71 CO 262/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , PSČ obec zastoupená obecnou zmocněnkyní titul jméno příjmení bytem adresa , PSČ obec a číslo o nemajetkovou újmu ublížením na cti k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2021, č. j. 32 C 12/2019-156,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení 2.668,87 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 150.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 1. 1. 2018 do zaplacení (odstavec I.), dále zamítl žalobu, kterou se domáhal žalobce po žalované omluvy za spáchané příkoří prostřednictví lokálního sdělovacího média s uvedením jména původce pomluvy [titul] [jméno] [příjmení] a bez zveřejňování jména žalobce a bez uvádění diagnózy žalobce, ať už pravdivé nebo nepravdivé, nebo podle své volby uhradit žalobci částku ve výši 90.000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, přičemž znění omluvy:„ Společnost [anonymizována dvě slova] [obec] se omlouvá za svého zaměstnance [titul] [jméno] [příjmení], který rozšířil nepravdivou pomluvu proti svému pacientovi přímo v jeho zdravotnické dokumentaci, prostřednictvím lékařských zpráv. Společnost [anonymizována dvě slova] [obec] kryla lékaři [titul] [jméno] [příjmení] záda. Umožnila, že pomluva činila život pacientovi dlouhých 9 let, třeba že bylo na první pohled každému zjevné, že nepravdivý text je extrémně dehonestující. Pomlouvanému pacientovi se tak rozvrátily vztahy, že přišel o přátele, o práci i o majetek. Nejednalo se o žádný přehmat nebo pochybení v časové tísni, ale o chladně vykalkulované jednání a zneužití důvěry, které lidé vkládají do lékařů. Teprve po 9 letech byla klinika donucena soudní mocí, aby odčinila alespoň zlomek způsobené škody“ (odstavec II.) a zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení žalované ve výši 2.256 Kč (odstavec III.).

2. Tento rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce s návrhem na jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobce vytknul okresnímu soudu, že žalobu zamítl z důvodu promlčení uplatněného práva, aniž by zdůvodnil, podle které právní úpravy postupoval a z toho důvodu hodnotí žalobce rozsudek jako nepřezkoumatelný. Z rozsudku není zřejmé, jak dlouhá promlčecí lhůta v dané věci platila a kdy se měl žalobcův nárok promlčet. Řízení je rovněž zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Okresní soud ve svých závěrech uvedl, že žalobě by nebylo možno vyhovět ani, kdyby uplatněné právo nebylo promlčeno, neboť žalobce neprokázal nepravdivost diagnózy uvedené [titul] [příjmení] a žádné jeho jednání nebylo způsobilé zasáhnout do osobnostní sféry žalobce. Pochybení soudu spočívá v tom, že jeho závěru o neunesení důkazního břemene žalobce o nepravdivosti diagnózy nepředcházelo poučení žalobce ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., aby dokazování v tomto směru doplnil. U jednání konaného dne 2. 2. 2021 okresní soud sdělil oběma procesním stranám, že se bude primárně zabývat vznesenou námitkou promlčení včetně případného úmyslu [titul] [příjmení] a v tomto směru také vedl dokazování. Žalobce se neztotožňuje s okresním soudem ani v závěru o promlčení uplatněného práva. K pochybení [titul] [příjmení] sice došlo v roce 2011 tím, že dne [datum] uvedl do lékařské zprávy neexistující diagnózu (ve formě delšího hanlivého textu), tento hanlivý text však byl zaveden do informačního systému [označení nemocnice] [anonymizována čtyři slova] [obec] ([anonymizována tři slova]), kde anamnéza s tímto hanlivým textem byla automaticky vkládána do nově vytvořených lékařských zpráv. Negativní následky pro žalobce z tohoto pochybení tak vznikají a trvají stále. Žalobce se stále setkává s negativními či odmítavými reakcemi jiných lékařů. Otázku promlčení tedy nelze zužovat toliko na okamžik, kdy došlo k pochybení [titul] [příjmení], nýbrž je nutno zohlednit i přetrvávající negativní důsledky tohoto pochybení. K promlčení uplatněného práva podle žalobce nedošlo. Nelze pominout ani to, že se žalobce o pochybení [titul] [příjmení] dozvěděl až v roce 2017 v souvislosti s šetřením jeho stížnosti podané [územní celek] [anonymizováno] [územní celek]. Vědomé umožnění dalšího šíření nepravdivé diagnózy ze strany [titul] [příjmení], respektive žalované, by svědčilo pro desetiletou promlčecí dobu. Žalobce okresnímu soudu dále vytýká, že v odůvodnění rozsudku nadbytečně věnoval pozornost důkazům hrubě snižujícím jeho důstojnost a nadbytečně uváděl až pikantní detaily, které interpretoval tendenčně ve prospěch žalované. Okresní soud více než desetkrát uvedl, že text uvedený [titul] [příjmení] (žalobcem označovaný jako„ pohana“) je diagnózou, aniž by vysvětlil, jak k tomuto závěru dospěl. Tento text nemůže být diagnózou, neboť se neskládá ze dvou slov a není zalistován v sazebníku diagnóz a jeho umístění do kolonky„ anamnéza“ nemá opodstatnění. Žalobce rovněž považuje za hanlivou informaci okresního soudu, že byl [titul] [příjmení] opakovaně vyzýván, aby se dal vyšetřit. Okresní soud tyto drzosti opakovaně uváděl ve svém odůvodnění, místo aby je smazal. K výzvám o vyšetření žalobce namítl, že podstoupením dalšího vyšetření by se jen zesměšnil, protože jakýkoliv výsledek současných vyšetření by nemohl vyvrátit pochybnost a nepravdivost pohany přepsané z lékařské zprávy z roku 2003. Pravdivost diagnózy uvedené [titul] [příjmení] vyvrací samotná lékařská zpráva [titul] [příjmení] z roku 2003. Otázku pravdivosti pohany v roce 2011 měl okresní soud zkoumat. Žalobce dále vytýká okresnímu soudu, že rozsudek postavil především na výpovědi svědka [titul] [příjmení], kterého však nechal vypovídat jakoby znalce, přestože k tomu neměl svědek kvalifikaci. Takový postup je proti pravidlům spravedlivého procesu, neboť znalec má být nestranný. V bodech 7., 8. a 9. rozsudku uvádí okresní soud hanlivě zabarvené skutečnosti ze života žalobce, které nemají žádný vliv na promlčení věci. Závěrem žalobce namítá, že lékař smí mít ve své dokumentaci libovolné informace o zdravotním stavu pacienta, ale na veřejnost je oprávněn uvádět pouze pravdivé informace. Okolnost, že předmětná pohana je nepravdivou diagnózou potvrzuje i lékařská zpráva [titul] [příjmení]. Součástí podaného odvolání je i námitka podjatosti vznesená vůči soudkyni okresního soudu [titul] Jitce Kulichové (pověřené dle rozvrhu práce vyřízením předmětné právní věci) odůvodněna pochybeními popsanými výše a následně shrnutými v těchto bodech: - zamítla žalobu z důvodu promlčení, kdy v tomto případě ale nebylo nutné uvádět dle žalobce pikantní detaily týkající se žalobce, - v rámci odůvodnění napadeného rozsudku uvádí dle názoru žalobce hanlivé informace o žalobci, kdy přitom tyto informace dle žalobce nebyly podstatné pro posouzení námitky promlčení vznesené ze strany žalované, - dle žalobce se zastává z pohledu žalobce nehorázného požadavku na přezkoumání jeho duševního stavu, když cca osm krát opakuje tvrzení, že žalobce byl poslán nějakými doktory k psychiatrovi, - dle žalobce nepřípustně obrací příčinu a následek v souvislosti s přezkoumáním zdravotního stavu žalobce, - pokud byl žalobce odmítnut ze strany lékařů, pak takovýto incident soudkyně dle názoru žalobce interpretuje pro žalobce hanlivě, způsobem uvedeným výše, - svědka [příjmení] [příjmení] vyslechla jakoby znalce k určitým odborným skutečnostem, ač dle tvrzení žalobce se jedná o osobu, jež svým tvrzeným pochybením měla způsobit celou situaci, přičemž ale znalec by měl být nestrannou osobou, - znění nepravdivé diagnózy, jež je pro žalobce hanlivá a urážlivá, opakovala v odůvodnění rozsudku celkem šestkrát, ačkoliv dle žalobce ji stačilo uvést pouze jednou, přičemž tímto postupem dle názoru žalobce pomáhá šířit a opakovat nepravdivou diagnózu, - dle názoru žalobce uvedla v odůvodnění rozsudku nepravdivé argumenty 3. Žalovaná v písemném vyjádření navrhovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Z odůvodnění rozsudku (bod 13.) je zřejmé, že soud posoudil námitku promlčení v souladu s § 3026 o. z. podle příslušných ustanovení občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013 (§ 106) a správně dovodil promlčení předmětného nároku. Je vyloučeno, že by promlčecí doba mohla začít běžet až v roce 2017, když žalobce v textu navržené omluvy uvádí, že údajnou újmu pociťuje již minimálně 9 let. Důvodná není ani odvolací námitka zpochybňující nepodjatost soudkyně [titul] Kulichové. Žalobce netvrdil žádné právně významné skutečnosti, které by k vyloučení jmenované soudkyně mohly vést (viz NS 2 Cdon 828/96) [titul] [příjmení] zanesl do zdravotnické dokumentace žalobce v rámci předoperačního vyšetření již 7. 4. 2009 osobní anamnézu, která přesně kopírovala závěry zprávy z posledního psychiatrického vyšetření žalobce [titul] [příjmení] v roce 2003 a vzhledem k tomu, že žalobce následně žádné z doporučených psychiatrických vyšetření neabsolvoval, respektive nepředložil svému praktickému lékaři zprávu z takového vyšetření, neměl [titul] [příjmení] ani jinou možnost, než vycházet z této poslední zprávy. Tvrzení žalobce o tom, že žalovaná rozšířila nepravdivou pomluvu na veřejnosti je zcela nepodložené a v podstatě [anonymizováno] [příjmení], potažmo žalovaná, vázána povinností mlčenlivostí dle § 51 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, pouze plnila svou právní povinnost uvádět osobní anamnézu žalobce ve své zdravotní dokumentaci a ve výstupních lékařských zprávách.

4. Soudkyně okresního soudu [titul] Jitka Kulichová ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že důvody směřují toliko do její rozhodovací činnosti. Vůči žalobci se necítí podjatá, stejně jako vůči předmětu sporu. Žalobce zná ze své úřední činnosti, kdy kromě této věci projednává jeho žalobu také v řízení vedeném pod sp. zn. 32 C 226/2020. Žalovanou zná z úřední činnosti a také z občanského života, neboť se jedná o zdravotnické zařízení poskytující služby v rámci veřejného zdravotního pojištění v [obec] - [část obce].

5. Z podnětu včasného odvolání žalobce přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné a jsou podmínky pro potvrzení napadeného rozhodnutí.

6. Skutková zjištění okresního soudu převzal odvolací soud i pro odvolací řízení jako věcně správná a pro posouzení věci dostačující a v podrobnostech na ně odkazuje. 7. [titul] [příjmení] jako zaměstnanec žalované a od roku 2004 také praktický lékař žalobce, vystavil žalobci dne 16. 11. 2011 lékařskou zprávu pro plánované předoperační vyšetření před plánovanou chirurgickou operací, v níž v kolonce OA (osobní anamnéza) mimo jiné uvedl:„ [zdravotní stav] [anonymizováno 11 slov]“. Tento text převzal [titul] [příjmení] z lékařské zprávy [titul] [příjmení], psychiatra, ze dne 10. 2. 2003. Jedná se o shrnutí výsledků kontrolního psychiatrického vyšetření žalobce. Jiné zprávy či údaje o psychickém stavu žalobce [titul] [příjmení] k dispozici neměl. Přestože žalobci opakovaně vystavil žádanku k psychiatrickému vyšetření za účelem aktualizace jeho zdravotního stavu, žalobce se takovému vyšetření nepodrobil a k datu 16. 11. 2011 jinou aktuálnější zprávu [titul] [příjmení] nepředložil. Lékařská zpráva vystavená [titul] [příjmení] byla předána žalobci a následně zanesena do informačního systému [označení nemocnice] v souvislosti s provedením plánované operace, pro kterýžto účel byla vyhotovena.

8. Žalobce označil jednání [titul] [příjmení] spočívající v uvedení výše formulovaného textu do osobní anamnézy v lékařské zprávě za zásah do svých osobnostních práv, neboť se nejednalo o popis diagnózy, ale stavu, který byl aktuálně nepravdivý a budil dojem, že choroba u žalobce aktivně stále nepřetržitě probíhá a že nejde o běžnou [anonymizováno], nýbrž o závažný [anonymizována dvě slova]. S tím žalobce nesouhlasí, diagnózu považuje za neplatnou, neboť je již od roku 1994 vyléčen. Uvedením tohoto textu do lékařské zprávy způsobil [titul] [příjmení] jeho rozšíření na veřejnosti, což se opakovalo každým jeho zveřejněním prostřednictvím informačního systému [označení nemocnice]. Za zásah do osobnostních práv a s tím spojenou nemajetkovou újmou požadoval žalobce finanční satisfakci 150.000 Kč a omluvu, alternativně dalších 90.000 Kč.

9. Okresní soud žalobu zamítl primárně z toho důvodu, že právo žalobce je (k námitce žalované) promlčeno. Počátek běhu promlčecí doby vázal okresní soud k datu 16. 11. 2011, kdy se žalobce měl a mohl s obsahem lékařské zprávy seznámit, neboť mu byla vydána a žaloba byla podána vůči žalované až 9. 6. 2020 (viz bod 13. rozsudku). Okresní soud sice ve svém odůvodnění neuvedl, podle které právní úpravy námitku promlčení hodnotil. S ohledem na stanovení počátku běhu subjektivní promlčecí doby však lze předpokládat, že postupoval dle § 106 obč. zák. ve znění platném do 31. 12. 2013. Subsidiárně pak okresní soud uvedl, že žalobě by nebylo možno vyhovět ani, kdyby v ní uplatněné právo promlčeno nebylo. Není zde totiž žádné jednání [titul] [příjmení], které by bylo způsobilé zasáhnout do osobnostní sféry žalobce. Lékař konal pouze svou zákonnou povinnost, vycházel z údajů, které měl k dispozici, nadto žalobce ani neprokázal, že by uvedená diagnóza nebyla pravdivá.

10. Odvolací soud se shoduje s okresním soudem v závěru, že žaloba není důvodná a je na místě její zamítnutí. Nesouhlasí však s postupem, jímž okresní soud ke svému zamítavému rozhodnutí dospěl.

11. Odvolací soud je toho názoru, že pokud lze již ze samotných tvrzení žalobce, případně dalších důkazů v řízení provedených (v tomto případě ze zprávy [titul] [příjmení] z roku 2003 a z lékařské zprávy [titul] [příjmení] z 16. 11. 2011) učinit závěr o tom, že právo uplatněné v žalobě vůbec nevzniklo, není důvod uvažovat o jeho promlčení.

12. Tak je tomu i v tomto případě.

13. S ohledem na datum vyhotovení lékařské zprávy 16. 11. 2011, od které žalobce zásah do svých osobnostních práv odvozuje a kterou bezprostředně po vyhotovení obdržel do své dispozice, je namístě věc posoudit podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník ve znění platném do 31. 12. 2013) a podle právní úpravy níže uvedené, účinné k 16. 11. 2011.

14. Dle ust. § 11 obč. zák. fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

15. Podle ust. § 13 odst. 1 obč. zák. fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

16. Podle ust. § 13 odst. 2 obč. zák. pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

17. Zákonnými předpoklady vzniku odpovědnosti za neoprávněný zásah do osobnostních práv fyzické osoby jsou a) existence neoprávněného zásahu do chráněného všeobecného osobnostního práva fyzické osoby, který je objektivně způsobilý porušit či jen ohrozit osobnost fyzické osoby, b) nemajetková újma fyzické osoby v její osobní, fyzické a psychicko-morálně-sociální integritě a c) příčinná souvislost mezi neoprávněným zásahem a nemajetkovou újmou.

18. Odvolací soud se shoduje s okresním soudem v závěru, že v dané věci nebyl naplněn předpoklad neoprávněného zásahu a z toho důvodu ani předpoklad příčinné souvislosti mezi neoprávněným zásahem a žalobcem tvrzenou nemajetkovou újmou. 19. [titul] [příjmení] tím, že do osobní anamnézy žalobce opsal do lékařské zprávy pro účely předoperačního vyšetření a následnou operací shrnující výsledek jeho psychiatrického vyšetření [titul] [příjmení], plnil svou povinnost plynoucí z přílohy 1 bodu 2 písm. b) a e) vyhlášky č. 385/2006 Sb. o zdravotnické dokumentaci. Podle bodu 2 této přílohy informace k vyžádání další zdravotní péče obsahuje mimo jiné údaje o posledně zjištěném zdravotním stavu a stručné zhodnocení údajů anamnézy, pokud mají souvislost s navazující zdravotní péčí. Podle § 1 odst. 1 písm. j) citované vyhlášky zdravotnická dokumentace vždy obsahuje informace o významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta, a to zejména informace z rodinné, osobní, epidemiologické, sociální a pracovní anamnézy a dle odstavce 2 písm. o) dále obsahuje záznamy o jiných významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta, které byly zjištěny v souvislosti s poskytováním zdravotní péče.

20. Text uvedený v osobní anamnéze v lékařské zprávě [titul] [příjmení] ze dne 16. 11. 2011 obsahuje kromě psychiatrické diagnózy i další významné okolnosti související se zdravotním stavem žalobce, a to na základě posledně zjištěného zdravotního stavu [titul] [příjmení] v roce 2003.

21. Z výše uvedeného plyne, že nebylo povinností [titul] [příjmení] přezkoumávat pravdivost údajů, které do lékařské zprávy uvedl, a v řízení bylo prokázáno, že žalobce nedodal svému praktickému lékaři k datu 16. 11. 2011 jinou novější lékařskou zprávu o vývoji či léčbě svého psychického stavu. Za této situace neměl okresní soud důvod poučovat žalobce o doplnění důkazů stran jeho psychiatrického onemocnění po datu 16. 11. 2011 a neměl ani důvod otázku pravdivosti„ pohany“ v roce 2011 zkoumat. Jeho závěr o tom, že žalobce nepravdivost uvedené diagnózy neprokázal, sice nebyl vzhledem k zjištěnému skutkovému stavu přiléhavý a nebyl však primárním důvodem, pro který okresní soud žalobu zamítnul.

22. Uvedení textu do lékařské zprávy nebylo„ zásahem“ objektivně způsobilým porušit či ohrozit osobnostní práva žalobce, neboť text byl uveden právem aprobovaným způsobem v souvislosti s výkonem povinnosti praktického lékaře a formou, která neohrožovala jeho zveřejnění. Lékařská zpráva byla předána do dispozice žalobce a byla určena k předoperačnímu vyšetření a k následné operaci, tedy pro účely poskytnutí zdravotní péče žalobce, přičemž každý zdravotní pracovník je vázán zákonnou povinností mlčenlivosti o skutečnostech, o kterých se při výkonu svého povolání dozvěděl (§ 55 odst. 2 písm. d) zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu), nyní s účinností od 1. 4. 2012 dle § 51 zák. č. 372/2011 Sb. Žalobcem tvrzený zásah spočívající v rozšíření tohoto„ hanlivého textu“ prostřednictvím IS FNsP je pak zcela mimo jednání [titul] [příjmení]. Jestliže nebyly naplněny zákonné předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za žalobcem tvrzenou újmu, nevzniklo žalobci ani právo na odčinění této újmy ať již ve formě morální či relutární satisfakce. Úvahy o promlčení neexistujícího práva proto odvolací soud nehodnotil.

23. Nedůvodná je odvolací námitka žalobce směrující k vyloučení Mgr. Jitky Kulichové pro její podjatost.

24. Dle ust. § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

25. Dle ust. § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

26. Žalobce netvrdil žádnou skutečnost, která by byla objektivně způsobilá vyvolat pochybnost o nepodjatosti jmenované soudkyně pro její nedovolený poměr k účastníkům řízení, jejich zástupcům či k věci samé a takovou skutečnost neshledal ani odvolací soud. Mgr. Jitka Kulichová ve svém vyjádření uvedla, že je bez poměru k účastníkům, k jejich zástupcům či k předmětu řízení a nejsou jí známy žádné skutečnosti, které by její nepodjatost ve věci mohly zpochybnit. Důvody, jimiž žalobce svou námitku odůvodnil, se vztahují výhradně k postupu soudkyně v řízení o projednávané věci a zejména k zamítavému rozhodnutí a k obsahu napadeného rozsudku, což jsou důvody nezpůsobilé k vyloučení jmenované soudkyně podle § 14 odst. 4 o. s. ř.

27. S odkazem na výše uvedené závěry posoudil odvolací soud odvolací námitky žalobce jako nedůvodné a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

28. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a částka 2.668,87 Kč, kterou je procesně neúspěšný žalobce povinen nahradit procesně úspěšné žalované, představuje cestovní výdaje zmocněnkyně žalované k odvolacímu jednání z [obec] do [obec] a zpět 924 Kč, jízdné MHD v [obec] 25 Kč podle předložených jízdenek a náklady na ubytování v [obec] ze 4. na 5. 8. 2022 1.719, 87 Kč podle předložené účtenky (vše na č. l. 233 - 236 spisu).

29. Lhůta k plnění plyne z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.