovány před dlouhou dobou a ceny v nich stanovené neodpovídají aktuálnímu trhu s nemovitostmi.

3. O nákladech řízení rozhodl okresní soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná co do samotného způsobu vypořádání spoluvlastnictví, ale jí navrhovaná částka na vyrovnání podílu byla od samého počátku výrazně nižší než částka posléze stanovená soudem. Neaplikoval ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. s odkazem na cenu předmětu řízení určenou znaleckým posudkem, když žalovaný s takovým způsobem řešení sporu souhlasil, pouze poukazoval na nízkou výši vypořádacího podílu. Každého z účastníků pak zavázal zaplatit ½ nákladů státu, které vznikly v souvislosti s tímto řízením.

4. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba účastníci. Žalovaný nesouhlasil s přiznanou výší vypořádacího podílu, když okresní soud vycházel ze znaleckého posudku [titul] [příjmení], proti kterému v průběhu namítal, že trpí vadami. Namítal, že znalecký posudek byl vypracován po termínu stanoveném soudem, přičemž on s jeho vypracováním nesouhlasil a není zřejmé, proč nebylo vycházeno z posudku znalce [příjmení]. V průběhu výslechu znalce mu nebylo umožněno klást znalci otázky. Není zřejmé, proč neocenil porosty na zahradě a nesprávně ohodnotil výměru znehodnocení pozemku [parcelní číslo] břemenem chůze a jízdy přípojkou vody, když nezahrnul ochranné pásmo. Nedokázal popsat, kde se nachází elektrické vedení a nezohlednil tak, jaký má vliv na zastavitelnost a cenu pozemku. Rovněž nelze verifikovat cenu za m3, když ničím nepodložil navýšení cen staveb a pozemků a jeho navýšení nekoresponduje se závěry znalce [příjmení]. Zpochybňoval rovněž použití koeficientů za velikost srovnávaných pozemků, což je základním nedostatkem výpočtu celkové ceny nemovitostí, která tak měla být mnohem vyšší. Nesouhlasil rovněž s výrokem o povinnosti hradit náklady státu, když pro rozhodnutí byl rozhodující pouze znalecký posudek [titul] [příjmení] a není tak důvod hradit náklady za posudek znalce [příjmení].

5. Žalobkyně své odvolání směřovala do odstavců IV. - VI., kterými bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Domáhala se jejich změny tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši a žalovaný bude zavázán zaplatit náklady státu. Do řízení vstupovala se závěry znaleckého posudku vypracovaného v roce 2016 a v něm stanovené ceny. Žalovaný nejprve se zrušením podílového spoluvlastnictví nesouhlasil a tuto možnost připustil až v průběhu řízení. I po vypracování znaleckého posudku [titul] [příjmení] se domáhal mnohem vyššího vypořádacího podílu a v průběhu 3 let trvajícího řízení vznášel nepřiměřené požadavky na výši svého podílu. Žalobkyně se snažila o smírné vyřešení věci, žalovanému nabízela několik řešení, ale žalovaný nebyl ochoten žádné akceptovat. Není vinou žalobkyně, že výše podílu se v průběhu 5 let násobně zvýšila.

6. K odvolání žalovaného žalobkyně uvedla, že závěry znaleckého posudku žalovaný napadal již v průběhu řízení před okresním soudem, kde se mu snažil znalec své závěry vysvětlit. Výše vypořádacího podílu vypočtená ze strany žalovaného je pro ni neakceptovatelná a navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu.

7. Z podnětu podaných odvolání přezkoumal odvolací soud napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné, odvolání žalobkyně je důvodné.

8. Odvolací soud nepřihlížel k návrhu žalovaného na přiznání úroků z prodlení tak, jak požadoval u jednání odvolacího soudu, když se jedná o zcela nový nárok, který nelze v odvolacím řízení uplatnit (ust. § 216 odst. 2 o. s. ř.). Jedná se dle ust. § 43 odst. 3 o. s. ř. o nepřípustný úkon, ke kterému není možno přihlédnout a o kterém se ze strany odvolacího soudu nerozhoduje.

9. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení.

10. Na správně zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud správné právní ustanovení. Odvolací soud souhlasí i s právním posouzením věci, které okresní soud ve věci zaujal a na které odvolací soud v podrobnostech odkazuje.

11. Okresní soud správně přistoupil ke zrušení podílového spoluvlastnictví, když je nutno vycházet ze základního principu spoluvlastnictví, že nikoho nelze nutit v tomto spoluvlastnictví setrvat. V řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny žádné okolnosti, které by odůvodňovaly, byť jen dočasně, zamítnutí žaloby na zrušení spoluvlastnictví. S tímto ostatně v průběhu řízení souhlasil také žalovaný. Okresní soud rovněž správně rozhodl o způsobu vypořádání spoluvlastnictví, když nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně. Správně vycházel ze zjištění, že tato o toto řešení jevila od počátku zájem, byla většinovým podílovým spoluvlastníkem, nemovitosti sama užívá a udržuje, to vše za situace, kdy bylo zjištěno, že rozdělení, byť jen některého z pozemků, není možné.

12. Odvolací soud souhlasí rovněž se stanovenou výší vypořádacího podílu. Stanovení obvyklé ceny nemovitostí, které byly předmětem vypořádání, je otázkou odbornou, a proto okresní soud správně přistoupil k ustanovení znalce. Je pravdou, že znalecký posudek je jednou z forem důkazních prostředků, který je soud povinen hodnotit jednak samostatně a jednak ve spojení s ostatními důkazy. Hodnocení nepodléhají odborné závěry, které jsou ve znaleckém posudku obsaženy, nýbrž jen to, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení.

13. Okresní soud vycházel ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] vypracovaného v průběhu řízení, když je nutné vycházet z aktuální výše ceny nemovitostí. Z tohoto důvodu nebylo možno použít závěry znaleckých posudků vypracovaných znalci před podáním žaloby, popř. v roce 2019. Znalec [titul] [příjmení] nejprve písemně a následně i ústně stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí, a to s přihlédnutím k věcným břemenům na nich váznoucích. Vypořádal se rovněž s námitkami žalovaného, které vůči nejen tomuto, ale i dříve vypracovanému znaleckému posudku v průběhu řízení uváděl. K námitkám žalovaného vůči znaleckému posudku je nutno uvést, že tyto se v mnohém netýkaly podstaty a zadání znaleckého posudku (např. námitky ohledně dodržení lhůty k vypracování znaleckého posudku). Další námitky týkající se ocenění porostů, použitých koeficientů, popř. způsobu ocenění věcných břemen, znalec náležitě a dostatečným způsobem vysvětlil a obhájil si závěry svého znaleckého posudku. Znalec náležitě uvedl, jakou použil metodiku a metodu stanovení obvyklé ceny, z jakých podkladů při tomto vycházel, jakým způsobem a na základě jakých podkladů přistoupil k ocenění věcných břemen váznoucích na nemovitostech a z čeho vycházel při stanovení jejich rozsahu. Shodně s okresním soudem nemá odvolací soud důvod pochybovat o správnosti odborných závěrů znaleckého posudku, které znalec náležitým způsobem odůvodnil a vysvětlil.

14. Je pravdou, že jednání před okresním soudem probíhalo poměrně dlouhou dobu a rovněž k vypracování předmětného znaleckého posudku došlo nikoliv v průběhu prvotně stanovené doby. Tato skutečnost však nemůže mít vliv na správnost odborných závěrů obsažených ve znaleckém posudku. Případné pozdní vypracování znaleckého posudku mohlo mít vliv toliko na výši přiznaného znalečného, které však není předmětem přezkumu odvolacího soudu. Na správnost těchto závěrů nemá vliv ani skutečnost, že v rámci jednání nebylo žalovanému umožněno kladení dalších dotazů znalci, když z protokolu o jednání je zřejmé, že se ne vždy jednalo o věcné dotazy, ale spíše o napadání znalce ze strany žalovaného. K námitce žalovaného o nadbytečnosti vypracování dalšího znaleckého posudku je nutno uvést, že jeho vypracování bylo nutné za účelem zjištění aktuální ceny nemovitostí a byl to právě žalovaný, který nesouhlasil s dříve vypracovaným znaleckým posudkem a sám navrhoval další znalecké zkoumání. K ustanovení nového znalce pak bylo nutno přistoupit s ohledem na skutečnost, že znalec [titul] [příjmení] byl v mezidobí vyškrtnut ze seznamu znalců a žalovaný na něho podal trestní oznámení, a to právě v souvislosti s vypracováním zadaného znaleckého posudku.

15. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v odstavcích I. - III. výroku potvrdil jako věcně správný dle ust. § 219 o. s. ř.

16. S ohledem na odvolání žalobkyně, které směřovala do výroků, kterými bylo rozhodnuto o nákladech řízení, odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v této části, když shledal odvolací námitky žalobkyně důvodnými. Okresní soud správně rozhodl o nákladech řízení dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., odvolací soud však nesouhlasí s jeho závěrem, že s ohledem na míru úspěchu a neúspěchu ve věci, nemá žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná jak co do nároku na zrušení, tak co do návrhu na způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví. Od počátku navrhovala, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že bude zavázána vyplatit žalovanému vypořádací podíl. Výši vypořádacího podílu při podání žaloby odvozovala od znaleckého posudku, který v té době měla k dispozici. V průběhu celého řízení byla žalobkyně ochotna celou záležitost vyřešit smírnou cestou a za tím účelem opakovaně navrhovala možná řešení. Naopak žalovaný nejprve vůbec nesouhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví, následně nesouhlasil s navrhovaným způsobem jeho vypořádání a teprve v konečné fázi měl námitky k samotné výši vypořádacího podílu. Za této situace dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení, když byla v řízení úspěšná, jak co do vyhovění návrhu na zrušení, tak způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že výše vypořádacího podílu záleží vždy na úvaze soudu, jedná se o otázku odbornou, při které soud vychází ze znaleckého posudku a stanovení jeho výše není nezbytnou náležitostí podané žaloby.

17. Za této situace odvolací soud zavázal žalovaného nahradit žalobkyni částku 76.120 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 7.000 Kč, odměnu za 6 úkonů právní služby (převzetí věci, podání žaloby a 4x účast u jednání soudu) po 11.220 Kč dle ust. § 8 odst. 5 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen vyhl.), tj. 67.320 Kč a 6x režijní paušál dle ust. § 13 odst. 1 a 3 vyhl. po 300 Kč, tj. 1.800 Kč.

18. S ohledem na míru úspěchu žalobkyně ve věci, změnil odvolací soud rovněž odstavec III. výroku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech státu. V souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. zavázal tyto nahradit v celém rozsahu žalovaného, když tento nebyl v řízení úspěšný. V průběhu řízení byly vypracovány dva znalecké posudky a v souvislosti s jejich vypracováním byla ze strany státu vyplacena uvedená částka v podobě znalečného. K vypracování druhého znaleckého posudku bylo přistoupeno s ohledem na nutnost aktualizace ceny předmětných nemovitostí, jakož i s ohledem na námitky a nesouhlas žalovaného s jeho závěry. Dodatek k původně vypracovanému znaleckému posudku nebylo možno vypracovat, když původní znalec již v mezidobí byl vyškrtnut ze seznamu znalců, jakož i na skutečnost, že žalovaný na něj v souvislosti s vypracováním jeho znaleckého posudku podal trestní oznámení.

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalovaný byl zavázán nahradit procesně úspěšné žalobkyni částku 29.150 Kč. Tato představuje odměnu za dva úkony právní služby po 11.220 Kč, odměnu ve výši ½ za podání odvolání do výroku o nákladech řízení ve výši 5.610 Kč dle ust. § 11 odst. 2 písm. c) vyhl., 3x režijní paušál po 300 Kč a náhradu za ztrátu času ve výši 200 Kč dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhl.

20. Náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě stanovené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., z toho náklady řízení žalobkyně k rukám její právní zástupkyně dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.