71 Co 247/2023

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobců: a) Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A b) jméno žalované , narozená dne datum narození bytem adresa zastoupená advokátkou jméno zástupce sídlem adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 1. 6. 2023, č. j. 11 C 221/2020-143,

I. Rozsudek okresního soudu se- v odstavci I. výroku potvrzuje,- v odstavcích II. a III. výroku mění takto:Do společného jmění manželů žalobců a) a b) se přikazují pozemky číslo parcelní , Anonymizováno, a číslo parcelní , Anonymizováno, , to vše v obci a katastrálním území , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náhradu ve výši 178 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku č.: , č. účtu, , VS: , var. symbol, , náklady řízení 9 909 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku č.: , č. účtu, , VS: , var. symbol, , náklady řízení 9 909 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

VI. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě č.: , č. účtu, , VS: , var. symbol, , náklady odvolacího řízení 8 958 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě č.: , č. účtu, , VS: , var. symbol, , náklady odvolacího řízení 8 958 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, , to vše v obci a katastrálním území , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále v odůvodnění označovány jako pozemky) (výrok I.), do společného jmění manželů žalobců a) a b) přikázal nově vymezený pozemek parc. č. 2004/4 dle geometrického plánu č. , hodnota, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , ověřeného dne 19. 7. 2022 , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. , Anonymizováno, a schváleného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, dne 26. 7. 2022, pod sp. zn. , Anonymizováno, , zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (výrok II.), do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal nově vymezený pozemek parc. č. , hodnota, dle geometrického plánu č. , č. účtu, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , ověřeného dne 19. 7. 2022 , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. , Anonymizováno, a schváleného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, dne 26. 7. 2022, pod sp. zn. , Anonymizováno, , zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (výrok III.). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.), a o povinnosti žalobců uhradit státu ½ nákladů řízení a povinnosti žalovaného uhradit ½ nákladů státu (výroky V. a VI.). Vyšel ze zjištění, že žalobci mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl na pozemcích o velikosti ½ a žalovaný má zbývající podíl o velikosti ½. Dle stanoviska orgánu ochrany přírody CHKO , Anonymizováno, samotným dělením pozemku nedojde k dotčení předmětu ochrany ani k negativnímu ovlivnění krajinného rázu. Dle stanoviska stavebního úřadu nelze pozemky dělit, neboť nově vymezené pozemky nehraničí s veřejnou pozemní komunikací. Hodnota dělených pozemků dle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 31. 7. 2022 činí 258 667 Kč, kdy nově vymezený pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 3 505 m2 má hodnotu 129 296,50 Kč a pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře 3 506 m2 hodnotu 129 370,50 Kč. Žalovaný doložil smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti ze dne 4. 3. 2022 podepsanou právě s , jméno FO, , který se zavázal zřídit služebnost stezky a cesty přes svůj pozemek ve prospěch pozemku parc. č. , hodnota, a dále Smlouvu o zřízení služebnosti stezky a cesty ze dne 28. 3. 2023 včetně geometrického plánu č. , hodnota, , kterou , jméno FO, zřídil služebnost přes svůj pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (podrobně vyznačeno v přiloženém geometrickém plánu k této smlouvě) ve prospěch oprávněného žalovaného jako spoluvlastníka pozemku parc. č. , hodnota, za účelem zajištění přístupu na tento pozemek. Po právní stránce okresní soud dle § 1144 a § 1147 o. z. dospěl k závěru, že je dobře možné spoluvlastnictví vypořádat rozdělením pozemků s ohledem na jejich výměru 7 011 m2, pravidelnější tvar, povahu travnatých nezastavěných pozemků, možnost rozdělení podle velikosti spoluvlastnických podílů. Pokud jde o přístup k nově vznikajícím pozemkům, žalobci jej mají zajištěn přes svůj sousední pozemek, žalovaný přístup má zajištěn minimálně smluvní formou na základě smlouvy o zřízení služebnosti stezky a cesty ze dne 28. 3. 2023. To, že dělené pozemky bezprostředně nesousedí s veřejnou komunikací není na překážku, neboť dle § 1 odst. 1 o. z. je uplatňování soukromého práva nezávislé na uplatňování práva veřejného, které by při dělení pozemků požadovalo vlastnictví či spoluvlastnictví pozemků a nepostačovalo by věcné břemeno. Ani nesouhlas žalobců a) a b) jako spoluvlastníků, kteří podmiňovali reálné rozdělení pozemkovou služebností, aby předcházeli dalším sporům týkajícím se zřízení nezbytné cesty, není překážkou rozdělení. Předloženou smlouvou byl zajištěn přístup i pro právní nástupce žalovaného.

2. Proti výrokům II. a III. rozsudku podali žalobci odvolání, které odůvodnili tím, že žalovaný neprokázal, že má zajištěn stálý přístup k nově vzniklé nemovitosti ať již z věcného břemene in rem, nebo jako vlastník sousední nemovitosti. Rovněž je podstatný nesouhlas stavebního úřadu s rozdělením pozemku, neboť nesousedí s veřejnou komunikací. Nemůže vzniknout pozemek bez zajištění trvalého přístupu k němu za účelem údržby a užívání. Proto ustanovení § 1142 odst. 2 o. z. požaduje stálý přístup. Navrhli proto změnu napadeného rozsudku tak, že budou pozemky přikázány za náhradu do společného jmění žalobců.

3. Žalovaný se k odvolání vyjádřil tak, že je schopen se dohodnout se sousedem na zřízení věcného břemene, které by mu zajistilo přístup k pozemku, jež by měl po zrušení spoluvlastnictví nabýt. Z důvodu pozemkových úprav však nelze nyní břemeno zřídit. Navíc i obligační zajištění přístupu postačuje, jako je tomu například u institutu nezbytné cesty, kde Nejvyšší soud dovodil, že obligační zajištění přístupu postačuje a není nezbytné cestu zajišťovat vždy formou věcného břemene.

4. Z podnětu včasného odvolání žalobců přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. v celém rozsahu, kdy výrok I. o zrušení spoluvlastnictví je výrokem závislým na následném způsobu vypořádání spoluvlastnictví (nelze ponechat spoluvlastnictví pouze zrušené a nevypořádané), včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání je důvodné.

5. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav s ohledem na své právní závěry doplnil dle § 213a odst. 1 o. s. ř. dokazováním o doplněk znaleckého posudku oceňujícího vypořádávané pozemky. Z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, číslo , číslo, ze dne 9. 6. 2025 odvolací soud zjistil, že obvyklá cena pozemku číslo parcelní , Anonymizováno, je 102 000 Kč, pozemku číslo parcelní , Anonymizováno, pak 253 894 Kč. Po rozdělení pozemků dle geometrického plánu by nově vzniklé pozemky měly hodnotu 175 119 Kč a 175 181 Kč. Ceny znalec stanovil srovnávací metodou, dle cen obdobných pozemků, které byly prodávány v okolí vypořádávaných nemovitostí.

6. Podle § 1142 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.) zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

7. Podle § 1444 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

8. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

9. Pokud jde o právní posouzení, pak lze souhlasit s okresním soudem, že soukromé právo je uplatňováno nezávisle na uplatňování práva veřejného a při vypořádávání spoluvlastnictví, tedy je nutno postupovat dle ustanovení občanského zákoníku. Případné podmínky a požadavky veřejného práva, tedy automaticky neznamenají nemožnost dělení pozemku, ale mohou být případně soudem zohledněny jako jedno z kritérií pro dělitelnost či nedělitelnost pozemku zejména s ohledem na možnost jeho dalšího užívání. V dané věci tedy absence přímého sousedství dělených pozemků s veřejnou komunikací není překážkou pro jejich dělení, pokud je přístup z veřejné cesty k nově vzniklým pozemkům zajištěn i jiným způsobem, zejména vlastnictvím sousedních pozemků (jako je tomu u žalobců), popř. formou věcných břemen. Například i nezbytná cesta je zpravidla zřizována soudem ve formě služebnosti dle § 1029 odst. 2 o. z. jako stálé zajištění přístupu. Není tedy důvodu vylučovat služebnost jako způsob zajištění stálého přístupu k nově vymezovanému pozemku. Konečně od 1. 1. 2024 platný stavební zákon číslo 283/2021 Sb. v ustanovení § 216 odst. 2 výslovně umožňuje přístup ke vznikajícím pozemkům formou věcných práv přes cizí pozemky a rovněž byla zrušena vyhláška č. 503/2006 Sb., o kterou stavební úřady s odkazem na závěry Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 27. 9. 2017, č. j. 1 As 166/2016-38) opíraly své požadavky na bezprostřední sousedství nově vznikajících pozemků s cestou. Odvolací námitka žalobců o negativním stanovisku stavebního úřadu, absenci bezprostředního přístupu k rozdělovaným pozemkům z veřejné komunikace a o nemožnosti dělení pozemků z těchto dvou důvodů tedy opodstatněná není.

10. Odvolací soud rovněž souhlasí se závěrem okresního soudu, že pozemky jsou svým tvarem (bez výrazných nepravidelností), rozlohou (i po rozdělení vzniknou dva větší pozemky o výměře cca 3 500 m2), umístěním (louka ve svahu) dobře dělitelné na dvě stejně velké a obdobným způsobem využitelné části (dělena je dosud nezastavěná louka, kterou lze i po rozdělení jako louku užívat). Zvolená hranice pozemků pak pozemky přiléhavě dělí na dvě části.

11. Podstatné ovšem je i další kritérium dobře možné rozdělitelnosti ve smyslu § 1144 a § 1447 o. z. a to, zda žalovaný má či nemá zajištěn přístup k pozemku, který má po rozdělení nabýt (např. bod 23 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2024, sp. zn. 22 Cdo 1290/2024 - určujícím pro možné rozdělení pozemku na dva nebo více pozemků jako samostatných věcí je významné zjištění, zda u nově vzniklých pozemků je zajištěn (zachován) přístup ke komunikaci, a to buď přímo na komunikaci, nebo cestou po cizím pozemku, např. z titulu věcného břemene, či usnesení sp. zn. 22 Cdo 1900/2005 ze dne 7. září 2006 vztahující se k předchozí právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb. - zákon jako podmínku pro přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků nepožaduje, aby dělení věci /pozemku/nebylo vůbec možné, ale aby nebylo "dobře možné“, což je i případ, kdy na předmětný pozemek má zajištěn přístup jen jeden ze spoluvlastníků – viz též R 38/1971 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, obdobně poukazují na nutnost zkoumat zajištění přístupu k nově vymezovaným nemovitostem například i rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2163/2006 ze dne 28. srpna 2007, usnesení sp. zn. 22 Cdo 3357/2008 ze dne 28. ledna 2010). S ohledem na konkrétní okolnosti a specifické využití pozemku lze připustit rozdělení pozemku, který nemá a nebude mít přístup na veřejnou cestu nijak zajištěn, pak nelze rozdělení podmínit přístupností pozemku (konkrétním příkladem je nezastavitelný pozemek v areálu letiště bez přístupu k veřejným komunikacím, kdy však přístup k pozemku nebyl pro zamýšlené užití pozemku podstatný – v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2021, sp. zn. 22 Cdo 1338/2021). Obdobně při rozdělování pozemků nemá být výsledkem ztráta přístupu k některým z rozdělovaných nemovitostí (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2379/2007, ze dne 29. 9. 2009). V zásadě nově vymezovaný pozemek má být přístupný, aby mohl být užíván, udržován a nevzniklo riziko dalších soudních sporů o nezbytnou cestou. Výslovně to u zemědělských pozemků stanoví i zákon v ustanovení § 1142 odst. 2 o. z. se zdůrazněním stálosti přístupu k nově vymezenému pozemku. Vypořádávané pozemky mají evidovaný charakter louky (trvalý travní porost), která byť nemusí být intenzivně zemědělsky obhospodařována např. formou pastvy dobytka apod., vyžaduje určitou, byť mnohdy minimální, údržbu v podobě kosení a přístup z veřejné cesty má mít vlastník zajištěn.

12. Stálému přístupu tak v zásadě neodpovídá výprosa, výpůjčka či nájem, které nezajišťují stálý přístup. Byť žalovaný namítá, že i nezbytná cesta ve smyslu § 1029 odst. 1 o. z. dle závěru Nejvyššího soudu (například sp. zn. 22 Cdo 3831/2023, 22 Cdo 3607/2016) může být zajištěna i obligačně, a že tedy obdobně postačuje i jen obligační zajištění přístupu spoluvlastníka k nově vymezovanému pozemku, pak dle odvolacího soudu tomu tak není.

13. Ve věci Nejvyššího soudu poukazované žalovaným pod sp. zn. 22 Cdo 3831/2022 byla nabízena nájemní smlouva na dobu neurčitou se závazkem žalované tuto smlouvu nevypovědět a smluvně zajistit, aby v případě převedení vlastnického práva k dotčeným pozemkům právní nástupce vstoupil do práv a povinností z této smlouvy. Obdobně ve věci sp. zn. 22 Cdo 3607/2016 byla nabízena nájemní smlouva na dobu 20 let za roční nájemné, odpovídající příjmu žalobkyně za jeden měsíc z nájmu budovy. V obou případech byly nájemní smlouvy na dobu dlouhou či dobu neurčitou, nebo se závazkem závaznosti pro právní nástupce pronajímatele. Byť lze ze smluv o věcném břemeni předložených žalovaným (které nebyly nikdy vloženy do katastru nemovitostí) dovodit vůle souseda žalovaného přes sousední pozemek pouštět, stále jde o vůli v podobě výprosy, kdy věcná břemena dle uzavřených smluv nevznikla. Výprosa pak je jednoduše odvolatelná a stálost přístupu nezajišťuje.

14. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že absence přístupu žalovaného ke geometrickým plánem nově vymezené části pozemků, jež by měly žalovanému připadnout, je důvodem, pro které není dobře možné rozdělit vypořádané pozemky ve smyslu § 1147 o. z. (jde o plán rozdělení č. , hodnota, vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , ověřený dne 19. 7. 2022 pod č. , Anonymizováno, a schválený Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , Anonymizováno, dne 26. 7. 2022, pod sp. zn. , Anonymizováno, ). Přichází tedy do úvahy přikázání věci některému ze spoluvlastníků. Žalobci měli od počátku o celé pozemky zájem, mají k nim zajištěn přístup a mají prostředky k vyplacení podílu žalovaného. Žalovaný pak k pozemkům přístup zajištěn nemá. Tedy kritérium přístupu k pozemkům a jejich bezproblémového budoucího využití žalobci je důvodem, proč je přikázání pozemků žalobcům vhodnější.

15. Pokud jde o přiměřenou náhradu, pak podle znaleckého posudku hodnota vypořádávaných pozemků stanovená porovnávací metodou je okolo 355 894 Kč, tedy hodnota ½ pozemků a přiměřená náhrada žalovanému činí 178 000 Kč.

16. Z výše uvedených důvodů odvolací soud dle § 219 odst. 1 o. s. ř. potvrdil jako správný výrok I. o zrušení spoluvlastnictví, kdy jsou dány důvody pro zrušení spoluvlastnictví a dle § 220 odst. 1 písmeno b) o. s. ř. změnil napadený rozsudek ve výrocích II. a III. tak, že přikázal pozemky do výlučného vlastnictví žalobců oproti povinnosti uhradit žalovanému přiměřenou náhradu 178 000 Kč.

17. Z důvodu změny napadeného rozsudku odvolací soud nově rozhodl o nákladech řízení dle § 224 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy obdobně jako okresní soud (a ustálená judikatura Ústavního soudu - stanovisko pléna Pl. ÚS - st. 59/23 ze dne 13. září 2023) odvolací soud uzavírá, že v případě vypořádání spoluvlastnictví, kdy každý ze spoluvlastníků může zahájit řízení o zrušení a vypořádání (iudicium duplex), kdy chráněn má být každý spoluvlastnický podíl, kdy soud není vázán účastníky navrženým způsobem vypořádání, pak je poměr úspěchu a neúspěchu spoluvlastníků stejný. Žádné významné okolnosti případu v podobě obstrukcí či jiných okolností, které by odůvodnily náhradu nákladů řízení některému z účastníků řízení odvolací soud neshledal. Proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Ze stejných důvodů pak nemá žádný z účastníků právo ani na náhradu nákladů odvolacího řízení.

18. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci i žalovaný měli stejný poměr neúspěchu ve věci, proto jsou povinni z poloviny hradit náklady řízení státu. Státu vznikly náklady řízení v podobě znalečného v částce 18 720 Kč (proplaceno č. l. 126), za geometrický plán 1 098 Kč (proplaceno č. l. 156) a v odvolacím řízení za doplněk znaleckého posudku 17 916 Kč (proplaceno č. l. 237). Žalobci tedy jsou povinni společně a nerozdílně nahradit 9 909 Kč a žalovaný rovněž 9 909 Kč na účet okresního soudu. Náklady odvolacího řízení 17 916 Kč jsou z jedné poloviny účastníci povinni uhradit na účet krajského soudu, tj. v částce 8 958 Kč.