71 CO 27/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec 2. příjmení příjmení , narozený dne 11. 11. 1954 bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec o 695.360 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 21. ledna 2021, č. j. 12 C 88/2019-107,

I. Odvolání žalované 1. směřující do odstavce I. výroku rozsudku co do částky 400.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 1. 8. 2018 do zaplacení a co do částky 165.360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně z této částky od 4. 1. 2019 do zaplacení, se odmítá.

II. Rozsudek okresního soudu se - ve vztahu k žalované 1. v napadené části, tj. v odstavci I. výroku co do částky 130.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 1. 8. 2018 do zaplacení, potvrzuje, - ve vztahu k žalovanému 2. v odstavci I. výroku potvrzuje.

III. V odstavci II. výroku se rozsudek mění takto: Žalovaní 1. a 2. jsou povinni nahradit žalobci náklady řízení ve výši 148.377 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci náklady odvolacího řízení, z toho žalovaná 1. ve výši 3.095 Kč a žalovaný 2. ve výši 29.486 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal oba žalované zaplatit žalobci částky 530.000 Kč a 165.360 Kč spolu s úrokem z prodlení s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého z žalovaných (odstavec I. výroku) a zavázal oba žalované společně a nerozdílně k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 148.377 Kč (odstavec II. výroku).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaní uzavřeli dne 17. 5. 2018 smlouvu nazvanou smlouva o zápůjčce, ve které žalovaná 1. stvrdila zápočet částky 400.000 Kč na kupní cenu motorového vozidla [název] [anonymizováno], jakož i převzetí částky 130.000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy, tj. celkem převzetí částky 530.000 Kč. Žalovaný 2. svým podpisem potvrdil ručitelské prohlášení, že pohledávku podle smlouvy uspokojí, pokud ji neuspokojí dlužník.

3. Po právní stránce posoudil nárok žalobce dle ust. § 1746 odst. 2, § 2390, § 565 a § 2018 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) s tím, že účastníci uzavřeli nepojmenovanou smlouvu v části týkající se částky 400.000 Kč a smlouvu o zápůjčce v části týkající se částky 130.000 Kč. Podpis [jméno] [příjmení], který jednal za oba žalované, byl na smlouvě úředně ověřen a má se tak za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Opak nebyl ze strany žalovaných prokázán. Žalovaný 2. ve smlouvě vystupoval jednak jako ručitel, jednak jako statutární orgán žalované 1. S odkazem na obsah uzavřené smlouvy dospěl okresní soud k závěru o důvodnosti nároku žalobce na úhradu jak částky 530.000 Kč, tak nároku na úhradu kapitalizované smluvní pokuty ve výši 165.360 Kč. Sjednanou smluvní pokutu shledal jako přiměřenou. Žalované zavázal rovněž k úhradě úroků z prodlení v zákonné výši, když žalovaná 1. byla vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne 2. 11. 2018, který byl dán k poštovní přepravě téhož dne. Za dlužné částky odpovídá žalovaná 1. jako dlužník a žalovaný 2. jako ručitel.

4. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání oba žalovaní. Z odvolání ze dne 9. 3. 2021 je zřejmé, že žalovaná 1. směřuje své odvolání toliko do části výroku, ve kterém byla zavázána uhradit částku 130.000 Kč s tím, že žádné peníze od žalobce neobdržela a nic ohledně této částky nepodepsala. Ve svém odvolání žalovaná 1. vymezila rozsah, v jakém napadá rozsudek okresního soudu, který je oprávněna měnit jen v průběhu odvolací lhůty (ust. § 205 odst. 4 o. s. ř.). S ohledem na skutečnost, že rozsudek okresního soudu byl žalované 1. doručen dne 24. 2. 2021, skončila její odvolací lhůta dne 11. 3. 2021. Pouze do této doby byla žalovaná 1. oprávněna měnit rozsah, ve kterém rozsudek napadá. Za této situace nelze k dalšímu doplnění odvolání ze dne 26. 3. 2021, co do rozsahu podaného odvolání přihlížet, a to bez ohledu na výzvu okresního soudu k jeho doplnění. Z tohoto důvodu bylo odvolání žalované 1. nad rámec této částky jako opožděné dle ust. § 218a a 208 odst. 1 o. s. ř. odmítnuto (odstavec I. výroku tohoto rozsudku).

5. Odvolání žalovaného 2. směřuje do celého rozsudku okresního soudu s odůvodněním, že s uvedenými částkami nesouhlasí a žalobci nic nedluží. Žádné peníze od žalobce nedostal, k zaplacení smluvní pokuty se nezavázal a tato je navíc nemravná. Pokud je odkazováno na smlouvu, neznal její obsah.

6. Žalobce navrhoval potvrzení rozsudku jako věcně správného. Bylo prokázáno, že byla poskytnuta jak částka 400.000 Kč na financování osobního automobilu, tak hotovostně částka 130.000 Kč, což bylo stvrzeno podpisem smlouvy.

7. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho rozhodnutí, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Odvolací soud jednal bez přítomnosti žalovaných, když opakovanou žádost jejich právního zástupce o odročení jednání z důvodu kolize s jiným jednáním neshledal důvodnou. Následně se právní zástupce žalovaných omluvil z nařízeného jednání ze zdravotních důvodů, o odročení jednání nežádal. Žalovaní se k jednání odvolacího soudu nedostavili.

9. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení.

10. Na správně zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud správné právní ustanovení. Odvolací soud souhlasí i s právním posouzením věci, které okresní soud ve věci zaujal a na které odvolací soud v podrobnostech odkazuje.

11. Žalovaná 1. v průběhu řízení učinila nesporným, že předmětnou smlouvu podepsala, podpis jednatele žalované 1. je na smlouvě úředně ověřen. Žalovaná 1. v průběhu řízení zpochybňovala získání jakýchkoliv finančních prostředků ze strany žalobce s tím, že k uzavření žádné smlouvy nedošlo, později zpochybňovala převzetí částky 130.000 Kč v hotovosti. V řízení však bylo jednoznačně zjištěno, že jednatel žalované 1. jel do sídla žalobce za účelem pořízení předmětného automobilu, za tímto účelem jednal s žalobcem, jakož i se zástupcem leasingové společnosti, která jí v této souvislosti poskytla úvěr a žalovaná byla srozuměna s tím, že předmětné splátky bude splácet. Byla rovněž srozuměna s pořizovací cenou, proti které neměla žádné námitky. Z jednání žalované 1. je zřejmé, že tato neměla na pořízení předmětného automobilu žádné vlastní finanční prostředky s tím, že tyto budou zajištěny prostřednictvím úvěrů a zápůjček. Skutečnost, že celou záležitost připravoval a vyřizoval za žalovanou 1. [jméno] [příjmení] je nerozhodná, když žalovaná 1. byla s tímto srozuměna, s tímto souhlasila a [jméno] [příjmení] tak jednal jejím jménem a na její účet. Žalovaná 1. učinila nesporným, že se stala provozovatelem předmětného vozidla a s tímto disponovala a disponuje dodnes, když ho dala k užívání spol. [právnická osoba] Za této situace je nutno námitky žalované 1. proti obsahu uzavřené smlouvy ohledně předání částky 130.000 Kč vyhodnotit jako účelové. Převzetí této částky bylo potvrzeno žalovanou 1. podpisem uzavřené smlouvy, přičemž podpis jednatele žalovaného 1. je úředně ověřen. Skutečnost, že žalovaná 1. byla za účelem příslibu budoucí spolupráce zneužita ze strany [jméno] [příjmení], nemůže jít bez dalšího k tíži žalobce. Žalovaná si musela být vědoma, že předmětný automobil pořizuje pro potřeby a užívání této osoby, na toto přistoupila a aniž by se blíže jakkoliv zajímala o způsob nabytí finančních prostředků na pořízení a provoz tohoto automobilu, stala se jeho provozovatelem a s tímto dodnes disponuje.

12. Odvolací soud souhlasí rovněž se závěrem okresního soudu o povinnosti žalovaného 2. k úhradě požadovaných částek z titulu ručení. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný 2. předmětnou smlouvu podepsal, jeho podpis je úředně ověřen, smlouvu měl možnost si před podpisem přečíst a pokud tak neučinil, jde to k jeho tíži. Neobstojí námitka žalovaného 2., že o ručení nebyl informován, že o něm nevěděl, když je výslovně označen jako ručitel v záhlaví smlouvy, která obsahuje výslovné ručitelské prohlášení a smlouvu podepisoval nejen jako jednatel žalované 1., ale výslovně také jako ručitel. V průběhu řízení uvedl, že si dokumenty pouze zběžně prohlédl, že se týkají předmětného vozidla a v dalším se spokojil s ujištěním, že je vše v pořádku, což svědčí o jeho značně lehkovážném přístupu k celé záležitosti, ale nemá to vliv na platnost daného jednání. Žalovaná 1. se zavázala uhradit dluh žalobci ve výši 530.000 Kč, jakož i sjednanou smluvní pokutu za porušení povinnosti vrátit dluh ve sjednané lhůtě. Žalovaný 2. se písemně zavázal, že tento dluh uspokojí žalobci, jestliže žalovaná 1. jako dlužník svůj dluh nesplní. Žalovaná 1. jako dlužník byla vyzvána k zaplacení dluhu přípisem ze dne 2. 11. 2018 a pokud na něj nereagovala, vznikla žalovanému 2. jako ručiteli povinnost uhradit dluh v celé výši, a to včetně zákonných úroků z prodlení, k jejichž úhradě byla žalovaná 1. pravomocně zavázána (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2410/2011, 23 Cdo 747/2011).

13. Nedůvodná je námitka žalovaného 2. o nemravnosti sjednané smluvní pokuty, když se jedná o běžný institut hmotného práva k zajištění sjednané pohledávky. Pokud námitka žalovaného 2. směřovala do sjednané výše smluvní pokuty, pak ani nepřiměřené vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat absolutní neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu (viz např. usnesení NS sp. zn. 33 Cdo 5377/2017). Odvolací soud neshledal ani důvody pro moderaci sjednané smluvní pokuty, když tato je přiměřená okolnostem dané věci. Jedná se o závazek žalované 1. jako podnikatele, výše smluvní pokuty odpovídá výši zajištěné pohledávky, jakož i lhůtě k vrácení poskytnuté částky. Smluvní pokuta byla sjednána tzv. denní sazbou a její konečná výše je odvislá od doby prodlení dlužníka, přičemž sjednaná výše smluvní pokuty nikterak nepřekračuje účel smluvní pokuty spočívající zejména v pohrůžce citelné majetkové sankce vůči dlužníkovi pro případ, že nesplní zajištěnou povinnost, a v dostatečném zabezpečení věřitele proti případným škodám, které by mu mohly nesplněním zajištěné povinnosti vzniknout (např. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005).

14. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku v napadené části jako věcně správný potvrdil.

15. V odstavci II. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že vypustil povinnost žalovaných uhradit náklady řízení společně a nerozdílně. Žalovaní nevystupují v řízení jako solidární dlužníci, když žalovaná 1. je dlužníkem a žalovaný 2. ručitelem a každý z nich vystupuje v řízení samostatně. Za této situace není solidární závazek žalovaných k úhradě nákladů řízení na místě a každý z žalovaných je tak povinen nahradit polovinu oprávněných nákladů řízení žalovaného.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k rozsahu podaných odvolání žalovaných. Oba žalovaní byli neúspěšní v odvolacím řízení co do částky 130.000 Kč (do této částky směřovalo odvolání obou žalovaných) a poměrnou část nákladů řízení z této částky jsou tak povinni hradit každý z jedné poloviny. Žalovaný 2. byl neúspěšný i ve zbylé části podaného odvolání, tj. co do částky 565.360 Kč a v tomto rozsahu je povinen hradit náklady odvolacího řízení v plné výši. Částka 130.000 Kč představuje 19 % z celkové částky (tj. z částky 695.360 Kč), každý z žalovaných je povinen hradit ½, tj. 9,5 % z celkových nákladů odvolacího řízení žalobce. Žalovaná 1. tak byla zavázána nahradit žalobci 9,5 % oprávněných nákladů odvolacího řízení a žalovaný 2. zbylých 90,5 % nákladů odvolacího řízení.

17. Žalobci vznikly oprávněné náklady odvolacího řízení v celkové výši 32.581 Kč. Tato částka představuje odměnu za dva úkony právní služby (podání vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po 11.100 Kč dle ust. § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen vyhl.), tj. 22.200 Kč, 2 x režijní paušál po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl., tj. 600 Kč, náhradu za ztrátu času za cestu z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 9 půlhodin po 100 Kč/půlhod dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhl., tj. 900 Kč a cestovné ve výši 2.596,50 Kč (cesta z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 344 km, průměrné spotřebě 6,4 l benzinu na 100 km, ceně paliva dle vyhl. č. 511/2021 Sb. v platném znění ve výši 44,50 Kč a náhradě za km ve výši 4,70 Kč), to vše navýšeno o DPH ve výši 5.648,30 Kč Odvolací soud nepřiznal žalobci náhradu ve výši ½ odměny za vyjádření ze dne 23. 5. 2022, když se týkalo toliko sdělení, zda mezi účastníky probíhají jednání o mimosoudním vyřešení věci a žádným způsobem se nedotklo věci samé.

18. Z oprávněných nákladů odvolacího řízení žalobce byla žalovaná 1. zavázána zaplatit 9,5 %, tj. částku 3.095 Kč a žalovaný 2. 90,5 %, tj. částku 29.486 Kč.

19. Náklady řízení byli žalovaní zavázáni zaplatit ve lhůtě stanovené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).