71 Co 261/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozený dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C , narozená dne Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C zastoupená advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D 3. Jméno advokáta E , narozený dne Datum narození advokáta E bytem Adresa advokáta E zastoupený advokátem Jméno advokáta F sídlem Adresa advokáta F o zaplacení 3x 300 000 Kč k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4. 9. 2024, č. j. 41 C 161/2023-117, I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění takto:Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady řízení, a to tak, že žalovanému 1) a 3) každému 15.730 Kč a žalované 2) 9.365,40 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.III. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady odvolacího řízení v částce 57.075 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhá zaplacení částky 300.000 Kč vůči žalovanému 1), částky 300.000 Kč vůči žalované 2) a částky 300.000 Kč vůči žalovanému 3), a dále vyslovení omluvy vůči všem žalovaným za jejich bezdůvodné vulgární urážky proti žalobci, a zavázal žalobce zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši 128.042,40 Kč.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že se žalobce léčí na , anonymizováno, a stěžuje si, že má problémy se sousedy. Potvrzením Společenství vlastníků jednotek domu čp. , Anonymizováno, na , adresa, bylo prokázáno, že v tomto domě nikdy nebyla instalována žádná kamera monitorující společné prostory domu. Zprávou Policie ČR, Obvodního oddělení , adresa, bylo prokázáno, že policie řešila přestupek proti občanskému soužití podezřelého , Jméno žalobce, , který se měl v období od 4. 12. 2022 do 18. 12. 2022 dopustit opakovaného klepání, bouchání do zdi a kopání do dveří, což obtěžovalo sousedy. Hlídka policie na místě hovořila s žalobcem, který byl zjevně pod vlivem alkoholu, dechovou zkoušku odmítl a uvedl, že problémy se sousedy bude řešit soudně.

3. Další dokazování okresní soud neprováděl, neboť účastnický výslech nebylo možné provést, když žalobce se k jednání soudu nedostavoval. Důkaz kamerovým záznamem nebylo možné provést, neboť se pokazil.

4. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud § 82 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) a žalobu zamítl pro neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního. V řízení bylo prokázáno pouze to, že v době, kdy žalobce bydlel v domě , adresa, , měl problémy se sousedy. Žalobce však navrženými důkazy neprokázal, že by to byli žalovaní, kdo se dopustili jakéhokoli nevhodného chování vůči žalobci, naopak ze záznamu policejní hlídky vyplynulo, že to byl žalobce, kdo pod vlivem alkoholu narušoval klidné soužití boucháním do stěn a kopáním do dveří. Dále bylo lékařskými zprávami předloženými žalobcem prokázáno, že se léčí na , anonymizováno, a lékaři sdělil, že má problémy se sousedy. Ani z těchto důkazů tak nelze dovodit, že by v důsledku chování žalovaných žalobce trpěl zhoršením zdravotního stavu. V řízení nebylo prokázáno jakékoli závadné chování žalovaných vůči žalobci ani žádná újma, která byla žalobci způsobena, logicky pak ani příčinná souvislost mezi jednáním žalovaných a způsobenou újmou.

5. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce a domáhal se jeho změny tak, aby žalobě bylo vyhověno. V odvolání poukázal na to, že opakovaně žádal, aby byl vyslechnut mimo jednání s tím, že se cítí traumatizován z oficiálního jednání a účasti žalovaných. Žalobce nemohl prokázat svá tvrzení výpovědí svědků, neboť žalovaní se s některými sousedy proti němu spikli. Má za to, že okresní soud proti němu postupoval nezaujatě a začíná vnímat postup Okresního soudu ve Frýdku-Místku vůči své osobě jako příliš přísný a nespravedlivý, když má pocit, že je mezi soudci tohoto soudu neoblíben pro svou snahu v několika soudních sporech. Žalobce prokázal lékařskými zprávami, že v důsledku jednání ze strany žalovaných došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, takže nakonec byl hospitalizován.

6. Žalovaní navrhli potvrzení rozsudku okresního soudu s tím, že žalobce měl možnost dostavit se k jednání soudu, přičemž okresní soud nepochybil, když neprovedl výslech žalobce mimo jednání. V daném případě by však byl takový postup, tj. výslech žalobce mimo jednání, nedůvodný, neúčelný a nehospodárný. Mimo to, by nebyl schopen s to odvrátit jeho neúspěch ve věci. Pokud žalobce uvádí, že postup soudkyně byl proti němu zaujatý a celkový postup soudců nadepsaného soudu vůči sobě vnímá jako přísný, kdy dle jeho názoru je mezi soudci neoblíben. Tento argument jen shrnuje přístup žalobce ke svému okolí, kdy spatřuje nespravedlnost a křivdu vůči své osobě jen toliko na základě vnitřního pocitu. Naopak, i když žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby u prvního jednání, bylo jednání odročeno, aby byla dána příležitost výslechu žalobce. Co se týče neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení, kdy se dle tvrzení žalobce dostal, nikoliv svou vinou, do důkazní nouze, lze konstatovat, že z pohledu práva je potřeb trvat na jistém standardu, kterému však žalobce nebyl schopen dostát a nebyl schopen opodstatnit výši požadované nemajetkové újmy, natož prokázat její vznik.

7. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení.

9. Jak správně uvedl okresní soud, tato skutková zjištění však nepostačovala pro závěr, že žaloba je důvodná a žalovaní se dopouštěli tvrzeného jednání, ve kterém žalobce spatřoval neoprávněný zásah.

10. Okresní soud proto správně u jednání dne 24. 4. 2024 vyzval žalobce dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) k doplnění tvrzení a navržení důkazů schopných prokázat jeho tvrzení s tím, že doposud jim navržené důkazy neprokazují žalobní tvrzení. Současně ho poučil o následcích neuposlechnutí této výzvy.

11. Žalobce však žádné listiny nedoložil a rovněž se k soudu za účelem provedení jeho účastnického výslechu nedostavil.

12. S okresním soudem je nutno souhlasit, že k provedení účastnického výslechu mimo jednání nebyl v tomto případě důvod i s ohledem na předmět sporu. Účastníci mají právo se účastnit provádění důkazů, k provedeným důkazům se vyjádřit. Proto takové rozhodnutí je výjimečné, např. při výslechu nezletilých dětí.

13. Za této procesní situace okresní soud správně upustil od účastnického výslechu žalobce, jehož provedení je navíc na místě jen v těch případech, kdy nelze skutkový stav zjistit jinak, což nebyl tento případ. Pokud by se žalovaní skutečně dopouštěli závadného jednání, lze si jen stěží představit, že by v tom byli podporováni všemi sousedy a že žádný z nich by se nedostavil k soudu jako svědek. Význam svědecké výpovědi přitom znatelně je vyšší než význam účastnického výslechu.

14. Lze souhlasit i s okresním soudem, že s ohledem na procesní situaci nebylo nutné provádět důkazy strany žalované a bylo možné ve věci rozhodnout.

15. Ze všech těchto důvodů byl rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrzen, když v řízení, které předcházelo jeho vydání nebyla zjištěna žádná vada, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci či vada zmatečnostní a ani nebylo zjištěno, že postup okresního soudu byl vůči žalobci zaujatý. Naopak okresní soud postupoval ve věci pečlivě a jeho rozhodnutí má oporu v obsahu spisu.

16. V odstavci II. výroku o nákladech řízení byl rozsudek okresního soudu dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změněn, když okresní soud aplikoval na výpočet odměny advokáta žalovaných nesprávné ustanovení vyhlášky č. 177/96 Sb. advokátního tarifu (dále jen AT) ve znění k 1. 1. 2025, když na posuzovanou věc dopadá § 9 odst. 4 AT. Dle tohoto ustanovení se za tarifní hodnotu považuje částka 50.000 Kč. Protože žalobce uplatnil vůči každému z žalovaných samostatný nárok, činila by odměna za zastupování v řízení o každém nároku 3.100 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát na straně žalované v řízení zastupoval více osob, bylo nutné tuto odměnu modifikovat dle § 12 odst. 4 AT tak, že byla pro každou osobu snížena o 20 % na částku 2.480 Kč. Odměna za jeden úkon právní služby (dále jen ÚPS) v části řízení, kdy advokát zastupoval dvě osoby činí 4.960 Kč (2 × 2.480), v části řízení, ve které zastupoval tři osoby 7.440 Kč (3 × 2.480 Kč).

17. Proto advokátovi za část řízení, kdy zastupoval dvě osoby náleží odměna sestávající se z odměny advokáta ve výši 9.920 Kč (2 × 4.960), dvou režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 2.209 Kč. Celkem tak činí 12.729 Kč. Z toho připadá na 1) a 3) žalovaného 6.364,50 Kč.

18. V části řízení, ve které advokát zastupoval tři žalované, jsou náklady na právní zastoupení představovány částkou 28.096,20 Kč, která se sestává z odměny advokáta ve výši 22.320 Kč (7.440 × 3), třech režijních paušálů po 300 Kč, tj. 900 Kč, a 21 % DPH ve výši 4.876,20 Kč. Z toho na každého žalovaného připadá 9.365,40 Kč.

19. Z těchto důvodů byla žalované 2) na nákladech řízení přiznána částka 9.365,20 Kč, tj. třetina nákladů za zastupování tří osob, a žalovanému 1) a 3) 15.730 Kč, tj. třetina nákladů za zastupování tří osob a polovina nákladů za zastupování dvou osob (9.365,40 + 6.364,50 Kč).

20. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. a procesním úspěchem žalovaných. Protože došlo k novelizaci advokátního tarifu od 1. 1. 2025, bylo nutné na posuzovanou věc aplikovat advokátní předpis v platném znění. Při výpočtu odměny advokáta vyšel odvolací soud dle § 9 odst. 4 AT z punktu 300.000 Kč.

21. Odměna advokáta činí 9.500 Kč za zastupování další osoby pak dle § 12 odst. 4 AT bylo nutno odměnu snížit o 20 % za druhou osobu na 7.600 Kč a o 40 % za třetí osobu na 5.700 Kč. Součtem odměn pak odvolací soud dospěl k částce 22.800 Kč. Odměna za dva ÚPS (vyjádření a účast u jednání) činí 45.600 Kč. Ke každému ÚPS přináleží režijní paušál po 450 Kč, tj. 900 Kč. Spolu s cestovným ve výši 369,48 Kč a ztrátou času za čas strávený cestou k procesnímu soudu ve výši 300 Kč a 21 % DPH ve výši 9.905,59 Kč činí náklady odvolacího řízení 57.075 Kč.

22. Náklady řízení před soudy obou stupňů je žalobce povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta žalovaného (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).

23. Pro úplnost zbývá dodat, že k aplikaci § 150 o. s. ř. neshledal odvolací soud podmínky, když zde nejsou, vyjma majetkových poměrů žalobce, žádné jiné okolnosti případu, pro které by bylo možné úspěšným žalovaným náklady řízení nepřiznat. Majetkové poměry však samy o sobě pro aplikaci § 150 o. s. ř. nestačí.